Přístavba školky – jde to i jinak?

MŠ - přístavba

Jistě, jde o bezesporu záslužný záměr a mnozí si budou říkat, co na tom zase vidí? Zajímavého „na tom“ nevidíme nic, bohužel. I když místostarosta na městském webu zmiňuje, že „projekt je již delší dobu diskutovaným tématem“, žádnou veřejnou diskuzi nad podobou přístavby k budově školky jsme nezaznamenali. A přitom si to školka zaslouží…

Proč řešit podobu?

Školkou projde bez nadsázky každý, kdo v Libčicích nějaký čas žije. Jako dítě, které se tu poprvé setká s městskou budovou a stráví v ní intenzivní tři až čtyři roky svého života. Jako sourozenec, rodič nebo prarodič děti doprovázející. Když to tak spočteme, jde zřejmě o nejnavštěvovanější libčickou veřejnou stavbu. A kdo nechodí přímo do areálu školky, často denně prochází kolem.

Školka sice není po architektonické stránce žádným skvostem, má však jednotný styl odpovídající své době, který pěkně vynikl při nedávné obnově fasády. Budova byla postavena na konci 60. let svépomocí v „akci Z“. Ve svém okolí najdete jistě spoustu těch, kteří se na její stavbě podíleli. Možná jste i jedni z nich.

Děti vnímají tvary, barvy, zdánlivé detaily. Vzpomínka na školku v nich zůstane napořád. Dospělí pojmou možná spíš celek, funkčnost uspořádání, zapojení budovy do kontextu okolí. Obojí je podstatné. Jinými slovy, nic z toho není natolik zanedbatelné, abychom se tím neměli zabývat.

Proč opakovat stejnou chybu?

V Libčicích se desítky let nestavěla žádná městská stavba. V posledních dvou letech je to ale hned druhá. Tou první byla obnova vyhořelé restaurace na koupališti: příležitost, která nebyla uchopena. Výsledek? Ano, je to novostavba. Novostavba dle projektu z minulého století.

Přístavba školky se nese ve stejném duchu: projekt bez architekta. Typová stavba bez návaznosti na stavbu původní ani na terén. Rozhodnutí o podobě stavby proběhlo mezi několika osobami, uvnitř radnice. Přístavba není představena, natož diskutována, návrhy neviděl personál školky ani veřejnost. Zmínit zde děti se bude zdát nemístné, ale i ty by to jistě zajímalo. Je to jejich školka.

Jde to jinak?

Jde, příkladů je mnoho a pro některé nemusíme chodit daleko. Vyžaduje to však oslovit architekta a mít trpělivost při přípravě záměru. Radní se bohužel opět rozhodli pro nejjednodušší cestu, kterou ospravedlňují nízkými náklady a rychlou realizací. Cestu, která sebou přináší řadu nedořešených „ale“…


zdroj: www.archiweb.cz

Co teď?

Projekt je zpracován, zhotovitel vybrán, žádost o dotaci podána. Historii příprav záměru se detailně věnuje nedávno zveřejněný článek. Mnoho rodičů jistě upřednostní „alespoň nějakou“ školku letos v září před „školkou ke spokojenosti všech“ napřesrok. Výzvou „udělejme to znovu a pořádně“ bychom asi většinu čekatelů na místo nepotěšili.  Přesto některé detaily se s trochou dobré vůle vyřešit dají.

