Calendar
Copak se to děje? Na Papuchalkově skále, půvabném ostrově nedaleko Irska, je rušno. Přiletěly sem stovky nových papuchalků, které měnící se počasí, hrozné bouřky a jiné pohromy připravily o domov. Oona a její bráška Baba budou mít nové kamarády! Třeba papuchalka Isabelle a bažanta Fénixe nebo vydru Marvina. Na tomhle ostrově se ale kamarádí všichni a když hrozí nebezpečí, všichni táhnou za jeden provaz. A teď hrozí nebezpečí hned dvě – za záhadných okolností se ztratilo poslední papuchalčí vejce sezóny a na ostrov se žene strašlivá bouře. Dokáže Oona s kamarády zachránit vejce dřív, než bouře udeří? (AČFK)
Je léto v Budapešti, středoškolák Ábel se snaží soustředit na závěrečné zkoušky a zároveň si uvědomuje, že je beznadějně zamilovaný do své nejlepší kamarádky Janky. Učenlivá Janka má svou vlastní neopětovanou lásku k ženatému učiteli dějepisu Jakabovi – který se v minulosti střetl s Ábelovým konzervativním otcem. Napětí polarizované společnosti nečekaně vypluje na povrch, když se Ábelova maturitní zkouška z dějepisu změní v celonárodní skandál. (Pilot Film)
Přejete si kultivovaného přítele? Chcete předvést obchodním partnerům dokonalého syna? Chcete se naučit hádat? Žádný problém. Agentura My Companion vám dodá dokonalého profesionála, který naplní všechna vaše očekávání. Dokáže být kýmkoli. A to je právě problém. Třicátník Matthias se umí tak dobře zhostit jakékoli role, že začíná ztrácet tu základní. Být sám sebou. Není i ve svém partnerském vztahu jen představitelem „Matthiase“? Kým vlastně je on sám? A podaří se mu sebe sama znovu najít? (AČFK)
Toto je pouze připomenutí historické události. Nebo tedy spíš báje.
Staré pověsti české/ Kosmova kronika
10. května 863
Když kníže Křesomysl odešel na věčnost, nastolen na Vyšehradě Neklan. Na půlnoc však a na západ měl zlého souseda, to Vlastislava vojvodu, jenž vládl v končinách hrdých Lučanů při Oharce a horní Mži…
Dne 10. máje roku 863 byla na polích turských svedena bitva mezi vojskem knížete Neklana, vedeným chrabrým Čestmírem Chejnovským (někdy též nazývaným Tyr, Tur, Styr, Štyr – na Čestmíra jej pravděpodobně počeštil Václav Hanka v Rukopisu královédvorském) a vojskem luckého knížete Vlatislavem.
….Zatím se přivalilo na Tursko Lučanů vojsko, jízdní, pěší, všichni dobře vyzbrojení, se štíty pevně žilovanými, mnozí v brních neb alespoň ve lněných prošívanicích, vše lid bojovný, zvláště Trnovanů raci i Žluticů i Radoniců, též Úhošťané, Chraberci a Trebčici a všech nejdivější ze zálesí Chlumčané v huních a kožešinách, v kosmatých čepicích, s hrubými oštěpy a těžkými mlaty. A mnoho psů vedli na svorách, vlčí, zlé ovčácké i hrubé vlkodavy. Jiní nesli na ruce, na rameni dravé ptáky, sokoly krvestřeby, rarohy, káňata bělozory. Tak postavili se šikem po širé pláni tváří na poledne proti Čechům, kteří levým křídlem svého šiku osadili návrší k západu, pravým pak se opírali o lesnatá návrší nad chejnovskou dědinou…
Lučané byli poraženi, ale radost z vítězství byla zakalena, protože v boji padl vůdce Čechů Čestmír. Byl pochován na chlumu pod starým dubem a na jeho hrob nasypali velikou mohylu. Místo, kde byl Čestmír prý pochován, je u samého Turska na návrší, kde lid říká “Na Krliši.” V těch místech stál dub, jemuž říkali “Dub Silného Rytíře.”
Opodál návrší, směrem jihovýchodním sluje jedno místo “Na Zabitým“, kde se údajně bitva odehrávala.
Vítězné vojsko Neklana, když Čestmíra slavně pohřbilo, pak z vítězství tohoto prý se těšilo v místech, kde dosud několik domů stojí, které zvou se “Těšina.”
