{"id":10752,"date":"2016-06-20T19:00:55","date_gmt":"2016-06-20T17:00:55","guid":{"rendered":"http:\/\/libcickekrizovatky.cz\/?p=10752"},"modified":"2016-06-21T09:21:28","modified_gmt":"2016-06-21T07:21:28","slug":"to-by-tak-hralo","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/?p=10752","title":{"rendered":"To by tak hr\u00e1lo"},"content":{"rendered":"

aneb lib\u010dick\u00fd muzikant M\u00edra \u0160im\u016fnek<\/h3>\n

\"To<\/a>V Lib\u010dic\u00edch nad Vltavou jsem \u017eil od narozen\u00ed do odchodu na Moravu. N\u00e1vraty na\u0161t\u011bst\u00ed jsou v\u00edrou pod oboj\u00ed. Vrac\u00edme se tam, kam pat\u0159\u00edme a kde m\u00e1me domov. Natrvalo. Jak l\u00e9ta p\u0159ib\u00fdvaj\u00ed a n\u00e1nos \u010dasu p\u0159ekr\u00fdv\u00e1 kontury d\u00e1vn\u00fdch d\u011bj\u016f, t\u00edm v\u00edce c\u00edt\u00edme a ct\u00edme dluhy k\u00a0p\u0159edk\u016fm. Neproml\u010diteln\u00e9 a t\u011b\u017eko splatiteln\u00e9.<\/p>\n

Pram\u00e1ti Vltava. Tak n\u011bkdy oslovujeme nejdel\u0161\u00ed a nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed na\u0161\u00ed \u0159eku.\u00a0 Vltava je symbol, kol\u00e9bka, v\u011b\u010dn\u00e1 jistota. Laskav\u00e1 i ne\u00faprosn\u00e1, tajemn\u00e1 i d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00e1.\u00a0 J\u00e1 jsem se narodil u jej\u00edho b\u0159ehu. Rodil\u00fd Vltavan, i po t\u00e1tovi.<\/p>\n

Poj\u010fme k\u00a0t\u00e9 \u0159ece: zaost\u0159\u00edm a pokus\u00edm se uvid\u011bt znovu ji\u017e pro\u017eit\u00e9 v\u011bci.\u00a0 Mnoh\u00e9 ji\u017e nev\u00edm, je obt\u00ed\u017en\u00e9 popisovat to z\u00a0pohledu tehdej\u0161\u00edho d\u00edt\u011bte. A v\u016fbec je o\u0161idn\u00e9 vzpom\u00ednat na rodi\u010de, hroz\u00ed, \u017ee vzpom\u00ednky budou plytk\u00e9, schematick\u00e9.\u00a0 D\u00e1 se v\u016fbec \u0159\u00edci, \u017ee \u010dlov\u011bk znal dob\u0159e sv\u00e9 rodi\u010de? Asi \u00fapln\u011b ne. Rodi\u010de maj\u00ed sv\u00e9 posl\u00e1n\u00ed, \u00fakoly, vedou d\u011bti \u017eivotem jak um\u011bj\u00ed nejl\u00e9pe a jak je to mo\u017en\u00e9.\u00a0 Kdy\u017e p\u0159ejdou l\u00e9ta, sc\u00e9na se vylid\u0148uje a je to najednou o trochu jin\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bz\u00edch.<\/p>\n

