Filmová komedie režiséra Jana Prušinovského (Most!, Okresní přebor) vypráví příběh dvou bratranců Romana (Kryštof Hádek) a Emila (Robin Ferro), jejichž snem je dostat se na závody Formule 1. Roman vede ušmudlaný autobazar na okraji města, má tři děti a živelnou manželku (Anna Kameníková). Emil, horlivý milovník pořádku, si piplá svou autodílnu v centru a o autech ví skoro všechno. Když jednoho dne Emil v televizní soutěži vyhraje vstupenky na Velkou cenu Španělska v Barceloně, netuší ani jeden z nich, že jejich výlet za snem se brzy změní na divokou jízdu napříč Evropou. Zvláště když se na ně nabalí Štětka (Štěpán Kozub), Romanův kamarád a místní magnet na problémy.

Čtrnáctiletý Balli je bytostný outsider z rozvrácené rodiny. Marně hledá oporu doma i ve škole, kde je obětí šikany. Vše se mění ve chvíli, kdy potkává skupinku tří problematických teenagerů, kteří ho nečekaně vezmou mezi sebe. Parta, ve které dominuje násilnický Konni a inteligentní Addi, nabídne Ballimu chybějící domov. Druhý snímek Guðmundura Arnara Guðmundssona vypráví s poetickým citem i syrovostí o vztazích, které mohou trvat věčně a pomáhají nás formovat v těch nejdůležitějších chvílích, o krutosti i něze, které se rodí na magické hranici mezi dětstvím a dospělostí. 

Císařovna Sissi je módní ikonou a ztělesněním mladistvé krásy. Píše se rok 1877 a blíží se její 40. narozeniny, spoutaná svým postavením i nevybíravou kritikou okolí, však nemá velké důvody k oslavám. Chce si zachovat mladistvý vzhled, a tak uzavírá své tělo do stále pevnějšího korzetu. Jaký by ale mohla žít život, kdyby se oprostila od konvencí a pedantského drobnohledu vídeňského dvora? Režisérka Marie Kreutzer přichází nadčasovým příběhem o odvážně ženě a její nehynoucí touze po svobodě, kterému vévodí Vicky Krieps jako rebelující panovnice, jež se rozhodla vzít osud do vlastních rukou. (Aerofilms)

Kdesi na Zemi stojí starý dub. Již přes dvě stě let chrání mohutnou korunou své nájemníky jako dobrý král své království. Dokument Srdce dubu přináší dechberoucí dobrodružství obyvatel jednoho stromu. Takovou akci byste od „obyčejných“ mravenců, veverek a polních myší nikdy nečekali. Podívaná stvořená pro velké plátno vám otevře oči a vtáhne vás do světa dobrodružných příběhů a zvláštních zážitků. Až příště půjdete kolem jednoho z takových stromů, zastavte se a chvíli tiše pozorujte. Možná nějakého akčního hrdinu potkáte naživo a zažijete vlastní nezapomenutelné dobrodružství…

Adam Ondra, největší lezecká ikona současnosti, dosahuje fenomenálních sportovních výkonů. Z nemluvného introverta se stala světová sportovní hvězda a z touhy lézt úkol vždy zvítězit. Skrze Adamův příběh a jeho tvrdou přípravu na olympiádu v Tokiu ve filmu sledujeme proměnu sportovního lezení a sportu obecně, vliv komerčních tlaků, médií a diváků toužících po show, ve kterou se lezecké závody mění. V kontrastu se samotou, která provází Adama při jeho každodenním tréninku, a s přírodou, která jej obklopuje při lezení na skalách, se ke konci filmu ocitáme na největší sportovní akci vůbec, na letních olympijských hrách. Zde heslo “není důležité zvítězit, ale zúčastnit se” již dávno nahradilo nové: “vítěz bere vše”.

Součástí Adamova světa je mnoho lidí, kteří mu v jeho cestě pomáhají. Především je to jeho žena Iva, která je jeho největší oporou. Jaké to je žít po boku světové celebrity? Lezení je vášeň a touha, Adam Ondra posunul hranice tam, kde se to zdálo být mimo lidské možnosti. Lezení obětoval doslova vše a teď ho stále naléhavěji čeká nová výzva – rodinný život.

