Krytý bazén? Byty pro učitele? Anebo obecní kompostárnu? Co město potřebuje a co je zbytečné? Na co se vrhnout nejdříve a co počká? A jak si ve srovnání s jinými obcemi regionu stojíme? Pokud jste to ještě nezaznamenali, vězte, že Libčice právě zpracovávají svůj Strategický plán. Proboha proč? K čemu? Jednoduše proto, abychom tyto otázky nemuseli při budoucím rozhodování o směřování města tak často klást. A také proto, abychom znali odpovědi.
Strategický plán je koncepční dokument, který vytváří základní rámec pro rozvoj Libčic v střednědobém horizontu. Jeho smyslem není tvořit limity, spíše podpořit ekonomický, sociální i územní rozvoj města, a to zejména kvalitativním směrem. Až bude dokument zpracován a přijat zastupitelstvem, měl by fungovat jako podklad pro sestavování obecního rozpočtu a programu investičních akcí.
Dokument je nyní ve fázi „Jak na tom naše město vlastně je?“, na kterou naváže fáze „A co se s tím dá dělat?“. Aby strategický plán odrážel skutečný stav a potřeby dnešních Libčičanů, vedení města přizvalo k účasti na jeho tvorbě veřejnost. Dosud proběhla tři veřejná pracovní setkání, která měla za úkol vytvořit tzv. SWOT analýzu.
SWOT analýza pomáhá utřídit znalosti o našem městě. Popisuje jeho silné stránky, tedy ty, o které se můžeme do budoucna opřít a měli bychom je dále vhodně kultivovat; pojmenovává slabé, na které by se strategické plánování mělo zaměřit; definuje hrozby, které si musíme uvědomit a hledá příležitosti, které, jak jinak, bychom měli chytnout za pačesy.
Při tvorbě analýzy jsme kromě vlastních informací a zkušeností mohli využít i údaje uvedené v materiálu z pera zpracovatele strategického plánu RNDr. Jaroslava Huka. Analýza je klíčovým podkladem pro následující fázi pracovně nazvanou „Co se s tím dá dělat?“. Aby byla analýza zpracována pečlivě, je žádoucí, aby se na ni podívalo co nejvíce z nás.
Postupně budeme zveřejňovat dílčí tabulky SWOT analýzy, které se zaměřují na jednotlivá témata života naší obce. Tím prvním jsou spolky, kultura a sport. Téma, na něž má názor jistě každý, ať už coby návštěvník společenských akcí či aktivní člen některého z četných místních sdružení. Spolkům a sportovním sdružením se před časem věnoval i obsáhlý rozbor vzešlý z ankety, na kterou měli zástupci jednotlivých organizací možnost odpovědět. Rozbor si můžete přečíst zde a níže již slíbená první tabulka, která je pracovním výstupem z příprav strategického dokumentu našeho města. Vrhněte se na ni a připomínkujte!
Spolková činnost a sport
| S – Silné stránky | W – Slabé stránky |
|
|
| O – Příležitosti | T – Hrozby |
|
|
Strategický plán je nejlepším možným návodem pro optimální rozvoj obce. Tedy, může být, když:
1) Participace
Do každého kroku tvorby SP jsou přizvání občané, kteří mohou přidat svůj názor. Jejich názor je zaznamenán, zpracovatel SP ho vede v evidenci a vysvětluje jak ho zapracoval do příslušného kroku tvorby SP. Děje se tak například při sběru podkladů pro SWOT analýzu, při zjišťování priorit pro návrhy řešení problémů identifikovaných v analýze SWOT, aj.
Proč to tak je?
Aby měl každý právo spolurozhodovat o obci, kde bydlí, a vyjádřit svoje preference k jednotlivým otázkám rozvoje obce. Když lidem toto právo upřete, přestanou jim vadit i odpadky pohozené uprostřed chodníku. Navíc se lidé dozví něco navíc o své obci a budou kompetentnějšími občany. Strategie komunálního rozvoje by měla být čitelná a srozumitelná.
Jak se to dělá špatně?