Monte Negro<\/h3>\n

Pou\u017e\u00edv\u00e1m n\u00e1zev, kter\u00fd jsem sl\u00fdch\u00e1val od muzikant\u016f. Restaurace \u010cern\u00e1 Hora\u00a0 byla pojmem. Dob\u0159e to napsal Petr Sch\u00f6nfeld ve vzpom\u00edn\u00e1n\u00ed na soub\u011bh spole\u010densk\u00e9ho, hudebn\u00edho a hospodsk\u00e9ho d\u011bn\u00ed v\u00a0Lib\u010dic\u00edch. Vzep\u011bt\u00ed, sl\u00e1va a zapomn\u011bn\u00ed. I j\u00e1 byl nezletil\u00fd a dychtiv\u00fd hoch, co naslouchal v\u00a0zadn\u00ed ulici zvuk\u016fm ze s\u00e1lu hostince, kde na \u010daj\u00edch a z\u00e1bav\u00e1ch hr\u00e1vala zdej\u0161\u00ed snad nejv\u011bt\u0161\u00ed legenda tane\u010dn\u00ed hudby. \u0158\u00edkali si Jazz Pot\u011br. Jako ten ryb\u00ed dorost i oni proplouvali do vod pov\u011bdom\u00ed a uzn\u00e1n\u00ed, do popularity sv\u00e9 doby. P\u0159esn\u00e9 detaily a data kapely nezn\u00e1m. Nem\u00e1m se dnes u\u017e ani\u00a0 koho zeptat, v\u0161ichni jsou daleko a pry\u010d. Amat\u00e9r\u0161t\u00ed hudebn\u00edci, plni z\u00e1jmu a nad\u0161en\u00ed, z\u00a0Lib\u010dic i bl\u00edzk\u00e9ho okol\u00ed se dali dohromady koncem \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch let minul\u00e9ho stolet\u00ed. Jejich obliba nar\u016fstala, krom\u011b \u010cern\u00e9 Hory o\u017eivovali z\u00e1bavy tak\u00e9 Sokolovn\u011b u h\u00e1zenk\u00e1\u0159sk\u00e9ho h\u0159i\u0161t\u011b. Zaj\u00ed\u017ed\u011bli do okoln\u00edch obc\u00ed v okol\u00ed i na Kladensko. Stal se z\u00a0nich Orchestr s\u00a0velk\u00fdm O.<\/p>\n

\"Z\u00e1bava<\/a>

Na ji\u017e jednou uve\u0159ejn\u011bn\u00e9 dobov\u00e9 fotce pozn\u00e1v\u00e1me dal\u0161\u00ed \u010dleny Pot\u011bru. Zleva dole – V\u00e1clav Pro\u0161ek st., Miroslav \u0160im\u016fnek, R\u00ed\u0161a Dittrich, Mir. Male\u010dek, V. Vondra, T. Kintera. Naho\u0159e V.\u0160tika, Zd. \u0160im\u016fnek a pozounista (jm\u00e9no zat\u00edm nev\u00edme).<\/span><\/em><\/p><\/div>\n

Za mal\u00fdm v\u011btrac\u00edm oknem zadn\u00edho traktu \u010cern\u00e9 Hory jsem kdysi \u0161picoval u\u0161i a vn\u00edmal onen charakteristick\u00fd hukot s\u00e1lu, poryvy \u017ees\u0165\u016f, drnk\u00e1n\u00ed pi\u00e1na a tepot d\u017eez bubn\u016f m\u00e9ho t\u00e1ty. Vd\u011b\u010dn\u00e9 potlesky a ovace tane\u010dn\u00edk\u016f na p\u0159evzat\u00fd reperto\u00e1r od slavn\u00fdch kapel, provozovan\u00fd v\u00a0dob\u011b ji\u017e socialistick\u00e9, p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed \u00e9ry. Kapela hr\u00e1la dob\u0159e a s\u00a0nasazen\u00edm. Lidi jim d\u011bkovali za p\u0159\u00edjemn\u00e9 chv\u00edle na konci pracovn\u00edch t\u00fddn\u016f, v\u00a0zakou\u0159en\u00e9m, dom\u00e1ck\u00e9m prost\u0159ed\u00ed pospolitosti sousedsk\u00e9, lidsk\u00e9. Kdy\u017e jsem v\u00a0dal\u0161\u00edch letech hled\u00edval do onoho okna, ji\u017e ztichl\u00e9ho \u2013 vracel se mi motiv v\u011btr\u00e1ku z\u00a0let d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch a d\u00e1vn\u00fdch. Jak\u00e9si ventil\u00e1tor blues.<\/p>\n