  • Střecha. Dodavatel nabízí typový projekt ve variantě se sedlovou i s plochou střechou. Proč město zvolilo střechu sedlovou, když původní objekt školky má střechu plochou, je nám záhadou. Toto není zanedbatelný detail.
  • Fasáda. V projektu se počítá s bílou fasádou s modrými sloupky mezi okny. Opět se ptáme proč? Je záměrem přístavbu opticky oddělit od „staré“ budovy? Šedé provedení s různobarevnými sloupky mezi okny před pár lety pro město navrhl architekt Patrik Hoffman, nemělo by smysl požádat jej o náhled i dnes? Myslíme si, že ano.
  • Spojovací chodbička. Čtvery dveře, dvoje je nutno otevřít, abyste pronikli před vchod do třídy „žabiček“.  Tunel ve zvláštním úhlu k hlavní budově. Tudy, nebo „opičí dráhou“ nahoru po schodech,  kolem nového pavilónu a zas dolů. Tento detail je důsledkem snahy napasovat typový projekt na konkrétní podmínky a zároveň uspořit, tedy dělat minimální zemní práce. Jsou i v tomto případě nižší náklady tou správnou cestou? Je ještě čas přemýšlet o vhodnějším řešení? Věříme, že ano.
  • Kolárna. Přístavbou zanikla i místnost na ukládání kol a odrážedel, cyklistům zůstal jen venkovní stojan na čtyři kola. Prostor pro bezpečné ukládání kol přitom může být cestou ke snížení ranní přeplněnosti ulice před školkou auty. V projektu přístavby kolárna chybí, je navržena jinde? Co ji vybudovat vpravo od hlavního vchodu do školky, kde je snížený prostor o ploše cca 5 x 5 m? Nebo v zahradě v otevřeném „atriu“ za třídou „myšiček“, kde by byla skryta pohledům z ulice. Ale to už se přesouváme ke školkové zahradě…
  • Zahrada. Přístavba razantně zasáhla do takzvaného malého hřiště. To bývalo oproti velkému hřišti komornější, přírodnější. Hry na „malém hřišti“ se výrazně lišily od her na hřišti „velkém“. Tam, kde je z našeho pohledu jen křoví, vidí děti třeba neprostupnou džungli anebo taky ledový palác. Od své dcery jsem se například dozvěděl, že pokácením velké břízy, která pochopitelně musela přístavbě ustoupit, děti přišly o dům a výtah.
    Libčická školková zahrada má složitý terén a je vcelku členitá. Přístavba nového pavilónu by neměla skončit zasypáním opěrné zdi a rozhozením travního osiva. Už teď je nejvyšší čas oslovit zahradního architekta, který by ve spolupráci s vyučujícími a dětmi vytvořil prostor ušitý jim na míru. I v případě školkových zahrad lze najít řadu inspirativních míst v nedalekém okolí. Ale k tomu třeba někdy příště.

Tyto postřehy pochopitelně předáme vedení města.

Tereza Nehasilová, Petr Nehasil

komentářů 13

  1. Je pro pořádek připomenu, že přebytku čtyřletých dětí si „nestarosta“ Bartoš všimnul v roce roce 2014, až když tyto děti přišly k zápisu do školky. Tyto děti se ale narodily v roce 2011 a v roce 2012 už byly vidět v datech, tj. od roku 2012 bylo jasné, že Libčická školka bude řešit kapacitní problém. Nestarosta se jen cení do objektivu a vítá občánky. Přitom čísla o narozených má ve vedlejší kanceláři v matrice, ale jaksi se o to leta nezajímal, respektive ani nevěděl, že si ty děti může sečíst. Taky asi neposlouchal starosty okolních obcí, kteří již dříve problém řešili a nenepadlo ho si sečíst děti v Libčicích, aby případným problémům předcházel.

    Mimochodem, žádnou demografickou studii, která by ukázala jakou kapacitu MŠ/ZŠ a v jakém časovém období budou Libčice potřebovat, vedení obce ještě nezveřejnilo. Třeba za dva roky zjistí, že ta přístavba už není potřeba. Ale to se neví, v Libčicích se totiž nic neplánuje, pouze se řeší průšvihy, a to až poté, co nastanou. Díky za vaši pasivitu.

  2. Vít Penížek napsal:

    Nelze pochybovat o tom, že stavby pořizované z veřejných prostředků mohou výrazným způsobem spoluvytvářet prostředí ve kterém žijeme. Na druhou stranu je ale také nutné si uvědomit, že taková snaha často není zadarmo. Přizvání renomovaného architekta je jistě zajímavá volba, ale je také důležité říci, že to něco stojí (nechci se v tomto oboru stavět jakkoli do pozice odborníka, nicméně stavba domu, ve kterém žiji. mě v tomto určitým způsobem poučila),. Bylo by na mítě, aby v příspěvku paní Nehasilové a pana Nehasila zaznělo, jaké byly náklady na prezentovaná architektonická řešení . Jistě by bylo zajímavé, aby se Libčice opět dostaly na stránky celostátních deníků, tak jako to případě kladného hodnocení projektu v rámcí Libčických šroubáren, nicméně je také důležité vzít v potaz snahu o efektivní nakládání s veřejnými prostředky a časovým harmonogramem na řešení nedostatku s kapacitou mateřské školy.

