Již tuto neděli se koná 3. libčická Hašlerka a my pro vás máme připravenu echt libčickou a přitom dokonale hašlerovskou pozvánku. Ne, nemáme k dispozici stroj času, ani jsme datum v nadpisu nepsali pod vlivem alkoholu. Námět pro pozvánku jsme si půjčili se svolením libčických Sokolů z jejich kroniky (nafocená je zpřístupněna zde).
Nalistujte s námi rok 1922, 13. srpen a přijměte pozvání na setkání s Karlem Hašlerem v Libčicích. Možná budete překvapeni, jak moc sem patří.
Divadlo v Přírodě
Takhle jednoduše to začalo. Prostě se postavil amfiteátr pro 2000 diváků.
Obsazení divadelního kusu a organizační detaily
1. strana dobové recenze
Opravdu těch účinkujících bylo 100
Dokončení dobové recenze i s vyúčtováním
Bratr K. Hašler se těšil velké úctě.
Fakta
Než se začtete do přepisu dobové recenze ze stránek sokolské kroniky, zkuste si pozorně prohlédnout jednotlivé stránky. Co zaujalo nás?
- počet herců – účinkovalo přes 100 osob!
(kdo by si tady nevzpomněl na Cimrmanovy živé obrazy? Sokolové vyprovázejí Jana Amose do vyhnanství?) - a kapacita diváků? přírodní amfiteátr měl kapacitu 2 000 míst!
(poznámka: některá pražská divadla i dnes přes léto hrají podobně pod širým nebem – v pražské Šárce) - místo? “v roztomilém lesním zátiší mezi Libčicemi a Dolany”
- hra diváky zanesla na panství hr. Beancalle-Lichtenburga na Plzeňsku do roku 1742 (ale nehledejte to)
- na vstupném se vybralo 6 610 korun (v té době, stál chléb asi 4 koruny a rohlík 30 haléřů, litr mléka 3 koruny) – ale pozor! Bylo to v době měnové reformy, pokud se představení odehrálo až po reformě, stálo všechno zhruba polovic
- některá jména herců znějí pro Libčice povědomě i dnes, že?
- zápis obsahuje i kritiku!
- nebyl to jediný kus, který toho roku Sokolové uvedli (před “Probuzenci” byly inscenovány hry “Palackého třída č. 27” , “Poprašek v šalandě – zpěvohra” , “Lapený Samsonek” )
- divadelní kus “Probuzenci” sepsal dramatik František Adolf Šubert a zjevně to bylo dílo v době svého vzniku ceněné. Například bylo v plánu jeho uvedení na sv. Václava při prvním otevření Národního divadla. Což se nestihlo, protože první pokus otevřít Kapličku skončil, jak známo, jejím požárem.
Zápis z kroniky
Bratr K. Hašler podjal se úkolu režisera s nevšední pílí a energií.
Souhra pilně studována na místě samého divadla v přírodě a tak za horečné práce našich junáků Sokolů došlo konečně k slavnostnímu dnu našeho prvního divadelního představení ve volné přírodě.
Ač počasí nebylo v neděli 13. srpna (1922) příznivé, chvílemi jemně poprchávalo, sešlo a sjelo se hojně obecenstva, tak že bylo kol 31/2 hodině hlediště skorem zaplněno.
Hra měla pěkný průběh, ovšem, – v první řadě zásluhou br. K. Hašlera, který sehrál svého Tomše Vítka výborně, – s temperamentem jemu vlastním.
Br. Mára a sestra A. Müllerova sehráli pěkně hraběcí manžele Beavalle – Lichtenbergovi, rovněž br. Jos. Šimůnek předvedl nám s vervou šlechetného hraběta Dejma.
Nesporně však byl br. J. Šedlbaurův – Filip hrabě Millesimo znamenitě vystihnut.
Typickým smíchem starého šlechtice Boncicanta (poznámka: zajímá vás tohle slovo? Pokud jsem ho přečetl správně, pak odkazuje sem. Bonci jméno osoby a “canto” = “zpěv” v italštině) a seladona karakterně hrál Millesima, pohyby – gesta i elegantní chůze, pěkně mu slušely. Výkon jeho se velmi líbil.
Bratr Jos. Vacek dobře nám podal nafoukaného cís. dvor. radu z Jordána a rovněž bři. Jan Vik co hrabě z Bubna – br. Jar. Mentlík co baron Schiruding – a br. Fr. Kropáček co pán z Hiflingů, slušně se v úlohách svých uplatnili.
Sestra Vlasta Grunclová předvedla nám velmi pěkně temperamentní Lidušku Vránovu a slečna Zdenka Dvořáková slušně hrála Marii, ač by jí bylo slušelo více živosti.
Úlohu chalupníka Vrány (na místo onemocněvšího br. Jana Vacka, pěkně sehrál p. F. Lisý) a také br. Bečičkův pan vrchní Urban dobře byl pojat.
I všichni ostatní účinkující zhostili se slušně svých úloh, přičiňujíce se dle možnosti své v
zdar představení.
Celková souhra byla pěkná a obecenstvo neskrblilo potleskem. Br. K. Hašler byl mnohokráte potleskem všech přítomných vyvoláván.
Podařil se nám první pokus v
Divadlo v Přírodě
a diváci odnesli si nejlepší dojem a naše pokladna pěkný příjem.
Celkový příjem činil Kč 6610.-
Vydání bylo ” 3763.10
Tudíž výnos divadla K. 2846.90
Buffet vynesl ” 726.30
Celkový výsledek K. 3.573.20
Br. učiteli Zitovi a zúčastněným damám při buffetu budiž vřelý dík projeven za účinnou práci s buffetem, který vzorně veden, dal skvělý výnos.
Pozn. kritika.
Stůjž zde zmíněno, že při představení ani vojákům ani myslivcům nestřílely pušky, ba i hraběti Lichtenbergovi pistole selhala.
Také koně chyběli, což sluší připsati na vrub vlhkého počasí?
br. Čý.
PS: drobný vtip na závěr – tady, jsme představení přidali do našeho kalendáře.
Zatím žádné komentáře.
Odpovědět