Libčičtí radní si usmysleli, že na náměstí, lépe řečeno na křižovatce naproti úřadu, postaví novou obecní budovu – komunitní centrum nebo také městský dům. A rozhodli se, že tomuto nápadu přizpůsobí vše a za každou cenu. Zruší sliby, které dali veřejnosti (při veřejném představení svých plánů na jaře loňského roku, i ty z vlastního předvolebního programu), ohnou závazná usnesení zastupitelstva či rovnou zruší ta, která se jim nehodí, přípravu urychlí tím, že eliminují účast veřejnosti, tedy budoucích uživatelů a analýzu potřebnosti a udržitelnosti následného provozu domu doplní až ex post.

Že to přece není možné? Ale je. Vítejte v Libčicích.

_

O čem jsme jednali

Začátkem září proběhlo jednání zastupitelstva, jehož hlavním tématem byla přeměna náměstí s výstavbou městského domu nebo také komunitního centra. Tento návrh je ovšem v rozporu se schváleným záměrem na vyhlášení architektonické soutěže na přeměnu náměstí, a tudíž dalším bodem jednání bylo, jak se ze soutěže vyvléknout. Pro veřejnost, nevybavenou jakýmikoliv podklady, byla diskuze náročná. Jednání totiž tvořilo několik bodů, které spolu velmi úzce souvisely a jednotlivá témata prostě nebylo možné od sebe oddělit.

Zastupitelé byli, jak u nás bohužel bývá zvykem, rozděleni dle „stranické příslušnosti“ na tábor pro a proti. A také na tábor na jednání připravených a na tábor slepě následujících „velitele“, ačkoliv ten se ve vlastních argumentech ztrácel. Opozice se zasazovala o řádnou přípravu záměru, se zapojením jak odborníků, tak veřejnosti, a naopak proti nepodloženým a umělým časovým tlakem podmíněným rozhodnutím. Zástupci veřejnosti, kteří na zasedání dorazili, byli v názorech víceméně jednotní: k překvapení radniční koalice a v souladu s náhledem nás, opozičních zastupitelů, též obhajovali nutnost věci dopředu promýšlet.

_

My TO postavíme! Ale co?

V jednom z předchozích článků se Marek Coufal pokusil na základě materiálů, které městská rada před jednáním poskytla, popsat, co vlastně radnice chystá. Jeho rozbor si můžete přečíst zde. Řada otazníků však zůstala, a protože jsme chtěli vědět, o čem hlasujeme, tak jsme se ptali:

• K čemu a komu bude dům sloužit a jak budou tedy vypadat jeho vnitřní dispozice? Jak splníme specifické požadavky vyplývající z dotačního titulu, když původně představená náplň domu je s nimi v rozporu? 

Rozumnou odpověď jsme nedostali. Zástupce zpracovatele žádosti mluví o koze, radní o voze. Jenže do odevzdání žádosti zbývá pár dní!

_

• Proč mají zastupitelé rozhodnout bez podkladů a pod časovým tlakem? Výzva byla zveřejněna už v dubnu a, jak jsme se na jednání od zpracovatele žádosti dozvěděli, stejná dotační příležitost bude s největší pravděpodobností za rok znovu?

No dobrá, toto nebyl dotaz, spíše zvolání.

• Město má několik obecních objektů (zmiňme koupaliště) a o dalších uvažuje – koncertní síň na zahradě ZUŠ, tělocvična pro školu, sportovní hala (ano, v tomto případě jde o záměr Sokola nicméně s přislíbenou finanční podporou města). Nabídku na využití dalšího, i když privátního objektu, nově zrekonstruované Kotelny v areálu šroubárny, vedení města právě obdrželo. Jak tyto záměry městská rada koordinuje?

V reakci na dotaz, jak se zkoordinuje stavba komunitního domu se stavbou sportovní haly v areálu sokola, kterou město rovněž přislíbilo podpořit, pan starosta navrhuje, že to ostatním řekne “až potom” (kdo by si nevzpomněl na cimrmanovské: Podepíšeme to až po čaji!), navrhuje debatu ukončit a přejít k hlasování. Po tazatelově naléhání pan radní Urbánek dokonce přichází s názorem, že získáním dotace na komunitní dům se situace se stavbou sportovní haly ulehčí (sic!). A debata je ukončena podstatným: „Určitě ano!“.

Přestože jsme jednoznačně pro posilování finančních zdrojů města skrze dotace, tento záměr je bohužel zcela nepřipravený. Není jasné, komu má komunitní centrum alias městský dům sloužit, kdo, jak a s jakými náklady jej bude provozovat a nadto si nejsme jisti, že by mělo vyrůst zrovna uprostřed hlavní libčické křižovatky. Jasně náš postoj shrnula Petra Pelešková.

