Vypůjčeno z Úholiček: SKLÁDKA

Snad se na nás v Úholičkách nebudou zlobit. Ale u nás se k podobným diskusím nedostanete, protože plánované rozšíření skládky není v Libčicích tématem. Máme tu „svá zásadní témata“.  Půjčili  jsme si texty z úholičských obecních novin a dáváme je tu k dispozici jako výkop případné libčické diskuse… Samozřejmě dobře vím, že možnosti a úkoly Libčic jsou ohledně skládky jiné. Přesto je to zajímavé čtení.

Následující texty jsou převzaté z Obecních novin Úholičky č. 4-6 / 2019. Prosím všimněte si, jak moc to téma u sousedů rezonuje, kolik prostoru si pro sebe zabere v místních novinách. A možná taky, jak je vedena diskuse. A připravte se – jen 3 vydání obecních novin, ale spousta a spousta textu, názorů, faktů (možná i nepřesností, ale i ty se dají/mají v takové zásadní diskusi probrat veřejně)…

Obecní noviny Úholičky, 4/2019

Skládka v Úholičkách

Skládka určitě nepatří mezi klenoty, kterými se mezi známými v diskusi o Úholičkách chlubíme. Název vyvolává ve spojení s obcí averzi sám o sobě a rovněž dopady na obec byly předmětem velkých diskusí už v době jejího vzniku. Začali jsme se bavit i o několikaletém prodloužení provozu skládky. Ano, je populární vzít hrdě vlajku očisty krajiny do rukou a jít vzorem, protože nesouhlasem se skládkou si myjeme ruce, že při prodloužení provozu zaneřádí okolí nepořádkem a smradem, a že tedy skládku rozhodně ne. Jak už ale bylo kolikrát řečeno, úroveň komunikací ani veřejných staveb v obci by bez skládky těžko dosáhla stávající úrovně a upřímně, možná i občasné odměny zvyšují úroveň společného života, včetně podpor obyvatelům.

Protože obec byla nucena poměrně dlouho v blízkosti skládky žít, z části si již na její chod zvykla. Plnění skládky se obec v podstatě nedotýká, probíhá přes sousední obce a dopadem na chod obce zůstává zafoukaný nepořádek a občasný smrad, o kterém však vlivem sousední kompostárny často nevíme, odkud pochází. Tady vidím určitě prostor pro obecní aktivity. Určitě by nemuseli nafoukané odpadky sbírat dobrovolně občané obce, ale šlo by zjednat placenou brigádu třeba několikrát za rok, na rozpočtu by to být vidět skoro nemuselo a možná by šlo přitlačit k pořádku trochu více firmu Regios. A smrad? Ano, to je bohužel nucená daň. Nemyslím si ale, že to všem tak moc vadí, když v topném období procházím obcí a místy se mi z komínů zvedá žaludek. Tím chci říci, že skládka asi ve znečištění není na prvním místě, možná ji předčí i náš potok.

Při uvažování o dalším osudu skládky je potřeba pořádně zvážit i poslední faktor. Jaké máme do budoucna zajištěny příjmy z daní nebo dalších aktivit? Pokud se podívám na hospodaření obce, je příjem za uložení odpadu v roce 2018 41 mil. Kč, v dalších letech obdobně a tento příjem je tak bezkonkurenčně největší. Jsou plánované poměrně velké výdaje, které by se při škrtnutí příjmů musely také seškrtat.

Ano, jde přežít i s minimem, je ale otázka, co je lepší. I ze získaných peněz se dá investovat v budoucnosti do velmi hezkého životního prostředí v Úholičkách, které bude mít podstatně delší trvanlivost než několik let dalšího provozu skládky. Vhodně by z toho šla možná podpořit opatření na snížení toho největšího smradu v Úholičkách, z komínů. Já bych se přimluvil, aby se z toho zaplatil i průchod pro zvířata přes plánovanou cestu do Podmoráně, jinudy opravdu nemohou přejít.

Václav Voltr

Ekologická rizika a problémy o kterých politici v Úholičkách mlčí

Komunistický režim se vyznačoval tím, že se o důležitých problémech nehovořilo. Podobnou praxi zavedli i místní politici. Občané se z novin například nesmí dozvědět, kdy firma FCC Regios začala s vedením obce vyjednávat o záměru navýšení skládky, přestože elementární žurnalistická poučka říká, že časová informace je základem každé zprávy. Proč se tato informace v obecní zprávě neobjevila, je zřejmé.

Když na přelomu ledna a února zastupitelstvo rozeslalo obecní anketu a dotazovalo se, jak jsou občané spokojeni s životním prostředím, nechtělo občany politicky znepokojovat informací, že se zároveň jedná s firmou FCC Regios o navýšení skládky.

Obecní politika není demokratická, protože komunální politici manipulují s informacemi. Proto se neptají například v rámci ankety, zdali by občané v souvislosti se zlepšením životního prostředí Úholiček, souhlasili s navýšením skládky. Z obecních novin se občan může maximálně dozvědět komickou informaci, že zastupitelstvo požaduje více zeleně na pozemku před skládkou. Zřejmě proto, aby ekologický problém nebyl příliš na očích. O jakých rizicích a problémech se mlčí?