\u010cern\u00e1 Hora, to byla slavn\u00e1 hudebn\u00ed \u00e9ra m\u00e9ho t\u00e1ty a \u201ejeho\u201c kapely. Za bic\u00edmi zp\u00edval \u0161irok\u00fd reperto\u00e1r, od lidovek, swingu, jazzu, k prvn\u00edm \u0161l\u00e1gr\u016fm z\u00e1padn\u00ed provenience ve stylu rock a billy. V jeho pod\u00e1n\u00ed se stala ji\u017e tak obl\u00edben\u00e1 swingov\u00e1 skladba autora Ji\u0159\u00edho Traxlera s\u00a0textem V. Dubsk\u00e9ho \u2013 \u201eM\u011bs\u00edc to zavinil, j\u00e1 za nic nemohu\u201c doslova hitem. A pokud zde byla ji\u017e d\u0159\u00edve zm\u00ednka o Bohou\u0161kovi Plichtovi, kter\u00fd kraloval restauraci, pak v\u011bzte, \u017ee za v\u00fd\u010depem visela velk\u00e1 olejomalba, kter\u00e1 zobrazovala Bohou\u0161ka p\u0159i to\u010den\u00ed piva a zp\u011bvu zrovna t\u00e9hle p\u00edsn\u011b. Od jeho \u00fast se na obraze linul obl\u00e1\u010dek se skute\u010dn\u00fdmi notami a slovy songu, kter\u00fd m\u011bl tak v\u00a0oblib\u011b. Kdy\u017e jsem pak chod\u00edval na \u010cernou Horu pro n\u00e1poje i uzeniny, v\u017edy jsem se na onen obraz d\u00edval. Po\u017eitkem nejv\u011bt\u0161\u00edm ov\u0161em byl ob\u010dasn\u00fd \u017eiv\u00fd vok\u00e1ln\u00ed projev pana Plichty. \u010casto zp\u00edval unisono s\u00a0gramofonov\u00fdmi deskami, kter\u00e9 p\u0159ehr\u00e1val na\u00a0gramor\u00e1diu u n\u00e1levn\u00edho pultu. Odtud i jedna skoro zapomenut\u00e1 p\u0159ezd\u00edvka \u010cern\u00e9 Hory – U zp\u011bv\u00e1\u010dk\u016f.<\/p>\n

Co zp\u00edval sk\u0159\u00edpaj\u00edc\u00ed ventil\u00e1tor? Zreziv\u011bl\u00fd song o Ho\u0159e \u010cern\u00e9, pln\u00e9 kamen\u00ed, padl\u00fdch melodi\u00edch a v\u011b\u010dn\u00fdch n\u00e1vratech. O obrazu “Doriana” Plichty, pod n\u00edm\u017e na rozlad\u011bn\u00fd klimpr V\u00e1clav Pro\u0161ek vy\u0165uk\u00e1v\u00e1 synkopy nelehk\u00e9ho \u017eivota a pot\u0159ebn\u00fdch \u00fat\u011bk\u016f k\u00a0muzice. Publikum se trous\u00ed do domov\u016f, cestou si pohvizduj\u00edc \u0161l\u00e1gry, opilci juchaj\u00ed a mo\u010d\u00ed na chodn\u00edk, milenci tajnosnubn\u011b ml\u010d\u00ed.\u00a0 A kolem te\u010de a v\u0161e sleduje Vltava.<\/p>\n

Kdo byl M\u00edra \u0160im\u016fnek?<\/h3>\n
Otec byl v\u00a0m\u00fdch o\u010d\u00edch frajer. Mu\u017e v\u00edce tv\u00e1\u0159\u00ed. Dodnes nev\u00edm, kter\u00e1 mu byla nejvlastn\u011bj\u0161\u00ed. Stal se autentickou a \u017eivou postavou provin\u010dn\u00edho m\u011bste\u010dka. Pro n\u00e1s doma byl chim\u00e9rickou a nadobla\u010dnou bytost\u00ed. V\u00a0hudb\u011b nadan\u00fd a pe\u010dliv\u00fd muzikant, znal dob\u0159e noty, nav\u0161t\u011bvoval hudebn\u00ed \u0161kolu na housle, p\u0159ehr\u00e1val Jana Mal\u00e1ta, ob\u010das hr\u00e1val i v\u00a0Symfonick\u00e9m orchestru m\u011bsta na tymp\u00e1ny. Byly i Prvn\u00ed m\u00e1je. Tehdy n\u00e1\u0161 otec \u010dasn\u011b r\u00e1no odch\u00e1z\u00edval z domu s bub\u00ednkem a pali\u010dkami pod pa\u017e\u00ed. Se\u0159adi\u0161t\u011b ry\u010dn\u00e9 dechovky na n\u00e1m\u011bst\u00ed, proslovy, pr\u00e1pory, had\u00a0r\u016fznobarevn\u00fd se t\u00e1hnul a\u017e k leteck\u00e9mu pomn\u00edku a pak zp\u011bt, kup\u0159edu lev\u00e1. Byla to doba zd\u00e1nliv\u011b optimistick\u00e1, oble\u010den\u00e1 v\u00a0 ma\u0161karn\u00edm h\u00e1vu pracuj\u00edc\u00edho a j\u00e1saj\u00edc\u00edho lidu a ob\u010danstva. A my byli p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00ed, abychom porozum\u011bli.<\/div>\n
\"\u0160im\u016fnkov\u00e9<\/a>

