V neděli 24. května zažila libčická kulturní scéna něco výjimečného. Libčické ochotnické divadlo LOĎ uvedlo premiéru Gogolovy Ženitby a vypůjčíme-li si podtitul, pod kterým byla hra nedávno uvedena v pražském Divadle na Vinohradech, byla to „Naprosto neuvěřitelná událost“.

LOĎ se od svého vzniku v roce 2013 věnovala spíše lehčím žánrům, často hrám pro děti. Mnozí si jistě vzpomenou na jejich masopustní vystoupení či loňskou Vánoční hvězdu v evangelickém kostele. To je repertoár, se kterým by se nejedno vesnické, nebo chcete-li maloměstské divadlo vystačilo. Ne tak ambiciózní LOĎ.  Rozhodli se posunout o patro výš,  střízlivě a zřejmě i s ohledem na své publikum ponechali prozatím stranou Ibsena a pustili se do studování populární Gogolovy komedie.

Celý soubor pod vedením režisérky Kateřiny Kapounové předvedl obdivuhodný výsledek své roční práce od studování, zkoušení až po výrobu scény, rekvizit i kostýmů. Prokázali nebývalou  disciplínu, když termín premiéry byl předem dán tak, aby byl dostatečně daleko od porodu Agáty a zároveň ne příliš blízko porodu Tekly.  Vše klaplo jak mělo a divadelníci se představili ve skvělé formě.  Role vdavkuchtivé, ale poněkud plaché a nerozhodné staré panny Agáty se ujala Jana Tahalová, její tetu a mentorku sehrála Lenka Coufalová.  Přestože byla ze všech hlavních postav asi nejméně nápadná, předvedla bravurní herecký výkon založený na pohybu a hlavně skvělé mimice.  Julie Menšíková ztvárnila dohazovačku Teklu tak věrně, až divák mohl začít pochybovat, zda vůbec hraje. Skutečnou hvězdou mezi hlavními postavami byl však Podkolatov v podání Marka Coufala (ano, je to náš kolega z redakce Libčických křižovatek, věnuje se zejména dopravně informačním tématům (například zde), případně menším útvarům pro mladší čtenáře (zde)). Skvělý byl zejména v okamžicích, kdy byl na jevišti sám a nechal své pochybnosti a poněkud zmatené a rozpolcené ego promlouvat k divákům.

Dá se jednoznačně říci, že výkon souboru neměl slabiny. Ať už šlo o světáckého Kočkareva v podání Vládi Čmelíka, buranského Nenažraného Pavla Tahala,  skvělou Radku Peřinovou v osobě kníratého důstojníka Onučkina nebo světem protřelého námořního poručíka Honzu Menšíka alias Žvanikina. Výborné byly i subtilní výkony Starikova (Roman Šebl) nebo služky Duňaši (Jana Kejmarová) a sluhy Štěpána (Immanuel Mariae), kteří své role neopustili ani během přestávky.

Hold je třeba vzdát i režisérce představení Kateřině Kapounové. Celá hra neměla prakticky jediné hluché místo. Vše odsýpalo, hra měnila rytmus a herci, kteří byli na jevišti a zrovna neměli svůj part, byli obratně zapojeni. Ať už se věnovali pojídání okurek (Onučkin, Nenažraný), převíjení pletací vlny (Duňaša a Žvanikin) a nebo popíjení vodky (v duchu ruské tradice všichni). Velmi  povedený byl také hudební doprovod Scanduly, která pro tuto příležitost nastudovala a profesionálně předvedla několik ruských písní. Do repertoáru propašovali také jednu ukrajinskou, což diváci, možná i s ohledem na Gogolův ukrajinský původ, laskavě prominuli.

Na každou premiéru patří také raut a nejinak tomu bylo zde. LOĎ připravila tématické pohoštění sestávající z masových pirohů a závinů, jednohubek s kaviárem, chyběl snad jen jeseter a šampaňské. Ruskou atmosféru dokreslovala také vodka, která svou kvalitou jako by chtěla poukázat i na temnější stránky této východní říše.

Troufám si tvrdit, že představení bude hodnoceno jako libčická divadelní událost roku, i když bych si samozřejmě přál, aby byla překonána. LOĎ ovšem nastavila laťku velmi vysoko.

LIBČICKÉ OCHOTNICKÉ ĎIVADLO LOĎ
Nikolaj Vasiljevič Gogol – Ženitba
Premiéra: neděle 24. 5. 2015 od 19,00
Derniéra: neděle 31. 5. 2015 od 19,00
Kde: sál ZUŠ LIBČICE
Více informací: lod.libcicenadvltavou.cz