Martin je jedním z nejslibnějších fotbalových talentů, jaké kdy Švédsko vidělo. V šestnácti se mu splní jeho celoživotní sen, když ho koupí jeden z nejprestižnějších italských klubů. Tento sen však přichází za velmi vysokou cenu, co se týče obětí, oddanosti, tlaku a – především – osamělosti. Martin se začíná ptát, zda je to vlastně život, po kterém toužil. Tygři jsou jízda na horské dráze na život a na smrt moderním fotbalovým průmyslem.

Zvídavá a nezbedná Violetta (337 let) se učí na zoubkovou vílu, jenže se jí to moc nedaří. Místo, aby dětem za zoubky vyčarovala hračky jako ostatní zoubkové víly, jediné, co umí jsou… fialky! Její maturitní zkouška se blíží a jen víly, které jí složí, dostanou drahokam, se kterým se mohou pohybovat tam a zpět z lidského světa. Violetta samozřejmě pohoří na celé čáře, ale nebyla by to ona, aby si nenašla způsob, jak to vyřešit. Bez váhání ukradne drahokam jiné víle a propašuje se do lidského světa. A přistane v pokoji Maxie. Maxie se s maminkou právě přestěhovala do města z vesnice a připadá si, že sem vůbec nezapadá. Miluje přírodu, chybí jí její krásná zahrada. A synové maminčina nového přítele jí pěkně lezou na nervy. Ale teď je v jejím pokoji Violetta, které se při tvrdém přistání podařilo zničit svůj drahokam, a tak uvízla v lidském světě. Maxie a Violetta spolu udělají dohodu: Maxie pomůže Violettě najít cestu domů a Violetta udělá kouzlo, které Maxie vrátí do jejího venkovského domova. Maxie ale netuší, že Violetta umí vyčarovat jen fialky… Dobrodružství začíná!

Film Arvéd vypráví o tom, kam až jsme schopni zajít, abychom dosáhli svého cíle. Jiří Arvéd Smíchovský byl ochoten jít až k hranicím samotného pekla. Život a smrt Jiřího Arvéda Smíchovského jsou dodnes obestřeny mnoha tajemstvími. Za války jako nacistický konfident zachránil před koncentračním táborem Štěpána Plačka. Po válce se jejich role otáčí, Plaček splácí dluh a zařídí, že soud za spolupráci s nacisty nepožaduje pro Arvéda smrt, ale odsuzuje jej pouze na doživotí. Tím však vzájemné služby nekončí. Plaček jako vyšetřovatel státní bezpečnosti využívá Arvéda ke svým cílům, k usvědčování nepohodlných osob. Za jeho služby mu oplácí výhodami prominentního vězně a především Arvédovou největší drogou – vzácnými okultistickými knihami ze zkonfiskovaných knihoven. Arvéd a Plaček rozehrávají šachovou partii. Hra o duši vstupuje do finále. (CinemArt)

Císařovna Sissi je módní ikonou a ztělesněním mladistvé krásy. Píše se rok 1877 a blíží se její 40. narozeniny, spoutaná svým postavením i nevybíravou kritikou okolí, však nemá velké důvody k oslavám. Chce si zachovat mladistvý vzhled, a tak uzavírá své tělo do stále pevnějšího korzetu. Jaký by ale mohla žít život, kdyby se oprostila od konvencí a pedantského drobnohledu vídeňského dvora? Režisérka Marie Kreutzer přichází nadčasovým příběhem o odvážně ženě a její nehynoucí touze po svobodě, kterému vévodí Vicky Krieps jako rebelující panovnice, jež se rozhodla vzít osud do vlastních rukou. (Aerofilms)

Příběh jednoho z největších lidských dobrodružství – dobytí severního pólu v roce 1926 – viděný očima nedobrovolného polárníka, malého teriéra Titiny. Roztomilý čtyřnohý tulák, na kterého narazil na římské ulici, okouzlil italského konstruktéra a vzduchoplavce Umberta Nobileho natolik, že si ho vzal domů.  A protože to byla slečna, dal jí jméno Titina. Titinu ovšem nečekal jen teplý pelíšek a pravidelné misky s jídlem. Jejího nového pána totiž oslovil slavný norský objevitel Roald Amundsen a objednal si u něj vzducholoď, na níž hodlal dobýt severní pól. U toho Titina samozřejmě nemohla chybět a právě jejíma očima sledujeme cestu italské posádky a norských polárníků za posledním neobjeveným místem na Zemi. Výprava je to vzrušující, plná dobrodružství a nebezpečí, ale dobytím pólu v roce 1926 ještě zdaleka nekončí. Protože toto je skutečný příběh, který pokračuje dál… (AČFK)

