Četl jsem loni na podzim takový článek o vandalismu. Autor ho, jak sám píše, sice velkou část převzal z internetu, ale právě v té převzaté části je velmi zajímavá myšlenka, se kterou se ztotožňuji: problémy ve veřejném prostoru je nutné řešit, dokud jsou malé, a to nejlépe okamžitě. Dokonce to neplatí jen pro projevy vandalismu, ale právě na nich je to zcela ukázkové. Třeba taková poškozená lavička má po celou dobu, kdy zůstane neopravena, několik negativních vlivů:
- Může být nebezpečná tomu, kdo by ji i přes poškození hodlal použít
- Přináší vandalovi uspokojení a motivaci do další “práce”.
- I drobně poškozená věc chátrá rychleji než věc bez vady.
- Vytváří nový standard veřejného prostoru. Časem pohled na nepoužitelnou lavičku nikoho nezarazí ani jinde ve městě.
Proto mě potěšilo, že správa majetku města Libčice a pan starosta mají na problematiku stejný pohled. Bohužel se ale ukazuje, že jenom slova nestačí.
Pojďme se tedy pohoupat…
Jednoho slunného lednového dni, kdy jsem byl se synem na Oranžovém hřišti, jsem si všiml poškozené houpací lodě. Trochu mě to zarazilo, protože na prosincovém veřejném zastupitelstvu nás starosta ujišťoval, že všechna městská hřiště jsou opravená a v certifikovaném stavu. Nicméně, vzpomněl jsem na výše citovaná slova o bezprostředním odstraňování škod. Prošel jsem zbytek hřiště, vyfotil ještě nějaké další závady a poslal upozornění o poškození správě majetku města emailem. To bylo 5. ledna. V lednu se na Oranžovém hřišti ale nic nezlepšilo.
Utržené zábradlí
Uvolněné držadlo
Utržené oko sítě
Zlomený šroub
Chybějící šroub a vytržený vrut
Ohnuté a vytržené korýtko v pískovišti
Rozbitý stojan na kola
Chybějící šroub u houpací lodě
Chybějící delfínova ploutev
Píšu vám psaní
Řekl jsem si tedy, že možná email přišel na špatnou adresu. Mohl jsem ji špatně zkopírovat z městského webu. Poslal jsem stejný email 10. února znovu, pro jistotu ještě v kopii na adresu podatelny. Bohužel opět bez odezvy. Ani odpověď v emailu, ani žádná aktivita.
Buď se správa majetku města o poškozené hřiště nezajímá, nebo úřadu nechodí emaily. Zkusil jsem tedy navštívit pana Čermáka v kanceláři na úřadu osobně. Bohužel jsem ho v úředních hodinách v kanceláři nezastihl a telefon také nezvedal.
Poslední komunikační kanál, který mě napadl, je datová schránka. Nepřijde mi to zrovna přívětivá forma komunikace, ale jinou už jsem neměl. Poslal jsem tedy seznam závad s fotografiemi 17. února datovou schránkou.
Po dalším týdnu stále nikdo nemohl dojít na hřiště a zacvaknout dvě šroubovací karabinky k řetězovému mostu nebo sešroubovat rozpadající se loď závitovými tyčemi s kloboukovými maticemi.
Pokud někdo máte nápad, jak dát správě majetku města vědět, že hřiště není v dobrém stavu, budu rád za tip.
Přešoupaná karabina houpačky pro nejmenší
Utržené oko druhé sítě
Nečitelné údaje provozního řádu
Hřišti bude brzy deset let
Na Oranžové hřiště získalo město v roce 2007 dotaci od společnosti ČEZ, její výše přesáhla milión korun. Výsadba zeleně a údržba zároveň probíhala jako komunitní projekt, rodiče o hřiště měli zájem nejen jako konzumenti. Kupovali pro něj a sázeli na něm stromy, které už letos brzy rozkvetou a v létě budou dávat stín. Pomáhali při brigádách natírat plot, plít kopeček zvaný “průchod džunglí” (to býval centrální kopeček před zásahem údržby města; údržbová četa barevné keře vysekala křovinořezem a kopeček je teď spíš bahnitý).
