{"id":29016,"date":"2023-06-10T10:22:44","date_gmt":"2023-06-10T08:22:44","guid":{"rendered":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/?p=29016"},"modified":"2023-06-15T12:57:33","modified_gmt":"2023-06-15T10:57:33","slug":"adolf-freund-nejen-prvni-libcicky-postmistr","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/?p=29016","title":{"rendered":"Adolf Freund, nejen prvn\u00ed lib\u010dick\u00fd po\u0161tmistr"},"content":{"rendered":"

V ulici 5. kv\u011btna se dnes pro pot\u0159eby \u0161koly p\u0159estavuje d\u016fm \u010d.p. 54. Nejstar\u0161\u00ed obyvatel\u00e9 na\u0161eho m\u011bsta tu pamatuj\u00ed po\u0161tu. Na prvn\u00edho lib\u010dick\u00e9ho po\u0161\u0165\u00e1ka si dnes u\u017e nevzpom\u00edn\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 nikdo. P\u0159esto, \u017ee to byla osobnost nad jin\u00e9 zaj\u00edmav\u00e1. Adolf Freund, n\u011bkdy p\u0159ezd\u00edvan\u00fd Frajnd.<\/p>\n

Do Lib\u010dic p\u0159i\u0161el v roce 1872. Po\u0161tovn\u00ed \u00fa\u0159ad p\u016fvodn\u011b s\u00eddlil v jeho vlastn\u00edm dom\u011b, kde byla z\u00e1rove\u0148 trafika a hostinec. A\u017e pak se p\u0159est\u011bhoval do \u010d. p. 54. Dal\u0161\u00ed lokac\u00ed lib\u010dick\u00e9 po\u0161ty byla dne\u0161n\u00ed adresa v p\u0159\u00edzem\u00ed Kroiherova domu, tedy v b\u00fdval\u00e9 Kampeli\u010dce.<\/p>\n

Freund byl n\u00e1plava, ale do lib\u010dick\u00e9 komunity zapadl obdivuhodn\u00fdm zp\u016fsobem.<\/p>\n

<\/p>\n

U\u017e kr\u00e1tce po p\u0159\u00edchodu do vsi se v roce 1875 stal jedn\u00edm ze zakladatel\u016f zdej\u0161\u00ed Ob\u010dansko-\u010dten\u00e1\u0159sk\u00e9 jednoty. Vznikla v hostinci U Libu\u0161e v dne\u0161n\u00ed Libu\u0161in\u011b ulici \u010d. p. 41 a Freund byl jej\u00edm jednatelem. P\u0159edsedou byl Karel Michovsk\u00fd a mezi \u010dleny nach\u00e1z\u00edme chalupn\u00edka Kulhav\u00e9ho, A. M\u00fcllera, A. a J. Neumanovy, far\u00e1\u0159e Tom\u00e1\u0161e Nov\u00e1ka, pokr\u00fdva\u010de V. Rohana, roln\u00edky F. a J. Suk\u016f, hostinsk\u00e9ho \u010c. S\u00fdkoru, kov\u00e1\u0159e J. Tvrze, Ond\u0159eje Vot\u00fdpku, J. T\u00e1borsk\u00e9ho z Dolan, roln\u00edky F. Havluje, V. K\u0159iv\u00e1nka, J. Rouse, F. \u0160\u0165astn\u00e9ho, Jana Pra\u017e\u00e1ka a F. \u0160\u00edchu z Dolan a F. Vobo\u0159ila z Debrna.<\/p>\n

Osud Jednoty byl dramatick\u00fd. Jak p\u00ed\u0161e v obecn\u00ed kronice starosta Josef Kej\u0159, byla v roce 1893 rozpu\u0161t\u011bna. D\u016fvod \u00fa\u0159edn\u00edho z\u00e1sahu neuv\u00e1d\u00ed. Ov\u0161em traduje se, \u017ee kdy\u017e tehdy \u010de\u0161t\u00ed poslanci ve V\u00eddni pronesli projevy proti vl\u00e1d\u011b, poslala jim Ob\u010dansko-\u010dten\u00e1\u0159sk\u00e1 jednota souhlasn\u00fd telegram. Snad pr\u00e1v\u011b za tento po\u010din byla Jednota \u00fa\u0159edn\u011b likvidov\u00e1na a jej\u00ed majetek zabaven. Teprve o n\u011bkolik let pozd\u011bji byly knihy tohoto spolku vr\u00e1ceny obci.<\/p>\n