  1. o úniku emisí do ovzduší,
  2. o erozi obnažených geotextílií a fólií,
  3. o územním sesuvu či úniku zemního plynu,
  4. o kontaminaci a prosakování toxinů do spodních vod,
  5. o metanu, který uniká ze skládky, který je 30krát agresivnější skleníkový plyn než oxid uhličitý, navíc únik metanu se zachytává jen částečně,
  6. o vznikajícím metanu, který tvoří dvacet procent skleníkových plynů,
  7. o zápachu, a že lidé dýchají zdraví škodlivý skládkový plynový koktejl,
  8. o globálním ekologickém efektu, kdy navýšení skládky mnohonásobně převýší všechny ekonomické výhody,
  9. že skládku je možné z dálky identifikovat i podle mnohatisícové kolonie ptáků, kteří se krmí odpadky, jenž pak roznášejí po okolí, přestože zákon vyžaduje, aby skládkaři zajistili odpad před únikem,
  10. že například plastové zbytky, které se firmám nevyplatí zpracovat se zahrabou na skládce, která je pořád ještě levná, protože za tunu odpadu v Úholičkách u Prahy zaplatí svozový vůz 1 260 korun, zatímco v pražské spalovně 1 700 korun,
  11. že obec se bude brzy nacházet ještě v horším životním prostředí, neboť kromě skládky se jí dotkne i dostavba Pražského okruhu, buď v platné variantě územně plánovací dokumentaci přes Suchdol nebo pokud Iniciativa Starostové pro okruh zlobbuje posunutí okruhu, pak bude veden kolem Turska a Úholiček,
  12. že kompenzace pouze korumpují a jsou součástí systému, které poškozuje životní prostředí,
  13. že riziko skládkových plynů z hlediska lidského zdraví, nespočívá jen v existenci zapáchajícího sirovodíku, ale že skládkové plyny jsou koktejlem všeho možného, a že navíc neexistuje seriózní trvalý monitoring, který by měřil koncentraci těchto plynů v obci.

Politicky svobodně dýchat znamená dýchat především čistý vzduch a ne zamořený politickou nekulturou!

Miroslav Vodrážka

Obecní noviny Úholičky, 5/2019

Kauza skládka

Redakce požádala o vyjádření k článku pana Vodrážky v novinách č. 4/2019 „Ekologická rizika a problémy, o kterých politici v Úholičkách mlčí“ předsedu představenstva společnosti FCC Regios a. s., pana Libora Luňáčka a paní Ing. Evu Kučerovou z České inspekce životního prostředí, inspektorát Praha. ČIŽP bohužel do uzávěrky své vyjádření nedodala, na obci je k nahlédnutí Protokol ČIŽP o kontrole na skládce FCC Regios ze dne 12. a 13. 9. 2018. Současně pan Luňáček nabízí zájemcům z řad občanů obce Úholičky prohlídku areálu skládky a dodává, že v současné době probíhá ukládka odpadů do nově vystavené kazety. Každý, kdo má zájem o informace přímo od zdroje, se tak může seznámit se systémem zabezpečení jednotlivých vrstev a fází na vlastní oči. Vedle samotného tělesa skládky pak zájemci mohou vidět i všechny provozované technologie, a to včetně kogenerační jednotky na odtah skládkového plynu. Jen pro představu, kogenerační jednotka na skládce FCC Regios a.s. zpracuje hodinově 200 m3 až 250 m3 skládkového plynu.

Krátce se vrátím do historie skládky komunálních odpadů FCC Regios. Společnost .A.S.A. ČR (dnes FCC ČR) nebyla investorem a zakladatelem této skládky. Majitelem Regiosu, resp. majoritním akcionářem a tehdejším provozovatelem skládky, byla dánská společnost DenWaste. Souhlas s výstavbou skládky dali jednotliví zástupci přilehlých měst a obcí, které v prvopočátku byly akcionáři této společnosti. DenWaste se později dostala do ekonomických problémů a nadále již neinvestovala do technologií na zpracování odpadů. Majoritní akcionář se tedy rozhodl prodat svůj balík akcií ve společnosti Regios firmě FCC.

Po převzetí společnosti Regios a.s. jsme převzali, mimo jiné všechny povinnosti a smluvní závazky bývalého managementu. Připravili jsme rozsáhlý investiční plán. Počítal s výstavbou nových technologií, např. s linkou na výrobu alternativního paliva nebo moderní třídicí linkou, posléze s kontrolou všech zabezpečovacích prvků této skládky a případnou obměnou zařízení.

Jedním z prvních kroků bylo obnovení „občanské komise“ pro kontrolu skládky. Jejími členy se stali dobrovolníci z řad občanů přilehlých obcí, kteří s naší firmou sestavili tzv. Memorandum – pravidla pro získávání veškerých dostupných informací o skládce. Jako soukromý subjekt jsme souhlasili, že budeme členům této komise dle podepsaných pravidel plně k dispozici. Na jejich žádost budeme informovat o provozu skládky a jednotlivých technologií. Tuto komisi nikdo nezrušil a pan Vodrážka, pokud má skutečný zájem o pravdivé informace, se může stát jejím členem.

Nyní si dovolím reagovat na konkrétní body uvedené v článku pana Vodrážky:

Zabezpečení skládky

V nedávné době jsem v pořadech ČT 1 a TV Prima podrobně popisoval prvky zabezpečení této skládky. Nechci tedy čtenáře unavovat výčtem velkého množství norem, zákonů a předpisů, které musela tato skládka plnit, a to před výstavbou tělesa skládky, dále při samotné výstavbě, stejně jako v následném průběhu ukládání odpadů. Normy a právní předpisy naše společnost bude muset dodržovat více než 30 let po uzavření posledního sektoru skládky.

