Hudební kraj – část 1. Roztoky u Prahy a Klecany

Hudební kraj – část 1. Roztoky u Prahy a Klecany

Naše hudební putování po proudu Vltavy začíná na břehu roztockém a klecanském schválně. Od roku 2011 se na těchto březích každoročně v září sejdou muzikanti a další umělci Pravého i Levého břehu na stejnojmenných slavnostech. A kteří umělci, sbory, kapely apod. v Roztokách a Klecanech žijí a tvoří? Zkusila jsem zapátrat na internetu, stejně jako se zeptat svých roztockých a Klecanských známých. Že jsou oba břehy plné zajímavých hudebních osobností, dokládá následující výčet.

Levý Hradec ční nad Roztoky

Levý Hradec ční nad Roztoky

Roztoky

Shizuka Ishikawa

Začněme v Roztokách, které leží na “našem” břehu. Nejprve jmenujme umělkyni zvučného jména u nás i ve světě – Shizuka Ishikawa. Překlad jejího jména je poetický a znamená “klidná kamenná řeka”. Od roku 1970 studovala v Praze. V devatenácti letech hrála poprvé sólově s Českou filharmonií, v jednadvaceti poprvé na festivalu Pražské jaro. S Českou filharmonií se zúčastnila turné po Japonsku a jako sólistka Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra a Japan Philharmonic Orchestra absolvovala vystoupení v řadě evropských hudebních center. V jejím repertoáru má význačné místo česká hudba. Od roku 1997 je členkou Kubelíkova tria, s kterým pravidelně vystupuje na světových pódiích.

V Roztokách hrává v prostorách zámečku středočeského muzea jako sólistka Filharmonického komorního orchestru nebo za doprovodu klavíristky Kvity Bilynské, další roztocké umělkyně světového významu a rovněž členky Kubelíkova tria. Kvita Bilynska vystudovala po státní konzervatoři ve Lvově pražskou HAMU, kde působí od roku 1991 též jako pedagožka. Vystupuje jak sólově (její repertoár obsahuje všechna stěžejní díla klavírní literatury s důrazem na ruskou hudbu), tak v rámci komorní hudby.

Koncertovala s významnými umělci jako např.: YoYo-Ma, Pamela Franck, Josef Suk, Yuri Gandelsman.

pěvecký sbor ROSA

Pěvecké sbory působí v Roztokách tři: nejstarší z nich je komorní smíšený pěvecký sbor ROSA – tedy ROztocký Soubor Amatérů, který vznikl v roce 1970. V současné době jej vede Radek Šalša a k tradiční koncertní činnosti sboru patří pravidelné koncerty v historických prostorách Českého muzea hudby v Praze, Lichtenštejském paláci na Malé Straně, Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy a na mnoha dalších místech. Repertoár sboru je velmi obsáhlý, sahá od renesance až po současnost. Zvláštní důraz je kladen na tvorbu soudobých českých skladatelů, včetně např. díla Zdeňka Lukáše a Eduarda Douši.

pěvecký sbor Local Vocal

Smíšený pěvecký sbor Local Vocal byl založen roku 2006 pod patronací sdružení Roztoč a v současně době čítá třináct členů. Od podzimu 2011 sbor vede Martin Šmíd, titulární varhaník při kostele Panny Marie Sněžné v Praze. Ve své práci se sbor zaměřuje zejména na hudbu pozdní renesance a baroka. Stěžejní část jejich repertoáru tvoří hudba italská (hlavně z přelomu 16. a 17. století) a hudba česká. Sbor se kromě koncertní činnosti věnuje i hudebnímu doprovodu bohoslužeb. Po delší době budeme mít možnost poslechnout si Local Vocal i u nás v Libčicích a to na festivalu Otevřená zahrada 14. 5.  2016.

vokální skupina Marika Singers

Posledním a také nejmladším souborem je vokální skupina Marika Singers založená v roce 2008. Marice Divišové (dirigentce, hlavě a srdci skupiny) se podařilo dát dohromady cca 20 amatérských zpěváků, k nimž později přibylo i několik hudebníků. Zpívají „hitovky“, které si vypůjčují třeba od L. Cohena, P. Simona, ale i Depeche Mode, ABBY či Eltona Johna a pak neváhají zabrousit do vod klasických. Inu, já bych řekla, že méně je někdy více. Ale jistě mají Marika singers své vlastní publikum, které se na jejich koncerty těší…

Ridina Ahmedová

Z docela jinačího soudku je muzika, kterou tvoří zpěvačka Ridina Ahmedová žijící na Žalově.

V Libčicích se s ní mohli setkat účastníci loňské pěvecké dílny, která předcházela programu festivalu Otevřená zahrada. A ten, kdo čekal nějaké usedlé zpívání z not, mohl být velmi překvapen.  (Reportáž z jiné její pěvecké dílny zde.)

