Toto je pouze připomenutí historické události.

Klášter řádu benediktinů na Břevnově založil přemyslovský kníže Boleslav II. a pražský biskup Vojtěch v roce 993. Jednalo se o první mužský klášter v Čechách.

V zakládací listině je i první zmínka o Libčicích.

Obsah základací listiny Břevnovského kláštera

Datum: 14. leden 993,
Obsah: Boleslav II., kníže český, dává klášterubřevnovskému (Brevnowensi), který založil spolu s biskupem Vojtěchem z popudu papeže Jana [XV.], ves Břevnov, horu Žernovice (Schirnovnice), vsi Veleslavín (Wolezlawin) s lesem Šlachovem (Sclachow) a horou mezi Střešovicemi (Tressowicz) a Dol. Libocí (Lubocz), Dol. Liboc s lesem Malejovem, Ruzyň (Ruzen), 3 dušníky v Kuromrtvicích (Kuromirtwiche), v Praze desátý trh, desátý denár z pokut a 30 dušníků, 2 mlýny pod praž. hradem a 3 jezy, ves Vrané n. Vlt. (Nawranem) s desátkem v Radotíně, Skochovice (Scochowicz), desátek na Poříčí, lán u Vltavy(Wltaue),Libčice (Lubcicich), Vejprnice (Oyppernich), Němčice (Nymcyce), Třebestovice (Trebestowicz), Mračenice (Mracenicich), Kostel v Chcebuzi (Chocebuz), ves Hrdly (Heridel), Starý Mlýnec (Wlencich),poplatky od vladařů v Praze a Plzni na den zasvěcení kostela, desátý týden cla v zemi a desátý trh a peníz z pokut ve Slaném (Nazlanem), St. Plzenci (Plizeni), Litoměřicích (Lutomiricich), Kouřimi (Churimi) a Chrudimi. Vyjímá klášter z pravomoci provinčního soudu, osvobozuje jej od různých povinností, cel aj.

Poznámka:

Zakládací listina břevnovského kláštera ze 14. ledna 993 se dochovala pouze ve falsu ze 13. století. Tato listina je psána písmem 13. století shodným s písmem na konfirmaci Přemysla Otakara II. z roku 1255.

Toto je pouze připomenutí historické události. Nebo tedy spíš báje.

Staré pověsti české/ Kosmova kronika

10. května 863

Když kníže Křesomysl odešel na věčnost, nastolen na Vyšehradě Neklan. Na půlnoc však a na západ měl zlého souseda, to Vlastislava vojvodu, jenž vládl v končinách hrdých Lučanů při Oharce a horní Mži…

Dne 10. máje roku 863 byla na polích turských svedena bitva mezi vojskem knížete Neklana, vedeným chrabrým Čestmírem Chejnovským (někdy též nazývaným Tyr, Tur, Styr, Štyr – na Čestmíra jej pravděpodobně počeštil Václav Hanka v  Rukopisu královédvorském) a vojskem luckého knížete  Vlatislavem.

….Zatím se přivalilo na Tursko Lučanů vojsko, jízdní, pěší, všichni dobře vyzbrojení, se štíty pevně žilovanými, mnozí v brních neb alespoň ve lněných prošívanicích, vše lid bojovný, zvláště Trnovanů raci i Žluticů i Radoniců, též Úhošťané, Chraberci a Trebčici a všech nejdivější ze zálesí Chlumčané v huních a kožešinách, v kosmatých čepicích, s hrubými oštěpy a těžkými mlaty. A mnoho psů vedli na svorách, vlčí, zlé ovčácké i hrubé vlkodavy. Jiní nesli na ruce, na rameni dravé ptáky, sokoly krvestřeby, rarohy, káňata bělozory. Tak postavili se šikem po širé pláni tváří na poledne proti Čechům, kteří levým křídlem svého šiku osadili návrší k západu, pravým pak se opírali o lesnatá návrší nad chejnovskou dědinou…

Lučané byli poraženi, ale radost z vítězství byla zakalena, protože v boji padl vůdce Čechů Čestmír. Byl pochován na chlumu pod starým dubem a na jeho hrob nasypali velikou mohylu. Místo, kde byl Čestmír prý pochován, je u samého Turska na návrší, kde lid říká “Na Krliši.” V těch místech stál dub, jemuž říkali “Dub Silného Rytíře.”

Opodál návrší, směrem jihovýchodním sluje jedno místo “Na Zabitým“, kde se údajně bitva odehrávala.

Vítězné vojsko Neklana, když Čestmíra slavně pohřbilo, pak z vítězství tohoto prý se těšilo v místech, kde dosud několik domů stojí, které zvou se “Těšina.”

Pověst o Lucké válce, podrobně zachytil ve své kronice Kosmas na konci 11. století. Později ji zpracoval Alois Jirásek v “Starých pověstech českých.”

ilustrační obrazek viz pexeso “Staré pověsti České”, Petr Poš (1944 – 2015)

Toto je pouze připomenutí historické události.