Zásadní informace v souvislosti se zabezpečením skládky FCC Regios je, že existuje několikanásobné jištění, které zabezpečuje, že nemůže docházet ke kontaktu skládkových vod s okolím. Jedná se zejména o tyto prvky:

a) Výběr lokality – moderní skládky (kam patří i skládka Regios), které již byly stavěny dle nové legislativy, byly stavěny v oblastech s nízkou hladinou podzemní vody. Proto byla vybrána lokalita MČ Ďáblice – Březiněves a ze stejného důvodu lokalita Úholičky – Tursko. Pro porovnání zmiňuji i druhou skládku, kterou provozujeme.

b) Minerální těsnění – základem každé moderní skládky je trojmocná vrstva přírodního minerálního těsnění na bázi jílových spraší. Tyto tři vrstvy mají koeficient nepropustnosti 10–9. Jinými slovy lze říci, že těmito vrstvami by skládková voda neprotekla.

c) Vysokohustotní folie – jedna z dalších vrstev pro zabezpečení ochrany životního prostředí je PE vysokohustotní folie. Ta je umístěna na dně skládky, umisťuje se však i na rekultivované části skládky. Projekt nařizuje, aby se neprodyšně uzavřela spodní část této folie s částí, která byla položena v rámci rekultivace již naplněné skládky. Tím je vytvořen naprosto uzavřený systém, který pojme veškeré navezené množství odpadů. Je zcela oddělen od okolního životního prostředí. Při samotné aplikaci této fólie dochází ke kontrole jejího případného poškození, a to elektromagnetickou cestou. Dodavatelská firma nám musí předat certifikát o neporušenosti PE folie.

d) Systém drenáží a odtahů skládkového plynu – veškeré vody, které se dostanou do skládkového tělesa v podobě srážek nebo jsou obsaženy v samotném odpadu, jsou izolovaně sváděny do jímky skládkových vod. Tuto vodu pak využíváme v procesu metanogeneze (vysvětleno dále v textu), vracíme ji tedy zpět do skládkového tělesa. V provozním řádu je popsána možnost odvozu této vody do smluvní biologické čističky odpadních vod. V praxi tato situace ještě nenastala. Spíše zaznamenáváme nedostatek vody potřebné pro udržení procesu biologické konverze. Samotný skládkový plyn je pak pomocí skládkových studní odčerpáván horním odtahem do kogenerační jednotky.

e) Systém monitorovacích vrtů – skládka je vybavena předepsaným počtem geologických vrtů ve směru spádového gradientu toku spodních vod. Kvalita těchto vod je od začátku provozování skládky kontrolována nezávislou akreditovanou laboratoří, kdy v předepsané četnosti jsou vody v dynamickém stavu odebírány z těchto vrtů a následně analyzovány. Výsledky těchto rozborů jsou předkládány při pravidelných kontrolách České inspekce životního prostředí (ČIŽP).

f) Systém porovnávacích vrtů – v okolí skládek jsou vytipována odběrná místa pro odběr spodní vody. Odběry jsou analyzovány a porovnávány s kvalitou vod z monitorovacích vrtů.

Problematika metanu (CH4) ve skládkovém plynu

a) Souhlasím s vyjádřením pana Vodrážky, že metan je všeobecně pro ozónovou vrstvu horší ve srovnání s oxidem uhličitým (CO2). Odborná literatura udává různé násobky nebezpečnosti pro ozonovou vrstvu. Ze studií na VŠCHT mám v paměti desetinásobnou negativní účinnost v interakci s ozónovou vrstvou.

b) Na rozdíl od pana Vodrážky, v souvislosti s technologiemi typu bioplynových stanic nebo řízených skládek komunálního odpadu, vidím v metanu spíše zdroj energie než zabijáka ozónové vrstvy. Skládkový plyn obsahuje cca 41 – 48 % objemu metanu. Celá skládka je tedy uměle odsávána a skládkový plyn je přiváděn do kogenerační jednotky. Zde je metan řízeně spálen za vzniku tepla a zejména přeměny na elektrickou energii. Pro úplnost je třeba dodat, že metan po své konverzi v kogenerační jednotce přechází na CO2 a H2O.

c) Mohu pana Vodrážku ubezpečit, že středně velký chov hovězího nebo vepřového dobytka vyprodukuje násobně větší koncentrace metanu než samotné skládkové těleso po dobu svého provozování. Připomínám, že metan vzniká zejména samovolnými biologickými pochody při rozkladu organické hmoty (hnilobný proces). Zdrojem metanu je tedy i např. špatně zabezpečený septik. S nadsázkou lze konstatovat, že téměř jakýkoli živočišný organismus, kam řadím i nás lidi, za svůj život vyprodukuje určité množství tohoto plynu.

d) Jak jsem uvedl výše, technologové vidí v řízené genezi skládkového plynu a v metanu samotném spíše „kamaráda“ než nepřítele. Technologové, kteří jsou pověřeni řízením moderní skládky, tak záměrně startují zmíněnou metanogenezi, tedy vznik samotného metanu.

e) Technologie zpracování skládkového plynu myslí i na případnou havárii kogenerační jednotky. Proto je kogenerační jednotka na skládce FCC Regios vybavena vysokoteplotní pochodní (tzv. flérou), která v případě poruchy na motorech kogenerační jednotky spálí vznikající metan dle rovnice: CH4 + 2O2 = CO2 + 2H2O

Na závěr se omlouvám všem čtenářům za obsažnou reakci na článek pana Vodrážky. Chápu obavy jeho i dalších občanů, proto jsem se snažil konkrétní body popsat z perspektivy 25leté praxe v oboru. Vím, že skládka při určitém atmosférickém tlaku občas obtěžuje okolní obce zápachem. Při nepříznivých povětrnostních podmínkách dochází, zejména při výsypu odpadu od dodavatelů s nezabezpečenou dopravní technikou, k úletům polétavých složek. Na odstranění těchto nepříjemných dopadů pracujeme intenzivně a průběžně. Snažíme se informovat starosty blízkých obcí o dění na skládkách a případných nestandardních událostech, jakou bylo např. zahoření technologie TAP.

