![\"Martin](\"https:\/\/libcickekrizovatky.cz\/content\/uploads\/2014\/07\/Martin-Sekera-thmb-150x150.jpg\")
<\/a><\/p>\nD\u011bjiny t\u00e9 velk\u00e9, parlamentn\u00ed politiky za\u010d\u00ednaj\u00ed u n\u00e1s v\u00a0revoluci 1848. Z\u00e1klad t\u00e9 mal\u00e9, komun\u00e1ln\u00ed, nalezneme jen o dva roky pozd\u011bji, kdy na m\u00edst\u011b vrchnostensk\u00e9 spr\u00e1vy vznikly jako nejni\u017e\u0161\u00ed jednotky samospr\u00e1vn\u00e9 obce. Historici a politologov\u00e9 maj\u00ed ve zvyku v\u00edce studovat a popisovat tu \u201evelkou politiku\u201c, nakonec je to z\u0159eteln\u011b vid\u011bt a sly\u0161et v\u00a0m\u00e9di\u00edch. P\u0159itom obecn\u00ed samospr\u00e1va je nem\u00e9n\u011b zaj\u00edmav\u00e1, jen n\u00e1m mo\u017en\u00e1 p\u0159ipad\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 v\u0161edn\u00ed. A lid\u00e9 si n\u011bkdy, myln\u011b, dokonce mysl\u00ed, \u017ee na radnici vlastn\u011b politika nepat\u0159\u00ed. A kdy\u017e ano, tak jen ve velk\u00fdch m\u011bstech.<\/p>\n
Ten, kdo si p\u0159e\u010dte knihu Jana \u010cop\u00edka Prom\u011bny a kontinuita \u010desk\u00e9 komun\u00e1ln\u00ed politiky. \u00dazemn\u00ed samospr\u00e1va v\u00a0nov\u00e9 dob\u011b 1850-2010<\/i>, (Scriptorium, Praha 2014), bude z\u00a0omylu vyveden. Nesm\u00ed se nechat odradit t\u00edm, \u017ee je to kniha v\u011bdeck\u00e1 a m\u00e1 proto pozn\u00e1mky pod \u010darou a spoustu vysv\u011btlivek. \u010cop\u00edk p\u0159ehledn\u011b a poutav\u011b popisuje, jak se tahle \u201emal\u00e1 politika\u201c d\u011blala od doby Rakouska \u00a0do roku 1945, tam toti\u017e kon\u010d\u00ed prvn\u00ed d\u00edl knihy, druh\u00fd d\u00edl doveden\u00fd a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 do sou\u010dasnosti teprve vyjde.<\/p>\n
\u010cte se to dob\u0159e, proto\u017ee autor o\u017eivil informace a p\u0159\u00edb\u011bhy z\u00a0archiv\u016f, obecn\u00edch kronik a m\u00edstn\u00edch \u010dasopis\u016f. Podstatnou \u010d\u00e1st knihy p\u0159itom zab\u00edraj\u00ed tzv. p\u0159\u00edpadov\u00e9 studie ilustruj\u00edc\u00ed obecn\u00ed \u017eivot \u0161esti konkr\u00e9tn\u00edch obc\u00ed. V\u010detn\u011b nedalek\u00fdch \u00daholi\u010dek. Ty si autor vybral kv\u016fli jejich bl\u00edzkosti k\u00a0hranic\u00edm Prahy, co\u017e v\u00fdrazn\u011b ovlivnilo slo\u017een\u00ed \u00faholi\u010dsk\u00e9ho obyvatelstva. Za d\u011blnickou prac\u00ed v\u011bt\u0161ina obyvatel doj\u00ed\u017ed\u011bla do hlavn\u00edho m\u011bsta, \u00faholi\u010dsk\u00fd velkostatek lidi v\u00a0obci neu\u017eivil. Odrazilo se to i v\u00a0politick\u00fdch pom\u011brech. Za prvn\u00ed republiky m\u011bla v\u017edy nejv\u00edce mand\u00e1t\u016f v\u00a0patn\u00e1cti\u010dlenn\u00e9m zastupitelstvu \u00a0komunistick\u00e1 strana, ostatn\u00ed