Klášter řádu benediktinů na Břevnově založil přemyslovský kníže Boleslav II. a pražský biskup Vojtěch v roce 993. Jednalo se o první mužský klášter v Čechách.

V zakládací listině je i první zmínka o Libčicích.

Obsah základací listiny Břevnovského kláštera

Datum: 14. leden 993,
Obsah: Boleslav II., kníže český, dává klášterubřevnovskému (Brevnowensi), který založil spolu s biskupem Vojtěchem z popudu papeže Jana [XV.], ves Břevnov, horu Žernovice (Schirnovnice), vsi Veleslavín (Wolezlawin) s lesem Šlachovem (Sclachow) a horou mezi Střešovicemi (Tressowicz) a Dol. Libocí (Lubocz), Dol. Liboc s lesem Malejovem, Ruzyň (Ruzen), 3 dušníky v Kuromrtvicích (Kuromirtwiche), v Praze desátý trh, desátý denár z pokut a 30 dušníků, 2 mlýny pod praž. hradem a 3 jezy, ves Vrané n. Vlt. (Nawranem) s desátkem v Radotíně, Skochovice (Scochowicz), desátek na Poříčí, lán u Vltavy(Wltaue),Libčice (Lubcicich), Vejprnice (Oyppernich), Němčice (Nymcyce), Třebestovice (Trebestowicz), Mračenice (Mracenicich), Kostel v Chcebuzi (Chocebuz), ves Hrdly (Heridel), Starý Mlýnec (Wlencich),poplatky od vladařů v Praze a Plzni na den zasvěcení kostela, desátý týden cla v zemi a desátý trh a peníz z pokut ve Slaném (Nazlanem), St. Plzenci (Plizeni), Litoměřicích (Lutomiricich), Kouřimi (Churimi) a Chrudimi. Vyjímá klášter z pravomoci provinčního soudu, osvobozuje jej od různých povinností, cel aj.

Poznámka:

Zakládací listina břevnovského kláštera ze 14. ledna 993 se dochovala pouze ve falsu ze 13. století. Tato listina je psána písmem 13. století shodným s písmem na konfirmaci Přemysla Otakara II. z roku 1255.

Toto je pouze připomenutí historické události. Nebo tedy spíš báje.

Staré pověsti české/ Kosmova kronika

10. května 863

Když kníže Křesomysl odešel na věčnost, nastolen na Vyšehradě Neklan. Na půlnoc však a na západ měl zlého souseda, to Vlastislava vojvodu, jenž vládl v končinách hrdých Lučanů při Oharce a horní Mži…

Dne 10. máje roku 863 byla na polích turských svedena bitva mezi vojskem knížete Neklana, vedeným chrabrým Čestmírem Chejnovským (někdy též nazývaným Tyr, Tur, Styr, Štyr – na Čestmíra jej pravděpodobně počeštil Václav Hanka v  Rukopisu královédvorském) a vojskem luckého knížete  Vlatislavem.

….Zatím se přivalilo na Tursko Lučanů vojsko, jízdní, pěší, všichni dobře vyzbrojení, se štíty pevně žilovanými, mnozí v brních neb alespoň ve lněných prošívanicích, vše lid bojovný, zvláště Trnovanů raci i Žluticů i Radoniců, též Úhošťané, Chraberci a Trebčici a všech nejdivější ze zálesí Chlumčané v huních a kožešinách, v kosmatých čepicích, s hrubými oštěpy a těžkými mlaty. A mnoho psů vedli na svorách, vlčí, zlé ovčácké i hrubé vlkodavy. Jiní nesli na ruce, na rameni dravé ptáky, sokoly krvestřeby, rarohy, káňata bělozory. Tak postavili se šikem po širé pláni tváří na poledne proti Čechům, kteří levým křídlem svého šiku osadili návrší k západu, pravým pak se opírali o lesnatá návrší nad chejnovskou dědinou…

Lučané byli poraženi, ale radost z vítězství byla zakalena, protože v boji padl vůdce Čechů Čestmír. Byl pochován na chlumu pod starým dubem a na jeho hrob nasypali velikou mohylu. Místo, kde byl Čestmír prý pochován, je u samého Turska na návrší, kde lid říká “Na Krliši.” V těch místech stál dub, jemuž říkali “Dub Silného Rytíře.”

Opodál návrší, směrem jihovýchodním sluje jedno místo “Na Zabitým“, kde se údajně bitva odehrávala.

Vítězné vojsko Neklana, když Čestmíra slavně pohřbilo, pak z vítězství tohoto prý se těšilo v místech, kde dosud několik domů stojí, které zvou se “Těšina.”

Pověst o Lucké válce, podrobně zachytil ve své kronice Kosmas na konci 11. století. Později ji zpracoval Alois Jirásek v “Starých pověstech českých.”

ilustrační obrazek viz pexeso “Staré pověsti České”, Petr Poš (1944 – 2015)