Zpracovatel sezve jednou občany na schůzi, kde nedostanou slovo, odsedí si to a příště už na žádné setkání nepřijdou.
Zpracovatel se zeptá občanů na názor, ale nijak jim neodpoví a nezareaguje na jejich připomínky. Občané pochopí, že o ně není na radnici zájem a přestanou se zajímat. Bez důvěry a s předsudky to nejde.
2) Rovný přístup
Každý názor má stejnou váhu. Při sběru názorů a připomínek v rámci jednotlivých kroků tvorby SP se sbírají všechny názory bez ohledu na to, kdo je vyslovil. Klidně i anonymně. Poté se s nimi pracuje. Může se například hlasovat o investičních prioritách obce. Každý na list papíru napíše známku k jednotlivým prioritám jako ve škole a pak se to sečte. Je neslušné při jednání k partnerům vyjadřovat mocenskou povýšenost.
Proč to tak je?
Protože víc hlav víc ví. Protože se tím omezí názorové manipulace rétoricky agresivnějších, omezí se prosazování soukromých zájmů na úkor zájmů obce apod. Ale hlavně, protože priority odhlasované přímo občany nejlépe odpovídají jejich zájmu, veřejnému zájmu, který by měl být respektován všemy zúčastněnými stranami. Když není, je obvykle něco špatně a veřejné finance jsou v ohrožení.
Jak se to dělá špatně?
Občanů se na názor nikdo nezeptá, což je špatné, ale neškodí to tolik.
Starosta řekne, jak to bude. Tím urazí jednu polovinu obce, že se jich nezeptal, a druhou polovinu obce odradí, že to je “o nás bez nás”.
Zastupitelstvo si priority stanoví samo dopředu. To je skoro nejhloupější, protože to ignoruje všechny obyvatele.
3) Data a analýzy
Strategický plán vychází z objektivních dat a na nich založených analýz. Tyto analýzy zahrnují jak hodnocení současného stavu, tak hodnocení vývoje. Objektivní hodnocení se neobejde bez toho, aby obsahovalo srovnání s podobnými obcemi. Jinak totiž není možné stanovit ani silné a slabé stránky, ani rozvojové priority. Samozřejmě je vhodné doplnit analytickou část SP o zjišťování názorů občanů, například formou ankety či dotazníkového šetření. Když už máme data, tak bychom neměli zapomenout, že efektivitu navržených opatření máme pomocí data také měřit, aby to mělo smysl.
Proč to tak je?
Informované rozhodování vede k lepším výsledkům než rozhodování na základě dojmů. Nebude se tak opakovat situace, kdy měl někdo dojem, že školka bude dětem stačit, a tak nedbalostí ohrozil zaměstnání a rodinné rozpočty dvou desítek Libčických rodin. Rozhodování na základě dat umožňuje efektivněji plánovat do budoucna a šetřit tak obecní rozpočet pro jiné výdaje. Bez znalosti dat nejde rozhodnout, zda se například vyplatí opravovat staré lampy, nebo zda zakoupit nové.
Jak se to dělá špatně?
Častou chybou strategických plánů je to, že si pletou na datech založenou analýzu s popisem individuálních zajímavostí obce. Historické zajímavosti z obce patří do kroniky, nikoli do plánovací dokumentace. Někdy zpracovatel pouze opíše strategický plán sousední obce a dá tam nová čísla do tabulek. Někdy je naopak zodpovědný zpracovatel požádán, aby do strategického plánu některá čísla nedal, neboť se to “zrovna nehodí”.
Místo závěru Doufám, že tento krátký exkurz pomůže čtenářům v orientaci v přípravě strategického plánu a že přidají do diskuze svoje názory, připomínky a náměty, které je při čtení napadnou. Omlouvám se zastupitelům, kteří si to tu přečtou, neb pro ně je to jistě triviální věc, kterou se naučili hned po Zákonu o obcích.
S – Silné stránky
Myslím si, že by město mělo okamžitě přestat podporovat házenou. Nehrají v Libčicích žádné zápasy, nemají žádná mládežnická mužsta, takže je zbytečné to dál podporovat, když to nic nepřináší.
