Ráda bych se s vámi podělila o báječné kulturní zážitky minulého víkendu. Vyrazila jsem s dětmi na výstavu Les do Zemědělského muzea na Letné, kde už byli i děti z libčické lesní školky Kulíšek v době jarních prázdnin. Příjemná průvodkyně Lucie se ujala malé skupiny rodičů s dětmi a provedla nás světem lesníků a jejich lesů – viděli jsme lesníkovu kancelář; mohli si stoupnout doprostřed stromu; v ptačích budkách nahmatat, co všechno můžeme v lese na zemi najít; ocitli jsme se pak v lesníkově snu, kde jsme mohli rozeznít xylofony z větví, v proutěných kukaních si mohly děti skládat z přírodnin a nakonec mohly projít labyrint papírového kořání bájného stromu v masce nějakého zvířete sledujíc jeho stopy.

Hned dva dny poté na “les z recyklovaného papíru” skvěle navázalo taneční představení v divadle Ponec„Svět papíru“. Nevyráželi jsme tam náhodou, ale na pozvání „naší“ taneční paní učitelky Lucie Charouzové, která v tomto představení nově vystupuje. Netušili jsme, co se vejde do charakteristiky “interaktivní hravé představení pro čtyři tanečníky, hudebníka a listy papíru“. Tušit jsme začali, když jsme při příchodu do sálu dostali instrukci zout si boty… Když jsme se vrátili, děti se hned chlubily, že to ony tančily na představení a ještě po pár dnech nezapomněly Lucii říct, jak moc se jim to líbilo.

A protože oboje můžete vidět ještě do konce března, neváhejte a zajeďte si jak do muzea tak do divadla Ponec. Stojí to za to!

P.S. Samozřejmě nejlépe toto téma uzavřít v nějakém pořádném opravdickém lese…