Město Libčice II.: Jaké máme školy, služby, vybavenost?
25. 4. 2016
|
|
autor: Tereza Nehasilová
Přinášíme další kapitolu do mozaiky analýzy stavu naší obce, která je výchozím podkladem pro návrh strategického rozvoje města v příštích 10 – 15 letech. Od kultury, sportu, volnočasových aktivit, jejichž možnosti a limity jsme hodnotili na veřejném pracovním jednání 7. března na městském úřadě, přejdeme k závažnějšímu tématu, a tím jsou školy a služby.
Co je SWOT analýza?
Pomáhá utřídit znalosti o našem městě. Popisuje jeho silné stránky, tedy ty, o které se můžeme do budoucna opřít a měli bychom je dále vhodně kultivovat; pojmenovává slabé, na které by se strategické plánování mělo zaměřit; definuje hrozby, které si musíme uvědomit a hledá příležitosti, které, jak jinak, bychom měli chytnout za pačesy.
Školy
Ač můžete mít pocit, že jde o téma, kterému by se měli věnovat spíš odborníci, nebojme se jej, dotýká se každého z nás. Alespoň jednou z libčických škol si prošel téměř každý z nás. Stejně tak téměř v každé rodině najdeme děti, které školy nyní navštěvují/budou v blízké budoucnosti navštěvovat/nebo nedávno navštěvovaly. Jsme tedy z pozice „uživatelů těchto služeb“ dostatečně fundovaní. A někteří nejen z pozice “uživatelů”, vždyť v libčických školách učí mnoho místních učitelů!
| S – Silné stránky |
W – Slabé stránky |
- přítomnost MŠ, ZŠ, ZUŠ
- umístění ZŠ a MŠ v centru obce
- velká zahrada při MŠ a ZUŠ
- kvalitní MŠ
- kvalitní ZUŠ
- budovy ZŠ a MŠ zatepleny
- existence alternativní nabídky předškolního vzdělávání (Máváček apod.)
|
- agenda školství není na úrovni města koncepčně řešena
- fluktuace v učitelském sboru ZŠ
- slabá kooperace mezi ZŠ a ZUŠ
(chybějící koordinace aktivit a rozvrhů škol)
- MŠ má nedostatečnou kapacitu
- špatná pověst ZŠ Libčice, odliv žáků
- MŠ má hraniční kapacitu kuchyně
- ZŠ chybí sál, tělocvična
- ZUŠ chybí větší sál
- obtížná inkluze zdravotně znevýhodněných žáků – budovy ZŠ a ZUŠ nejsou bezbariérové, MŠ částečně
- vnitřní rozvody budovy ZŠ jsou zastaralé
- nekoncepční rekonstrukce ZUŠ a přilehlého areálu
|
| O – Příležitosti |
T – Hrozby |
- zpracování městské koncepce školství
- výstavba nového pavilónu MŠ
- výstavba školní tělocvičny
- využití půdy ZŠ
- využití venkovního areálu ZUŠ
- rozvoj alternativní nabídky předškolního a školního vzdělávání
- podpora alternativní nabídky předškolního a školního vzdělávání městem
- vznik dětských skupin, ev. školek v rámci developerských projektů
- využití prostor škol pro spolkovou činnost
|
- konkurence pražských a kralupských škol (lepší nabídka)
- odchod žáků 2. stupně na jiné školy a jeho hrozící zánik
- developerské projekty bez MŠ, ZŠ, ZUŠ – přírůstek obyvatel vč. dětí, překročení kapacit škol
- omezené možnosti případného rozšiřování kapacit veřejných infrastruktur a služeb
|
SWOT analýza konstatuje pouze základní charakteristiky, nerozebírá téma do podrobna. K tomu bude příležitost např. při besedě o základní škole tento čtvrtek na koupališti.
Vybavenost a služby
Opět téma z každodenního života nás všech. Pečovatelská služba, lékařské ordinace, ale i obchody a restaurace, internetové připojení a knihovna. Na něco jsme zapomněli? Něco vidíte jinak? Neváhejte a napište! Každý názor se počítá!