Pověst o Lucké válce, podrobně zachytil ve své kronice Kosmas na konci 11. století. Později ji zpracoval Alois Jirásek v “Starých pověstech českých.”
ilustrační obrazek viz pexeso “Staré pověsti České”, Petr Poš (1944 – 2015)

Pod vedením Terezy Krčkové se bude konají jednou měsíčně v KC Fara Libčice. Tématem květnového kruhu je služka, kráska, chytračka.
Z lásky, vášně a blízkosti se rodí důvěra, která směřuje k hlubokému propojení a potěšení.
Když se odvážíme projít i temnými zákoutími vztahu, chlad se může proměnit v něhu a odtažení k toužebnému propojení.
Pojďme spolu objevovat krajiny našich srdcí, kde je místo pro každý odstín citu a pravdy.
Dobrodružný rodinný film Tichá pošta se odehrává v zimě v zasněžených Krkonoších na sklonku německé okupace. Skupinka dětí zachraňuje sestřeleného francouzského pilota, kterého našla v lese. Jejich akce připomíná princip známé hry na tichou poštu – zraněného pilota si děti mezi sebou předávají z jedné horské vesnice do druhé, podobně jako utajenou zprávu ve škole. Hrají ale riskantní hru, protože proti nim stojí smrtelně nebezpeční vojáci okupační armády, musí přelstít zrádce a udavače a v neposlední řadě přežít v krutých podmínkách zimy na horách. Jejich cílem je několik desítek kilometrů vzdálená nemocnice, kde najdou pro Pierra bezpečnou pomoc. (CinemArt)
Po filmu následuje beseda s rusistou, cestovatelem po bývalém SSSR a předsedou spolku Gulag.cz Štěpánem Černouškem a naším libčickým spoluobčanem, potomkem čs. kolonistů v Kyrgyzstánu, kterým je film věnován, panem Pavlem Korimou.
Hrůzy minulosti, zmařené životy, pozůstatky uranových dolů a pracovních táborů. Zapomenutou historii v Kyrgyzstánu pomalu odnáší čas a jejímu poznání stále více brání sílící vliv Ruska. Mezi oběťmi sovětských represí zde byla i řada obyvatel Československa. Na jaře 1925 se stovky Čechoslováků vydaly tisíce kilometrů do dalekých stepí v podhůří Ťan Šanu. V zaostalém koutě sovětské říše vybudovali prosperující komunitu. Jejich úspěch byl však krutě vykoupen nemocemi, úmrtími i sílícím stalinským terorem. Na místa této pohnuté minulosti vyrazila expedice organizace Gulag.cz v srpnu 2024 u příležitosti blížícího se 100. výročí založení družstva „Interhelpo“ našimi krajany v Kyrgyzstánu. Právě díky této výpravě se podařilo dohledat jména více než padesáti Čechů a Slováků, kteří se stali obětmi sovětských represí. Přes dvě desítky z nich byly za Stalina na místě popraveny. Výsledkem je dokumentární snímek mapující pátrání po stopách teroru, setkání a rozhovory s potomky Čechů, pamětníky i místními odborníky v kulisách kyrgyzských měst a exotické krajiny. Kde zemřeli naši krajané? Co skrývají kyrgyzské archivy a jaká je místní paměť na sovětský teror? V temné minulosti Sovětského svazu je stále mnoho otázek, na které je třeba hledat odpovědi, a spousta zmařených životů, na něž bychom neměli zapomínat. (Gulag.cz)
Zní to možná neuvěřitelně, ale Lavi v pokračování Vyšehradu znovu dostává šanci. A tentokrát dokonce v podobě zahraničního angažmá! Už jeho let do Anglie ale skončí fiaskem a jak se dá předpokládat, jeho jazyková výbava mu nepřinese mnoho úspěchů ani v novém působišti. Tentokrát ho však průšvihy nepřivedou do FC Slavoj Vyšehrad, ale „spadne“ až do vesnického FK Smrkov. A tady ho čeká spousta překvapení včetně toho nejdůležitějšího, které odhalí díky náhodnému čůrání u pangejtu… (Bioscop)

Pošlete děti opět prodávat na dětský blešák. Ať si proberou skříně, bedny s hračkami a sportovním náčiním a vyrazí v sobotu 31.5. na hřiště u Sokolovny. Bude tam souběžně probíhat farmářský trh, který opět spojíme i s blešákem pro děti. Ať mají děti více zákazníků.
K prodeji připravte s dětmi oblečení, dětské knížky, hračky, výtvarný materiál či sportovní náčini.
