Předem následujících pár řádků podotýkám, že toto nepíšu nějak kolektivně za LOS, ale jako svůj osobní názor občana Libčic. Podle pana starosty nepochybně diletantský, jak se nedávno vyjádřil o jiném kritickém názoru v Libčických novinách.
S vývojem nejrůznějších kauz pánů Babiše a Zemana se bohužel normou ve vyjadřování českých politických představitelů stalo neustálé lhaní, rozviřování emocí a útoky na protivníky, jakož i ublížené stěžování, kdo všechno může za to, že se něco nedaří. Pan starosta Bartoš je jen dalším exemplářem činovníka, který si podobný způsob politického boje zdárně osvojil již před třemi volebními obdobími.
Facebookový nářek pana Bartoše:
Od té doby má na radnici většinu, neustále za něco bojuje (nemocnice, kulturní dům, spolkový dům, náměstí, sportovní hala, lávka přes Vltavu…), ale bohužel – stále mu do toho prý opozice „hází vidle“ a všechny tyhle skoro už zařízené věci „bojkotuje“.
(Opravdu by mě tedy zajímalo, z jakých tajemných zdrojů tuhle strašlivou destruktivní moc opozice čerpá, když ji vládnoucí většina přehlasuje, kdykoli se jí zamane…)
Na druhou stranu to byl ale zrovna nedávno právě jeho Liběhrad spolu s kolegou z TOP 09, kteří na zastupitelstvo, jež mělo projednávat téma, které jim bylo nepříjemné, prostě kolektivně nepřišli. Jestli toto neuvěřitelné chování není bojkotováním a házením vidlí, tak už nevím, co si pod těmi slovy zastupitelé naší vládnoucí koalice představují.
Ve vyjádření na Facebooku podle své vybroušené taktiky pan starosta tentokrát rozviřuje emoce kolem „nemocnice“, přičemž si naprosto bez skrupulí bere za rukojmí nemocné „bližní“ svých spoluobčanů.
Jestli jde o projev nějaké posedlosti, kde za každou připomínkou občana k nějaké plánované stavbě vidí spiknutí opozice, anebo spíše o manévr, který má zakrýt diskusi, jež by se ve městě mohla rozběhnout například kolem podnikatelských stavebních aktivit několika jeho souputníků, se můžeme jen dohadovat.
Jisté ale je, že naše nevelké město se v tomto ohledu (vybraná podnikatelská smetánka si zároveň v radě i zastupitelstvu rozhoduje o pravidlech svého podnikání, což maskuje neustálými útoky a humbukem v místních médiích a na sociálních sítích) stalo pěkným odrazem fungování celého českého státu.
Jaroslav Richter
Obecně řečeno tyhle taktiky využívají Ironii (zesměšnění) a Rozhořčení (pobouření) k manipulaci veřejné “diskuze”. Místo rozumu strkají emoce. Není na tom nic nového, je na to manuál. Obvykle se zaměřují buď na přesměrování pozornosti veřejnosti (viz bezpředmětné diskuze o hovnech na chodníku, sečení trávníků, majáky, apod.) či na odklonění pozornosti veřejnosti od veřejné politiky jako takové (viz výstupy nepovedeného Ovčáčka v sukních, šikana z pozice moci, politizace spolků, apod.). O podstatných tématech jako je majetek města, kvalita služeb, korupce, či územní plán pak žádná veřejná diskuze z výše uvedených důvodů nevzniká, tato témata řeší neveřejně pouze ti, co mají svoje “želízka v ohni”.
Úsměvné na tom celém je to, že pozitivní rozvoj Libčic v posledních letech nijak nesouvisí s “činností” místní samosprávy (o kterou se tu vedou zákopové války), ale z 95 % se situací na trhu s bydlením v Praze a jeho důsledky. Těch zbylých 5 % je činnost místních nepolitických spolků a firem. Velká část obcí v okolí Prahy je na tom ještě lépe čístě proto, že jsou schopnější a nezdědily některé historické zátěže. U nás bohužel stále nevíme, jak rozvíjet město, ale zato jsme experty na politické ústrky. Gratuluji.
Žádná NEMOCNICE tady nebude. Zdravotně-sociálním zařízením může být i dům pro pacienty s Alzheimerovou demencí = 1 lůžko přímá platba pacienta cca 30 tisíc/měsíc tzn. pro pražskou klientelu, nikoli libčickou – parafráze na Paroubka – Kdo z Nás na to má, viďte pane starosto. I kdyby to zařízení bylo jiného druhu, tak co obrovské byty s terasou pro pacienty. Ó leda když se to postaví z dotací a za pár let převede na byty. 300 Kč za metr parcely přece za to stálo, ne ?