| S – Silné stránky |
W – Slabé stránky |
- přítomnost ordinací základní lékařské péče
- ordinace dětské lékařky v městských prostorách
- existence základní pečovatelské služby
- přítomnost státní policie
- existence katolického i evangelického hřbitova
- kvalitní městská knihovna
- dostupnost připojení k vysokorychlostní optické síti provozované spolkem Libčice.net
- bankomat v obci
- Oranžové hřiště
|
- chybí koncepce sociálních služeb
- chybí koncepce (transparentní systém a pravidla) podpory sociálně slabých obyvatel a obyvatel v nouzi
- nedostatečná infrastruktura v Letkách (obchody a služby)
- existence soc. vyloučené lokality “Kolonie”
- nedostupnost hospicové péče, vč. mobilní
- malý rozsah stávající pečov. služby
- ordinace některých lékařů v soukromém vlastnictví
- chybí nekuřácké restaurační prostory
- nedostatečná údržba dětských hřišť
|
| O – Příležitosti |
T – Hrozby |
- výstavba sociálních bytů pro mladé/seniory
- (dotační podpora např. z MMR – startovací byty, IROP – sociální byty)
- zkvalitnění a rozvoj městské pečovatelské služby (např. PPP projekt)
- podpora rozvoje pečovatelských a sociálních služeb (privátní projekty)
- vytvoření podmínek pro individuální podporu sociální péče (mobilní hospic, denní stacionář)
- spolupráce s ORP Černošice – tvorba strategie rozvoje sociálních služeb
- rozvoj služeb (obchody) v důsledku zvýšené poptávky (nová zástavba-nová kupní síla)
|
- stárnoucí obyvatelstvo
- nižší kupní síla obyvatel v místě
- omezené možnosti případného rozšiřování kapacit veřejných infrastruktur a služeb
|
Školy:
Byl bych rád, abychom si i v Libčicích zcela jasně uvědomili, že v dnešní době si lidé čím dál tím více vybírají místo k bydlení podle toho, jestli v dané lokalitě mohou jejich děti dosáhnout kvalitního vzdělání. V Praze a okolí to platí dvojnásob.
Malá základní škola bez spádového území je na tom z podstaty věci kvalitativně hůře, než větší školy, popřípadě školy, o než se reálně soutěží. Z toho vyplývá, že Libčická základní škola musí mít výrazně nadstandardní podporu ze strany zřizovatele, aby byla alespoň průměrná.
Zateplená budova není něco, co by v tom udělalo rozdíl. Stejně tak rozdíl neudělá ani pomalé dohánění toho, co školy v okolí dávno dělají. Kvalitní vzdělání tvoří pedagog, který má kvalitní podmínky pro svoji práci a prostor pro využití současných metod pedagogiky. Mám docela výrazné pochybnosti, zda takové podmínky platí pro Libčickou ZŠ.
Co se s tím dá udělat? Prvně je nutné, aby základní škola byla opravdu prioritou města a nikoli jen v předvolební frázi. Zadruhé se můžeme podívat na to, co nabízí excelentní ZŠ (jedno zda veřejné či soukromé), a zkusit něco z toho aplikovat v Libčicích. Bez odvážných kroků zůstaneme tam, kde jsme.
Vybavenost:
Každý, kdo se podívá na fasády domů v Libčicích vidí, že zde bylo více komerčních služeb, než je tomu v současnosti. Je to logické, dnes máme auta, jezdíme za prací a nakupovat dále a pro řadu služeb je zde příliš malý trh (cukrárna, supermarket, apod.). Je to zcela normální vývoj, který lze pouze vzít v potaz.
Co ale můžeme a měli bychom ovlivňovat jsou veřejné služby. Je s podivem, že v obcí, která se opakovaně dostala na seznam “obcí se sociálně-vyloučenou lokalitou”, chybí jak koncepce tak aktivity vedoucí k podpoře sociálně-slabších obyvatel. To je velmi nesolidární a nezodpovědný přístup, který vedení města provádí v době, kdy je možné jednoduše dosáhnout na peníze z kohezních fondů.
V obecné rovině se nabídka služeb vždy odvíjí od počtu “zákazníků”. V posledních 25 letech se počet obyvatel města nijak zvlášt nezměnil a velmi pravděpodobně to tak zůstane, tj. očekávání kvantitativních změn nabídky služeb je zcela liché a naivní. Libčice na to nejsou ani nijak kapacitně připraveny. Místo toho by se veřejné (i soukromé) služby v Libčících měly soustředit na zlepšování kvality poskytovaných služeb a infrastruktur. Asi to některé čtenáře rozesměje, ale alespoň některé principy “smart governance” by mohly být aplikovány i v Libčících. Co myslíte?
Některé argumenty ve výše napsané SWAT analýze jsou neseriózní.Zatímco bez jakýchkoliv agumentů je v analýze řečeno : kvalitní ZUŠ a MŠ, ze ZŠ je udělán, opět bez relevantních argumentů, takřka odstrašující případ. Jeden z argumentů:slabá kooperace mezi ZŠ a ZUŠ ve skutečnosti znamená to, že Základní škola si dovoluje mít vlastní pěvecký sbor, kterému vyprodukovala i CD, na rozdíl od kvalitní ZUŠ, a keramickou dílnu. Řešením by asi bylo sbor rozpustit a keramickou pec vyhodit z okna..Předností kvalitních ZUŠ a MŠ je „velká zahrada“, alespoň podle autorky analýzy, která zde získala jako projektantka zahrad zakázku. Vzhledem k tomu, že ZŠ si realizovala zahradní úpravy díky energické paní ředitelce vlastními silami a paní projektantka byla odmítnuta, má škola špatnou pověst
Je férové říci, že spolek LOS dělá pro špatnou pověst školy opravdu maximum, bez ohledu na cokoliv.
