Nemusíte se bát, nejedná se o upoutávku na osvětovou přednášku uznávaného sexuologa s možností výhodného nákupu. Toto je pozvánka na letošní premiéru a derniéru nejnovějšího divadelního kusu libčických ochotníků.

Naše srdečné pozvání platí nejen všem, kteří si v srdečních záležitostech úplně nevěří a to včetně kardiochirurgů (ale těm moc neporadíme). Přiznáváme, že naše návody nejsou nejčerstvější, „lásku“ vaříme podle pravidel 14. století. Ale od té doby se toho přeci nemohlo mnoho změnit, ne?

A mimochodem – rezervace na představení se plní, pokud chcete přijít, neváhejte a zamluvte si lístky. (Pokračování textu…)

Také se rádi chlubíte Pražákům, zvlášť těm z okrajových sídlišť jako je Černý Most nebo Jižní Město, jak rychle se z „lůna přírody“ dostanete hromadnou dopravou „do mámivé záře světel úplného centra velkoměsta?“ Hmm…

Následující 2 roky to bude o něco komplikovanější – trať do Prahy nám zkrátí miliardová rekonstrukce takřka 170 let starého Negrelliho viaduktu a elefanti příměstské linky S4 se až na Masaryčku zkrátka nedostanou. Od července se na dlouhé 2 roky, až do září 2019, naše trať „zkrátí“ a konečná se posune na zastávku Praha – Bubny (metro Vltavská). (Pokračování textu…)

A čekáte a čekáte. A on stále nejede? Začínáte být nervózní? Pak se vám může hodit následující informace: start autobusové linky Holubice – Libčice číslo 456 se odkládá na září 2017.

A nám je ctí, že pokud nejste zastupitel, nebo nemáte vysokorychlostní propojení typu „jedna paní povídala“ přímo na radnici, pak jsme první, kdo tuto informaci pouští do libčického veřejného prostoru. Na městských stránkách tato informace v době uveřejnění našeho článku stále chybí. (Pokračování textu…)

Jak jsem psal v původním článku, požádal jsem o vyjádření k „Dvojímu metru…“ při zveřejňování profilových fotek u příspěvků v Libčických novinách (někdo ji mít smí, jiný ne) redakční radu a šéfredaktorku Libčických novin. Tady jsou reakce.

V nekrácené podobě – a i když se to nabízí a je to velmi lákávé – tak bez žlutých „vysvětlujících“ a dehonestujících rámečků s červeným okrajem, tolik oblíbeným nástrojem používaným v Libčických novinách. Takže vám, čtenářům, nezbývá, než se s odpověďmi „poprat“ jen s použitím vlastního rozumu. Tečka za celou kauzou. (Pokračování textu…)

Ano, budeme tu dopodrobna rozebírat drobnou lapálii. Ale pokud si ji zobecníte, dostanete informaci o tom, jak Liběhrad vládne tomuto městu.

Aneb „jak poznat padělaný názor“

Každý sportovec to zná – v zápalu boje se člověk někdy dostane přes čáru. Nepřizná aut, pomůže si rukou, tečuje do zámezí, nechtěně a někdy v nouzi i s úmyslem složí soupeře… Každý slušný hráč má kontrolku, která mu v takový okamžik zabliká a upozorní ho, že tohle je mimo rámec hry. Za faul v zápalu boje se omluví, pomůže soupeři zpátky na nohy, odevzdá míč, opraví rozhodčího. Jasně, nefunguje to tak úplně vždycky, jinak by se nerozdávaly ceny fair play. (Pokračování textu…)

aneb když Když ptáčka lapají, pak Proutník pod pantoflem. Trochu zmatený úvod, že? Tedy ještě jinak – pokud jste se přišli podívat na představení Libčického divadelního podzimu a shlédli kus chaloupeckých ochotníků, pak znáte letošní novinku Divadla na Vinohradech. Vinohradský ptáček je totiž libčický / chaloupecký proutník. (Pokračování textu…)

Nechceme vás mást. I kdybyste se necítili „silní“ v názvosloví a časování tradičních lidových svátků, máte úplnou pravdu a my to musíme férově přiznat – „Dožínky“ patří  na konec léta. V lednu je o nich každý text aspoň trochu podezřelý.

Teď je čas karnevalů a masopustních veselic. I přesto je nadpis článku v pořádku a nejedná se o mystifikaci. (Pokračování textu…)

Měli jsme dlouhou pauzu, a tak nezbývá než doufat, že jste si své „müsli“ brousili i jinými prostředky. Protože pokud ne, pokud jste jen na chvíli polevili a nechali svým mozkovým závitům odpočinout, pak není jisté, zda dnešní kvíz úspěšně zdoláte. Pekelně se soustřeďte, bude to těžké. Dopředu víme, že ne každý libčický občan uspěje! (Pokračování textu…)

Ve vánoční anketě se Libčické křižovatky ptaly dětí, co by měl Ježíšek přinést pod stromeček celým Libčicím. Napadlo by vás ale, že krásným dárkem by mohlo celému městu být i to, že něco dočista zmizí? Třeba něco nevzhledného, VELKÉHO a (bohužel) nepřehlédnutelného?

O čem to bude? Ne ne. Příspěvek nebude o posledním jednání zastupitelstva a nejnovějších plánech radnice na vybudování komunitního domu a úpravách náměstí Svobody, nebude o ideovém záměru prezentovaném studiem Foglar architects.

Protože nejen radnice má plány, které mají zasáhnout do vzhledu našeho města. Pojďte s námi blíž k řece. U Libčické náplavky se budou dít věci, které nás zajímají. Za vším stojí architekt Patrik Hoffman. (Pokračování textu…)

S laskavým svolením autora vám nabízíme příspěvek inspirovaný několika tweety. Je čas, kdy se možná nemusíme brát tak vážně a je tedy vhodná příležitost aplikovat vědu na netradičních místech.

Takže dnes vám tu zcela „seriózně“ poradíme, jak naložit se svým životem, a k tomu ke všemu za to ani nebudeme vybírat kurzovné. Pokud v tom nemáte jasno, v dnešním příspěvku najdete odpověď na otázku: „Kudy v Libčicích do hospody“.

(Pokračování textu…)