Malí prodejci mohou chodit už od 8:30, start je v 9:00, konec kolem 11:30. Cena za prodejní místo je 30 Kč, vybírá se na místě.
Registrace malých obchodníků je nutná e-mailem na centrum-malina@seznam.cz.
Tohle není žádná dějově uhlazená Pixarovka! Připravte se na záplavu animovaným semenem, pubertálním humorem a trapnými situacemi opředeným sexuálním životem mladistvých. Ačkoli Spermageddon kopíruje postupy mainstreamové animace pro děti, jde o nekorektní a odvázanou komedii, která však nezapomíná na srdce. Jakoby se spojilo V hlavě a Prci, prci, prcičky. Norský snímek staví na typickém půdorysu teenagerovských komedií, akorát z trochu jiného pohledu. Ocitáme se ve varlatech protagonisty Jense, který obývá a pečlivě řídí organizovaná společnost spermií. Jejich životní cíl je jasný – udělat vše pro tu nejlepší ejakulaci. Paralelně pak sledujeme vztah Jense a Lisy, kteří poprvé objevují nahá těla svých protějšků a sexualitu. Když se oddají prvnímu společnému sexu, smysl spermií se najednou mění. Již nekončí v dlaních svého pána. Mají teď volnou cestu razit přímo k vajíčku. To však pro mladistvý pár znamená značné komplikace a začíná nemilosrdný závod o čas, který je pro všechny náctileté zaručenou noční můrou. (Film Europe)
Ellen Hutterová (Lily-Rose Depp) by byla šťastná novomanželka, kdyby ji nepronásledovaly děsivé noční můry. Její muž Thomas (Nicholas Hoult) navíc musí pracovně vycestovat do divoké východní Evropy, aby zprostředkoval obchod pro tajemného hraběte Orloka (Bill Skarsgård). Koho by napadlo, že mezi cestou a sny existuje přímé pojítko, že se Hutterovi stali pěšáky ve šlechticově hře, jejímž cílem je rozšířit vládu absolutního zla po celém kontinentu? Navzdory neskutečným útrapám, kterými Thomas kvůli setkání s Orlokem projde, se mu nakonec podaří vrátit se domů. Jeho návrat ale neznamená vítězství. Ellen pomalu podléhá šílenství a temnota se smrtí se roztahují všude kolem. Na straně manželů stojí jen výstřední profesor Eberhart von Franz (Willem Dafoe), který ví, jak mocnému nepříteli čelí. Bude to na zastavení Nosferatu stačit? (CinemArt)
Píše se rok 1930 a mladý Antoine de Saint-Exupéry slouží společně s legendárním letcem Henrim Guillaumetem jako pilot francouzské poštovní společnosti. Aby zachránili budoucnost společnosti a urychlili dodávání pošty, hledají v horách nebezpečné zkratky. Během jedné cesty se Guillaumet v Andách ztratí. Za pomoci Guillaumetovy ženy Noëlle a hnán vírou a odhodláním svého přítele najít, se Saint-Exupéry rozhodne podniknout záchrannou akci. Během tohoto nebezpečného dobrodružství o sobě Saint-Exupéry zjistí, že jeho schopnost snít, může být jeho nejsilnější zbraní. Během putování si své představy neustále zapisuje a zakresluje do deníku. Deset let po této neuvěřitelné cestě vydává „Malého prince“, jeden ze zásadních titulů světové literatury. (Bohemia MP)
Láska – vztahy – vášeň – fotbal. Nová komedie od tvůrců seriálů MOST!, Okresní přebor nebo Lajna. V hlavních rolích Jiří Lagmajer, Jitka Čvančarová, Ondřej Sokol, Petra Nesvačilová nebo Michal Dlouhý.
K prvním citovým i sexuálním zážitkům lze přijít různě, docela spolehlivé bývaly zejména pionýrské tábory, hojně pořádané za minulého režimu. Zjišťuje to i poněkud vykulený praktikant, jenž se jedné takové akce účastní. Vznikla nahořklá komedie, dokonale přesná v jednotlivých detailech a postihující obvyklé táborové stereotypy, platné i v současnosti. Film, který neprávem zapadl vedle Kouře, natáčeného ve stejném období přelomu režimu. Scénář – Hřebejk a Jarchovský, režie – Ondřej Trojan. V dětských rolích mj. Aňa Geislerová nebo Jiří Strach.