Freund vstoupil do soci\u00e1ln\u00ed demokracie a jako takov\u00fd vzpom\u00ednal na 1. m\u00e1j roku 1890. Toho dne se v Praze konala prvn\u00ed m\u00e1jov\u00e1 manifestace a byla k tomu vyd\u00e1na pam\u011btn\u00ed medaile, kterou navrhl\u00a0 snad tak\u00e9 lib\u010dick\u00fd obyvatel pan Mi\u0148ovsk\u00fd. Na l\u00edcn\u00ed stran\u011b bylo vyra\u017eeno \u201eVzpom\u00ednka na 1. m\u00e1j 1890\u201c a na druh\u00e9 stran\u011b byl symbol d\u011blnick\u00e9 solidarity, tehdy hojn\u011b pou\u017e\u00edvan\u00fd \u2013 dv\u011b semknut\u00e9 ruce na vav\u0159\u00ednov\u00e9m v\u011bnci. Medaile se dob\u0159e prod\u00e1vala a jak Freund pozd\u011bji tvrdil, stala se velkou vz\u00e1cnost\u00ed.<\/p>\n

Freund byl v\u016fbec velk\u00fd milovn\u00edk staro\u017eitnost\u00ed, m\u011bl vlastn\u00ed sb\u00edrky. Krom\u011b toho vyd\u00e1val vlastn\u00edm n\u00e1kladem pohlednice Lib\u010dic. Je\u0161t\u011b dnes je mo\u017en\u00e9 je sehnat na specializovan\u00fdch burz\u00e1ch. Pod pseudonymem F. A. Lib\u010dick\u00fd tak\u00e9 slo\u017eil p\u00edse\u0148 Lib\u010dick\u00e9 posv\u00edcen\u00ed. Nebyla dokonal\u00e1, ale p\u0159esto se p\u0159i posv\u00edcen\u00ed \u010dasto hr\u00e1la. Na p\u0159elomu stolet\u00ed byl Adolf Freund u zalo\u017een\u00ed lib\u010dick\u00e9ho hasi\u010dsk\u00e9ho sboru. V listopadu 1901 byl zvolen do obecn\u00edho zastupitelstva. Krom\u011b t\u011bchto m\u00edstn\u00edch aktivit slo\u017eil Freund p\u00edse\u0148 Zbo\u0159en\u00fd Karl\u016fv most. Byla to reakce na protr\u017een\u00ed pra\u017esk\u00e9ho Karlova mostu p\u0159i povodni v roce 1890. Ve sv\u00e9 bakal\u00e1\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ci o kram\u00e1\u0159sk\u00fdch p\u00edsn\u00edch na FF Masarykovy univerzity ji popisuje v roce 2015 Zde\u0148ka Mal\u00ednkov\u00e1: \u201eTato p\u00edse\u0148 m\u00e1 rozsah 8 strof po 8 ver\u0161\u00edch, z nich\u017e je c\u00edtit bolest nad zdevastovanou stavbou, kter\u00e1 je pova\u017eov\u00e1na za chloubu n\u00e1roda. V refr\u00e9nu se zp\u00edv\u00e1: \u201ePl\u00e1\u010de vlast a \u017ealn\u011b kv\u00edl\u00ed n\u00e1rod \u010desk\u00fd chlouby prost \u2013 ve stra\u0161liv\u011b kr\u00e1tk\u00e9 chv\u00edli zbo\u0159en slavn\u00fd Karl\u016fv most.\u201c<\/p>\n

