Rozhovor

Vyšlo v tištěné podobě Libčických křižovatek číslo 2 / 2018.
Do Libčic se přistěhoval před třinácti lety a záhy se stal výraznou tváří jak nově vzniklého občanského spolku LOS, tak i v přibližně stejnou dobu obnoveného ochotnického divadla LOĎ. A mnohé to zmátlo. Marek Coufal stojí za podobou webu Libčické křižovatky, za vznikem kalendáře akcí, je tvůrce většiny grafik nejen na „Křižovatkách“, ale také tištěných plakátů k desítkám akcí uspořádaných v posledních letech tady u nás v Libčicích. Se stejným nasazením, které věnuje vizuální stránce médií, sleduje i práci vedení města. Své zkušenosti z profesní dráhy i z občanských aktivit se rozhodl letos na podzim nabídnout v komunálních volbách do zastupitelstva našeho města.

Pokud jste se ještě nepotkali, seznamte se prosím.

Pocházíš z Českých Budějovic, v porovnání s Libčicemi z velkoměsta, kde se řízení a plánování města věnují celé týmy profesionálů. Myslíš, že obec velikosti Libčic má fungovat na stejných principech?

I když to s tím “velkoměstem” v případě Budějovic nebude tak horké, trápí je určitě úplně jiné konkrétní problémy než naše město. Snad jen ta Vltava, která oběma městy protéká, je stejná. Stále mě fascinuje, že po těch stovkách kilometrů, kdy do sebe pobrala Lužnici, Sázavu, Berounku… je vlastně stejně široká.

Ale souhlasím, obecné principy, jak se má obec spravovat, jsou stejné. Patří mezi ně potřeba mít konkrétní plán a představu o tom, čeho chci v různých časových výhledech dosáhnout. A pak je tu potřeba maximální otevřenosti a ochoty komunikovat, vnímat názory druhých a ty své podkládat argumenty, nikoliv emocemi. Ten, kdo spravuje město, nerozhoduje o vlastním majetku, ale spravuje obec pro její obyvatele, pro své sousedy.

V loňském roce ses podrobně zabýval veřejnou zakázkou na pořízení zametacího stroje. Proč tě zrovna tato investice zaujala?

Většina Libčických sleduje z dění na radnici hlavně “velké události”, jako náměstí, náplavku, kulturní dům. Jenže zrovna kauza se zametacím strojem je pěknou ukázkou té menší agendy, se kterou se radnice potýká prakticky neustále. A bylo to celé špatně. O vítězi se mluvilo dlouho dopředu. Výběrové řízení bylo připraveno tak, aby nákup nemohl dopadnout jinak. Takhle pořízený stroj pak stojí daleko víc peněz než by musel. A přitom stačilo tak málo.

Ušetřené peníze se mohly investovat jinde – víc se mohlo rozdělit spolkům a sportovcům nebo třeba víc investovat do plovárny. Každého určitě napadne spousta jiných použití pro ušetřené peníze. Ale ty peníze si užívá prodejce zametacího stroje.

Jsi autorem spousty článků na webu Libčické křižovatky. Co tě vede k tomu, že své noci trávíš psaním příspěvků?

Křižovatky vznikly z naší potřeby mít možnost sdělovat svůj názor, dělit se o argumenty pro a proti, z potřeby být slyšet. Jsou určeny celým Libčicím a zvlášť nás těší, že je čtou zastupitelé koalice, kteří se jinak tváří, že o jiné názory nestojí. Pozitivně to víme, protože na naše příspěvky pak často reagují  v Libčických novinách i během jednání zastupitelstva. To, co nezmůžou hlasy našich zastupitelů při oficiálních jednáních, ovlivňujeme svými texty. Psaní článků na Křižovatky tedy považuji za činnost užitečnou a pro Libčice přínosnou. Proto to dělám.

Ale skoro žádný článek na Křižovatkách není práce jen jednoho člověka. Někdo přijde s námětem, další doplní podstatné informace, někdo jiný článek zrediguje. Často se přepisuje, protože původní text neobstojí pod náporem připomínek spoluLOSáků.

V tom je naše síla, ač často máme různé názory a různé pohledy na věc, to podstatné je výsledkem naší společné práce. Myslím, že to je to nejlepší, co můžeme nabídnout celému městu.

Na web Křižovatek pravidelně přispíváš sarkastickými kvízy na aktuální témata. Patří vtip na převážně informační stránky?

Rozhodně patří. Humorná zkratka zvýrazní absurditu některých rozhodnutí, komentářů a tvrzení. Tam, kde by se jinak musel sepisovat dlouhý a těžkopádný text, vtip a nadsázka obnaží podstatu. Nadsázka může ukázat v jiném světle věci a místa, která třeba dlouhá léta míjíme bez povšimnutí a bereme je bez výhrad tak jak jsou.

Pevně doufám, že kvíz dává víc prostoru pro to, aby si každý na danou věc udělal svůj vlastní názor. Platí to určitě minimálně do té doby, než si rozklikne tzv. “správnou odpověď” 🙂 .

Když jsme narazili na vtip, Libčičtí tě znají coby výraznou osobnost ochotnického souboru LOĎ. Je to tvé první “angažmá”? Proč se věnuješ zrovna divadlu?

Ano, je to moje první ochotnické divadelní angažmá, i když svou ženu jsem vlastně před lety poznal při podobné taškařici, ale tu bych divadlem nenazval.

A ohromně si to užívám. Třeba teď na výjezdech LOĎi s Charleyovou tetou do Roudnice a Litoměřic. Zahrát si v opravdovém kamenném divadle J. K. Tyla, na scéně, kde jinak hrají třeba zájezdy pražských profesionálních souborů, bylo úžasné. Tenhle zážitek nám zprostředkoval Miloš Martinec – libčický rodák a naše hrdá spojka mezi původními libčickými ochotníky a současným souborem.

A proč? Já vlastně nevím, ale v poslední době často vzpomínám na rané dětství, kdy jsem jezdil k babičce a dědečkovi. Když jsem byl hodně malý, bydleli ve zrušené vesnické škole. V jedné ze dvou tříd bylo pódium a zapomenuté léta nepoužívané kulisy. Falešná okna, dveře z latí a pomalovaného plátna, které nikam nevedou. Možná, že za to může tenhle starý a silný zážitek.

Rozhodl ses zúčastnit se na podzim komunálních voleb. Čemu by ses chtěl jako zastupitel hlavně věnovat?

Do LOSu jsem vstoupil chvíli před minulými volbami. Myslím, že už během nich jsem pomáhal dostat LOS do povědomí libčických. Ale tenkrát by mi připadalo troufalé se ucházet o podíl na správě města. Poslední čtyři roky se snažím aktivně podílet na všem důležitém, co LOS dělá. Místní politiku sleduji, vnímám souvislosti a vyjadřuji se k ní. Přijde mi, že tohle je ten správný čas a správný další krok. Zapojit se.

Rád bych, aby se nevynechávaly některé kroky, které se v Libčicích často považují za čistě formální, zbytečné a zdržující. Které jsou přitom důležité. A taky bych rád, aby byly Libčice spravovány bez střetu zájmů. Všechna čest každému, kdo v Libčicích podniká, ale developer na radnici nepatří.

Rozhovor vedla Lucie Richterová.

Zatím žádné komentáře.

Odpovědět

Můžete použít tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>