Libčice jsou maloměsto

Názor: Martin Sekera

Na tom by nebylo nic špatného, kdybychom se mohli obejít bez toho, co negativní výklad pod slovem „maloměsto“ objevuje: závist, převahu soukromých zájmů nad obecnými, krátkozrakost, lenost, klientelismus, různé druhy zápecnictví, strach z otevřeného mluvení o problémech, ješitnost a aroganci těch, kteří drží moc rozhodování, i hloupost ukrývanou za bezobsažné fráze. U nás to ale není vada na kráse obyvatel města, je to nedostatek jeho vedení, jemuž chybí občanský vkus a schopnost slušně komunikovat s opozicí k prospěchu celku.

Inocenc Arnošt Bláha, jeden ze zakladatelů české sociologie, popsal v roce 1912 maloměstskou povahu takto: „…jednotlivec maloměstské mentality nemiluje odchylností, má rád názory kolektivní, jako ve svém maloměstském životě tak i v novinách má rád klid. Není to snad u něho smysl pro objektivnost, nestrannost, jest to jen požadavek jeho duševního pohodlí. Úzká společnost, v níž žije, a hospodářské jeho zájmy žádají, aby se od nikoho netrhal a s nikým nerozrůzňoval.“

Libčická vládnoucí koalice se blíží k polovině svého funkčního období a svým stylem vládnutí bezpečně kopíruje uvedené rysy maloměšťáctví. S jedním rozdílem, nepodařilo se jí přizpůsobit opozici k obrazu svému. Opozice je tak silná, že se „trhla“ a odmítá přijmout, že koalice nepracuje efektivně, promarňuje rozvojové příležitosti v oblasti investic a město řídí bez dlouhodobé rozvahy, spíše to připomíná žití ze dne na den. Jak to vypadá a co se s tím dá dělat? Ukažme si to v ilustrativních příkladech.

Nejvíce škodí dobrému rozvoji města, že koalice neumí dlouhodobě plánovat s ohledem na sociálně demografické ukazatele vývoje obyvatelstva obce. Na profesionálně vytvořený Komunitní plán sociálních služeb, který pro Libčice vznikl mezi květnem 2007 a lednem 2008, následující vedení města nenavázala. Pustila ze zřetele vývoj dat o porodnosti a horko těžko teď řeší nedostatek míst v mateřské škole opožděným zvýšením její kapacity formou prefabrikované dostavby v rámci školního areálu. Ještě vážnější ukázka je přístup k tvorbě Strategického plánu (SP). Opozice nejdříve dotáhla koalici k tomu, aby ho vůbec vzala do svého řídícího programu. Potom radnice předhodila zastupitelům šidítko v podobě polotovaru z dílny o. p. s. Přemyslovské střední Čechy. Vznikal bez aktivní účasti libčické veřejnosti. Fakt, že je nyní veřejnost do tvorby SP zapojena a že se výchozí povrchně připravený polotovar může rozpracovávat, je opět výsledek opozičního úsilí a argumentace. Aktivita a snaha o kvalifikovaný přístup lidí z LOS pracujících v přípravné skupině je zřetelná. Ale zpoždění, které radnice svou netečností v přípravě tohoto veledůležitého vodítka pro investiční (ale i provozní) rozhodování o budoucnosti města způsobila už v minulém volebním období, je trestuhodné. Právě začalo nové programové období evropských regionálních operačních programů. Ani o jeden se Liběhrad od roku 2010 nepokusil. Jiné obce evropskými projekty ušetřily svým kasám spousty peněz. U nás se ale investuje jen furiantsky: z vlastního. Koncepční myšlení, rozhled a vůle nebyly od roku 2010 nikdy silnou stránkou vedení Liběhradu.

O to rychleji se snaží pohybovat na tenkém ledě jednorázových „hospodářských jeho zájmů“, jimž však racionálně uvažující člověk nerozumí. To je případ pokusu o kampaň za odkup Kulturního domu do městské správy za nesmyslnou cenu. Argumentační rétoriku Liběhradu (či koalice) lze dohledat např. v Libčických novinách. Rovněž silně pofiderní byl smysl koaličního jednohlasu v prosazování prodeje pozemku „Seřadiště“ společnosti RHG. Opět prvky kampaňovité manipulace veřejným míněním. Ale obsah smlouvy, která byla po hlasování zastupitelstva o prodeji bleskurychle podepsána oběma stranami, radnice veřejnosti neukázala. Máme, my budoucí staří a nemocní, nějak smluvně zajištěno, že alespoň někteří z nás v tom domě na Seřadišti dostanou přednostně postel, když jsou z Libčic? A jaké funkce vlastně ten dům bude plnit? Jaké jiné výhody pro „domácí“ budou?