V \u00favodn\u00ed strof\u011b je hlavn\u00ed m\u011bsto na\u0161\u00ed zem\u011b vyj\u00e1d\u0159eno personifikac\u00ed, jako \u201eZlat\u00e1 Praha nad Vltavou ve smutek se od\u00edv\u00e1\u201c. Ve druh\u00e9 strof\u011b autor vz\u00fdv\u00e1 lidi, aby se pod\u00edvali, jak voda odn\u00e1\u0161\u00ed Karl\u016fv most, kter\u00fd je chloubou vlasti podobn\u011b jako N\u00e1rodn\u00ed divadlo. V jin\u00e9 strof\u011b Freund mluv\u00ed ke Karlu IV.: \u201eKarle, Karle, ot\u010de vlasti, ten tv\u016fj slavn\u00fd pomn\u00edk pad\u2018, kter\u00fd p\u0159est\u00e1l \u0159adu strast\u00ed jako hrd\u00fd skaln\u00ed hrad! Pl\u00e1\u010de vlast a \u017ealn\u011b kv\u00edl\u00ed.\u201c Ale nakonec Freund p\u00ed\u0161e o nad\u011bji, \u017ee v\u0161echno zl\u00e9 se v dobr\u00e9 obr\u00e1t\u00ed a Karl\u016fv most bude st\u00e1t je\u0161t\u011b dlouh\u00e1 l\u00e9ta. P\u00edse\u0148 kon\u010d\u00ed slovy: \u201eV cel\u00e9 vlasti se ozv\u011bnou j\u00e1sot bude rozl\u00e9hat, nad Vltavou st\u0159\u00edbrop\u011bnnou most a\u017e bude panovat.\u201c<\/p>\n

Um\u011bleckou hodnotu p\u00edsn\u011b ponech\u00e1v\u00e1m na m\u00edn\u011bn\u00ed ka\u017ed\u00e9ho jednoho \u010dten\u00e1\u0159e.<\/p>\n

Dne 5. kv\u011btna 1912 m\u011bl ustavuj\u00edc\u00ed valnou hromadu lib\u010dick\u00fd fotbalov\u00fd klub S. K. Libu\u0161e. Jeho prvn\u00edm p\u0159edsedou byl zvolen pr\u00e1v\u011b Adolf Freund, m\u00edstop\u0159edsedou Alois Vik. \u010clensk\u00e9 z\u00e1pisn\u00e9 bylo 1K a p\u0159\u00edsp\u011bvek 10 hal\u00e9\u0159\u016f t\u00fddn\u011b. V z\u00e1\u0159\u00ed 1912 m\u011bl klub ji\u017e 35 \u010dlen\u016f. V podstat\u011b soub\u011b\u017en\u011b vznikl fotbalov\u00fd klub i v Letk\u00e1ch.
\nK dokreslen\u00ed dodejme, \u017ee v t\u011bch letech nebylo v Lib\u010dic\u00edch \u017e\u00e1dn\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b a z\u00e1pasy se hr\u00e1ly pouze po \u017en\u00edch, kdy\u017e n\u011bkter\u00fd roln\u00edk dovolil postavit na sklizen\u00e9m poli branky.<\/p>\n

Obecn\u00ed zastupitelstvo ulo\u017eilo 27. dubna 1922 panu Adolfu Freundovi v\u00e9st podle z\u00e1kona o pam\u011btn\u00edch knih\u00e1ch lib\u010dickou kroniku. Freund m\u011bl ov\u0161em svou hlavu a rozhodl se, \u017ee krom\u011b z\u00e1pis\u016f do nov\u00e9 pam\u011btn\u00ed knihy bude je\u0161t\u011b vpisovat do star\u00e9 pam\u011btn\u00ed knihy ud\u00e1losti, kter\u00e9 na\u010derp\u00e1 z r\u016fzn\u00fdch historick\u00fdch zdroj\u016f. Vlastnil nap\u0159\u00edklad starou kupeckou knihu, kde byly z\u00e1pisy od po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed a z n\u00ed \u010derpal r\u016fzn\u00e1 fakta. Sv\u00fdmi vsuvkami ud\u011blal p\u016fvodn\u00ed kroniku hodn\u011b nep\u0159ehlednou, ale zato zachoval mnoho informac\u00ed, kter\u00e9 by byly nen\u00e1vratn\u011b ztraceny.<\/p>\n

