Možná si vzpomínáte. Je to už několik měsíců, co jsem se vás snažil inspirovat k vysokohorskému výstupu do jeskyně Drábovna. Byl to jeden z těch povedených výletů s dětmi, kdy vám každý pro jistotu řekne, že na tohle by s sebou děti nebral. Pro dnešek mám něco o poznání lehčího (považte, byl tam i Kulíšek).

Sousední Úholičky nabízejí kromě skládky také moc pěkný půldenní výlet. Užijete si obří houpačku, lanové hřiště ale i pěkné výstupy a následné výhledy.

Z Libčic je nejlepší dojet do Úholiček vlakem. Z nádraží jděte nahoru podle potoka a po asi 250 metrech doprava k lomu. Měli byste narazit na dřevěné turistické ukazatele, které vás protáhnou houštinami a cestou necestou až k obří houpačce. Cestou si můžete užít Podmoráňskou vyhlídku, majestátný dub anebo trampskou chatu V Sedlišti. Houpačka sama vypadá jako obyčejná houpačka z běžného dětského hřistě, je jen asi čtyřikrát větší… Stojí v místě přírodního amfiteátru, kde ve třicátých letech hráli své divadlo úholičtí ochotníci.

Od houpačky pokračujeme dál a zakrátko přejdeme na druhou stranu údolí na hlavní dětskou atrakci – Švestkovnu. Je to bývalý sad, který byl kvůli napadení škůdci vykácen a Úholičtí na jeho místě budují velké dětské hřiště. Najdete tu klouzačky, houpačky, lanovky, můstky, pro znavené rodiče lavičky, ale i krytý altánek s ohništěm na případné buřty. Hřiště podle všeho nemá konečnou podobu a hrací prvky a atrakce budou časem přibývat.

Švestkovnu opustíme její horní částí a pokračujeme nejprve úbočím a pak po hraně úholičské rokle až k vrcholu Stříbrníku. Za zmínku jistě stojí, že to je se svými 311 metry nad mořem nejvyšší bod naší výpravy. Vltava má v těchto místech zhruba 175 metrů nad mořem, užijete si tedy výhled z výšky téměř 150 metrů.

Ze Stříbrníku již seběhneme dolů k nádraží a zpátky domů. Komu se ješte nechce, může se nechat převézt přívozem na druhou stranu a dojít přes Řež do Libčic pěšky.