Dovolím si nesouhlasit s panem Vodrážkou, že jsou nějaké informace občanům záměrně zamlčovány. Celý areál skládky je pravidelně kontrolován ČIŽP a dalšími institucemi. Do zápisů z těchto kontrol je možné nahlédnout.

Tím se vracím na začátek a položím na zamyšlení zásadní otázku: proč by zástupci FCC ČR měli zájem něco tajit, když naprosto dobrovolně souhlasili s fungováním občanské komise? Odpověď a zhodnocení naší práce za posledních 15 let však již ponechám plně na vás.

Společnost FCC (tehdy ještě jako společnost .A.S.A.) nikdy neuvažovala o návozu nebezpečného odpadu na skládku Regios u obce Úholičky. Tedy ani v době, kdy investovala do nákupu majoritního balíku akcií společnosti Regios a.s., ani nikdy později. Do tělesa skládky byly naší společností vždy ukládány pouze odpady kategorie „Ostatní“, tzn. takové, které v žádném případě nevykazují ani jednu ze čtrnácti dosud evidovaných nebezpečných vlastností. Důkazem je i to, že skládkové těleso provozované společností FCC Regios, a.s. je typu S-OO a nikoli S-ON. Od tohoto se nemíníme odklonit ani do budoucna.

Situace z roku 1997, kterou popisuje pan Vodrážka, se pravděpodobně odehrála v době, kdy skládku vlastnila dánská firma DenWaste a pan Vrba byl předsedou představenstva původní společnosti. Veškerá rozhodnutí bývalého managementu této společnosti nemají nic společného se společností FCC (.A.S.A.), jak zcela nesprávně uvádí pan Vodrážka.

Libor Luňáček,
předseda představenstva společnosti FCC Regios a.s.

Skládka

Jedním z hlavních témat současné doby, které rezonují v diskuzích mezi občany, je otázka, zda souhlasit s navýšením skládky o cca 300 tisíc tun. Z hlediska čistě technického to představuje přibližně 10% schváleného objemu a 150 milionů pro obec. Celý projekt má v současnosti ještě hodně neznámých, proto se nechci vyjadřovat ani pro ani proti, chci se ale vyjádřit k jiné věci.

Obec ze skládky za léta jejího provozu získala stovky milionů korun. Rozhodnutí o založení skládky padlo na počátku devadesátých let. Ve stejném termínu se připravoval i náš územní plán, který již se skládkou počítal. A právě v rámci tehdy připravovaného územního plánu se počítalo i s vybudováním pásů ochranné zeleně, které měly skládku odblokovat od obce, vytvořit pohledovou barieru, snížit prašnost a snad i trochu odfiltrovat zápach. To byla devadesátá léta a dnes? Skládku máme, stovky milionů na různých účtech také, jen na tu ochranou zeleň se nějak zapomnělo. Proto navrhuji, zastavme se v čase a dříve než budeme rozhodovat o případném navyšování skládky, začněme budovat i ty prvky, které by nás měly alespoň trochu ochránit. Peněz ze skládky na to máme dost, vraťme z nich alespoň kousek i krajině.

Alojz Šula, zastupitel

Skládka nás zajímá

Těžko najít něco, co určuje podobu naší obce víc než skládka. Opravené chodníky a další vymoženosti jsou tu díky příjmům ze skládky. Skládka je i předním faktorem zhoršujícím životní prostředí v obci. Nelze proto dost zdůraznit, že by demokratické procesy a komunikace obce s občany neměly selhat v tak důležité otázce, jako je žádost provozovatele skládky o další navyšování skládky.

Je jasné, že tu budou různé názory a očekávala bych, že je zastupitelé před svým rozhodnutím budou chtít znát. Nejde ostatně jen o to, jestli navyšování povolit či nepovolit, ale třeba i za jakých podmínek. Nejde přeci jen o peníze. Jestliže provozovatel skládky doteď nezajistil dostatečně skládku proti úniku odpadu, neměl by tak učinit, pokud chce skládku navyšovat? Nebudou mít občané třeba i další náměty, co by od provozovatele očekávali?

Bohužel jsme se o tom, že obec o této otázce bude rozhodovat, dozvěděli z Obecních novin z rubriky „Názory občanů“. Je pro mne zklamáním, že proběhla anketa spokojenosti občanů v obci, aniž byla tak důležitá otázka položena. Zajímají tedy někoho opravdu názory občanů a to, jak se jim žije v obci? Mám pocit, že jsem nad dotazníkem trávila čas zbytečně. Omlouvám se, pokud to tak není, ale jeví se to opravdu tak, že obec chtěla jednání o navyšování skládky pokud možno utajit a místo diskuse naladit své občany ve prospěch skládky nově zavedeným kompenzačním příspěvkem.

Bylo by, myslím, na místě, aby dříve, než zastupitelé o této otázce rozhodnou, vyslechli názory občanů, třeba formou ankety nebo místního referenda. A zejména informovali občany o všech podrobnostech aktuálního návrhu i aktuálního stavu skládky. Včetně studií o případném úniku jedovatých plynů ze skládky, pokud jsou dostupné. Neměli bychom to jako obyvatelé vědět?