Alternativní způsob výuky je vhodný pro komunitní způsob výchovy. Lidově řečeno, tehdy, kdy děti jsou vychovávány v rodinách i ve škole podobným způsobem, v případě, že to nelze většinově zajistit a není ani zájem pedagogů , touhu po alternativní výchově by si komunitní menšina rodičů splnit jiným způsobem, než ustavičným napadáním školy.Vyměnit 90% pedagogů a některým dětem rodiče zkrátka nelze, což normální soudní lidé pochopí. V dobách, kdy školy neměly špatnou pověst, panovala v národě úcta k učitelům, dobré mravy a vzájemná slušnost. Bohužel v dnešní době společenské uznání učitelů zcela upadlo. Těžko by asi někdo například po dětském lékaři žádal, aby mu předem ukázal, jak pracuje, než mu svěří své dítě, kritizoval ho za to, že léčí klasickým způsobem a ne alternativním, komentoval jeho web atd.Tímto se dá odpovědět i na argument o fluktuaci učitelů. Upřímně řečeno, spíše se divím těm pedagogům, kteří za dané situace v Libicích zůstávají. Asi jim jde opravdu o děti.
V dřívějších dobách panovala také určitá noblesa ve vztahu ke starším lidem, k ženám, patřila k dobrému vychování, u vzdělanců byla normou.Bohužel, pro některé vyznavače návratu k přírodě, bio stravy, ekologických principů se tato cesta stává i příležitostí, jak oprášit chování primitivního pračlověka. Tímto zdravím pravidelného diskutéra těchto stránek, pana Martina aus Bartošov a všechny jemu podobné.
Děkuji za reakci. Každý pohled se počítá, právě proto tabulky na web věšíme. Zareaguji na to podstatné, co čtu z komentáře pana? Kráti:
– předně, nejsem autorkou SWOT analýzy. Tu tvoří společně řada lidí, jak na veřejných pracovních setkáních, tak dalším připomínkováním, řádově jde o 30 až 40 osob. Vysvětlení postupu tvorby Strat. plánu je zde. Můj názor je tedy jedním z mnoha.
– hesla ve SWOT analýze by měla být spíš krátká, pokud ale vedou k alespoň pro mne překvapivě vykonstruovaným závěrům, měla by se upřesnit;
– je škoda, že se na tvorbě strat. plánu zatím nikdo ze ZŠ nepodílel, mnohé by se možná vysvětlilo. Školu jsem uvedla do seznamu doporučených institucí, které měly být k tvorbě pozvány. Jestli byly, to nevím, to je otázka na koordinátora prací, pana starostu.
– pěvecký sbor i keramická dílna mohou být silnou stránkou ZŠ, při finálních úpravách SWOT analýzy bychom toto měli zvážit, napadá vás něco dalšího?
– ano, pro MŠ jsem projektovala před tuším 6 – 7lety předzahrádku, pro ZUŠ nikoliv, základní škole jsem před cca třemi lety nabídla pomoc, konzultaci při realizaci předzahrádky. Bezúplatně, vždyť ve škole mám dceru a působím v zastupitelstvu obce.
Správně by ale nápady a připomínky ke SWOT analýze měl sbírat zpracovatel Strategického plánu (pan Huk z Roztok) ve spolupráci s pořizovatelem (Město). Měli by k tomu otevřeně a přátelsky vyzvat všechny občany a instituce působící ve městě, tj. samozřejmě i školu, učitele, žáky nevyjímaje. Poté by s nimi měl udržovat komunikaci, aby o věc neztratili zájem, atd. Všichni tu nějak žijí/pracují, takže mají právo se k tomu vyjádřit, aby byl jejich hlas slyšen. Třeba by to pak pan? Kráťa nevnímal jako stranický boj, ale jako snahu a možnost obyvatel Libčic zlepšit kvalitu života ve své obci.
Pracovní verze SWOT analýzy by měla být přístupná na webu města a občané by měli mít možnost ji otevřeně a volně komentovat. Na minulém zastupitelstvu slíbila paní Bartíková (http://libcickekrizovatky.cz/?p=10270 – video č. 14.), že tu pracovní verzi SWOT analýzy dá na web města. Zjevně tak doposud neučinila, viz http://www.libcice.cz/mesto/strategicky-plan.html. Proč? To netuším. Díval jsem se i na FórumLibčice, ale tam jsem o SWOT našel jen jednu zmínku http://forumlibcice.cz/?s=swot ze dne 6.6.2015, což je skoro před rokem. Navíc tam není povoleno psát komentáře, protože lidé stojící za webem FórumLibčice.cz názory veřejnosti slyšet nechtějí .
SWOT analýza na téma školství – Připomínky ZŠ
http://www.libcice.cz/dokumenty/973-swot-analyza-na-tema-skolstvi-pripominky-zs.pdf
Ale v dokumentu na webu města vidím jen část příloh? Pročpak tam nejsou komplet?
K tomu druhému stupni přidám jen suchá data, protože se na ně někdo z účastníků besedy na koupališti (28.4.2016) ptal. Na 1. stupni jezdí mimo Libčice v průměru jedno z deseti dětí. Půlka z toho do Kralup, půlka do Prahy. Na 2. stupni jezdí mimo Libčice v průměru čtyři z deseti dětí. Dvě třetiny z toho do Prahy, třetina do Kralup.