M\u00edra \u0160im\u016fnek se syny Mirkem a Martinem.<\/em><\/span><\/p><\/div>\n

Otec se narodil se v\u00a0Letk\u00e1ch, v\u00a0mal\u00e9m domku \u010d\u00edslo 49,\u00a0<\/span>na samotn\u00e9m konci \u0159\u00edjna, v\u00a0roce 1923. Na Den spo\u0159ivosti, co\u017e se n\u011bjak trochu prom\u00edtlo v\u00a0jeho povaze\u00a0a celo\u017eivotn\u00ed\u00a0<\/span>skromnosti<\/span>. Jeho maminka R\u016f\u017eena pracovala v\u00a0ciheln\u011b a musela se starat o sv\u00e9 dv\u011b d\u011bti sama. D\u011bde\u010dek Alois toti\u017e kr\u00e1tce po n\u00e1vratu z\u00a0rusk\u00e9ho zajet\u00ed v\u00a0I. sv\u011btov\u00e9\u00a0 v\u00e1lce zem\u0159el na n\u00e1sledky zran\u011bn\u00ed. Mimochodem, jeho\u00a0 jm\u00e9no je zv\u011b\u010dn\u011bno pr\u00e1v\u011b na onom pomn\u00edku ob\u011bt\u00ed I. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v\u00a0Letk\u00e1ch. Otec tat\u00ednka vlastn\u011b neznal. Nebyl to zajist\u00e9 \u017eivot snadn\u00fd, nikdy si v\u0161ak nevzpom\u00edn\u00e1m na to, \u017ee by mluvil o t\u011b\u017ekostech a str\u00e1d\u00e1n\u00ed. Bylo to asi tehdy norm\u00e1ln\u00ed. Dal\u0161\u00ed peripetie jeho \u017eivota jsou zrychlen\u00e9 v\u00a0m\u00fdch vzpom\u00ednk\u00e1ch. Jino\u0161stv\u00ed, pak konec druh\u00e9 v\u00e1lky, po osvobozen\u00ed v\u00a0roce 1946 n\u00e1stup na vojnu. Tam prvn\u00ed projevy hudebn\u00ed a estr\u00e1dn\u00ed. S\u00a0p\u0159\u00edtelem Ji\u0159\u00edm Jungwirthem vynikli ve vlastn\u00edch\u00a0kulturn\u00edch ske\u010d\u00edch a klauni\u00e1d\u00e1ch, kter\u00fdch si v\u0161iml i vojensk\u00fd soudob\u00fd tisk. Pan Jungwirth pak pracoval v\u00a0\u010cs. rozhlase a zem\u0159el tragicky koncem pades\u00e1t\u00fdch let p\u0159i zn\u00e1m\u00e9 autohav\u00e1rii, kde se zranila Judita \u010ce\u0159ovsk\u00e1 a \u00fa\u010dastn\u00edkem byl i tehdy velmi popul\u00e1rn\u00ed Josef Z\u00edma. Ud\u00e1lost se tat\u00ednka velmi bolestn\u011b dotkla.<\/span><\/p>\n

Po vyu\u010den\u00ed Mirek \u0160im\u016fnek nastupuje do vozov\u00e9ho depa v\u00a0Kralupech nad Vltavou do sv\u00e9ho celo\u017eivotn\u00edho pracovn\u00edho \u00favazku jako soustru\u017en\u00edk u \u010cSD. V\u00a0\u017eelezni\u010dn\u00edm depu, v\u00a0kumb\u00e1lu jako vyst\u0159i\u017een\u00e9m z\u00a0manufakturn\u00edch\u00a0 pom\u011br\u016f, se denn\u011b dru\u017eil se soustruhem.\u00a0 Brzy r\u00e1no l\u00e9ta nasedal do vlaku d\u0159\u00edve, ne\u017e jsme se byli jako d\u011bti schopni probouzet. V\u00a0roce 1948 se o\u017eenil s\u00a0mou maminkou Vlastou, a to na den sv. Jakuba v\u00a0Kasejovic\u00edch. Odtud maminka poch\u00e1zela a po vyu\u010den\u00ed se d\u00e1mskou krej\u010dovou v\u00a0Praze bydlela u p\u0159\u00edbuzn\u00e9 pr\u00e1v\u011b v\u00a0Lib\u010dic\u00edch. Tady se s tat\u00ednkem sezn\u00e1mili. V\u00a0prosinci t\u00e9ho\u017e roku jsem se narodil j\u00e1 a po t\u00e9m\u011b\u0159 osmi letech i bratr Martin. Na\u0161i nejd\u0159\u00edve bydleli v\u00a0Letk\u00e1ch, pot\u00e9 v domku nad sokolovnou a nakonec jsme zakotvili jako rodina p\u0159\u00edmo pod Kamen\u00ed\u010dkem, ve vile Ta\u0165\u00e1na,\u00a0\u010d\u00edsle popisn\u00e9m 154.<\/p>\n

