Calendar
MÁME PRACHY!
Šance jedna ku 19 milionům. Pravděpodobnost, že vás zasáhne meteorit, je mnohem vyšší než šance, že vyhrajete v loterii. Pro naše šťastné výherce se sen rychle změní v noční můru a jejich životy se roztříští ve velkolepém ohňostroji této vzrušující černé komedie. (Film Europe)
PĚT ŠVESTEK
Komedie, Česko, 2026, 100 minut
Nová komedie Jana Svěráka! Věra žije sama a už ji v životě zdánlivě nic nečeká. Zasteskne se jí po době, kdy bývala opravdu šťastná – když jezdila s přáteli na moře. Ze staré party však zbyly jen trosky a není jisté, zda takové dobrodružství vůbec zvládnou. Přesto zatouží ještě jednou společně vyplout na otevřené moře vstříc idylickým zátokám a západům slunce. Netuší, že největším ohrožením jejich výpravy nebude moře, ani staré křivdy, které během cesty vyplují napovrch, ale vlastní děti, které nemají pro bláznivý výlet starých rodičů pochopení. (Bioscop)

CHUNGKING EXPRESS
Drama – mysteriózní – romantický, Hong Kong, 1994, 102 minut
Jeden z nejvíc cool filmů 90. let v obnovené premiéře. Hongkongský snímek CHUNGKING EXPRESS režiséra Wong Kar-waie je v odborných kruzích považován téměř za kultovní záležitost. Milostný příběh s kriminální zápletkou je natočen v “asijsky hbitém” tempu a zároveň je dramaturgicky značně rozvolněn. Snímek je považován za vrchol režisérova specifického a formálně svobodomyslného stylu. Zachycuje milostné trable dvou policistů, kteří se vyrovnávají s tím, že je opustily jejich partnerky. Lehce načrtnuté příběhy slouží k stylově čisté a působivé studii, stylizovaně zachycující všednodenní život. Film je složen ze dvou nezávislých příběhů o lidech z okraje společnosti nebo o lidech pro společnost zcela bezvýznamných, jako jsou pašeráci drog nebo prodavačky v bufetu. Vyprávějí o samotě uprostřed davu, o neschopnosti komunikace a nenaplněné lásce. Zároveň je snímek oslavou hektičnosti přelidněného Hongkongu, “města tisíce přistěhovalců”, jak se někdejší britské kolonii přezdívalo. (oficiální text distributora)
SRDCOVKA
Komedie / muzikál, Irsko/USA, 2026, 98 minut
Rick (Paul Rudd), frontman svatební kapely, během jednoho vystoupení potká vyhasínající popovou hvězdu Dannyho (Nick Jonas). Spojí je spontánní noční jamování a jedna píseň, která se o pár měsíců později nečekaně stane celosvětovým hitem. Zatímco Danny díky ní znovu nastartuje svou kariéru a sklízí veškerou slávu, Rick zůstává stranou a začíná bojovat o uznání, o kterém je přesvědčen, že mu náleží. Ve snaze získat své místo na výsluní však riskuje to nejcennější, tedy vztah s rodinou i přáteli. Srdcovka scenáristy a režiséra Johna Carneyho (Once, Sing Street, Newyorská romance) je hřejivý i lehce hořký příběh o hudbě, ambicích a ceně, kterou za ně někdy platíme. (Bioscop)
DIE MY LOVE
Drama/thriller/psychologický, USA, 2025, 118 Grace (Jennifer Lawrence) a Jackson (Robert Pattinson) jsou po uši zamilovaní. Po narození dítěte a přestěhování na venkov si malují společnou budoucnost plnou nadějí a snů. Jenže Grace, vyčerpaná mateřstvím a otrávená vlastním životem, v sobě cítí narůstat něco divokého – nespoutanou energii, kterou nedokáže zastavit. Nekompromisní, temně komický psychothriller Lynne Ramsay vás vtáhne do chaosu ženské duše jako málokterý film. Jennifer Lawrence v něm předvádí nejintenzivnější herecký výkon své kariéry – surový, nezastavitelný a naprosto fascinující. V roli, která Vás sevře a nepustí. (Pilot Film)minut

ZLOM VAZ, BAV SE, NEUMŘI
Akční/dobrodružný/sci-fi, USA, 2025, 138 minut
„Muž z budoucnosti“ přichází do restaurace v Los Angeles, kde musí získat přesnou kombinaci nespokojených zákazníků, aby se k němu přidali na jednodenní výpravu za záchranou světa před smrtící hrozbou zločinecké umělé inteligence. (Continental Film)

