Naše monumenty: Hrádek „Liběhrad“ nad Libčicemi (tentokrát zcela apoliticky)

libehrad
Výhoda života na malém městě tkví mimo jiné v tom, že všechna jeho historicky významná místa můžete snadno obejít během jednoho odpoledne. V Chýnovském háji zkusíte najít pravěké mohyly (o těch jindy), na hlavní třídě si prohlédnete dva kostely – a přímo z nástupiště libčického nádraží pohlédnete skálu nad řekou, na níž se kdysi vzpínal středověký hrad Liběhrad.

O vzniku hradu se zmiňuje kronikář Václav Hájek z Libočan (1541). Přesně (!) do roku 711 sem situuje scénu, kdy na ostroh nad řekou přichází družina kněžny Libuše, místo se jim zalíbí, a proto zde nechávají vystavět hrádek, který podle své kněžny nazvou Liběhrad. Pravděpodobnější je však teorie Augusta Sedláčka, jenž ve svých Hradech, zámcích a tvrzích odvozuje název Libčic od vlastního jména Libek (Libhost, Libomir, Libomysl). Hrad pak pravděpodobně nechal postavit zbraslavský klášter jakožto majitel Libčic „k ochraně zboží svého a za bezpečné sídlo toho, který ten statek spravoval“. Jméno hradu je pak odvozeno od jména obce.

Doba založení hradu není známa, pravděpodobně však spadá do 13. – 14. století; zanikl již před třicetiletou válkou a v roce 1541 je zmiňován jako zřícenina. Sesunuté zdivo bylo asi využito mj. při stavbě vinic na jižním svahu (směrem k obci). Zásadní ránu hrad dostal v polovině 19. století, kdy byla jeho východní část odstřelena při stavbě trati.

O stavbě „Státní železné dráhy Pražsko-Drážďanské“ vypráví neznámý autor článku v časopise Pautník z roku 1846. Se skupinou přátel a „inženýrem B. z Dolan“ – zřejmě jedním ze stavitelů trati – se vydává na cestu podél vznikajícího velkolepého dopravního díla. Je patrně jedním z posledních návštěvníků „celého“ Liběhradu, jejichž vzpomínky se nám dochovaly dodnes. Příjezd k Libčicím popisuje takto:

Mlčky nás míjely černé skalní stěny pobřežní, až poznenáhlu ode břehu ustupovati a lukám a štěpnicím místa popřávati začaly. Z daleka vidíme před sebou na levém břehu opět vysokou a strmou skálu a na ni kus zdi od bývalého hradu. Byl to Liběhrad. (…) Vystoupili jsme na břeh, husté sady ovocného stromoví nás pojaly, a v krátce jsme se octnuli na výšině hradu….

…Pan inženýr B. zamýšlí několik základních zdí vedle ještě stojícího kusu zdi nahoru vyhnati a nějakou hlídku s pavlačí z toho zříditi, a vyvedením takové šťastné myšlénky by nejen Liběhrad opět poněkud obživnul, ale celá krajina by dostala novou k romantičnosti své dobře se hodící ozdobu. Vyhlídka z Liběhradu na řeku dolů, na Libčice, téměř celé v ovocných sadech ponořené, na Dolany, vzdálenější Chvatěrubský zámek, a dále až na výšiny proti Velvarům jest překrásná.

pautník_úryvek

Urývek z časopisu Pautník, 1846

Autor ani mnozí jiní netušili, jakou změnu přinese do kraje stavba železnice. Libčice se již dnes tolik v sadech neutápějí a Kralupy přestaly být „velikou zámožnou vsí, jejížto největší bohatství ve štěpnicích záleží, a zdejší švestky náležejí mezi nejlepší toho druhu ovoce v celém království Českém“. Vyhlídka z Hrádku je ale i dnes krásná, byť jí do značné míry brání vzrostlé stromy a keře. Ze známé rytiny J. Farka z roku 1844 (viz obrázek nahoře) je patrné, že skála s hradem byla podobně jako ostatní vltavské stráně v okolí holá, bez porostu.

Až příště pojedete z Prahy na Kralupy vlakem, vzpomeňte si na slova zapomenutého autora a srovnejte je se svými pocity. Podle nich poznáte, jestli jste v našem kraji doma:

Cizinec, který nyní po železné dráze přes tato žírná pole pojede, okolo paty těchto skalnatých velikánů zlehka a pohodlně souvati se bude, vydobude nanejvýš dalekohled svůj, a s okem znatele krásu a romantičnost českých krajin rozbírati a roztřiďovati bude, ale největší půvab, kterýž ty kra­jiny v našich očích mají, ten mu ujde, on nebude věděti, jaké vzpomínky se k těmto místům víží, v kterých my celý svět našeho předvěkového ná­rodního života vídíme a s nadšením ctíme!

Jeden komentář

  1. Lucie napsal:

    Podle dalších zdrojů byl zmíněným amatérským archeologem B. stavební inženýr Barichar. Nálezový soubor z Hrádku, který podle článku měl být uložen v Dolanech a posléze určen pro Národní muzeum, je v současné době nezvěstný.

Odpovědět

Můžete použít tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>