obsazovali n\u00e1rodn\u00ed socialisti, agr\u00e1rn\u00edci a pozd\u011bji soci\u00e1ln\u00ed demokrati. \u201eMeziv\u00e1le\u010dn\u00e9 obdob\u00ed tak bylo do jist\u00e9 m\u00edry charakteristick\u00e9 rozpory mezi komunisty a ostatn\u00edmi politick\u00fdmi subjekty v\u00a0obci. Vz\u00e1jemn\u00e9 polemiky v\u0161ak nikdy neblokovaly dohody o d\u016fle\u017eit\u00fdch obecn\u00edch z\u00e1le\u017eitostech.\u201c<\/i><\/p>\n
To je pochopiteln\u011b nad\u010dasov\u00e9 sd\u011blen\u00ed.\u00a0 A \u017ee ty polemiky nebyly jen tak n\u011bjak\u00fdm \u0161k\u00e1dlen\u00edm, ilustruje tento p\u0159\u00edpad ze sch\u016fze \u00faholi\u010dsk\u00e9ho zastupitelstva 29.3.1932. V\u00a0debat\u011b o n\u00e1kupu nov\u00e9 \u017eerdi pro st\u00e1tn\u00ed vlajku prohl\u00e1sil komunistick\u00fd \u010dlen obecn\u00ed rady Dvo\u0159\u00e1k: \u201eJe t\u0159eba koupiti n\u011bco pot\u0159ebn\u011bj\u0161\u00edho, st\u00e1tn\u00ed vlajka m\u016f\u017ee viseti na n\u011bjak\u00e9m klacku, \u0161pag\u00e1tu nebo star\u00e9 lati.\u201c <\/i>\u00a0T\u0159i zastupitel\u00e9 (dva agr\u00e1rn\u00edci a jeden soci\u00e1ln\u00ed demokrat) ho za tuto prosto\u0159ekou neuctivost k\u00a0st\u00e1tn\u00edmu symbolu udali na okresn\u00edm \u00fa\u0159ad\u011b a mil\u00fd radn\u00ed si \u0161el za p\u0159estupek sednout na sedm dn\u00ed do v\u011bzen\u00ed.<\/p>\n
Na z\u00e1v\u011br n\u011bco, co v\u00a0kn\u00ed\u017ece nen\u00ed. Komun\u00e1ln\u00ed politiku provozuj\u00ed na rozd\u00edl od t\u00e9 velk\u00e9 v\u00a0drtiv\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b politi\u010dt\u00ed neprofesion\u00e1lov\u00e9, laici, prost\u011b ochotn\u00edci.\u00a0 Politika je ne\u017eiv\u00ed, bu\u010f v\u00a0n\u00ed sleduj\u00ed jin\u00fd z\u00e1jem, nebo je jednodu\u0161e bav\u00ed investovat ve voln\u00e9m \u010dase n\u011bco z\u00a0toho, co um\u00ed, ve prosp\u011bch obce. Z\u00a0toho logicky plyne, \u017ee t\u011bmi nejmen\u0161\u00edmi ochotn\u00edky (a nejv\u011bt\u0161\u00edmi profesion\u00e1ly) musej\u00ed b\u00fdt uvoln\u011bn\u00ed starostov\u00e9, kte\u0159\u00ed berou plat. Z\u00e1kladn\u00ed znaky starostensk\u00e9 profesionality jsou: bezpe\u010dn\u00e1 znalost z\u00e1kon\u016f a p\u0159edpis\u016f, organiza\u010dn\u00ed schopnosti, nad\u00e1n\u00ed z\u00edsk\u00e1vat pro pr\u00e1ci schopn\u00e9 a slu\u0161n\u00e9 lidi, co\u017e nejde bez vlastn\u00ed osobn\u00ed d\u016fv\u011bryhodnosti starost\u016f, jinak slu\u0161n\u00e9 lidi naopak odrazuj\u00ed. A nesm\u00edme zapomenout na to mo\u017en\u00e1 \u00fapln\u011b nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed: musej\u00ed m\u00edt p\u0159edstavu o stavu a v\u00fdvoji m\u011bsta na v\u00edce let dop\u0159edu. Jinak \u017eij\u00ed ze dne na den a obec s\u00a0nimi.<\/p>\n