Polárník Jaroslav Pavlíček na Libčickém Snow Film Festu

Jaroslav Pavlíček – polárník a autor příruček o přežití bude zlatým hřebem Libčického Snow Film Festu. Přijďte si poslechnout poutavé vyprávění amatérského odborníka na přežití o drsném životě nejen na Antarktidě.

Všechno to začalo v Tatrách

Před rokem 1968 studoval Pavlíček na filozofické fakultě koreanistiku. V šedesátém osmém roce odešel do Tater, kde pracoval jako nosič na Téryho chatě. Náročné výstupy s velkým nákladem na zádech mu zajistily výbornou kondici – nezbytnou pro pozdější expedice. Když začal dělat zástupce chataře a účastnil se častých záchranných akcí v horách, nutilo ho to přemýšlet, jak těmto situacím předejít. A tak se dostal ke svému oboru – umění přežít. S kamarády začali experimentovat s různou výstrojí a oblečením a přemýšleli, jak se nejlépe vyvarovat zbytečných chyb, na které se – jak zdůrazňuje ve svých příručkách – umírá nejčastěji.

Na Antarktidě se zvířata lidí nebojí

Chceme dodat odvahu lidem v krizových situacích

Pavlíčkovou inspirací byl třeba trosečník Alain Bombard, který se v 50. letech rozhodl přeplout Atlantik jen s dešťovou vodou a rybami, které si ulovil. Strávil na moři dva měsíce a na břeh přivezl naději všem trosečníkům. Počty obětí na moři se po jeho experimentu opravdu snížily. Protože nejrychleji ze všeho zabíjí strach.

S cílem dodat odvahu lidem v boji o přežití v moři sněhu a ledu se v roce 1984 trojice Pavlíček, Jakeš a Weigner vydala na neohlášený přechod Grónska (protože i v Grónsku může ztroskotat letadlo…). Své expedice organizovali tajně nejen kvůli nepřejícímu režimu, ale hlavně aby je nikdo nerušil, aby v tom byli opravdu sami. „To, že můžete akci stisknutím tlačítka přerušit, ovlivňuje vaši psychiku. Když víte, že to nemůžete vzdát, protože o vás nikdo neví, je to něco jiného.“ říká Pavlíček.

Antarktida je zemí sněhu a ledu – ale ne všude

Nejvýznamnější počin – Eco Nelson

Pavlíček testoval lidskou schopnost přežít v různých koutech světa. Po svém počinu v Grónsku si uvědomil, že výzkum přežití v izolaci je potřeba provádět na jednom místě. A tak vznikla kosmopolitní polární stanice – stanice Eco Nelson na Antarktidě. Stanice se zaměřuje na tři programy: program „Zelená domácnost“, program „Lokální přežití“ a „Impact program“. V rámci programu „Přežití“ Pavlíček organizuje kurzy v extrémních podmínkách pro tu nejširší veřejnost včetně dětí, seniorů či invalidů. Poznatky z těchto kurzů jsou pak podkladem pro příručky přežití. Obyčejní turisté se na žádnou Antarktickou stanici nedostanou. Každý, kdo má zájem Eco Nelson navštívit, musí absolvovat vstupní kurz „moře-řeka-ledovec“, zaplatit si dopravu a svůj pobyt si řádně odpracovat. Obyvatelé stanice jedí jen dvakrát denně, aby neztráceli čas na práci, které je pořád spousta – každá ruka se hodí.

Pokud vás odvážné činy Jaroslava Pavlíčka zaujaly, můžete si přečíst jeho příručku „Člověk v drsné přírodě“ nebo některý z rozhovorů s ním:

Hlavně si ale v kalendáři zakroužkujte datum 21. listopadu a nenechte si ujít besedu s panem Pavlíčkem na libčickém Snow Film Festu!

A závěrem ještě jedna idylka z ostrova Nelson

Fotografie z archivu Jaroslava Pavlíčka jsou k nalezení na stránkách Eco Nelson.

Odpovědět