Negativní projevy koaličního maloměšťáctví se nejčastěji projevují v „soft“ tématech veřejného života a správy. Naši zastupitelé, kteří jsou ve velmi častém kontaktu s radnicí a městským úřadem, s tím mají bohatou zkušenost. Můžete se jich zeptat. Za všechny se zastavme u školství. Po destruktivní misi ing. Zajíce, kterého se Liběhrad následně zbavil, se nikdo z vedení města ani ze školské komise o základní školu nezajímal více, než určovaly mandatorní povinnosti. Vrcholným projevem nezájmu bylo hlasování zastupitelstva o návrhu předloženém členy LOSu, aby byly ředitelky ZŠ a MŠ pozvány na zastupitelstvo, představily aktuální stav a vize svých ústavů a byly k dispozici zastupitelům a jejich otázkám. Zvláště u nově jmenované ředitelky ZŠ celkem logický projev zájmu zřizovatele. Styděl jsem se za koaliční zastupitele, kteří zavrtali své pohledy do stolů a návrh jim nestál nejen za zvednutí ruky pro, ale ani za jedinou větu a názor. Ani místostarostovi, jehož děti sice dojíždějí do Kralup – nebo snad právě proto?

Zato na letošní schůzce školské rady (i v Libčických novinách) starosta suverénně hlásá, jak město do ZŠ investovalo v řádu milionů za 10 let. Jednak to s těmi penězi není vůbec tak slavné, ve srovnání se stejně velkými obcemi v okolí Prahy je to dokonce slabší, jednak škola je přesně ten prostor, v němž má maloměstský zřizovatel působit ještě jinak – aby byl otevřeným a přehledným stánkem výchovy a vzdělání, a přesto z něj děti neutíkaly.

Je mi líto, ale platí, že úkol naší opozice je a asi ještě bude zadržovat maloměšťácké jednání koalice tak, aby v našem maloměstě nezvítězilo úplně ono „duševní pohodlí“, které znamená stagnaci.

Martin Sekera

Jeden komentář

  1. Tak si Liběhradští zase přihráli „pár kapříků“ z obecního (tj. de facto z daní, které každý platíme) do své vlastní kapsy. Jako developer obřího pozemku nad koupalištěm (http://libcickekrizovatky.cz/?p=7855#comment-597) by měli ze svého zaplatit zpracování regulačního plánu pro jejich projekt v této lokalitě, jak ukládá platný územní plán pro Libčice. Logika je jednoduchá, oni chtějí stavět = oni si musí zpracovat dokumentaci. Jenže oni jsou příliš hamižní a tak si v Usnesení zastupitelstva č. 10/10-2016 (http://www.libcice.cz/dokumenty/921-usneseni-zastupitelstva-mesta.%2010-2016%20usnesení.pdf) zařídili, že jim těch pár desítek tisíc za zpracování zaplatí město, které je vlastníkem sousedního pozemku. Když totiž do zpracování regulačního plánu zahrnete město, tak ty náklady nebude hradit developer, ale město, které v dané lokalitě nic stavět nepotřebuje. A to se vyplatí! Urbánkovi, Lužové, ani Hudkovi za zjevné herecké podpory Bartoše vůbec nepřijde hloupé, že sami sobě schvalují peníze z obecního rozpočtu. Lidově se takovému počínání říká slovem na ká a je na něj paragraf.
    Když jim stojí těch pár desítek tisíc za to, že se svou neomalenou hamižností veřejně ztrapní před celými Libčicemi, tak se obávám o obecní kasu v době, kdy ke svému developerskému projektu budou chtít dotáhnout sítě a postavit komunikace, které stojí podstatně více peněz. Teď pomíjím fakt, že ten projekt samotný je hloupý, je na kopci, nenavazuje na současnou zástavbu, nevedou k němu silnice, atd. Kdo sledoval vývoj v Libčicích v minulosti, tak ví, jak to bylo v případě lokality Ke Studánkám, kdy si tíž lidé ukrojili 1,6 milionu korun z veřejných peněz, které posloužily k zhodnocení jejich developerského projektu (Co jste si v Libčických novinách nepřečetli 2013/1). Opravdu chtějí obyvatele Libčic přispívat svými penězi na soukromý projekt v době, kdy na do budovy ZUŠ zatéká střechou, kdy řada domů není napojena na kanalizaci, kdy místní komunikace připomínají tankodrom, kdy nejčastější zprávou na úřední desce města je vyhlášení exekuce? To se může dít opravdu jen v loutkovém Bartošově.

    *Myslete na životní prostředí a netiskněte si tento komentář.*

Odpovědět

Můžete použít tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>