V Paříži se píše rok 2052 a Julie má dnes 80. narozeniny. Je spokojená a šťastná, jak krásný život zatím prožila a trochu si zavzpomíná. Najednou jí přepadne myšlenka, co by se bývalo stalo, kdyby ji tenkrát osud zavál jiným směrem. Od jejích sedmnáctých narozenin až do teď byl její život plný malých, ale zásadních náhod. Každý tento moment jí otočil osud o 180 stupňů. Co by se bývalo stalo, kdyby zapomněla pas, kdyby si stoupla v knihkupectví do jiné řady, kdyby tentokrát řídila skútr ona…? Byl její život plný náhod, nebo byla její cesta předem napsaná? Stejně jako jedinečný snímek Ladič pian, za nějž dostal režisér Olivier Treiner v roce 2012 Césara, se tento filmový drahokam točí kolem hudby. Julie byla významná klavíristka (nebo snad nebyla?). Hudba provází celý film a je jeho nedílnou a nezapomenutelnou součástí. Díky tomuto snímku si uvědomíte, jak zásadní roli hudba ve filmu hraje. (Bohemia MP)

Na začátku sedmdesátých let minulého století se Spojené státy vařily v záplavě demonstrací za lidská práva. V téže době se jeden mladý černý kluk s gigantickým afrem (John David Washington, syn Denzela Washingtona) rozhodl rozšířit řady coloradské policie. Ron Stallworth byl první Afroameričan v tomhle sboru. Jeho přijetí mělo zacpat pusu čím dál naštvanější černošské komunitě. Aby těch změn nebylo zase příliš, šoupli nadřízení Rona do archivu (= oddělení evidence důkazů), kde měl co nejméně překážet. Jenže Ronovy ambice byly o poznání větší. Soustavným tlakem na nadřízené se mu nejdřív podařilo svléknout uniformu a v civilu infiltrovat politické mítinky „černých bratrů“. Protože se mu nechtělo donášet na bližního svého, zvednul sluchátko, vytočil číslo Davida Dukea (Topher Grace), místního předáka Ku-klux-klanu, a omotal si ho kolem prstu. Naprosto přesvědčivým způsobem se prezentoval jako fanatický vyznavač bílé rasy a David Duke mu to spolknul i s navijákem, jelikož ho po pár telefonátech vtáhnul do struktur klanu. Když pak bylo potřeba nasadit do akce zapáleného rasistu Rona Stallwortha i fyzicky, ujal se té role Ronův kolega Flip Zimmerman (Adam Driver), který s nadšením docházel na tajná i veřejná setkání členů klanu s cílem získat co nejvíc informací a překazit plánované násilné operace. Zní to neuvěřitelně, zní to komicky, skutečně se to však stalo. (CinemArt)

Jedenáctiletý Dominik je u vytržení, když na turnaji století v Naganu naši poráží Kanadu a míří do finále. Přestože i on je trochu outsider, rozhodne se koupit hokejku a s kamarády hrát hokej, jak to jen jde. Hlavně s tenisákem na plácku za domem. Sestaví tým a plánují si zahrát svůj vlastní velký zápas proti klukům z vedlejší vesnice. Vedle toho chce Dominik vyhrát i srdce, úsměv a pusu od Katky ze třídy. (Bontonfilm)

Byli jsme best in covid? Kdo měl plán: lidstvo, nebo virus? Filmový štáb Víta Klusáka (V síti) a Mariky Pecháčkové se na jaře 2020 vydal do prázdných ulic a dva roky sledoval reakce české společnosti na pandemii covid-19 v odrazu vládních nařízení. V dokumentární tragikomedii Velké nic tvůrci nasbírali silné příběhy lidí z různých oblastí, zachytili bizarní obrazy krize a vytvořili tak absurdně úsměvnou zprávu o naší společnosti. (Aerofilms)

