Město bude jednat o hliníku

Libčice: lokalita Hliník, 1952

Vyšlo v tištěné podobě Libčických křižovatek číslo 1 / 2018.
Milí čtenáři, pokud se pouštíte do čtení tohoto článku v domnění, že se dozvíte něco zajímavého ze světa chemie, tak vás bohužel zklamu. Chci se zde totiž krátce věnovat tématu developerských projektů, v nichž libčický hliník hraje poměrně významnou úlohu.

Těm z vás, kteří nevíte, co je, kde se hliník nachází a proč se mu tak říká, dlužím malé vysvětlení.

Hliník:

  1. chemický prvek (chemická značka Al, latinsky Aluminium), velmi lehký kov bělavě šedé barvy, velmi dobrý vodič elektrického proudu, široce používaný v elektrotechnice a ve formě slitin v leteckém průmyslu a mnoha dalších aplikacích.
  2. hliník (důl) též hliniště, starší český výraz pro povrchový důl určený pro těžbu hlíny
  3. obec na Slovensku (Hliník nad Váhom, Hliník nad Hronom)
  4. potok na Slovensku
  5. fiktivní postava ve filmu “Marečku podejte mi pero”….se odstěhoval do Humpolce

zdroj Wikipedie

Hliníkem se v Libčicích označují dnes zarostlé pozemky za areálem základní umělecké školy a a kulturního domu. Ještě začátkem 90.let se zde dobývala cihlářská hlína. Původně se z ní pálily velmi kvalitní střešní tašky tzv.Letky, ty ostatně ještě nebyly všude nahrazeny novodobými betonovými a jsou stále k vidění na nejednom domě a nejen v Libčicích. Po dotěžení nejkvalitnějších vrstev sloužila zbývající surovina již jen pro výrobu cihel, včetně tepelně izolačních tvárnic. Výroba však od roku 1996, kdy podnik spadl do konkurzu, skomírala, až v roce 2002 definitivně skončila. Stopy těžby v průběhu let postupně mizely, dopravník byl rozebrán a pozemky zpustly.

Právě tyto pozemky jsou již přes deset let v územním plánu určené pro novou bytovou zástavbu. Stavba bytů a rodinných domů zde dokonce již měla “zelenou”, povolení získala společnost CTR Group, která pozemky získala během prodeje majetku libčických cihelen v roce……. Výstavba však nebyla zahájena a povolení propadlo (skončila jeho platnost). Záměr pak usnul až do listopadu loňského roku, kdy celé území koupila jedna z nejvýznamnějších stavebních firem na tuzemském trhu, společnost Skanska. Jde o developera úplně jiné kategorie, než byli ti, kteří se dosud v Libčicích objevili, a nedá se očekávat, že by společnost svou investici do zakoupeného pozemku nechtěla brzy zúročit.

Společnost Skanska působí v České republice již více než 20 let. Koncem 90.let přišla do Čech ve stopách finské společnosti HAKA, se kterou se v Čechách tehdy spojila. Poté získala rozhodující podíl i v tuzemské stavební firmě IPS a.s. a vzápětí zahájila realizace větších developerských projektů. Jednalo se o výstavbu průmyslových areálů, ale i rezidenčních projektů rodinných domů.

V současnosti je záběr investorské činnosti mnohem pestřejší, zahrnuje jak komerční projekty kancelářských budov či bytových komplexů, tak i realizace inženýrských a dopravních staveb, včetně železničních.
Libčice - Skanska

Co je území určené k výstavbě

Jestliže územní plán města jednou stanovil, že jsou konkrétní pozemky určeny k zastavění, bylo by bláhové dlouhodobě předpokládat, že na nich pořád poroste jen lebeda a bodláčí. Jednou povolenou možnost výstavby není jednoduché vymazat. Pokud tedy územní plán pozemkům povolí možnost stavět, nezbývá nám než s touto skutečností pracovat jako s faktem a realitou, která se v průběhu času pravděpodobně zhmotní. Pokud se obec přesto rozhodne při změně územního plánu k výmazu zastavitelnosti pozemků, může později čelit nemalým finančním nárokům poškozených vlastníků o náhradu za snížení hodnoty jejich majetku, zmařenou investici, apod. Plochy označené v územním plánu jako zastavitelné jsou pro nás dědictvím vůle předchozích zastupitelstev, která je pro nás závazná a nezbývá než ji respektovat.