Dodnes je mi z\u00e1hadou, jak otec jako inven\u010dn\u00ed a komunikativn\u00ed \u010dlov\u011bk mohl denn\u011b tr\u00e1vit \u010das u soustruhu, podivn\u00e9ho a pro mne ciz\u00edho stroje v\u00a0prost\u0159ed\u00ed nelib\u011b p\u00e1chnouc\u00edch Kralup. Monot\u00f3nn\u00ed pr\u00e1ce m\u00e9ho t\u00e1tu asi vyprazd\u0148ovala natolik, \u017ee po sv\u00fdch n\u00e1vratech dom\u016f nekomunikoval, byl \u010dasto z\u00e1dum\u010div\u00fd a\u017e tajemn\u00fd. Zato ve sv\u011btlech reflektor\u016f a v\u00a0part\u011b talentovan\u00fdch kamar\u00e1d\u016f muzikant\u016f se prom\u011b\u0148oval v\u00a0bavi\u010de, hv\u011bzdu ve\u010dera, konferenci\u00e9ra, pana Zp\u011bv\u00e1ka. V legend\u00e1rn\u00edch p\u011bveck\u00fdch duetech s\u00a0R\u00ed\u0161ou Dittrichem z\u00e1\u0159ili s\u00a0reperto\u00e1rem zna\u010dky Simonov\u00e1 \u2013 Chladil. Kdy\u017e vystoupen\u00ed skon\u010dilo, M\u00edra \u0160im\u016fnek se po n\u00e1vratu dom\u016f op\u011bt uzav\u0159el do ulity a mo\u017en\u00e1 i do sv\u00e9ho snu. Po z\u00e1niku\u00a0Pot\u011bru hr\u00e1l i zp\u00edval v\u00a0druh\u00e9 polovin\u011b \u0161edes\u00e1t\u00fdch let s\u00a0orchestrem Classic pana J. Gruncla. To u\u017e se hr\u00e1valo v\u00a0modern\u011bj\u0161\u00edm lib\u010dick\u00e9m Kulturn\u00edm dom\u011b, tak\u00e9 v\u00a0trochu jin\u00e9 dob\u011b, jin\u00e9mu publiku. Koncem \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech pak zp\u00edval s\u00a0dechov\u00fdm orchestrem pana Millera z\u00a0Roztok, pamatuji jeho hudebn\u00ed anga\u017em\u00e1 v p\u0159edstaven\u00ed klasick\u00e9 Fidlova\u010dky v\u00a0kouzeln\u00e9m are\u00e1lu Vald\u0161tejnsk\u00e9 zahrady pod Pra\u017esk\u00fdm hradem. To bylo v\u00a0l\u00e9t\u011b 1970. Vzpom\u00edn\u00e1m i na jeho vystupov\u00e1n\u00ed u mikrofonu\u00a0 Na Hajnovce a Vlachovce v\u00a0Praze. A tak\u00e9 u\u017e na zvoln\u011bn\u00ed. Po smrti maminky v\u00a0roce 1977 se jeho \u017eivot zm\u011bnil. Unaven\u00fd a poznamenan\u00fd osudem se vrac\u00ed z\u00a0lib\u010dick\u00e9ho Hr\u00e1dku, na kter\u00e9m osam\u011bl, do rodn\u00fdch Letek, kde \u017eije se svou budouc\u00ed druhou \u017eenou. Z\u00a0Letek spolu pak ode\u0161li do Kralup, do nov\u00e9ho, modern\u00edho bytu. H\u00e1dejte, kde se nach\u00e1zel? P\u0159\u00edmo na lev\u00e9m b\u0159ehu Vltavy, bl\u00edzko mostu.<\/p>\n

