Kdo z Libčických nezná tajemnou chrámovou stavbu Kotelny v syrovém prostředí opustěného průmyslového areálu? Stavba Kotelny, konvertovaná architektem Patrikem Hoffmanem do moderního kabátu, se otevírá veřejnosti dne 26. října, v 17:00 hodin.
Ještě na konci 20. století tu hned vedle železniční trati Praha-Drážďany v tisících rukou cinkaly šroubky a libčické Šroubárny a drátovny patřily k významným strojírenským centrům naší země. Vinou nezdařilé privatizace a následného konkurzního řízení vše dotepalo až do téměř úplného ticha. Ale nikdy není pozdě – na počátku nového tisíciletí areál libčických šroubáren vstává z popela!
Zasloužil se o to zejména architekt Patrik Hoffman, který souostroví bývalých industriálních staveb z autentické cihlové výstavby citlivou rekonstrukcí postupně vrací zpátky do života. Konverze Uhelného mlýna byla v roce 2013 oceněna hlavní cenou Grand Prix architektů. Mezinárodní komise zhodnotila Hoffmanův počin jako důležitý impuls k oživení celé lokality.
V Uhelném mlýně, prvním ze zpřístupněných objektů stoleté industriální architektury, se dnes nachází galerie současného umění arto.to s živým programem a showroom dánského nábytku GUBI. Se stejnou architektonickou vizí, zápalem a pokorou nyní Hoffman vykřesal život i v dalším objektu bývalého brownfieldu – chrámové kotelně s komínovým vodojemem. Ta v době největší slávy areálu vyráběla páru pro pohon šroubárenských technologií, poté zela léta opuštěná v zapomnění a dnes, po třech letech intenzivních prací, je KOTELNA upravena na originální eventový a výstavní prostor s gastronomickým zázemím.
Slavnostní otevření KOTELNY je připraveno na čtvrtek 26. října 2017. V 17 hodin zde zahajuje výstava francouzského umělce Gwénaëla Morice: ROZBAL OBAL, která s velkou průmyslovou halou s pětimetrovými okny a rozlohou 300 m2 souzní prostorově i ideově – oba počiny vycházejí z niterné životní potřeby trvale udržitelného rozvoje a navracení života zdánlivě nepotřebným věcem, starému dědictví.
Partneři akce: Designblok, BMW Group Česká republika, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Francouzský institut v Praze, Město Libčice nad Vltavou, Atelier Hoffman, galerie arto.to.
Web: http://www.uhelnymlyn.cz
Telefon: + 420 776 110 734
KOTELNA je otevřena po, st, pá od 9 – 16 hodin. Pro jiné termíny nás prosím kontaktujte na uvedený telefon nebo e-mail.
Hned ten úvod není zrovna šťastný. Ono totiž nic není tak jednoznačné a jednoduché jak se jeví na první letmý pohled. Tvrdit že šroubárna dopadla jak dopadla vinou nezdařilé privatizace je příliš zjednodušující pohled na věc. Je to politická zkratka hodná politiky IV cenové skupiny.
Šroubárna nebyla v bůhví jaké ekonomické kondici. V letech privatizace jsem tam pracoval, dokonce přímo v budově nyní zrekonstruované. Takže mám určitou představu v jaké kondici ten podnik byl před privatizací.
Po bitvě je kdekdo generál, každý dělník tehdy i dnes přesně ví, jak by to on dělal lépe a radostněji a že tehdejší privatizátoři dělali všechno špatně. Jenomže většina lidí při hodnocení zapomíná na to, jaká byla celková ekonomická situace a v jakém stavu zanechal průmysl socialismus, včetně pracovních sil.
Takže prosím, zdržme se takových hospodských řečí a když bychom chtěli vynášet nějaké hodnotící soudy, měli bychom se nejprve důkladně seznámit se všemi faktickými faktory, které tehdy a postupem času působily a vyústili v situaci, ve které se nachází areál dnes.
Označit někoho za packala dovede každý. A nevědomí tomu i uvěří. Ale na základě dojmů a drbů hodnotí pouze drbny a taková hodnocení stojí většinou za starou bačkoru 😉
Naštěstí hlavním sdělením článku je, že se nově zrekonstruovaná budova kotelny právě otevírá, a nikoliv hodnocení, jak dopadla privatizace šroubárny. V budově jsem nikdy dřív nebyla a nebo si to z dětství nepamatuji, tak nemám srovnání, dnes ale vypadá parádně a spolu se sousedním už před pár lety zrekonstruovaným Uhelným mlýnem jsou určitě nejzajímavějšími stavbami v našem městě. Tak se nenechte otrávit starými křivdami nebo vzpomínkami a určitě se běžte podívat, jak to tam dnes vypadá.
Pane Michale, osobní svědectví “zevniř šroubárny” z doby privatizace by mě velmi zajímalo. Nechtěl byste na to téma napsat příspěvek pro tento web? Je jasné, že pro mnoho lidí, kterých se to dotýká, je to citlivé téma, vlastně skoro tabu. Podle mě by spíš pomohlo o tom mluvit a psát otevřeně (nejen po hospodách, jak píšete), s věcnými argumenty.
O kotelně v tisku:
https://magazin.aktualne.cz/bydleni/uhelny-trh/r~767fb018baf211e7b128002590604f2e/
https://www.respekt.cz/tydenik/2017/44/styl