LUMPÍK ŠPUNTÍK
Animovaný/pohádka, Dánsko, 2026, 80 minut
Na dánském ostrově Bornholm žijí trolové hluboko pod zemí, kde jim život plný zábavy řídí přísná pravidla. To nejdůležitější zní jasně: nikdy nevycházet na povrch, protože lidé jsou nebezpeční. Zvědavý a nezbedný Špuntík se má stát příštím pánem jeskyně a chránit troly před lidmi. Jenže místo toho raději vyvádí žerty a létá na hřbetech netopýrů. Když se jednoho dne ozve z povrchu podivné dunění, tajně se vydá nahoru zjistit, co se děje. Nečekaně ho však následuje jeho malá sestra – a jejich nevinná výprava se brzy změní v nečekané dobrodružství ve světě lidí, plné nebezpečí, magie a zážitků, které Špuntíkovi otevřou úplně nový svět. (Donart Film)
Toto je pouze připomenutí historické události.
Klášter řádu benediktinů na Břevnově založil přemyslovský kníže Boleslav II. a pražský biskup Vojtěch v roce 993. Jednalo se o první mužský klášter v Čechách.
V zakládací listině je i první zmínka o Libčicích.
Obsah základací listiny Břevnovského kláštera
Datum: 14. leden 993,
Obsah: Boleslav II., kníže český, dává klášterubřevnovskému (Brevnowensi), který založil spolu s biskupem Vojtěchem z popudu papeže Jana [XV.], ves Břevnov, horu Žernovice (Schirnovnice), vsi Veleslavín (Wolezlawin) s lesem Šlachovem (Sclachow) a horou mezi Střešovicemi (Tressowicz) a Dol. Libocí (Lubocz), Dol. Liboc s lesem Malejovem, Ruzyň (Ruzen), 3 dušníky v Kuromrtvicích (Kuromirtwiche), v Praze desátý trh, desátý denár z pokut a 30 dušníků, 2 mlýny pod praž. hradem a 3 jezy, ves Vrané n. Vlt. (Nawranem) s desátkem v Radotíně, Skochovice (Scochowicz), desátek na Poříčí, lán u Vltavy(Wltaue),Libčice (Lubcicich), Vejprnice (Oyppernich), Němčice (Nymcyce), Třebestovice (Trebestowicz), Mračenice (Mracenicich), Kostel v Chcebuzi (Chocebuz), ves Hrdly (Heridel), Starý Mlýnec (Wlencich),poplatky od vladařů v Praze a Plzni na den zasvěcení kostela, desátý týden cla v zemi a desátý trh a peníz z pokut ve Slaném (Nazlanem), St. Plzenci (Plizeni), Litoměřicích (Lutomiricich), Kouřimi (Churimi) a Chrudimi. Vyjímá klášter z pravomoci provinčního soudu, osvobozuje jej od různých povinností, cel aj.
Poznámka:
Zakládací listina břevnovského kláštera ze 14. ledna 993 se dochovala pouze ve falsu ze 13. století. Tato listina je psána písmem 13. století shodným s písmem na konfirmaci Přemysla Otakara II. z roku 1255.
Toto je pouze připomenutí historické události. Nebo tedy spíš báje.
Staré pověsti české/ Kosmova kronika
10. května 863
Když kníže Křesomysl odešel na věčnost, nastolen na Vyšehradě Neklan. Na půlnoc však a na západ měl zlého souseda, to Vlastislava vojvodu, jenž vládl v končinách hrdých Lučanů při Oharce a horní Mži…
Dne 10. máje roku 863 byla na polích turských svedena bitva mezi vojskem knížete Neklana, vedeným chrabrým Čestmírem Chejnovským (někdy též nazývaným Tyr, Tur, Styr, Štyr – na Čestmíra jej pravděpodobně počeštil Václav Hanka v Rukopisu královédvorském) a vojskem luckého knížete Vlatislavem.
….Zatím se přivalilo na Tursko Lučanů vojsko, jízdní, pěší, všichni dobře vyzbrojení, se štíty pevně žilovanými, mnozí v brních neb alespoň ve lněných prošívanicích, vše lid bojovný, zvláště Trnovanů raci i Žluticů i Radoniců, též Úhošťané, Chraberci a Trebčici a všech nejdivější ze zálesí Chlumčané v huních a kožešinách, v kosmatých čepicích, s hrubými oštěpy a těžkými mlaty. A mnoho psů vedli na svorách, vlčí, zlé ovčácké i hrubé vlkodavy. Jiní nesli na ruce, na rameni dravé ptáky, sokoly krvestřeby, rarohy, káňata bělozory. Tak postavili se šikem po širé pláni tváří na poledne proti Čechům, kteří levým křídlem svého šiku osadili návrší k západu, pravým pak se opírali o lesnatá návrší nad chejnovskou dědinou…
Lučané byli poraženi, ale radost z vítězství byla zakalena, protože v boji padl vůdce Čechů Čestmír. Byl pochován na chlumu pod starým dubem a na jeho hrob nasypali velikou mohylu. Místo, kde byl Čestmír prý pochován, je u samého Turska na návrší, kde lid říká “Na Krliši.” V těch místech stál dub, jemuž říkali “Dub Silného Rytíře.”
Opodál návrší, směrem jihovýchodním sluje jedno místo “Na Zabitým“, kde se údajně bitva odehrávala.
Vítězné vojsko Neklana, když Čestmíra slavně pohřbilo, pak z vítězství tohoto prý se těšilo v místech, kde dosud několik domů stojí, které zvou se “Těšina.”
Pověst o Lucké válce, podrobně zachytil ve své kronice Kosmas na konci 11. století. Později ji zpracoval Alois Jirásek v “Starých pověstech českých.”

ilustrační obrazek viz pexeso “Staré pověsti České”, Petr Poš (1944 – 2015)