Jak se postavit k plánu developera

Pro ochranu zájmů obyvatel města je nesmírně důležité, abychom nově připravovaný projekt posuzovali s náležitou péčí a rozmyslem, aby nová zástavba byla pro naše město nejen přiměřená velikostí, počtem bytů, ale rovněž kvalitní architekturou a propojením s městem a jeho starší zástavbou. Prostě aby se to “nové” stalo přínosem a nikoliv přítěží, což není vůbec lehký úkol.

Radnice a zástupci města teď mají před sebou pro nejbližší období náročnou úlohu, kterou dosud nikdo z předchůdců řešit nemusel. Při jednáních se Skanskou i dalšími investory bude muset sebevědomě hájit zájmy města tak, aby nám v Libčicích nevznikl historicky první a nechtěný “satelit”. Všichni si jednoznačně vážíme toho, že Libčice dosud byly ušetřeny živelné výstavby,  i že zastavování volných pozemků zatím probíralo velmi pomalu a víceméně individuálně.

K jednáním jsem byla přizvána, vedení radnice zřejmě už nechce nechat zodpovědnost za dohodnuté podmínky pro realizaci projektu Skansky jen na sobě a pozvalo k účasti i zástupce opozice, za LOS se na připomínkování budu podílet já, profesí stavební inženýrka, za ODS Ing. Chrtová. První seznamovací schůzka proběhla v polovině února, Skanska prezentovala svůj záměr nejen z hlediska personálního zajištění včetně architektonického týmu tak z hlediska hrubých obrysů projektu v hmotové studii. Další schůzka naplánovaná na 25. dubna se bude pravděpodobně zabývat základními požadavky, které bude tým města projektu klást. Obě strany budou muset dohodnout podmínky, které investorovi umožní přiměřený rozsah projektu, který však zároveň nezatíží v příštích letech místní obyvatele například nadměrnou dopravou, a městský rozpočet vyvolanými investičními náklady. Je potřeba si uvědomit, že mezi nově příchozími obyvateli budou nejspíš převažovat mladé rodiny a lze tedy předpokládat rostoucí nároky na místa ve školce a později i ve škole. Počet narozených dětí v Libčicích sice v posledních letech neroste, kapacita školky se po rozšíření o nový pavilon zdá být optimálně využitá, volných míst však není v zásobě tolik, aby pokryly nároky pozvolna se rozrůstajícího města.

Proto budu na jednáních tlumočit naše představy podmínek, které by měly zaručit vznik urbanisticky kvalitního projektu. Zásady pro vznik projektu, který bude schopen integrovat se ke stávající zástavbě, za kterými si stojíme, jsou tyto:

  • koncepce záměru musí být v souladu s příslušnými regulativy územního plánu
  • dopravní propojení na stávající zástavbu musí být navrženo s ohledem na konfiguraci terénu co největším počtu míst, aby se automobilová doprava co nejvíce rozložila
  • dopravní napojení na příjezdovou komunikaci (ul.Turská) se musí navrhnout ve vhodné poloze a bez vlivu na bezpečnost na příjezdu/výjezdu z Letek
  • parkování musí být zajištěno v maximální míře v nově navrhovaných budovách
  • nastavení standardů kvality, dimenzí a dalších parametrů inženýrských sítí a komunikací v budoucnu předávaných do správy města
  • nastavení pravidel pro hospodaření se srážkovou vodou v lokalitě (vsaky, retenční nádrže,apod.)
  • nastavení finančních záruk na rozšíření občanské vybavenosti (např.MŠ, ZŠ)
  • nově navržená výsadba zeleně musí být respektovat možnosti města na její budoucí údržbu
  • z urbanistického hlediska považujeme za potřebné vytvořit v lokalitě centrální plochu – náměstí/náves

