Nahlížím zase do Libčických listů (LL) starých přes osmdesát let. Opět hledám, a velmi snadno nacházím, zajímavé a mnohdy směšné paralely s dneškem. Doporučuji současným čtenářům, aby si ke svému pobavení do starého dění dosazovali dnešní reálie dle své libosti….

• 1. díl výletu do historie najdete zde.
• 2. díl výletu do historie najdete zde.
• 4. díl výletu do historie najdete zde.
• 5. díl výletu do historie najdete zde.

Obecní radní tehdy, stejně jako dnes, vládli autoritativní rukou a starali se o svoje renomé. Ale nestalo se, aby čtenáři LL museli číst chvalozpěv podobný tomuto: „Starosta vyčnívá, je schopný a rozhodný muž, s každým promluví, je u všeho dění ve městě a se svými lidmi ovlivňuje chod našeho malého, ale krásného města.“ Citoval jsem Libčické noviny ze srpna 2014. Takového devotního textu byli čtenáři lokálního libčického plátku před osmdesáti lety ušetřeni. Zdá se, že doba, ne vždy k dobrému, silně pokročila.

Zpět však do třicátých let minulého století. V zápisech ze zasedání obecní rady a zastupitelstva je často ironizován hlavní „obecní rebel“ pan Švejda. Vládnoucí starosta Kříž se podle všeho hlásil k sociálním demokratům. Obtížný Švejda byl lidovec. Kverulant musel často strpět výroky, že jeho názory jsou podivné a zmatené. Nepoužívala se však slova lež, špína atd. V tom byla tehdejší doba decentnější.

Podívejme se blíže na LL z října 1931. Pod titulkem Schůze obec. zastupitelstva se píše: „Sdělení starostovo, který věcně a obšírně podal nástin situace nového regulačního plánu na pozemcích pod hájem v Libčicích, nad tratí Praha-Podmokly….. Nato čteny došlé návrhy a námitky parcelantů, z nichž pí. Malá a p. Křivánek s regulací souhlasí…., p. Buchinger žádá o přeložení ulice, námitkám pí. Hašlerové, p. Kefurta a obce Dolan bude pokud možno vyhověno, avšak námitky p. Suka a farního úřadu jsou bezpředmětné. Starosta doporučuje za souhlasu obecní rady schválení tohoto plánu.“ Místo, problém a dokonce i jména, jako by to bylo dnes.

A zápis pokračuje: „Člen obec. zastupitelstva p. Švejda (lid.) přednáší důrazně řadu námitek a doporučuje členům zastupitelstva opatrnost, aby to prý nedopadlo jako s tou regulací ve středu obce, která má řadu nevýhod a nedostatků na úkor občanstva…. A následuje dalších několik návrhů a argumentů. Těžko dnes rozsoudit, kdo měl pravdu. Ale jak z dalšího vyplývá, návrhy pana Švejdy byly označeny za neúplné a nevhodné ke schválení. Takže závěr nepřekvapuje: „Při hlasování návrh p. Švejdy padá a jednomyslně přijat návrh obecní rady.“

Nelze se Švejdovi divit, že když se o pár měsíců později jednalo o cestě ke hřbitovu a dalo se za pravdu jeho návrhu, byl nadšením bez sebe a navíc se projevil jako pravý lidovec. Zápis ze schůze obecního zastupitelstva to zaznamenal takto: „ Pan Švejda blahořečil jménem živých i mrtvých, že konečně došlo ke splnění jeho žádosti, a žádá, aby bylo také pamatováno v těch místech na řádné odvodnění.“ Amen, chtělo by se říci.

Petr Schönfeld