Ten den by proběhl jako každý jiný, kdyby se na nebi neobjevilo „cosi“, co sourozencům Haywoodovým zabilo otce. Bylo to UFO? Nebo je vysvětlení mnohem racionálnější? Nikdo nic neví. Zjevné je jen to, že to, co se děje v okolí malé koňské farmy, na níž OJ (Daniel Kaluuya) a Emerald (Keke Palmer) žijí, je čím dál znepokojivější a nabírá to na obrátkách. Zatímco oči senzacechtivých amatérských ufologů a záhadologů se upírají k nebi ve snaze alespoň krátce zahlédnout kousek létajícího talíře, Haywoodovi klopí zraky k zemi. Kdo se na ně nedívá, toho přece neunesou. Nebo že by pravidla neplatila? (CinemArt)

V neutuchající touze najít toho největšího padoucha všech dob, aby mu mohli věrně sloužit, narazí Mimoni na malého nosatého černovlasého chlapce, který vyrůstá jen se svou německou matkou. Jmenuje se Gru a aniž to tuší, tohle setkání mu zásadně změní život. (CinemArt)

Výbušná komedie o životě Johana, maloměstského samotáře s citem pro dynamit, který se dostává do neustálého konfliktu s venkovskou komunitou. Johan, který v mládí osiřel, je vychováván svou tetou a strýcem a po celý život se snaží najít své místo ve společnosti a vyrovnat se s celoživotní neopětovanou láskou k dívce ze sousedství, kterou během svého mládí málem rozmetal na kusy. (Film Europe)

Píše se rok 1961 a 28letý Justo Gallego se rozhodne, že v malém městě na předměstí Madridu postaví katedrálu. Příštích 60 let svého života věnuje veškerý svůj čas a energii její stavbě. Zatímco ho všichni považují za blázna, Justo promění tento výstřední nápad ve skutečnost a vlastnoručně vybuduje katedrálu velikou jako Sagrada Família. Bez jakéhokoliv architektonického vzdělání se tak zapíše do dějin Španělska, kde grandiózní stavba vytvořená z recyklovaných materiálů stojí. Vizuálně strhující a divácky velmi vděčný dokument využívá mnoho archivních materiálů a plasticky zachycuje příběh nekonečné vůle a odhodlání. (Aerofilms)

Ve stejnou dobu se pár v důchodu, který je zatížen dluhy, snaží vyhrát taneční soutěž, ministr hospodářství je podezřelý z daňových úniků, dospívající dívka se setkává se sexuálním maniakem a mladý právník se pokouší vyšplhat na společenském žebříčku. Jak lze očekávat, vítězem nemusí být nutně ten, na koho jsme sázeli. Takový výbušný koktejl postav rozehrává Jean-Christophe Meurisse ve svém druhém celovečerním filmu. Snímek Krvavé pomeranče, uvedený v rámci půlnočního promítání na festivalu v Cannes, staví mosty mezi dušemi žijícími v rozjitřené společnosti. (Film Europe)

Pete „Maverick“ Mitchell (Tom Cruise) k smrti rád pilotuje stíhačky. Dokonce tak, že se už přes třicet let úspěšně brání povýšení ve strukturách amerického letectva, protože to by ho z kokpitu vyhnalo do vyhřáté kanceláře. Maverick byl navíc vždycky magnetem na průšvihy, což se s armádní kariérou taky docela vylučuje. Pilot je ovšem bravurní, možná ten úplně nejlepší, a proto dostane nabídku stát se instruktorem elitních stíhačů z programu Top Gun, které má připravit na úkol, jenž spadá do kategorie Mission Imposssible. Kromě téhle bude muset Maverick zvládnout i jednu obtížnou soukromou misi. Jedním z pilotů, které má připravit do akce, je i Bradley Bradshaw (Miles Teller), syn jeho kamaráda a navigátora Goose. Znalci prvního Top Gunu vědí, že Goose zahynul, když se neúspěšně katapultoval z neovladatelné stíhačky, pilotované právě Maverickem. A jeho syn mu otcovu smrt klade za vinu. Maverick za žádnou cenu nechce, aby Bradleyho potkal stejný osud jako jeho otce. Přitom si uvědomuje, že pravděpodobnost, že některý z pilotů plánovanou leteckou operaci nepřežije, není vůbec malá. (CinemArt)