Výstavba může přinést městu výhody

Přemýšlíme-li o chybějící vybavenosti Letek, nejspíš se shodneme, že by bylo dobré mít zde malý obchod, ale jistě vás napadnou další tipy na chybějící zázemí, kterým by se dalo bydlení v Letkách zpříjemnit a které by se mohlo v nové zástavbě umístit. A právě o těchto věcech bychom měli v souvislosti s novou výstavbou přemýšlet a následně o nich s investorem jednat. Uvítáme, pokud se s námi o své postřehy podělíte.

Jako obyvatel města si přeji, aby vedení města při jednáních s investory vystupovalo otevřeně a sebejistě ale současně i důvěryhodně, aby potenciální dohoda uzavřená s investorem měla racionální základ a byla později funkční a vymahatelná. Město z takové smlouvy může získat nejen přírůstek obyvatel a s ním spojený vyšší příjem do městského rozpočtu, ale i vyšší kvalitu služeb a života ve městě. Vše záleží jen na tom, jak se podaří udržet nový projekt v přijatelných mezích. Můžeme však i tratit, vše podle toho, jakou cestu zvolíme a jaký bude výsledný získaný efekt.

Přestože jsem si vědoma skutečnosti, že máme před sebou jednání s velmi zkušeným investorem, jsem přesvědčena, že není důvod se chovat jako myška, s níž si pohrává velký kocour. Obě strany, město i Skanska, něco chtějí a jde jen o to, v jakém bodě se zájmy protnou a jaký benefit město získá.


Ing. Petra Pelešková, zastupitelka za Libčický občanský spolek LOS, stavební inženýrka pracující na stavebním úřadě. Zastupuje spolek na jednáních s developery a podílí se na připomínkování jejich záměrů. Dále se věnuje územnímu plánu, v rámci přípravy strategických dokumentů je členkou komise pro zpracování urbanistické studie a pracovní skupiny pro dopravu, infrastukturu, výstavbu a bydlení.

Komentářů: 5

  1. Martin Šimon napsal:

    Je chybou, že tento zásadní článek o změně, která může obrátit Libčice zcela naruby, má špatný titulek. Ostatní “problémy”, o kterých se v Libčicích diskutuje na internetu či po hospodách jsou proti tomuto zcela podružné. Realizace výstavby firmou Skanska v současnosti plánovaném rozsahu zásadně změní Libčice. Umí současná radnice zdvojnásobit kapacitu školy? Se školkou zaspala o 2 roky, a to se přitom žádná masivní výstavba ani nekonala. Když se tato změna nebude otevřeně a veřejně diskutovat v maximálním rozsahu, nedá se dohromady jasné zhodnocení rizik, tak nám mohou zbýt oči pro pláč.

    Připravit obec na tak razantní změnu není vůbec jednoduché. Radniční koalice, která “ví vždycky všechno nejlíp”, z toho “dostala bobky” a najednou potřebuje experty z opozice. To jen signalizuje, že se sami rozsahu nové výstavby bojí a pochybují o svých schopnostech to úspěšně řešit. Nástojem, který by jim mohl pomoci je právě co nejširší veřejná diskuze. Platí, že víc hlav víc ví. Obzvláště, když je řešený problém rozsáhlý a komplikovaný. Znalost a síla názoru veřejnosti je také jedním z pádných důvodů pro argumentaci vůči developerovi. Možná by stálo za to přestat předtírat, že “ví vždycky všechno nejlíp”, a začít pracovat na opravdové komunikaci s občany, která jim může jedině pomoci.