_
A jak to dopadlo? Přes náročnou diskuzi a řadu nezodpovězených otázek a zřejmých rozporů koalice rozhodla, že žádost o dotaci na výstavbu „komunitního centra“ na náměstí podána bude.

Krok sun krok vzad

V bodě 1 jednání zastupitelstva si koalice tedy odhlasovala vybudování komunitního centra uprostřed libčického náměstí. Vrhněme se tedy přizpůsobit této vidině vše potřebné. Pan starosta se sice v úvodu snažil protivníka zmást a vytrvale opakoval, že architektonickou soutěž na komplexní přeměnu náměstí si opravdu přeje, leč během jednání postupně odhaloval podstatu jím a ostatními radními předloženého návrhu, který říkal úplný opak.

Vraťme se ale k jádru problému. Městská rada opravdu navrhla zrušit zahájenou přípravu na vyhlášení architektonické soutěže. V průběhu diskuze dále vyšlo najevo, že v zásadní kolizi je také další již dříve schválené usnesení schvalující nákup oněch dvou domů na náměstí, na jejichž místě má být komunitní centrum postaveno. Souhlas s koupí domů byl totiž podmíněn výsledkem architektonické soutěže. Pro koupi domů pak hlasovali i někteří opoziční zastupitelé, a ti se nyní právem považují postupem koalice oklamáni – stejně jako i jejich voliči.

Zastupitelka za Liběhrad právnička paní JUDr. Lužová se snažila najít z této patové situace východisko a navrhla tedy zrušit také část usnesení o koupi domů, které tuto podmínku stanovuje.

Aby to bylo úplně čisté, připomněli jsme radním ještě třetí pozapomenuté a nesplněné usnesení, kterým zastupitelé radu města pověřili k prověření možnosti vyhlásit architektonickou soutěž. To jsme prosadili na začátku léta 2016 a tím všechny „nepříjemnosti“ pro radu města vlastně začaly.

Omlouvám se za zde znějící a pro někoho snad nevhodně ironický tón, leč zoufalství absurdního jednání trvalo již třetí hodinu. To zásadní, co by nemělo zapadnout, je náš stále opakovaný důraz na nutnou důkladnou přípravu s přispěním odborné i laické veřejnosti. Naše snaha snad nevyšla naprázdno a odpovídá tomu i výsledek hlasování. Návrh na zrušení architektonické soutěže na revitalizaci náměstí Svobody nakonec neprošel.

Co bude dál? Nevíme…

Jaké kroky městští radní nyní podniknou, to si nejsme jisti. Podání žádosti o dotaci na komunitní centrum je schváleno. Zároveň platí, že se s místem plánované stavby se nepohne, dokud nebudou známy výsledky architektonické soutěže, s jejíž přípravou by se nemělo otálet.

V úvodníku aktuálního čísla Libčických novin starosta píše, že ač se koalice snažila připravit vše potřebné, pro projekt komunitního domu se “bohužel nepodařilo najít mezi zastupiteli potřebnou shodu”.  Kdo čte pozorně, určitě chápe, že tak to nebylo. Koalice si podání žádosti o dotaci schválila, jenom se nedokázala vymotat ze sítě svých předchozích závazků. Nebo se možná nepodařilo dokončit přípravu žádosti, ostatně času na to bylo opravdu málo. Bohužel zde opět vidíme chybu v tom, že myšlenka na stavbu nového objektu, byť třeba potřebného, nevychází z žádné analýzy potřeb, strategického plánování a diskuse s odborníky a veřejností. Působí jako okamžitý nápad typu “postavme si to, když na to máme”.

Jan Farský, lídr politického hnutí Starostové a nezávislý, řekl v nedávném rozhovoru pro DVTV, že:„každý starosta ví, že pokud chce, aby jeho obec dlouhodobě prosperovala, tak musí mít dlouhodobou vizi. A pokud ji nemá, je to ode zdi ke zdi. Jedno zastupitelstvo zruší to, co zavedlo předchozí, za obrovských nákladů zavádí něco dalšího, aby to další, které nastoupí, toto zase zrušilo.“

Starostu s dlouhodobou vizí Libčice bohužel nemají.

Poznámka na závěr – celý záznam z jednání zastupitelstva si můžete poslechnout v jiném článku zde na Libčických křižovatkách – https://libcickekrizovatky.cz/?p=16438

Tereza Nehasilová, zastupitelka za Libčický občanský spolek LOS