Libčich: Libčické čmoudíky zim 2019 a 2020

Spolek Libčich vydal svůj první report z měření kvality ovzduší v Libčicích a požádal o jeho zveřejnění i na webu Libčických křižovatek. 

Síť Airqee od Libčichu nám měří kvalitu ovzduší již nějaké dva roky. Můžeme se proto společně dívat na to, jak se nám vedlo. Přinášíme vám první díl věnovaný přehledům kvality ovzduší v našem městě. Tentokrát to budou měsíční statistiky polétavých mikročástic PM25 za poslední dvě topné sezony.

Částice PM25 jsou opravdu malé částečky, vznikající především spalováním (provoz auta, požár v lese, spálená pet lahev v kamnech). Jejich průměr je 2,5 mikrometru či menší (pro srovnání, lidský vlas má nějakých 50 mikrometrů v průměru). Jsou tak malé, že se vám kromě plic mohou lehce dostat až do krevního oběhu. A tam si s tím musí vaše tělo nějak poradit.

Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovila limity pro tyto částice. Denní průměr by neměl přesáhnout 25 µg/m3 a roční průměr by neměl přesáhnout 10 µg/m3. V dnešním přehledu se budeme zaměřovat na měsíční průměry, proto jsem jako limit vybral něco mezi, konkrétně 15 µg/m3.

Pojďme se nyní podívat, co naměřila naše síť za poslední 2 topné sezony…

Na grafu jsou znázorněny ve sloupcích průměrné hodnoty PM25 (µg/m3) za měsíc. Zelený sloupec říká, že je hodnota v rámci limitu. Žlutý sloupec, že je hodnota nad limitem. Žlutá přerušovaná čára znázorňuje onen limit. A nakonec modrá křivka. Ta ukazuje průměrnou teplotu v daném měsíci.

Z těchto dat je vidět, že v roce 2021 jsme byli delší období s kvalitou vzduchu nad limitem. Pokud srovnáme onu průměrnou teplotu, vidíme, že zima 2021 byla chladnější než zima 2020 (podívejte se např. na oba únory).

Z toho vyplývá, že se trend v chování obyvatel za poslední dvě topné sezony nijak nezměnil. To znamená, že někteří lidé dál pálí nevhodné materiály. Do krve nás všech se tak dál a dál dostává plus minus stále stejné množství karcinogenů.

V příštím díle bychom se mohli podívat na srovnání různých částí našeho města – jinak bude dole v centru a jinak nahoře u Chýnovského háje. V dnešním průměru tyto rozdíly nejsou vidět. Tak si to nenechte ujít…

Lukáš Vyhlídka, spolek Libčich

Komentářů: 5

  1. Petr Schönfeld napsal:

    Zajímavé informace. Doufám že budou pokračovat a budou publikovány průběžně. Občany by jistě zajímalo například jak vypadá situace ve vzduchu kolem školy a školky….

  2. Michal Trojan napsal:

    Díky, mám laický dotaz: má látka, kterou spalujeme, vliv na velikost částic? Předpokládám, že roli bude hrát i teplota hoření. A dá se říci, které velikosti částic jsou nejškodlivější?

    • Dobrý den, pane Trojane,
      řekl bych, že ta spalovaná látka efektivně na velikost mikročástic vliv mít nebude. Jde o to, že hoření je spojování atomů uhlíku s kyslíkem a v téhle podobě jsou atomy opravdu maličké. Kvalita / teplota hoření pak udává, kolik z paliva se dokonale spálí a vznikne tak například CO2 a kolik se nespálí a odlétne pryč v podobě těch polétavých částeček.

      U těch částeček je hlavně důležité to, že jsou maličké a naše tělo je pak není schopno odfiltrovat. Dostanou se do plic a pokud jsou o hodně menší než naše buňky, ze kterých jsme jako lidé postaveni, tak se z těch plic dostanou do krve. Ale neberte to hned jako velikou tragédii, protože ono se do té krve dostane všechno možné a hned na to nikdo snad neumře. Například nějaký krém, co na sebe mažeme, se do té krve přes naši kůži dostane také. Rovněž to, co sníme…

      Důležité je, co to za tu částečku je (a to i u toho jídla a krému). Dokáži si představit, že pokud se mi tam dostane nespálený uhlík (prvek C), který je všem bytostem s DNA přirozený, tak to bude lepší, než když se tam dostane třeba mikročástečka azbestu (je pravda, že azbest zrovna nehoří, ale mikročástice z něj jsou ve vzduchu také). A když si předsavíme co všechno legálního i nelegálního se například pálí, tak je otázka, co z toho je zdraví prospěšné a co nikoliv. Při spalování těch látek vzniká hodně.

      V našem městě jsem často svědkem toho, že se rádo spaluje i spousta zakázaných věcí – třeba lepidlem spojované dřevotřískové desky. Z toho se pak uvolňují látky, které si neumím ani pořádně představit a které určitě našemu tělu přirozené nebudou.

      Omlouvám se, že to píši takto zkráceně, ale něco delšího než tento článek by asi nikdo ani nečetl…

Odpovědět na Michal Trojan

Můžete použít tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>