Na co má veřejnost právo: Jak by se měly proměnit Libčické noviny

Libčické noviny

U novin jsem prožil celý svůj profesní život. Více než 50 let. Byl jsem šéfredaktorem nebo ředitelem redakcí několika deníků. Zemědělských novin, Blesku, Lidových a Hospodářských novin. Řídil jsem i týdeníky jako Reflex, Profit, Týdeník Televize, Ekonom a další. Byl jsem generálním ředitelem největší české tiskárny. Šéfoval jsem Unii vydavatelů denního tisku. Proč se tím vychloubám? Abych odůvodnil, proč cítím právo vyslovovat se k Libčickým novinám.

V minulém období mne Libčický občanský spolek (LOS) opakovaně navrhoval do jejich redakční rady. Koalice Liběhrad-ANO-TOP09 mne vždy odmítla. Kvalifikace a zkušenosti pro ni asi nebyly dostatečné. Nyní, jako nově zvolený zastupitel, bych se hodnocení Libčických novin (LN) chtěl věnovat.

V radničních novinách běžně probíhá permanentní politická kampaň

„Radniční noviny jsou vydávány za veřejné peníze a pod veřejnou autoritou. Přitom jejich obsah bývá často ovlivňován ve prospěch aktuálního vedení samosprávy, která má vydávání periodika na starost. Výsledkem je, že místo toho, aby přinášely objektivní a názorově vyvážené informace o místních záležitostech, slouží spíše jako hlásná trouba pro skrytou politickou kampaň vedení samosprávy a očerňování opozice. Tím dochází nejen k nelegálnímu financování permanentní politické kampaně, ale také k narušování rovné politické soutěže místních politických uskupení.
Radniční noviny slouží hlavně politikům. Před volbami nabídly především propagaci politických úspěchů.“

To je závěr obsahové analýzy 65 radničních novin českých měst, kterou zpracoval spolek Oživení a zveřejnil 17. 10. 2018; zpráva je k dispozici na webových stránkách spolku. Ukázalo se, že zkoumaná periodika byla před volbami, až na výjimky, poplatná místnímu politickému vedení. Oživení, které se této problematice systematicky věnuje, konstatovalo že radničním novinám se jen výjimečně dařilo naplňovat jejich roli veřejnoprávního média na místní úrovni.

Od roku 2014 došlo ke zhoršení

Oproti předchozímu průzkumu z roku 2014 jsou letošní výsledky horší. „Ve srovnání se situací před komunálními volbami r. 2014 v novinách ubylo kritických hlasů i informací o budoucích rozhodnutích“, konstatuje se ve zprávě. Alespoň minimální prostor pro alternativní názory poskytla většina radničních novin (77%), ale opět v menší míře než před čtyřmi roky. Také porovnání 33 měst, která byla předmětem hodnocení v. r. 2014 i nyní, potvrdilo sestupnou tendenci v názorové pestrosti obsahu.

Špatné výsledky byly rovněž zjištěny, pokud jde o poskytování informací o budoucích rozhodnutích. Tedy takových, která ještě mají občané šanci ovlivnit. Jde například o diskusi o participativním rozpočtu, diskusi o územních změnách. Oproti roku 2014 klesla plocha s těmito informacemi na polovinu, a tím se zapojení občanů do místního dění omezilo.

§ 4a Sdělení v periodickém tisku územního samosprávného celku

Vydavatel periodického tisku územního samosprávného celku je povinen poskytovat objektivní a vyvážené informace o územním samosprávném celku a poskytnout přiměřený prostor pro uveřejnění sdělení, které vyjadřuje názory členů zastupitelstva územního samosprávného celku, týkající se tohoto územního samosprávného celku.
Tiskový zákon 46/2000 Sb. po novelizaci 2013

“Výsledky jasně ukazují, že radniční noviny většinou stále neplní svoji funkci a rozhodně nemohou sloužit občanům před volbami jako objektivní zdroj informací o práci politiků. Nedaří se také zamezit jejich zneužívání pro nekritickou prezentaci práce vedení města, což mohlo narušit rovnost politické soutěže před volbami.” zhodnotil výsledky Martin Kameník, předseda Oživení.

“Vedení radnice se může zasadit o systémové kroky, které budou bránit využívání periodik pro vlastní propagaci. Prvním takovým krokem je omezení střetu zájmu v redakčních radách – například přenechání dohledu nad periodikem zastupitelstvu. Druhým krokem je požadavek na profesionální redaktorskou práci v těchto novinách,” řekla Šárka Trunkátová, analytička Oživení.

Jak jsou na tom naše obecní noviny?