Velmi věřím, že se komunikace zastupitelstva s občany v této otázce změní. Občané sami si jistě mohou konání místního referenda vymoci. Klidnému vedení debaty a zejména důvěře občanů ve své zastupitele by ale prospělo více, kdyby iniciativa vzešla ze strany zastupitelů.

Petra Lomozová

Skládka v Úholičkách

Nesouhlasím s příspěvkem pana Voltra a nesouhlasím ani s prodlužováním skládky.

Naopak, v poslední době se mi velice líbí články pana Vodrážky. V příspěvku o rizicích, se všemi jeho 13 body. Přidal bych ještě jeden a to je velké nebezpečí požáru, jak jsme v poslední době svědky. Shořelá třídička plastů zamořila a znečistila okolí jedovatými zplodinami tak, že ani všechny naše kouřící komíny to nestihnou za sto let. Rád bych, aby obec vypsala referendum na to, jestli se skládka má, či nemá navyšovat.

Pavel Erben

Anketa a jak dál se skládkou

V minulém čísle obecních novin bylo zastupitelstvo obviněno panem Vodrážkou z manipulování informacemi. Mělo se tak stát tím, že se v anketě neobjevil dotaz na navýšení skládky. Na přípravě ankety jsem se podílel, proto bych se k tomu rád vyjádřil.

O možném záměru firmy FCC na zvýšení skládky jsem se poprvé dozvěděl na poradě zastupitelstva 28. 1., v té chvíli už byla webová i tisková verze ankety připravená. To, že se v anketě otázka zvýšení skládky neobjevila, tedy rozhodně nebylo žádnou cílenou manipulací a není pravda, že již dlouho před tím probíhala nějaká tajná jednání s firmou FCC. Naopak, o co jde konkrétně, jsme se dozvěděli až v únoru, kdy zástupci FCC představili svůj záměr na poradě zastupitelů. To už byla anketa dávno v plném proudu. Pokud jde o současný stav jednání o možném navýšení, na poslední poradě se zastupitelé dohodli, že se nebudou zavazovat k žádnému postoji dříve, než FCC předloží projektovou dokumentaci. Dosud totiž nebylo ani zřejmé, o čem přesně máme rozhodnout. Projekt bude následně předložen odborníkům vybraným obcí ke kritickému posouzení a teprve pak se zastupitelé budou dále rozhodovat, jaký k němu zaujmou konečný postoj. Předesílám, že ten můj osobní je dosud neměnný, preferuji jistotu zachování současných parametrů bez dalšího navyšování. Pokud jde o nezájem o názory občanů, ať již bude konečné stanovisko zastupitelů jakékoliv, je nyní dost času na to, aby občané pozvedli svůj hlas na zastupitelstvu a já osobně bych se nebránil ani vyhlášení místního referenda.

Pavel Soper, zastupitel

Vyhlášení místního referenda a ochrana veřejných statků

Rozdíl mezi demokratickými a nedemokratickými systémy je zejména v úrovni poskytování tzv. veřejných statků, jako je například čistý vzduch. Jejich ochrana je dokladem vyspělosti demokracie. Veřejné statky se definují jako služby, které mohou být využívány jedinci, a z této potřeby nemůže být nikdo vyloučen. Veřejné statky se vyznačují tím, že přináší užitek společnosti jako celku. V březnu letošního roku zastupitelstvo obce Úholičky informovalo, že firma FCC Regios a.s. předložila obci žádost o souhlas prodloužit provoz skládky o tři roky a navýšit ji cca o 300 000 m3. Příkladem demokratického deficitu a nízké demokratické úrovně místního zastupitelstva je skutečnost, že nikdo neobhajoval důležitost poskytování veřejného statku. Zastupitelstvo se zaměřilo na zcela podružný požadavek: „doplnění zeleně na pozemek skládky“. Ačkoliv podle současné evropské legislativy je skládkování odpadu nejhorší formou jak odstraňovat odpad, zastupitelé jen zdůrazňovali, že ze skládky má obec „finanční prospěch“, ten však nepřináší užitek společnosti jako celku, nemluvě o ochraně lidského zdraví a ekosystémů. Přestože zastupitelé vědí, že skládkový plyn je považován za environmentální hrozbu a skládkové emise se významně podílejí na skleníkovém jevu, snižování znečištění ovzduší není pro místní politiky důležitou politickou agendou. Přitom ochrana ovzduší je i jednou z priorit evropské politiky, protože znečištěné ovzduší škodí lidskému zdraví i životnímu prostředí. Obecní úřad v Úholičkách se navíc vyznačuje nezájmem informovat občany, a proto ani nenavrhl uspořádat veřejnou debatu pro širší veřejnost s odborníky k záměru FCC Regios a.s. V situaci, kdy politika zastupitelstva směřuje k omezení různých veřejných statků a plány obce nepřináší užitek společnosti jako celku, nastupuje nutnost uspořádat místní referendum, které je nástrojem proti postupu zastupitelů, kteří prosazují jiné zájmy a ignorují možnost ochrany lidského zdraví, ekosystémů a zmenšení environmentální hrozby. Referendum je instrumentem, který může zabránit tomu, aby se zopakovala situace, kdy zastupitelstvo obce Úholičky v roce 1997 odsouhlasilo záměr firmy FCC Regios a.s., že bude moci na skládku navážet i nebezpečný odpad. Tehdejší starosta obhajoval rozhodnutí nedemokratickým argumentem stejně jako dnešní zastupitelstvo: „Na ukládání nebezpečného odpadu vydělá nejen firma FCC Regios a.s., ale i obec“. Není to pravda, společnost prodělává jako celek.