Z ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9 tzv. Kej\u0159ovy kram\u00e1\u0159sk\u00e9 neboli kupeck\u00e9 kn\u00ed\u017eky jsou tu z\u00e1pisy po\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed v roce 1818 a kon\u010d\u00edc\u00ed v roce 1870. Freund k nim poznamenal: \u201eU\u010dinil jsem z t\u00e9to kram\u00e1\u0159sk\u00e9 knihy v\u00fdpisy toho, co se mi zd\u00e1lo zaj\u00edmav\u00e9. Zejm\u00e9na jsou z toho vid\u011bt ceny z t\u00e9 doby.\u201c D\u00e1le Freund p\u00ed\u0161e, \u017ee knihu vedli postupn\u011b otec a syn. Z p\u00edsma usuzuje, \u017ee otec m\u011bl \u201eskromn\u00e9 \u0161koly\u201c, ale \u201evedl lep\u0161\u00ed po\u0159\u00e1dek\u201c v knize. Syn se n\u011bkdy nenam\u00e1hal napsat k z\u00e1pisu ani datum.<\/p>\n

V nedatovan\u00e9m z\u00e1pise do kroniky, nejsp\u00ed\u0161 n\u011bkdy na p\u0159elomu tis\u00edcilet\u00ed, Freund vzpom\u00edn\u00e1, \u017ee v obci byl jist\u00fd Tit\u011bra dohazova\u010dem, ale v\u011bt\u0161inou nem\u011bl koho dohazovat.<\/p>\n

Jak \u0159e\u010deno, Freund byl soci\u00e1ln\u00edm demokratem a jako takov\u00fd m\u011bl velk\u00e9 lidsk\u00e9 souc\u00edt\u011bn\u00ed a pochopen\u00ed pro chud\u00e9. Sv\u011bd\u010d\u00ed o tom nap\u0159\u00edklad z\u00e1pis z roku 1917.\u00a0Popisuje, jak Terezie \u0160vejdov\u00e1, man\u017eelka d\u011bln\u00edka a ponocn\u00e9ho v Lib\u010dic\u00edch, napsala dne 26. \u010dervence 1917 \u017e\u00e1dost okresn\u00ed vy\u017eivovac\u00ed komisi na Sm\u00edchov\u011b. Uvedla v n\u00ed, \u017ee jej\u00ed man\u017eel Alois \u0160vejda nastoupil vojenskou povinnost dne 15. kv\u011btna 1915 a \u017ee ona po\u017e\u00edv\u00e1 a\u017e dosud celkov\u00e9 denn\u00ed podpory pro sebe a sv\u00fdch sedm d\u011bt\u00ed (nejstar\u0161\u00ed 17 let, nejmlad\u0161\u00ed 3 roky) \u010dty\u0159i koruny na den. S takov\u00fdm obnosem nebylo mo\u017en\u00e9 podle n\u00ed p\u0159i tehdej\u0161\u00edch pom\u011brech vyj\u00edt a d\u011bti trp\u011bly st\u00e1l\u00fdm hladem, nem\u011bly boty ani dost oble\u010den\u00ed. Pan\u00ed \u0160vejdov\u00e1 podotkla je\u0161t\u011b, \u017ee man\u017eel \u201ecoby zru\u010dn\u00fd sek\u00e1\u010d ka\u017edoro\u010dn\u011b o \u017en\u00edch vyd\u011blal nejm\u00e9n\u011b 250K\u201c, co\u017e opomn\u011bla v p\u016fvodn\u00ed \u017e\u00e1dosti o podporu uv\u00e9st. Pros\u00ed tedy zp\u011btn\u011b za l\u00e9ta 1915-1917 o vyplacen\u00ed rozd\u00edlu, kter\u00fd by j\u00ed p\u0159i spr\u00e1vn\u00e9m vypln\u011bn\u00ed \u017e\u00e1dosti n\u00e1le\u017eel. Dopis spolupodepsala \u0159ada lib\u010dick\u00fdch roln\u00edk\u016f, nap\u0159\u00edklad Rudolf St\u00e1dn\u00edk, Josef Brejcha, Otilie Tlust\u00e1, Otakar Suk, Anna Srbov\u00e1, Otakar B\u011blohradsk\u00fd a Josef K\u0159iv\u00e1nek. Kronik\u00e1\u0159 Freund to komentoval takto: \u201eTento dokument mluv\u00ed! Za \u0161est ned\u011bl teprve po odchodu man\u017eelov\u011b obdr\u017eela denn\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvek cel\u00fdch \u010dty\u0159 korun! Uch\u00e1zela se dvakr\u00e1t, nedostala v\u0161ak nic v\u00edc. Naopak vytknuto j\u00ed \u00fa\u0159edn\u011b, \u017ee m\u00e1 domek a \u017ee \u0160vejda vyd\u011blal v roce 1914 cel\u00fdch 1556 K a 1 hal\u00e9\u0159. Podot\u00fdk\u00e1m, \u017ee jsem do t\u00e9to rodiny doch\u00e1zel na poledn\u00ed pol\u00e9vku, kter\u00e1 ka\u017edodenn\u011b byla huben\u011bj\u0161\u00ed, naposledy byla to jen \u00fapln\u011b voda. A to jedli pros\u00edm v\u0161ichni, cel\u00e1 rodina \u0160vejdova. K tomu p\u0159ikusovali jablka, co\u017e jedin\u011b zde bylo ke koupi… Nejstar\u0161\u00ed Marie, rozen\u00e1 1900, chodila do cihelny a p\u0159i t\u00e9 strav\u011b v\u016f\u010dihledn\u011b sl\u00e1bla a\u017e kone\u010dn\u011b tak\u00e9 zem\u0159ela. Mlad\u0161\u00ed Anna se narodila 1902, pak Bartolom\u011bj 1903, Terezie 1905, Al\u017eb\u011bta 1909, Franti\u0161ek 1911 a R\u016f\u017eenka 1914. A to byla rodina \u010dlov\u011bka, kter\u00fd piln\u011b pracoval a d\u011bti sv\u00e9 ke pr\u00e1ci vedl. A jin\u00ed v t\u00e9 dob\u011b nacp\u00e1vali si \u017ealudky a p\u0159ecp\u00e1vali sv\u00e9 kapsy. Takov\u00e1 je lidsk\u00e1 spravedlnost!\u201c<\/p>\n