Analýza požadavků na zázemí spolků a organizací obsahuje názory, ale nejsou tam čísla pro posouzení, jak důležité a společensky prospěšné ty spolky a organizace jsou. Rozdělování peněz z dotačního balíků je teď sice docela transparentní, jenže bez kontroly účelnosti dotací.
W – Slabé stránky
Vadí mi, že město rezignovalo na svoji roli v oblasti kultury a sportu. Pouhým převedením peněz na spolky a organizace ztrácí kontrolu nad efektivností vydaných prostředků a pravděpodobně to vede k plýtvání. Je to asi motivováno leností, neb se tím zbaví práce, kterou má dělat.
Chtěl bych, aby měla škola adekvátní sportovní zázemí.
Chtěl bych, aby to poslední hráč ping-pongu vzdal a vrátil ten automat na házení míčků za desetitisíce. To je perverze.
O – Příležitosti
V Příležitostech chybí jasná prostorová vize, jak bychom chtěli mít lokalizované veřejné služby v rámci města. Doposud je to dost chaos, který jen generuje.
T – Hrozby
Velkou hrozbou je podle mne korupční potenciál, který může vyústit v megalomanské investiční akce bez realistického uvažování nad udržitelností takových nápadů.
Martine z bartosova, ,,Myslím si, že by město mělo okamžitě přestat podporovat házenou. Nehrají v Libčicích žádné zápasy, nemají žádná mládežnická mužsta, takže je zbytečné to dál podporovat, když to nic nepřináší.” – s dovolenim, to si delate prdel? Vite, proc se v Libcicich nehraji ligove zapasy? Je to z duvodu chybejici haly, kterou zapasy teto ligove urovně vyzaduji pravidly. Take byste si mohl zjistit, nez opet neco placnete, ze jiz bylo podniknuto nekolik pokusu o nabor deti, kterych se bohuzel nikdy neseslo dostatek.
Milý Františku,
děkuji za váš názor. Jsem rád, že sám uznáváte, že “se nikdy nesešlo dostatek dětí”, to jsem ve své argumentaci nezdůraznil. Díky za doplnění. Víte, že dobrovolný sestup o soutěž níž je o desítky milionů levnější? Třeba by pak zbyla nějaká energie i na podporu mládeže, které se v Libčicích nikdo nevěnuje, a která by na současném hřišti klidně mohla hrát. Často to tam zeje prázdnotou.
V pravidlech řady sportovních organizací jsou kritéria na kvalitu hřiště, rozměry, hlediště a podobně. Je to tam čistě proto, aby se na každé vesnici, kam někdo přetáhne na chvíli tři lepší hráče, nestála nadměrečná hala. Stačí se podívat na fotbalový stadion do Drnovic a podobné případy, popřípadě na dobrovolné nepostoupení fotbalového týmu z Ústí nad Labem z druhé ligy. Přemýšlejte o tom, prosím, zodpovědně.
Mějte pěkný den,
Martin aus Bartošov.
Mládež na současném hřišti hrát může, jsou i lidé i ochota a čas, ale nejsou děti. Je to podobný nedostatek a odliv dětí, který řeší místní škola, většina jich raději jezdí do Prahy a provozuje sport tam. Hala, která by se v budoucnu v Libčicích vybudovala by byla multifunkční a sloužila by i škole, nejde tedy o zájem “jen” házené. Co takhle nepodporovat v Libčicích žádné sporty a ponechat jen fotbal? Fotbalové hřiště už máme ne?
Smůla je v tom, že byla přerušena tradice mládežnických oddílů a těžko se znovu obnovuje. Zřejmě dá málokdo dítě do oddílu, u něhož není jisté, že tu ještě za dva roky bude… Na začátku jsou vždycky hubené roky s pár dětmi, to platí i u jiných kroužků, školek atd.
Pořád mi z toho ale vychází, že pokud by ve škole vznikla tělocvična, kterou by mohly odpoledne využívat oddíly, bylo by to přesně to, co si obec naší velikosti může dovolit. Děti ve škole totiž zatím cvičit musí…