M\u011bs\u00edc to zavinil<\/h3>\n

Na \u0159eku se te\u010f znovu vr\u00e1t\u00edm, do jedn\u00e9 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed noci v letech \u0161edes\u00e1t\u00fdch. Vltava byla d\u011bji\u0161t\u011bm muzikantsk\u00e9ho legend\u00e1rn\u00edho z\u00e1\u017eitku. Pot\u011br hr\u00e1l na druh\u00e9 stran\u011b, v\u00a0M\u00e1slovic\u00edch. Po p\u016flnoci z\u00e1bava v\u00a0hospod\u011b skon\u010dila a nastal neobl\u00edben\u00fd moment pro v\u011bt\u0161inu kapel.\u00a0 Rozjet\u00ed a nat\u011b\u0161en\u00ed muzikanti museli sbalit n\u00e1stroje, p\u0159ekonat \u00fanavu a vyrazit dom\u016f.\u00a0 \u0158eka st\u00e1la v\u00a0cest\u011b. P\u00e1r chlap\u016f p\u0159ivolalo hv\u00edzd\u00e1n\u00edm a vol\u00e1n\u00edm rozespal\u00e9ho a \u010dasto si p\u0159ihnuv\u0161\u00edho p\u0159evozn\u00edka. Jeho lo\u010fka nakonec p\u0159iplula, chlap\u00edci se do n\u00ed nama\u010dkali a cesta zp\u011bt p\u0159i m\u011bs\u00edci za\u010dala. Lodivod si v\u0161ak n\u00e1hle postav\u00ed hlavu! Uprost\u0159ed \u0159eky poru\u010d\u00ed \u2013 tak vy jste se hezky pobavili a co j\u00e1? To by tak hr\u00e1lo! Hezky rozbalit in\u0161trumenty a zahrajete mi tu moj\u00ed obl\u00edbenou. Jinak se nehneme ani do r\u00e1na! Muzikanti reptaj\u00ed, vymlouvaj\u00ed \u0159\u00ed\u010dn\u00edmu vlkovi jeho rozmar. Nic naplat. M\u00edra \u0160im\u016fnek z\u00a0kufru lov\u00ed bub\u00ednek, pali\u010dkami od\u0165uk\u00e1 rytmus a platba v\u00a0hudebn\u00ed hotovosti za\u010d\u00edn\u00e1 val\u010d\u00edkem. Pot\u00e9 je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed lidov\u00e1 a nakonec \u2013 M\u011bs\u00edc to zavinil!\u00a0 K\u00a0druh\u00e9mu b\u0159ehu nakonec \u0161\u0165astn\u011b dorazili. Tenhle p\u0159\u00edb\u011bh, kter\u00fd mi otec ve vz\u00e1cn\u00e9 chv\u00edli mnohomluvnosti a dobr\u00e9 pohody vypr\u00e1v\u011bl, nen\u00ed jedin\u00fd z\u00a0t\u011bch dob. Ale pova\u017euji ho za snad nejkuri\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

P\u0159\u00edsn\u011b odd\u011bluji roli otce coby muzikanta a hlavy rodiny. Dnes si uv\u011bdomuji, \u017ee byl prvn\u00edm \u010dl\u00e1nkem v dynastii \u0160im\u016fnk\u016f – buben\u00edk\u016f. Nejprve j\u00e1 jako star\u0161\u00ed syn, pak vnuk i pravnuk pokra\u010duj\u00ed dodnes v\u00a0jeho odkazu. Geny pracuj\u00ed, marn\u00e1 sl\u00e1va. Nen\u00e1padn\u011b n\u00e1s ale vedl\u00a0 i k\u00a0\u010detb\u011b, kupoval v\u00a0Kralupech knihy, rozmno\u017eoval knihovnu. V\u00a0rodin\u011b se muzic\u00edrovalo, synov\u00e9 chodili l\u00e9ta do housl\u00ed. Pak bigb\u00edtov\u00e1 vlna zachv\u00e1tila hudebn\u00ed sv\u011bt. J\u00e1, po vzoru\u00a0 t\u00e1ty,\u00a0 za\u010dal\u00a0 bubnovat se \u0161koln\u00ed kapelou a posl\u00e9ze vystupoval i ve\u0159ejn\u011b. Samoz\u0159ejm\u011b jsem u toho i zp\u00edval. Navenek to otec r\u00e1d nevid\u011bl. V\u00edm v\u0161ak, \u017ee si n\u011bkdy \u0161el tajn\u011b poslechnout na\u0161i produkci pod okna s\u00e1lu, jak mi to jde. Jako j\u00e1 poslouchal jeho u v\u011btr\u00e1ku na \u010cern\u00e9 ho\u0159e.\u00a0 Po letech mne dosti mrz\u00ed, \u017ee jsme s\u00a0t\u00e1tou k sob\u011b dlouho hledali cestu.\u00a0 Snad tu byl n\u011bjak\u00fd ostych, odstup, d\u00e1lka mezi n\u00e1mi, b\u016fh v\u00ed. Vlastn\u011b jsme si po\u0159\u00e1dn\u011b a kr\u00e1sn\u011b lidsky, se z\u00e1jmem pov\u00eddali a\u017e v\u00a0posledn\u00edm roce jeho \u017eivota.<\/p>\n