Divoké devadesátky. Šusťákové soupravy, pestrobarevná saka, velké kazeťáky, videopřehrávače, kýčovitá techno hudba, videopůjčovny na každém kroku, nové společenské poměry, záplava různých podvodníků, začínající organizovaný zločin. V této době a prostředí anonymního maloměsta se odehrává příběh Laca, na svou profesi hrdého údržbáře místního muzea, který se kvůli své výbušné povaze ocitá v nesprávném čase na nesprávném místě a po setkání s drsnými podvodníky skončí na vozíku. Když pak zjistí, že spravedlnost je nedosažitelnou utopií, rozhodne se vzít věci do vlastních údržbářských rukou. Začíná pomsta, jakou jste ještě neviděli. A poznáte přátelství, jaké by vás ani nenapadlo. (CinemArt)

Bill Blake přijíždí na Divoký západ, aby nastoupil na místo účetního, proti své vůli se stává legendárním zabijákem. Svérázná westernová parodie.
Všechny cesty vedou někam, nejdůležitější je často ta, která dává směr a význam našemu jednání. Mladý účetní Bill Blake po smrti svých rodičů přijíždí z rodného Clevelandu na daleký Západ, aby nastoupil na nové místo. Nezíská přislíbenou práci a ocitne se bez peněz v cizím městě. Když v sebeobraně zabije syna bohatého majitele místních železáren, musí prchat před najatými vrahy. Jeho průvodcem i ochráncem se stává osamělý Indián Nikdo. Podle něho je Bill totožný se svým jmenovcem, anglickým lyrickým básníkem Williamem Blakem, kterého si zamiloval při nedobrovolném pobytu v Británii. A tak ošetří těžce zraněného mladíka jen proto, aby ho připravil v duchu své svérázné filozofie na mystický odchod z tohoto světa… Významný tvůrce amerického nezávislého filmu, scenárista a režisér Jim Jarmusch použil rámec westernu pro sebeparodicky laděnou výpověď o pocitu vykořeněnosti a ztrátě tradičních hodnot. V příběhu mísí nejasné události s podivnými figurami westmanů, černobílou kamerou a jímavou hudbou známého rockového muzikanta, skladatele a kytaristy Neila Younga. Hlavní postavu ztvárnil Johnny Depp. (Česká televize)

Pět jeptišek má jediný cíl: pro bohulibý úmysl získat finanční výhru, která na ně čeká v cíli cyklistického závodu. Má to ale háček – na kole, jaksi, jezdit neumí. A navíc nejsou jediné, kdo dostal stejný nápad.

Voják americké armády John Rambo (SYLVESTER STALLONE) se vrací po letech z pekla vietnamské války zpět do své vlasti. Avšak politická situace se mezitím změnila, a on se setkává jen s nepochopením a ignorantstvím. Jednoho dne je šerifem malého podhorského městečka zatčen za potulku a odveden na místní policejní stanici, odkud se mu podaří utéct. V nedalekých horách pak svádí se svými pronásledovateli nelítostný boj o holý život.

Tento snímek byl natočen podle románu Davida Morrella First Blood (První krev) a dnes už patří ke klasickým dílům akčního žánru. (caligari)

Píše se rok 50 př. n. l. Za devatero horami a devatero řekami… Tedy velmi, velmi daleko od malé galské vesnice, kterou tak dobře známe, leží země zvaná Čína. Zde proradný generál, bažící po moci, právě zajal a uvěznil čínskou císařovnu. A protože věhlas nepřemožitelných Galů překvapivě sahá až do Asie, princezna Fu Yi neomylně ví, na koho se obrátit. Se svou věrnou strážkyní Na Ban Čim a synovcem fénického kupce Popkornise prchá ze země. Samozřejmě požádá o pomoc ty nejlepší z nejlepších, udatné válečníky, Asterixe a Obelixe. Naši dva nerozluční hrdinové se s princeznou vydávají na dobrodružnou výpravu za záchranou císařovny i celé Číny… (Bioscop)