Libčické noviny
Nechávám na posouzení laskavých čtenářů, aby usoudili, do jaké míry toto nelichotivé hodnocení platí i pro Libčické noviny. Je v nich mnoho užitečných informací. Ale zároveň jsou LN nevyvážené, neuspořádané, nahodilé. Chybí jim invence. Obsahují příliš mnoho balastních materiálů, tzv. vaty, která má malou informační hodnotu. Grafika je špatná.

Osobně se domnívám, že redakce by měla sama iniciativně vytvářet kvalitní a vyvážený obsah novin. LN mají svůj oficiální Statut, který je k dispozici na webových stránkách města. V samotném statutu zásadní problém není. Potíž je v jeho praktickém naplňování, v tom, že co je proklamováno, není v běžném provozu naplněno. Rada města má nadměrný formální i neformální vliv na podobu novin. Některé pravomoci by se tedy měly přesunout do širšího pléna – na zastupitelstvo.

Libčické noviny jsou pro všechny za peníze všech

Noviny nemají být jednosměrné. Sloužit nemohou jen ke sdělování informací z radnice (respektive z části radnice) směrem k obyvatelům. Měly by zachycovat spektrum názorů všech stran a hnutí zasedajících v zastupitelstvu, ale rovněž by měly vedení města a zastupitelstvu poskytovat velmi silnou zpětnou vazbu a zprostředkovávat názory a postoje obyvatel města k zdejšímu aktuálnímu dění. Nelze ovšem vyčkávat, až takové příspěvky samotokem do novin dorazí. Redakce a redakční rada musí pro tyto materiály vytvořit prostor, měly by je inspirovat a organizovat. Aktivně informovat o názorovém spektru. Vedení města takové názory ovšem nesmí bagatelizovat, nebo dokonce jejich pisatele zesměšňovat či hanět. Pokud vedení radnice komentuje příspěvky, je nutné dát stejnou možnost opozici.

Libčické noviny jsou pro všechny a za peníze všech. Je to, jak řečeno, veřejnoprávní médium. Veřejnoprávní je to na co má veřejnost právo. Tak se musí LN koncipovat.

PhDr. Petr Schönfeld,
zastupitel LOS

komentáře 4

  1. Roman Šebl napsal:

    Rada města, která aktuálně pracuje ve složení (Ing. Pavel Bartoš, MBA, Ing. Zuzana Bělohradská, Lukáš Reichel, Doc. Ing. Vít Penížek, Ph.D. (všichni Liběhrad), František Hudek (TOP 09)) dne 14.11.2018 nepřijala do redakční rady Libčických novin pana PhDr. Petra Schönfelda.

    Pro přijetí do redakční rady: Doc. Ing. Vít Penížek, Ph.D., Ing. Zuzana Bělohradská
    Proti přijetí do redakční rady: Ing. Pavel Bartoš, Lukáš Reichel
    Zdržel se hlasování: František Hudek
    http://libcice.cz/dokumenty/1610-rm-c-26-2018.%2026-2018%20z%C3%A1pis%20web.pdf

    Do redakční rady Libčických novin tak nebyl schválen člověk, který u novin prožil celý svůj profesní život. Více než 50 let. Byl šéfredaktorem nebo ředitelem redakcí několika deníků. Zemědělských novin, Blesku, Lidových a Hospodářských novin. Řídil týdeníky jako Reflex, Profit, Týdeník Televize, Ekonom a další. Byl generálním ředitelem největší české tiskárny. Šéfoval Unii vydavatelů denního tisku. Za LOS je to tedy jednoznačně osoba nejpovolanější a proto byla z naší strany navržena.

    K jeho nepřijetí do redakční rady postrádám jakýkoliv logický argument.

  2. Martin napsal:

    „Ten pocit, když nemáš dostatečný charakter na to, aby ses postavil za dobrou věc.“

  3. Martin napsal:

    „Libčická férovka“: Veřejně „plivneš oponentovi do tváře“ a pak po sociálních sítích šíříš bludy, jak se s tebou nikdo nechce usmiřovat. Klasické chucpe. Malé město, malí lidé.

  4. Martin III napsal:

    V Libčických novinách k tomu vyšla „vtipná“ odpověď. Aneb když ani po desetiletí neznáte základní zákony.

    To máte tak, když se zkombinuje touha po moci, lidská bezpáteřnost a nízká odborná kompetence, tak z toho nic dobrého vyjít nemůže.

    Co na tom je smutné, že řada lidí tomu mlčky přihlíží, nemaje dostatku osobní odvahy postavit se proti šikaně, kterou sledují.

Odpovědět

Můžete použít tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>