Posledn\u00ed p\u0159\u00edvoz<\/h3>\n

\u0158eka kolem Lib\u010dic te\u010de po\u0159\u00e1d. Plyne a hl\u00edd\u00e1 \u010das i p\u0159\u00edb\u011bhy v\u00a0n\u011bm. Ten M\u00edry \u0160im\u016fnka sp\u011bl do fini\u0161e. Posledn\u00ed l\u00e9ta str\u00e1ven\u00e1 v\u00a0Kralupech, proch\u00e1zky u \u0159eky, ob\u010dasn\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed s\u00a0vnukem. Nep\u0159\u00edjemn\u00e1 a ne\u00faprosn\u00e1 nemoc. Ob\u010das si je\u0161t\u011b zahraje v\u00a0kralupsk\u00e9 restauraci Chemik na n\u011bjak\u00e9 oslav\u011b, popov\u00edd\u00e1 s\u00a0kamar\u00e1dy u piva. Zd\u00e1nliv\u011b dosud \u010dipern\u00fd mu\u017e se v\u0161ak u\u017e n\u011bjak uzav\u00edr\u00e1 sv\u011btu. V\u00a0noci, kdy\u017e nem\u016f\u017ee sp\u00e1t, p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed o sv\u00e9m \u017eivot\u011b a p\u0159ehr\u00e1v\u00e1 si dlouh\u00fd film z\u00a0\u010das\u016f, kdy v\u0161e je\u0161t\u011b bylo hezk\u00e9 a nad\u011bjn\u00e9. P\u0159i jedn\u00e9 z m\u00fdch posledn\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bv u n\u011bj mi \u0159\u00edjnov\u00e9ho ve\u010dera roku 1995 p\u0159i proch\u00e1zce na b\u0159ehu Vltavy sd\u011bl\u00ed klidn\u011b a v\u011bcn\u011b, \u017ee velmi brzy zem\u0159e. Odm\u00edt\u00e1m tomu uv\u011b\u0159it. Ale u\u017e po\u010d\u00e1tkem prosince choroba ude\u0159ila naplno.<\/p>\n