    • Petr Nehasil napsal:

      Nikdo přeci netvrdí, že lepší řešení nebude stát víc peněz. Je to jako když si budete kupovat nový kabát. Je tu jeden co Vás ochrání před zimou. Nebo si můžete trochu připlatit a koupit si takový, který Vám nebude plandat a bude Vám sedět. A nebo si necháte ušít kabát na míru, který Vám bude sedět a ještě bude pohledný. Chystaná přístavba je ten první kabát. Ochrání, zahřeje, ale to je tak všechno. Zkusme za minimální navýšení nákladů z přístavby udělat ten druhý kabát. Ten který sice není podle poslední módy, ale alespoň se hodí k botám. Jiná barva fasády a tvar střechy přeci nejsou tak zásadní položky.
      Nicméně hřiště se v konfekci koupit nedá. Tohle je myslím opravdu na zvážení, zda neoslovit architekta. O kolik to vyjde dráž je spíš otázka na vedení obce. Ale v případě školky to nikdo ani nezkusil. Bohužel jsem neviděl ani žádný jiný konfekční projekt, natož projekt navržený architektem. Časový harmonogram je myslím lépe nepřipomínat, neboť v něm jistě bylo místo na mnohem víc něž co veřejnost mohla vidět. Ale o tom článek není.
      Článek je o tom, co se ještě udělat dá.
      Další z věcí, která se ještě udělat dá, je přivést pitnou vodu, alespoň na malé hřiště. Na hřištích totiž voda dětem chybí. A to nejen jako herní prvek, ale i k prostému pití nebo na umytí rukou.

    • Petr Nehasil napsal:

      Ještě k nákladům na prezentovaná řešení. Těžko tvrdit, že by bylo na místě je uvést v článku. Nebylo a to z několika důvodů.
      Za prvé jsou bez znalosti podrobností projektů a souvislostí nic neříkající.
      Za druhé jsou pro smysl článku nepodstatné.

  3. Kateřina Judová napsal:

    Příklad odlišného přístupu, který by šel uplatnit při přístavbě mš:
    https://naturesystems.cz/projekt/vize-rozvoje-arealu-studie-pristavby-waldorfske-skoly-s-participaci-ucitelu-deti-i-rodicu (samozřejmě za předpokladu, že už není za pět minut dvanáct. Nebo spíš pět minut po dvanácté…)
    a nebo třeba i při jiných příležitostech:
    https://naturesystems.cz/projekt/priprava-zadani-uzemniho-planu-mesta-trebenice-s-obcany

  4. Martin napsal:

    To je nádherné, jak se k odborným tématům vyjadřují samí laici. Čím méně o problému vím, tím více křičím. Ani jeden z vás není stavař, architekt, projektant, stavební ekonom, urbanista, ale hlavně že máme „erudovaný“ názor.
    Přitom je napsán úplný nesmysl. Nejedná se o projekt bez architekta/projektanta. Podle čeho by se asi stavělo ? Podle čeho by se nacenila stavba ?

    • Petr Nehasil napsal:

      Končíte příspěvek otazníkem, tak Vám Martine odpovím. Projekt bez architekta je ve smyslu katalogového projektu. Bez respektování původní stavby. A to se stále bavíme o přístavbě. Architektem zpracovaný projekt na úpravu hřiště není.
      To že se k tématu vyjadřují samí laici také není tak docela pravda. Co ale bohužel pravda je, že se k tomu nevyjadřuje nikdo z vedení města.
      A na závěr. Moc jsem nepochopil, proč je v názoru laika problém. Člověk nemusí být spisovatel aby poznal dobrou knihu od braku nebo instalatér, aby poznal těsný kohoutek od kapajícího.

      • Myslím, že „Martin“ chtěl poukázat na to, že ač mají v radě města odborníky, tak svoji odbornost v práci pro město moc nevyužili, což je škoda. Mimochodem, expert na svoji obec je každý, protože v ni žije.

    • Petra Pelešková napsal:

      Pane Martine, mýlíte se, pokud se domníváte, že člověk nemůže veřejně prezentovat názor na vzhled stavby, není-li stavař, architekt. Rozuměla bych Vaší námitce v případě velkého areálu, dostavby prázdné proluky mezi domy, apod. tam skutečně patří především názory odborná veřejnosti, k náhledu na předložený projekt dostavby libčické školky opravdu stačí selský rozum a alespoň základní estetické cítění. Projekt jsem viděla, nevím, zda jste jej viděl i Vy. Autoři článku jsou možná z vašeho pohledu laici, přesto dokázali postihnout podstatu nedostatků, které jsou v případě nového pavilonu MŠ zjevné. Na rozdíl od Vás si nemyslím, že bez stavebního vzdělání nemůže jednotlivec rozpoznat kvalitní architekturu od laciné a mít na ni vlastní názor. Nikdo netvrdí, že přístavba musí přesně kopírovat styl zbytku areálu, avšak obhajovat podobu novostavby, která s prominutím vypadá spíš jako nějaká malá stodola než jako moderní novostavba školky, na to nepotřebuji být stavební inženýr, to vidí každý, kdo se jen trochu zajímá o podobu veřejného prostoru. Ani komentář Ing. Penížka nemůže obhájit projekt, který vypadá lacině a do daného místa nepatřičně už na papíře, realizace nemá šanci bez nápravy vypadat lépe. Zaklínadlo nízké ceny, které slýcháme z úst zástupců vedení města opakovaně a opět nám tím říká, že jsou to „vyhozené peníze“ a přeneseně si lze takový argument vyložit, že je toho pro školku asi škoda. Rozdíl mezi cenou za plochou střechu a šikmou není rozdíl řádový a cenový požadavek by v tomto příkladu neměl diktovat vnější podobu budovy, právě naopak, nejprve víme, co chceme a pak nám rozpočtář určí cenu. Stejně tak již řadu let nelze díky zkvalitnění materiálů argumentovat poruchovostí plochých střech. Zde prostě selhal lidský faktor, který se pro zdánlivou nedůležitost projektu na důkladnější přípravu zadání jednoduše vykašlal.
      Autoři článku nepožadují návrh stavby v kategorii jako od paní arch. Jiřičné, jen zde upozorňují na skutečnost, že novou fasádu školky provedenou při realizaci zateplení navrhl šikovný architekt. Dovoluji si tvrdit, že i díky němu je dnes školka v dobrém slova smyslu nepřehlédnutelná. Vy, pane Martine, se svým komentářem pokoušíte devalvovat snahu Terezy a Petra poukázat na nedostatky návrhu dostavby a pokusit se přimět vedení města je alespoň částečně v projektu napravit. Autoři namítají, že selhala tzv.předprojektová příprava stavby a obsah zadávací dokumentace, které měly stanovit základní charakteristiku stavby. Tvar střechy měl být v tomto konkrétním případě jedním ze základních parametrů, který měl návrh přístavby respektovat. Povrch, materiál nebo barevnost fasád naopak mohou být, a často se tak také děje, prostředkem ke zřetelnému odlišení nového od „starého“.
      Závěrem si neodpustím poznámku, že právě nové stavby školských budov se v posledních letech stávají prostorem, díky němuž o sobě dávají obce vědět i jinak než skrz politické proklamace, totiž tak, že to jde i jinak, než se stavělo dřív. K tomu je však potřeba mít jasnou vizi a názor, jak vypadá a tvoří se moderní město.

      • Martin napsal:

        Paní Petro, tak dlouhou odpověď si ani nezasloužím :). Co se týká plochých střech, tak mám takové poznatky, že je zatím nikdo z technologického a konstrukčního hlediska řádně nevyřešil tak, aby bezproblémově, bezúdržbově a hlavně dlouhodobě fungovaly i při velkém zatížení. Vyskytují se u nich čtyři zásadní poruchy: poruchy projekční, poruchy způsobené neodbornou prací aplikační firmy, poruchy vodotěsnosti a poruchy z nedostatečné údržby během životního cyklu. Jistě, můžete namítat, že zvolením kvalitního architekta, kvalitní firmy, kvalitní údržby, kvalitních materiálů, atd. by se jistě tato rizika dala ošetřit. Nevím, jak se měří kvalita architekta nebo kvalita stavební firmy. To si netroufám ani navrhovat, protože to podle mě v dnešní době již nejde. Stát rezignoval na učňovské školství, takže dnešní řemeslníci jsou hotová katastrofa a neodbornost. Možná máte jinou zkušenost. Každopádně moje zkušenost mi říká, že naši předkové nebyli žádné trubky a obvykle to, co se osvědčilo po staletí, je správné řešení.

  5. Lucie Richterová napsal:

    Opačný přístup je pochopitelně jednodušší: Ti nahoře to za vás nějak vyřeší, vy se nemusíte o nic starat, ale hlavně mlčte, zapněte si telku, smažte řízky…
    Rozhodovat o životě lidí, které celkem nic nezajímá, je totiž snadné. Pevně doufám, že taková doba už je za námi, i když to ne každý pochopil.

  6. Petr Nehasil napsal:

    Tak spojovací chodba bude podivně na šikmo. Stejně tak s tvarem střechy nejspíš není vůle něco dělat. Soudě alespoň podle připraveného materiálu na staveništi. Ale co v dalších bodech podnětů? Překvapí nás investor barvou fasády?

  7. Alexandra napsal:

    Mě nová přístavba školky nijak neuráží. Rovná střecha by se asi ke zbytku hodila víc. Ovšem barevnost staré školky a především plotu se mi nelíbí víc než sedlová střecha přístavby.

Odpovědět

Můžete použít tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>