Hluboké lesy skrývají od nepaměti nespočet tajemství a nevyzpytatelných záhad. Jsou domovem podivuhodných mýtických tvorů, kteří žijí mezi prastarými stromy a věrně střeží svou posvátnou lesní říši. A právě víla Mavka je nově zvoleným strážcem a duší lesa. Jejím hlavním posláním je chránit proti jakémukoli zlu i před světem lidí posvátné Srdce lesa, zdroj samotného života. Mnoho obyvatel lesa má ale pochybnosti, zda milá a jemná víla Mavka zvládne své nové povinnosti. Ve vesnici nedaleko lesa žije Lucas, vesnický kluk, který nade vše miluje hudbu a především hru na flétnu. Sní o tom, že celý svůj život zasvětí této vášni. A právě jeho hudba vyvolá něco opravdu pozoruhodného, Mavka uslyší jeho okouzlující píseň a její srdce se naplní dosud neznámým citem.
Láska mezi člověkem a lesní vílou už od začátku ale čelí mnoha potížím. Do cesty jim navíc vstoupí další a větší překážky, do vesnice přijíždí bezcitná a lakotná Kylina, která tvrdí, že je dědičkou staré pily na kraji lesa a slibuje všem lidem, že s jejich podporou vyrve ze země veškeré bohatství a přinese všem (a hlavně sobě) průmyslový pokrok, který poznala v cizině. To vše ji ale slouží jen jako lest k zakrytí jejího skutečného cíle. Tím je totiž ovládnutí Srdce lesa, pomocí něhož by získala věčné mládí a krásu. Klíčem k němu je právě víla Mavka, která je v této chvíli kvůli lásce k Lukasovi velmi zranitelná. Dokáže Mavka zachránit les před prohnanou Kylinou? Dokáže hudba činit zázraky? Podaří se nakonec spojit magický svět lesa se světem lidí? (CinemArt)

Spisovatelku Noru a její dětskou lásku Hae-Sunga sice dělí tisíce kilometrů, spojuje je však výjimečně hluboké pouto. Po více než dvou dekádách odloučení se dvě spřízněné duše setkávají během pár dní v New Yorku. Nečekané shledání s osudovým mužem přiměje Noru klást si otázku: „Co by bylo kdyby?“ Režisérka Celine Song v citlivé moderní romanci jedinečným způsobem v několika časových rovinách vypráví příběh dvou lidí, jež se navzájem velmi milují, a přesto se jejich osudy fatálně míjely. Oduševnělý příběh uchvátil diváky na festivalech Sundance i v Berlíně, a teď se chystá dojmout i vás. (Aerofilms)

Strhující příběh lékaře a politika Františka Kriegla zachycuje dramatické události 21. srpna 1968, kdy byl v noci společně s čelními představiteli KSČ (Alexander Dubček, Oldřich Černík, Josef Smrkovský, Josef Špaček, Bohumil Šimon) zatčen a unesen do Moskvy. Byl jediným československým politikem, který se v zajetí i pod hrozbou likvidace postavil Leonidu Iljiči Brežněvovi a nepodepsal Moskevský protokol, dokument, jenž znamenal souhlas s okupací Československa. Filmové drama v hlavní roli s Tomášem Töpferem odhaluje zrůdnost komunistického režimu se zaměřením na hrdinu Pražského jara a nejvyhrocenější úsek jeho života i novodobých dějin Československa. (Bio Illusion)

POZOR! BONUS!!! Po filmu následuje beseda o Krieglovi, roce 1968 nebo čemkoli, co vás z moderních českých dějin zajímá, s autory známého podcastu PŘEPIŠTE DĚJINY, historiky Michalem Stehlíkem a Martinem Gromanem.

Italský dobrodružný film, 2022. Jedné noci zachrání malý sirotek Balmani (Sunny Pawar) tygří mládě, jehož matku zabili nemilosrdní pytláci. Utečou spolu a vydávají se na dalekou cestu do odlehlého kláštera Tygří hnízdo, o němž si Balmani myslí, že je pro tygříka tím nejbezpečnějším místem. Pronásledováni pytláky se Balmani a Mukti snaží překonávat všechny nástrahy, které je na cestě čekají a zažívají spolu největší dobrodružství života – skutečné přátelství! (Bohemia MP)