Miroslav Vodrážka

Poznámka redakce OnÚ: Vyjádření k nebezpečnému odpadu na skládce Regios je v článku pana Luňáčka na straně 5, poslední 2 odstavce.

 

Obecní noviny Úholičky, 6/2019

Další fakta ke kauze skládky

Z hlubin archivu obecního úřadu jsme pro vás dohledali fakta, která objasňují prohlášení pana Vodrážky z jeho článku Vyhlášení místního referenda a ochrana veřejných statků, Obecní noviny č. 5/2019.

V posledním odstavci pan Vodrážka píše, že v roce 1997 zastupitelstvo obce Úholičky odsouhlasilo záměr firmy FCC Regios a.s., že bude moci na skládku navážet i nebezpečný odpad. Paní starostka na obci dohledala a doložila redakci usnesení ze 13. veřejného zasedání ZO ze dne 30. 10. 1997, kde ZO berou na vědomí – citujeme: „Veřejné projednání EIA o skládce Regios – zastupitelé trvají na zákazu ukládání nebezpečných odpadů mimo dohodnuté (stav. popílek, škvára)“. Žádné jiné usnesení týkající se skládky Regios nebylo v období 1997 a 1998 přijato. Dále dohledala v archivu OÚ dokument s názvem Posouzení dokumentace akce Rozvoj areálu skládky Úholičky z 25. 3. 1997, kde se píše, že zastupitelé obce zaujímají po prostudování dokumentace následující stanoviska k ukládání NO bod 1 – 6:

  1. OZ trvá na zachování původního záměru na provoz skládky tj. ukládání pouze TKO a odpadů jím podobných (kategorie O případně Z)
  2. Vyloučit z ukládání všechny druhy navrhovaných odpadů ZN (nebezpečné) a to bezpodmínečně, pouze s ohledem na možnost výjimky dle bodu 3.
  3. Jako výjimku by OZ akceptovalo ukládání odpadu ze spalovny Malešice, kat. č. 31308 – škvára a popel ze spaloven a kat. č. 31309 – popílek z filtrů ze spaloven odpadů za předpokladu ustanovení speciální technologie pro přepravu a ukládání těchto materiálů (mísení s určitým % vápna, přeprava a ukládání ve vlhkém stavu a ne zkrápění až na místě atd.)
  4. V důsledku předchozích námitek upustit od vybudování kazety na nebezpečné odpady (nebo jen pro odpady kat. č. 31308 a 31309 za výše uvedených podmínek)
  5. Z ukládání vyloučit i odpady ZN již dříve povolené bez našeho vědomí.
  6. Z projektované kapacity 150 000 t za rok nehraje množství 8 000 t ZN odpadů tak velkou roli, aby bylo nutné kvůli němu podstupovat tak neúměrně velké riziko spojené s vědomím ukládání nebezpečných odpadů.

Dále jsme obdrželi vyjádření Ing. M. Soukupa, vedoucího oddělení vnitřní kontroly z České inspekce životního prostředí, o které obec požádala v květnu, také v souvislosti s uvedeným článkem. „Česká inspekce životního prostředí jako odborný dozorový orgán státní správy v oblasti životního prostředí, kontrolující dodržování platných právních předpisů v pěti oblastech (v ochraně ovzduší, ochraně vod, odpadovém hospodářství, ochraně přírody včetně problematiky CITES a v ochraně lesa) je nástrojem prosazování práva životního prostředí, a to v rozsahu kompetencí jednoznačně definovaných průřezovými a složkovými právními předpisy. Nedílnou součástí kontrolní činnosti ČIŽP je provádění kontrol podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, a šetření podnětů v režimu § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. V této souvislosti Vás informujeme, že ČIŽP provedla v areálu společnosti FCC Regios, a.s., IČO: 463 56 487 v období od roku 2010 do současnosti 6 kontrol, jejichž předmětem byl provoz skládky odpadů Úholičky (konkrétně v letech 2010, 2012, 2015, 2016, 2018, 2019) a ve 2 případech konstatovala porušení zákona a pravomocně uložila sankci (kontrolou z roku 2010 bylo zjištěno porušení povinností vyplývajících ze zákona o integrovaném registru znečištění a dvou podmínek integrovaného povolení spočívajících v neprovedení měření množství skládkového plynu a neprovádění důsledné kontroly úplnosti základních popisů odpadů, za což ČIŽP uložila pokutu; kontrolou provedenou v roce 2016 bylo zjištěno porušení zákonných povinností, za která ČIŽP v roce 2017 uložila sankci, nedodržení podmínek integrovaného povolení se týkala neplnění, resp. nezajištění průběžných opatření vedoucích ke snížení prašnosti a vzniku pevných úletů na skládce a v okolí skládky, dále bylo zjištěno nedostatečné překrývání tělesa skládky s uloženými odpady). Pro úplnost doplňujeme, že v areálu společnosti FCC Regios, a.s., IČ: 463 56 487, jsou provozována celkem 4 zařízení určená k nakládání s odpady. ČIŽP proto provedla i jiné kontroly, mimo již shora uvedených šesti kontrol, a to v dalších zařízeních provozovaných v areálu předmětné skládky určených k odstranění odpadů (zařízení k využívání odpadů, sklad nebezpečných odpadů).“

Dále jsme vás informovali, že na obci je k nahlédnutí Protokol ČIŽP o kontrole na skládce FCC Regios ze září 2018, této možnosti využil zatím 1 občan. A tady je krátký a stručný výtah ze zprávy: Sklad nebezpečných odpadů je zastřešené území se dvěma kontejnery (ekosklady), které mají vlastní záchytnou vanu. Okamžitá kapacita skladu je 10 t nebezpečných odpadů. V době kontroly bylo zjištěno skladování NO ve 200 l sudech a plastových 1 000 l nádobách (vertexech), umístěných na roštové podlaze tvořící záchytnou vanu. Vana byla prázdná a množství skladovaných NO nepřekročilo stanovený limit. Seznam povolených NO včetně katalogových čísel je uveden v článku C.1 s vyjádřením inspekce – NO ověřeny v Hlášení o produkci a nakládání s odpady zpracovaných za provoz skládky v letech 2016 a 2017. Společnost FCC Regios podala za rok 2017 samostatné hlášení o produkci a nakládání s odpady za sklad NO a společnost přijímala pouze povolené druhy odpadů. Zařízení je provozováno v souladu s Provozním řádem Skladu N odpadů.