Um\u00edr\u00e1 v kralupsk\u00e9 nemocnici k\u00a0r\u00e1nu, 20. 12. 1995. Bylo mu jen 72 let. Skon\u010dilo jeho posledn\u00ed velk\u00e9 vystoupen\u00ed. Muselo b\u00fdt vyda\u0159en\u00e9, museli hr\u00e1t dob\u0159e, v\u017edycky to pozn\u00e1, kdy\u017e to \u0161lo. Ale nikdo u\u017e mu ned\u00e1 n\u011bjakou tu korunu. Tentokr\u00e1t poslucha\u010di jsou slavnostn\u011bji oble\u010deni, jsou ti\u0161\u0161\u00ed, tv\u00e1\u0159\u00ed se v\u00e1\u017en\u011b. Vid\u00ed mezi nimi p\u0159\u00e1tele, spoluhr\u00e1\u010de, rodinu. Kdy\u017e p\u00edse\u0148 dozn\u00ed, v\u0161ichni vstanou a ml\u010dky pod\u011bkuj\u00ed.\u00a0 M\u00edra \u0160im\u016fnek u\u017e mezit\u00edm sp\u011bch\u00e1 k\u00a0\u0159ece. Pod kralupsk\u00fdm mostn\u00edm obloukem, p\u00e1r krok\u016f od domova, tentokr\u00e1t p\u0159evozn\u00edk s\u00a0lo\u010fkou u\u017e \u010dek\u00e1. Postava je cel\u00e1 zahalen\u00e1 \u010dern\u00fdm pl\u00e1\u0161t\u011bm, do tv\u00e1\u0159e nevid\u011bt. Ml\u010dky pokyne p\u0159\u00edchoz\u00edmu gestem, kter\u00fdm ho zve na lo\u010f. U\u017e se pomalu stm\u00edv\u00e1, kdy\u017e se lo\u010f d\u00e1v\u00e1 do pohybu po vod\u011b. Kdy\u017e jsou uprost\u0159ed Vltavy, pohyb vesla se zastav\u00ed. Jako tenkr\u00e1t. Ch\u00e1r\u00f3n zvedne hlavu, pr\u00e1zdn\u00e9 o\u010dn\u00ed jamky vl\u00eddn\u011b spo\u010dinou na poutn\u00edkovi, kter\u00e9ho p\u0159ev\u00e1\u017e\u00ed na druh\u00fd b\u0159eh.\u00a0 Na nebi M\u011bs\u00edc, okolo ticho a m\u00edr. M\u00edra \u0160im\u016fnek chce n\u011b\u010d\u00edm zaplatit, ale jeho spole\u010dn\u00edk nic nechce. V\u017edy\u0165 p\u0159eci rozd\u00e1val tolik pohody a l\u00e1sky, hr\u00e1l a zp\u00edval mnoha lidem, byl dobr\u00fdm lib\u010dick\u00fdm muzikantem. Jeho p\u00edse\u0148 mohla b\u00fdt sice del\u0161\u00ed, av\u0161ak sta\u010dilo i to. Vltava koncem prosince natolik zjihla, \u017ee na vod\u011b nebyla ani st\u0159epinka ledu. Plavba m\u011bla ko\u010di\u010d\u00ed krok a lo\u010f zmizela pak v mlze.<\/p>\n

V\u00a0Lib\u010dic\u00edch, na sk\u00e1le nad Vltavou, le\u017e\u00ed odlehl\u00fd evangelick\u00fd h\u0159bitov. Je tam nesm\u00edrn\u00fd klid, jen zpovzd\u00e1l\u00ed je sly\u0161et dole proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed vlaky a houkaj\u00edc\u00ed lod\u011b. O\u00e1za odpo\u010dinku uprost\u0159ed strom\u016f a ke\u0159\u016f. U h\u0159bitovn\u00ed zdi \u0159ada hrob\u016f, v\u00a0jednom z\u00a0nich odpo\u010d\u00edvaj\u00ed op\u011bt a nav\u017edy spolu Miroslav \u0160im\u016fnek se \u017eenou Vlastou. P\u00e1r metr\u016f od nich je jin\u00fd n\u00e1hrobn\u00ed k\u00e1men. Tady sp\u00ed v\u011b\u010dn\u00fd sen man\u017eel\u00e9 Bohou\u0161 a Olga Plichtovi. Mo\u017en\u00e1, \u017ee kdy\u017e sv\u00edt\u00ed m\u011bs\u00edc a zastav\u00ed se \u010das, se tichem ob\u010das ozvou t\u00f3ny d\u00e1vn\u00fdch zlat\u00fdch \u010das\u016f na \u010cern\u00e9 Ho\u0159e. Vltava dole je toho sv\u011bdkem.<\/p>\n

Miroslav \u0160im\u016fnek ml.<\/em><\/address>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

aneb lib\u010dick\u00fd muzikant M\u00edra \u0160im\u016fnek V Lib\u010dic\u00edch nad Vltavou jsem \u017eil od narozen\u00ed do odchodu na Moravu. N\u00e1vraty na\u0161t\u011bst\u00ed jsou v\u00edrou pod oboj\u00ed. Vrac\u00edme se tam, kam pat\u0159\u00edme a kde m\u00e1me domov. Natrvalo. Jak l\u00e9ta p\u0159ib\u00fdvaj\u00ed a n\u00e1nos \u010dasu p\u0159ekr\u00fdv\u00e1 kontury d\u00e1vn\u00fdch d\u011bj\u016f, t\u00edm v\u00edce c\u00edt\u00edme a ct\u00edme dluhy k\u00a0p\u0159edk\u016fm. Neproml\u010diteln\u00e9 a t\u011b\u017eko splatiteln\u00e9.<\/p>\n","protected":false},"author":39,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[192,119],"tags":[652,651],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/10752"}],"collection":[{"href":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/39"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=10752"}],"version-history":[{"count":14,"href":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/10752\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":10790,"href":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/10752\/revisions\/10790"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=10752"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=10752"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=10752"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}