František Lisý: ✝ 27. 3. 2018

František Lisý

Některé články se nepíší snadno. Ale mají být napsány, jako poslední rozloučení a jako vyjádření úcty. A proto jsme poprosili Ilonu Chrtovou, dlouholetou kolegyni Františka Lisého z ODS i vedení města o pár vzpomínek.

 

Připomeňme si, co nás přivedlo k tomuto rozhovoru.

Velmi smutná událost. Odchod Františka Lisého je podle mne pro Libčice a jejich veřejnou správu jednou z nejsmutnějších událostí mnoha posledních let. Opustil nás po krátké nemoci 27. března večer. Jsem moc ráda, že mám v Křižovatkách příležitost na tuto vzpomínku. Uctít památku Františka Lisého jsem chtěla, jako člověk ze zastupitelstva jemu nejbližší, také přímo na jednání zastupitelstva. Tam mi bohužel nebylo uděleno slovo.

Ne všichni naši čtenáři jsou libčičtí pamětníci. Kdo byl František Lisý?

František prožil celý svůj život v Libčicích. Byl potomkem významné rodiny Fischerů, jejíž někteří členové byli majitelé letecké cihelny a jiní byli významní umělci. Františkovi bylo dáno do vínku oboje. Měl technické vzdělání, byl vědeckým pracovníkem v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Zároveň měl i obrovský dar slova, psal krásné články, přání, básně.

To ale asi o něm není všechno?

To opravdu není všechno. Významnou součástí jeho života byla libčická komunální politika. V ní působil celých šest volebních období, tedy celkem neuvěřitelných 24 let. Ani v posledních letech na správu věcí veřejných nezanevřel a pracoval v investiční komisi.

Jak se to celé sběhlo?

Po pádu komunistického režimu v roce 1989 se zapojil do dění Občanského fóra. Byl zakládajícím členem Občanské demokratické strany a mnohaletým předsedou jejího místního libčického sdružení. Byl hlavním tvůrcem libčické komunální politiky v jejích počátečních letech. Pak ji dále rozvíjel jako nezištnou službu veřejnosti, ne jako nástroj k uskutečnění osobních zájmů, jak to tu bohužel probíhá v posledních letech. Od roku 1990 byl celá čtyři volební období, až do roku 2006, místostarostou našeho města. I v následujících dvou volebních obdobích byl členem libčického zastupitelstva.

Na jednání zastupitelstva lidé moc nechodí. Přijdou jen výjimečně, když se něco z programu týká jich samotných. Jak tam František pracoval?

Měl obrovské zkušenosti a znalosti z komunální oblasti a k tomu také zkušenosti životní. To vše dokázal dokonale spojovat. To, jak se František této práce zhostil, jak v ní vystupoval, jednal a rozhodoval, jeho morální a lidské kvality ho podle mého názoru v libčické komunální politice trvale zařadilo na příčku nejvyšší.

Zkusme také něco o jeho rodině, aby to nebylo až zas tak moc pracovní a oficiální.

František Lisý

Se svou první ženou Lenkou až do její předčasné smrti vychovávali své dva syny. Pak mu osud přivál do cesty Vendulku, jak říkával, druhou a poslední lásku. Radoval se z vnoučat. Byl také skvělým kolegou v práci a kamarádem, se kterým jste bez obav mohli řešit vše.

Máte nějakou zajímavost z jeho života?

Napadá mne jich mnoho, tak alespoň jednu za všechny. Otevřené dveře. V době, kdy všichni už dávno zamykali vchody do domů, aby je nepřekvapili nezvaní návštěvníci, u Lisých bývalo odemčeno. Myslím, proto, že jak měli otevřená srdce, tak měli i otevřené dveře.

A co nějaká vaše silná osobní vzpomínka na Františka?

Tak to je fakt těžká otázka, nevím co vybrat. Za léta spolupráce i přátelství je vzpomínek opravdu moc. Tak asi Františkova svatba s Vendulkou. Vybrali si pro ni magické datum 8. 8. 2002. Datum složené ze samých dvojek, které jako by potvrzovaly, jak silnou a harmonickou dvojicí jsou. Jako tehdejší starostka našeho města jsem dostala nelehký úkol je oddat. V tu dobu už naše území sužovaly vytrvalé deště. Za pár dní jsme měli v Libčicích tu nechvalně známou tisíciletou vodu. Všichni včetně Františka jsme měli tolik práce a starostí s odstraňováním povodňových škod, že si ani nemohl pořádně užít první novomanželské období. Čtrnáct let nato se mi vzpomínka na tuto svatbu ještě upevnila tím, že přesně ve stejný den se narodila moje vnučka. 

Ze šestnácti let místostarostování byl František osm let vaším místostarostou. Jak se vám s ním spolupracovalo?

Jedním slovem skvěle. Byl to velice konstruktivní člověk, který s opravdovou noblesou dokázal procházet mnoha obtížnými jednáními a řešeními. Vůbec nebyl ješitný, jak se to některým mužům stává. Dovedl každého vyslechnout. Byl velmi spravedlivý. Jednal klidně. Zcela cizí mu bylo prosazování osobních zájmů. Jeho noblesa, patrná navenek, vycházela z jeho noblesy uvnitř.

O Františkovi se ví, že uměl krásně psát.

Jeho bohatá čeština, osobitý styl i humor byly ozdobou mnoha článků, které napsal. Uměl také nádherná přání a úžasné básně.

Vidím, že tu máte nějaké papíry. Co to je?

To je moje domácí příprava na tenhle rozhovor. Dala jsem si dohromady například jeho novoroční přání. Byly tam verše i próza, vždy velmi trefné. A taky knížka jeho básní „Ještě jednou láska“.
Pokud to nebude vadit, tak něco ocituji.

Novoroční přání

Přeji příjemné a hezké Vánoce plné lásky, radosti i pohody a všechno nejlepší do nového roku. Ať se konečně prosadí v životě slušnost, ohleduplnost a velkorysost, protože hrubosti, pýchy, sobectví a zákeřnosti je všude kolem nás dost a dost. Mějte srdce na dlani a pak se Vám v příštím roce určitě splní alespoň některé sny, které už dlouhou dobu tajně v sobě hýčkáte, sny, které pohladí po duši a někdy i po peněžence. Ať se Vám vyhnou všechny nemoci a pády, buďte šťastní a spokojení. A také nesmím zapomenout, přeji co nejvíce trpělivosti a nezdolnosti v nekonečném boji se zabedněností a nabubřelostí.

Místo, které mám rád
I já mám místo, jež mi sílu dává
krajinu v srdci navždy zakletou
malíř Čas na mne ze vzpomínek mává
jen pro mne kresby jeho rozkvetou

Nepatří mezi známá velká města
nevšední krásou oko nehýčká
ač nemiluji okázalá gesta
zadřelo se mi v duši, pod víčka

 

 

 

Zatím žádné komentáře.

Odpovědět

Můžete použít tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>