I v on\u011bch d\u00e1vn\u00fdch dob\u00e1ch byly se zapisov\u00e1n\u00edm do kronik specifick\u00e9 pot\u00ed\u017ee. Freund z\u0159ejm\u011b dostal instrukce co zapisovat m\u00e1 a o \u010dem poml\u010det, co\u017e mu nebylo zjevn\u011b po chuti. Nav\u00edc nov\u00e1 pam\u011btn\u00ed kniha, kterou mu koupili za 250 K\u010d, se mu nezd\u00e1la k tomu \u00fa\u010delu d\u016fstojn\u00e1.<\/p>\n

V Letk\u00e1ch byl tehdy kronik\u00e1\u0159em obecn\u00ed tajemn\u00edk V\u00e1clav M\u00e1ra, ale o n\u011bm n\u011bkdy pozd\u011bji.<\/p>\n

I k sv\u00e9r\u00e1zn\u00e9 postav\u011b p\u00e1n\u011b Freunda se je\u0161t\u011b \u010dasem vr\u00e1t\u00edm.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

Tak vypadala t\u016f\u0148 pod tov\u00e1rnou a dne\u0161n\u00ed n\u00e1plavka (jedna z pohlednic, kterou vydal Adolf Freund)<\/em><\/p>\n

Zdroje: Kroniky, internet a soukrom\u00fd archiv autora. Bakal\u00e1\u0159sk\u00e1 pr\u00e1ce, Zde\u0148ka Mal\u00ednkov\u00e1, FF MU 2015<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V ulici 5. kv\u011btna se dnes pro pot\u0159eby \u0161koly p\u0159estavuje d\u016fm \u010d.p. 54. Nejstar\u0161\u00ed obyvatel\u00e9 na\u0161eho m\u011bsta tu pamatuj\u00ed po\u0161tu. Na prvn\u00edho lib\u010dick\u00e9ho po\u0161\u0165\u00e1ka si dnes u\u017e nevzpom\u00edn\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 nikdo. P\u0159esto, \u017ee to byla osobnost nad jin\u00e9 zaj\u00edmav\u00e1. Adolf Freund, n\u011bkdy p\u0159ezd\u00edvan\u00fd Frajnd. Do Lib\u010dic p\u0159i\u0161el v roce 1872. Po\u0161tovn\u00ed \u00fa\u0159ad p\u016fvodn\u011b s\u00eddlil v jeho vlastn\u00edm dom\u011b, kde […]<\/p>\n","protected":false},"author":15,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[1],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/29016"}],"collection":[{"href":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/15"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=29016"}],"version-history":[{"count":12,"href":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/29016\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":29030,"href":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/29016\/revisions\/29030"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=29016"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=29016"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=29016"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}