Původně se Ridina věnovala jazzu, ale z potřeby hledat autentičtější výraz se vydala do méně probádaných zvukových krajin. Zajímá ji hlas a jeho možnosti jako sólového, nedoprovázeného nástroje. Za sólový projekt Hlasokraj, kombinující projekci a živý koncert, získala ocenění Next wave v kategorii Objev roku. V roce 2006 vyšlo sólové CD Hlasem. V současné době vystupuje občas sama, především ale v duu s basistou Petrem Tichým jako HLAS kontra BAS. A právě toto duo přivítá letos i Otevřená zahrada. Máme se tedy nač těšit!

bubenická skupina Blabuburo

Při sdružení Roztoč funguje také bubenická skupina Blabuburo, která sdružuje nadšence a příznivce bubnů, africké hudby a hudby vůbec. Hraje rytmy z celého světa, za pochodu i na pódiích. Specializuje se na originální západoafrickou hudbu, kromě toho však dokáže oživit a roztančit nejrůznější festivaly, průvody, běhy, masopusty, maratony, přehlídky, kde Vám Blabuburo s nadšením a zápalem předvede rytmy pocházející ze všech koutů zeměkoule.

 A další

Jistě bych mohla pokračovat ještě dlouho a psát o tom, jak ke kulturnímu životu Roztok přispívá ZUŠ se svými koncerty i sdružení Roztoč se svými hudebními kurzy, které se prezentují jak na zámečku či v Husově sboru na samostatných koncertech, tak na nejrůznějších roztočích akcích. Jistě bude zajímavé sledovat hudební dráhu mladých roztockých hráčů na cimbál Emy a Adama Ramdanových (zdezde) nebo dalšího roztockého zpěváka Petra Caisla, který po 10letém působení v Dětské opeře Praha přesedlal ke scream vokálům v hardcore/metalové kapele Attack the Hero a v loňském roce pořádal první ročník hardcor/metalového festivalu “Attack the summer” na žalovském hřišti…

Klecánky a Roztoky spojuje víc než jen přívoz

Klecánky a Roztoky spojuje víc než jen přívoz

Klecany

Nicméně si myslím, že je nejvyšší čas přesunout se na břeh protější a podívat se, koho můžeme potkat v Klecanech.

Blanka Laurychová

Pravděpodobně nejvýraznější postavou tohoto břehu je Blanka Laurychová, mj. též jedna z hlavních iniciátorů vzniku Slavností Pravého a Levého břehu. Studovala hudbu na Konzervatoři J. Deyla a autorskou tvorbu u prof. Dr. Ivana Vyskočila. S Petrem Laurychem založila Laurychovo divadlo a Moberg Ensemble. Zásadní vliv na ni měla spolupráce s prof. Bohumírou Cveklovou a Ludmilou Plzákovou. Ve své pedagogické činnosti v Klecanech navazuje a rozvíjí Českou Orffovu školu. Spolu s Evou Stanislavovou zakládá v r. 2001 Lakomé Barky – vokální soubor maminek a dětí z Klecan. Zaměřením souboru je rozvíjet a spoluvytvářet kulturu regionu. Ovšem Lakomé Barky hranice regionu překračují – spolupráce s výtvarníkem Petrem Niklem vedla až ke získání ceny Anděl v kategorii Alternativní hudba za rok 2004.

pěvecký sbor Klenota

Spolu se Zdeňkou Tomášovou, další zásadní osobou pro kulturu v Klecanech, zakládá B. Laurychová v roce 2007 pěvecký sbor Klenota. Ten společně s Lakomými Barkami několik let prováděl Vánoční hru se zpěvy, kterou Blanka Laurychová napsala, dále nastudoval skladbu Gloria A. Vivaldiho atd. Na podzim 2011 předala B. Laurychová sbormistrovství Mgr. Marcele Sládkové. Pod jejím vedením jsme mohli Klenotu slyšet i na předloňské Otevřené zahradě, kdy pro nás nachystala průřez anglickou sborovou tvorbou. Klenota má široký záběr repertoáru jak je to u amatérských sborů časté, nicméně příjemně překvapuje kvalitou provedení jak renesanční polyfonie, tak písniček J. Ježka či živostí různých spirituálů. 

Rockle – hudební zkušebna

Podobně jako v Roztokách i v Klecanech obohacuje kulturní život tamní základní umělecká škola a k tomu ještě občanské sdružení Pravý Hradec, které zaštiťuje fungování Lakomých Barek, Klenoty, ale i hudebních kurzů ukulele, piána, flétničky atd. Ovšem zajímavou novinkou Pravého Hradce je od roku 2013 Rockle – hudební zkušebna pro všechny generace jako součást volnočasového klubu v prostorách bývalých kasáren. Klecanští i přespolní tu mají možnost propůjčit si kompletně vybavenou zkušebnu k jamování či pravidelným zkouškám své kapely.

Na tomto místě hudební putování skrz tato dvě města ukončím. Ne proto, že by už nebylo, o čem psát. Jistě jste si všimli, že nepadlo ani slovo o hudební minulosti. Jenže to by potom vyžadovalo návštěvy různých archivů a knihoven a stálo by mě to ne pár večerů, ale nejspíš pár měsíců času a zcela jistě by to přesáhlo zamýšlený rozměr článku…

A tady se rozloučíme i s Klecánkami

A tady se rozloučíme i s Klecánkami

Čerpáno z:

kubeliktrio.comsbor-rosa.cz, localvocal.czmarikasingers.czhlasem.czblabuburo.cz, attackthehero.com, lakomebarky.cz, klenota.eu, pravy-hradec.cz/rockle

Zatím žádné komentáře.

Odpovědět

Můžete použít tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>