  2. Vojta Juda napsal:

    Do smlouvy se Skanskou bych dal něco o příjezdové komunikaci. Aby pak z cesty do Letek nebyl tankodrom + omezení prací v sobotu a neděli a sankce při porušení, atd.. Byly ve smlouvě s CRT nějaké speciální podmínky? Jsou tyto podmínky přeneseny na nového majitele?

  3. Petra Pelešková napsal:

    Podobu smlouvy s CTR group neznám, osobně se domnívám, že žádná nebyla. Požadavky města však tehdy byly téměř nulové. Developer byl dalo by se říci hájený z obavy, aby nám z Libčic “neutekl”. Už tehdy vznikla myšlenka podmínit výstavbu rozšířením školky nebo vybudováním její nové pobočky, stejně jako klást vyšší požadavky na zajištění parkovací kapacity, ale vedení města se tenkrát s tímto názorem neztotožnilo. I proto se domnívám, že na nového vlastníka není co přenášet, původní územní rozhodnutí propadlo, začíná se tedy úplně od začátku, což je nejspíš dobře. Nikdo se nemůže odvolávat na věci již dříve povolené.
    Příjezd do Letek se bohužel částečně stává tankodromem již nyní, kvůli provozu těžkých aut jezdících do pískovny. Skanska s největší pravděpodobností bude muset z důvodu bezpečného odbočování upravit/rozšířit komunikaci v místě napojení nové obytné lokality, ale nebude už upravovat celou délku dnes již hodně zničené silnice až Na Zabité.
    Martinova připomínka o veřejném seznámení s projektem Skansky je určitě na místě, ostatně by bylo dobré seznámit se i s dalšími projekty, které se v horizontu 10 let v Libčicích zrealizují. Je lépe hovořit otevřeně než po hospodách zasvěceně spekulovat o čem, co většina zatím ani nezahlédla na papíře. Bylo by uvážlivé, kdyby se s těmi projekty pracovalo v souvislotech, zda se mohou doplňovat, jak budou ovlivňovat život ve městě, co městu přinesou, co budou naopak chtít a potřebovat. Jen doufejme, že se vedení radnice neprobudí do komunikativní nálady směrem k veřejnosti o prázdninách a nesvolá veřejné seznámení s novými projekty v červenci nebo v srpnu, kdy je mnoho místních na cestách a výsledný efekt tak vyzní naprázdno.

  4. Martin Šimon napsal:

    Jak moc radníce “myslí” na občany ilustruje současný problém na Oranžovém hřišti. Město odstranilo houpačku pro nejmenší děti v rámci údržby a nahradilo ji jinou, na které se nejmenší děti už ale nepohoupou. Zjevně nepohopili, že dětské hřiště je pro děti. Taky si asi nevšimnuli, že právě rodiče s nejmenšími dětmi jsou nejčastějšími uživateli Oranžáku.

    Zkuste, prosím, u práce myslet. Nikoli na to, jak to bude pro vás nejjednodušší, ale na to, pro koho tu práci děláte a kdo vás za ni (zatím) platí.

    Prosím tímto všechny rodiče, kterým odstranění houpačky pro nejmenší děti z Oranžáku vadí, aby napsali (ne-)odpovědné osobě a žádali o nápravu věci.

    Odbor správy majetku
    jméno: Jaroslav Čermák (člen Liběhradu, bývalý zastupitel)
    funkce: technik správy majetku
    telefon: 2 331 016 58
    e-mail: sprava.majetku@libcice.cz

  5. Petra Pelešková napsal:

    Martine,
    určitě to problém je, ale pojďme se vždy pod jednotlivými články držet tématu. O Oranžáku i jeho údržbě se na Křižovatkách psalo několikrát, komentáře pod články se dají vkládat i po mnoha týdnech, je-li námět stále živý, nedostatky nebyly odstraněny, atd., tím se článek vrací zpět k připomenutí. Nemíchejme ale hrušky s jabkama, diskuse se pak předčasně zarazí nebo stočí do nežádoucí odbočky.
    Díky. 🙂

Odpovědět na Martin Šimon

Můžete použít tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>