Skládka z pohledu pachu – informace od firmy FCC Regios (Měření skládkového plynu, závěrečná zpráva za rok 2018):

Vyhláška z roku 2002 stanovovala emisní limity na pachové látky a byla bohužel pro svoji neobjektivnost a v některých případech i pro neaplikovatelnost v roce 2006 zrušena. V praxi docházelo k tomu, že limity byly v některých případech plněny, ale přitom stále docházelo k obtěžování zápachem, nebo naopak, měřením bylo zjištěno překročení limitů, ale přitom nebyl evidován problém s pachovou zátěží. V současné době evropská legislativa nestanovuje emisní limity, faktory ani imisní limity pro pachové látky. Problematika je řešena individuálně. Problémem skládky je metan. Jeho vysoká koncentrace může vést v uzavřeném prostoru k udušení. Proto je skládka odplyňována, tento systém řeší norma ČSN 83 8034. Dále maximální omezení zápachu stanovuje provozní řád skládky. Ochranou jsou technologické překryvy a hutnění odpadů doplnění o aktivní systém odplynění. Provádí se pravidelné monitorování skládkového plynu ve stanovených intervalech (2x ročně. Výstupem je roční Závěrečná zpráva, kde je uvedena metodika měření, výsledky s naměřenými hodnotami. Veškeré plynové studny napojené na aktivní odplyňovací síť (rekultivované i nerekultivované plochy) jsou minimálně měsíčně kontrolovány a seřizovány z důvodu zajištění bezproblémového provozu čerpací stanice a kogenerační jednotky. Výstupem jsou Kontrolní protokoly. Pro zajímavost – emise metanu dle let: 2015 – 13,62 t, 2016 – 10,74 t, 2017 – 6,55 t a 2018 – 5,06 t (produkce největších znečišťovatelů v roce 2017 ve Středočeském kraji byla od 2 500 000 t do 146 000 t).

Redakce OnÚ

Záměr navyšování skládky – aktuální stav a co dál

Na posledním (7.) veřejném zasedání zastupitelstva v pondělí 24. 6. jsme diskutovali poměrně široce další postup ve věci záměru FCC Regios navýšit skládku v Úholičkách. Výsledkem bylo usnesení č. 14: „…Obec nechá vypracovat oponentní posudek k záměru Navýšení tělesa a posudku vypracovanému v rámci EIA. Zastupitelstvo zajistí maximální množství informací o dosavadním provozu skládky. Následně jak projekt, tak oponentní posudek, budou předloženy k veřejné diskusi. Na základě dostupných informací zastupitelstvo zváží vyjádření občanů v referendu.“

Ve středu 26. 6. odbor životního prostředí a zemědělství (OŽPZ) Krajského úřadu Stč kraje zveřejnil zahájení zjišťovacího řízení záměru FCC Regios upravit tvar tělesa skládky v Úholičkách (více zde).

Z dokumentů a původně dostupných informací na webu vyplývá, že

  • dokument „Oznámení záměru“ pro posouzení vlivu na životní prostředí vznikl v říjnu 2018;
  • v rámci přípravy materiálu si zpracovatel vyžádal vyjádření příslušného úřadu územního plánování (Černošice) k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace a stanovisko orgánu ochrany přírody (krajský OŽPZ), což jsou přílohy povinné ze zákona. Obě stanoviska („využití pozemků na katastru Úholiček je v souladu s územním plánem“ a „nelze předpokládat významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí stanovených příslušnými nařízeními vlády“) jsou datována 7. 9. 2018, obě adresována zpracovateli, Černošice kopii poslaly ještě na stavební úřad do Přílep;
  • FCC Regios oznámil záměr na krajském OŽPZ 17. 6. 2019;
  • OŽPZ vydal informaci o oznámeném záměru a o zahájeném zjišťovacím řízení 25. 6. 2019 s tím, že lhůta pro podání připomínek končí 26. 7. 2019. Z rozdělovníku vyplývá, že teprve vydáním této informace se celá procedura formálně začíná týkat i obce Úholičky (do té doby disponovalo zastupitelstvo pouze informacemi z jednání s FCC Regios).

Ačkoli leckoho poněkud zaskočilo, že materiál vznikl již v loňském roce, po klidnější úvaze se sluší říci, že výše uvedené není v rozporu s tím, jak zástupci FCC Regios zastupitelstvo informovali, včetně toho, co deklarovali na veřejném zasedání v květnu. Ač je oznámení záměru obsáhlejší než samotný záměr, představený v únoru zastupitelům a veřejnosti v květnu, pořád jde ale o materiál, který byl oficiálně podán na krajský OŽP až po květnovém veřejném zasedání, jak zde zástupci FCC Regios avizovali. Můžeme si myslet své o tom, proč nám firma rovnou neposkytla ten obsáhlejší dokument, ale ze lži nikoho vinit nelze.