Za devět let své existence si už na hřišti hrály stovky libčických dětí. Téměř denně na něj chodí i děti ze školní družiny. Nezřídka tu lze potkat i návštěvy z okolních obcí. Hřiště si zaslouží pozornost! Proč tedy město rezignuje na údržbu svého největšího a nejhezčího hřiště?
A jak vypadají ostatní hřiště, na která v Libčicích s dětmi chodíte? Jste s nimi spokojeni?
Obce s chytřejším vedením mají pro občany zařízenou jednoduchou aplikaci pro bežné telefony, která umí vyfotit poškozený veřejný majetek (černou skládu, rozbitou lampu, apod.) a poslat ho spolu s přesnou lokalizací místa na příslušnou mailovou adresu správy města, aby došlo k rychlé nápravě věcí. Myslím, i školní děti chodící na hřiště to zvládnou. Proč to nezvádá vedení obce? Píší na psacím stroji a posílají telegramy?
Mám bohužel důvodné podezření, že způsob předání informace není to místo, kde je zakopaný pes. Tím pádem by mobilní aplikace ani jiná technologická řešení nepomohla. Tady je problém buď v nezájmu a nebo personálních nedostatcích odboru správy majetku města.
Kontrola dětských hřišť a bezpečnost instalovaných prvků je povinná ze zákona, stejně jako vyplývá z platných technických norem, které hovoří o provedení vybavení dětských hřišť. Když už byla zmíněna dotace od Nadace ČEZ, mohu přidat odkaz na upozornění poskytovatele dotace provozovatelům hřišť, jaké povinnosti připadají na jejich bedra…. http://www.nadacecez.cz/cs/projekty/oranzova-hriste/bezpecnost.html ………podotýkám však, že od uvedení do provozu nejméně do roku 2010 se pravidelné roční kontroly prováděly, vedla se dokumentace protokolů z kontrol a zjištěné závady se ve spolupráci se zhotovitelem herních prvků odstraňovaly. Jak je tomu nyní, kdy na správě majetku není nikdo z pamětníků vzniku hřiště, nemohu soudit, vedení města i úřadu je však totéž.
Dobrá zpráva ze hřiště: Dnes jsem s nejmladším synem na hřišti našla opravenou houpací loď, řetězový můstek i sítě. Korýtka jsou z pískoviště pryč a během našeho pobytu na hřišti se na chybějící delfínův ocas byli podívat nějací dva pánové a řešili, jak ho udělat… Tak ještě plaňka ke stání pro kola a bude to 🙂 Akorát škoda, že Petr Nehasil nestojí nikomu na úřadě za to, aby mu třeba obyčejně napsali, že náprava už se děje….
To že úřad neodpoví je sice škoda, ale horší mi přijde, že nestačí poslat s dobrým úmyslem pouze email.
Mrzí mě, že je potřeba poměrně poklidnou hladinu veřejného života našeho hřiště, rozvlnit, z mého pohledu zcela zbytečně, zveřejněním článku na internetovém médiu, místo toho aby správa majetku města reagovala na první podnět.
Sice se pravděpodobně nakonec dozvíme v Libčických novinách, že starost správy majetku města o hřiště je dlouhodobá a probíhá podle předem stanoveného plánu. Dozvíme se, že je vše v pořádku. A také se dozvíme, že kdyby vše v pořádku nebylo tak by jistě nemohl být vystaven protokol o nezávislé revizi dětského hřiště. Platnost revize je vždy na jeden rok a bude jistě teď v dubnu obnovena.
Takže se budeš moci, milý čtenáři Libčických novin, přesvědčit, že hřiště je v pořádku, s platnou revizí a celý problém je jen smyšlená zpolitizovaná polopravda sloužící k očernění osvíceného vedení města.
Nevadí mi to. Mým cílem bylo nerozbité hřiště. A k tomu, zdá se, jsme se dopracovali.
Děkuji tedy správě majetku města, že se do oprav hřiště pustila, ať ji k tomu vedly pohnutky jakékoliv.