Jsme tedy ve fázi zjišťovacího řízení. Oč jde? V kostce o ověření, zda záměr může mít významný vliv na životní prostředí, a tedy podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona. Cílem zastupitelstva obce je dostat záměr do procesu standardní EIA včetně veřejného projednávání, pro které by si obec nechala vypracovat oponentní posudek, popř. zorganizovala k věci referendum. Obec má předjednánu součinnost odborné firmy při zpracování stanoviska za obec. Máme – nyní již necelý – měsíc na to, soustředit takové argumenty, aby k plnohodnotnému posouzení došlo. I když se v minulosti na skládce řešily různé prohřešky a problémy, nakonec státní dozorové orgány stav vždy akceptovaly a pustily provoz do další etapy. Navýšení skládky neexpanduje stávající pozemky skládky, nemění charakter provozu. Na straně druhé prodlouží dobu, po kterou bude skládka dále zatěžovat okolí a větší množství navezeného odpadu může zvýšit teoretická rizika havárie. Zcela jistě stanovisko podá obec, individuální stanoviska ale mohou zaslat i občané nebo skupiny občanů. Aby posloužila, musí obsahovat faktické argumenty. Bude to na zahájení plnohodnotné EIA stačit?

Radko Rajmon, zastupitel

Skládka – politická tragédie starosty Jana Kettnera

Dne 7. 5. 1993 schválilo zastupitelstvo Úholiček „výstavbu ekologické skládky TKO“. Výraz „ekologický“ byl samozřejmě marketingový trik ze strany podnikatelů a politiků.

Z osmi přítomných zastupitelů (J. Kettner, T. Divina, V. Kozel, J. Konopásek a další) hlasoval proti jediný politik. Současná starostka paní Kořínková říká, že to bylo „osvícené“ rozhodnutí, avšak historie ukazuje jinou skutečnost.

Tehdejší starosta Jan Kettner prosazoval skládku navzdory protestům mnohých místních občanů, jenže když v roce 1995 byla skládka uvedena do provozu, začal si postupně uvědomovat, že se „slibovanou ekologickou řízenou skládkou, to nemá skoro nic společného“ a jedná se o „divadlo“.

Už v roce 1995 dochází k proražení těsnící fólie ve dně první skládkové kazety. Je zjištěno nedodržování technologie ukládání odpadů, zvýšení nebezpečných látek včetně bakteriálního složení v kontrolních vrtech po zahájení skládkování a desítky dalších problémů.

Zejména neodpovídá geologický průzkum, neboť 3 metry pod skládkou není jen spraš, ale i lyditové skály.

Na základě posudku pro EIA pro II. etapu skládky je přesvědčen, že k protržení došlo i na jiných místech.

Když firma Regios a. s. obešla obec Úholičky a rozhodla se ukládat na „ekologickou“ skládku i nebezpečný odpad obrací se na různé státní kontrolní orgány a stává se i členem komise pro kontrolu nad dozorem skládky.

V roce 1997 protestuje proti ukládání nebezpečného odpadu a rok poté se trvale vzdává mandátu zejména po dlouhodobých sporech se zastupitelem Tomášem Divinou, který se stává starostou. Jak se ukázalo i v pozdějších letech, nový starosta vycházel vstříc spíše podnikatelům, než aby ctil zákony a hájil zájmy obce.

Dne 31. 10. 1997 sedm zastupitelů Úholiček odsouhlasilo ukládání nebezpečného odpadu ze spalovny Malešice (škvára a popel ze spalovny – č. 31308 a popílek z filtrů ze spaloven odpadů – č. 31309).

Jan Kettner si začíná uvědomovat, že jsou to i státní orgány, který se podílejí na krytí nezákonností firmy Regios a. s. a i tehdejší starosta Libčic tvrdil, že „znečisťování okolní přírody se děje pod patronací referátu životního prostředí okresního úřadu“.

Nakonec předává obci petici, ve které 88 občanů protestuje proti výraznému zhoršení životního prostředí v obci a v roce 1998 adresuje ministrům pro životní prostředí (ing. M. Bursíkovi a M. Kužvartovi) kritické dopisy. „Ekologickou“ skládku kritizoval ještě v roce 2003, neboť cítil zodpovědnost za budoucnost obce i za protestující občany obce, na jejichž stranu se nakonec přidal.

Miroslav Vodrážka

Skládka

Nevím, komu přinesla úholičská skládka užitek, ale nám přinesla hlavně škodu.

Sto let používanou studnu, která dávala výbornou vodu jsme museli přestat používat, a byli jsme donuceni připojit se na vodovod. Dříve klidná vesnice se změnila v předměstí s velmi rušnými silnicemi. Několikrát byl poškozen náš dům na návsi v souvislosti s výstavbou silničního povrchu. Kompenzaci za život na úpatí skládky nám obec odmítla dát.

A nyní se uvažuje o dalším zvětšení skládky. Nikdo přitom nedokáže s jistotou říci, co milióny tun odpadu na jedné veliké hromadě udělají se zemí a s vodou pod sebou. A že se nejedná pouze o odpad, který se sám rozloží na neškodné přírodní elementy, tím si můžeme být naprosto jisti!

Myslím, že je velmi vhodný okamžik, kdy bychom neměli nechávat zásadní rozhodnutí pouze na zastupitelích. Požadujme místní referendum, ve kterém se rozhodneme pro, nebo proti zvětšení skládky.

Libor Hofman

Zatím žádné komentáře.

Odpovědět

Můžete použít tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>