Kaskadér Colt Seavers (Ryan Gosling) býval hvězdou svého oboru, dokud se při jedné obzvlášť náročné akční scéně cosi nepokazilo. Následkem nekontrolovaného pádu z velké výšky skončil Colt s pošramoceným tělem i egem. Rozhodl se dát filmovému průmyslu definitivní sbohem, a dokonce kvůli tomu dal kopačky krásné a nadějné režisérce Jody (Emily Blunt). Po roce poflakování mu ale otrne, a tak celkem vděčně přijme nabídku ambiciózní producentky na roli dubléra akční hvězdy Toma Rydera (Aaron Taylor-Johnson) v připravovaném ambiciózním sci-fi filmu. Když se ale dozvěděl, že ten film točí jeho bývalá láska Jody, určitě si řekl: „Kdybych to býval věděl, tak bych sem býval nechodil.“ A to není jediný malér. Celé natáčení míří do kytek, protože klíčový herec Tom Ryder se vypařil neznámo kam. A Colta pověří jeho nalezením, protože umí rány rozdávat i přijímat a nikomu nebude chybět, když i on náhodou zmizí. To vše rázem postaví Coltovy životní priority na hlavu. Uvědomí si, že mu svět filmu strašně chyběl, že režisérka Jody je jeho životní láska a že když nenajde hvězdu jejího filmu živou a práceschopnou, možná jí to zničí kariéru. Na jednoho obyčejného kaskadéra je to hodně slušná nálož. Protože jak sám říká: „Nejsem hrdina, jsem jen dublér.“ (CinemArt)
Jeden z nejlepších rodinných filmů, vzniklých ve velmoci tohoto žánru ČSSR, slaví 50 let! – A my jej přinášíme na filmovém plátně. Dobrodružství Toma Sawyera přenesená do Česka počátku 20. století s plejádou skvělých dětských herců, známých třeba i z filmu Ať žijí duchové!, i mnohými hereckými hvězdami (J. Sommer, Z. Hadrbolcová, I. Janžurová…) pod taktovou legendy tohoto filmového žánru Věry Plívové-Šimkové. Dopřejte dětem i sobě trochu nostalgický zážitek – slavný letní film uvidíte pod širým nebem na pořádném plátně na Plovárně.
Toto je pouze připomenutí historické události.
Klášter řádu benediktinů na Břevnově založil přemyslovský kníže Boleslav II. a pražský biskup Vojtěch v roce 993. Jednalo se o první mužský klášter v Čechách.
V zakládací listině je i první zmínka o Libčicích.
Obsah základací listiny Břevnovského kláštera
Datum: 14. leden 993,
Obsah: Boleslav II., kníže český, dává klášterubřevnovskému (Brevnowensi), který založil spolu s biskupem Vojtěchem z popudu papeže Jana [XV.], ves Břevnov, horu Žernovice (Schirnovnice), vsi Veleslavín (Wolezlawin) s lesem Šlachovem (Sclachow) a horou mezi Střešovicemi (Tressowicz) a Dol. Libocí (Lubocz), Dol. Liboc s lesem Malejovem, Ruzyň (Ruzen), 3 dušníky v Kuromrtvicích (Kuromirtwiche), v Praze desátý trh, desátý denár z pokut a 30 dušníků, 2 mlýny pod praž. hradem a 3 jezy, ves Vrané n. Vlt. (Nawranem) s desátkem v Radotíně, Skochovice (Scochowicz), desátek na Poříčí, lán u Vltavy(Wltaue),Libčice (Lubcicich), Vejprnice (Oyppernich), Němčice (Nymcyce), Třebestovice (Trebestowicz), Mračenice (Mracenicich), Kostel v Chcebuzi (Chocebuz), ves Hrdly (Heridel), Starý Mlýnec (Wlencich),poplatky od vladařů v Praze a Plzni na den zasvěcení kostela, desátý týden cla v zemi a desátý trh a peníz z pokut ve Slaném (Nazlanem), St. Plzenci (Plizeni), Litoměřicích (Lutomiricich), Kouřimi (Churimi) a Chrudimi. Vyjímá klášter z pravomoci provinčního soudu, osvobozuje jej od různých povinností, cel aj.
Poznámka:
Zakládací listina břevnovského kláštera ze 14. ledna 993 se dochovala pouze ve falsu ze 13. století. Tato listina je psána písmem 13. století shodným s písmem na konfirmaci Přemysla Otakara II. z roku 1255.
Toto je pouze připomenutí historické události. Nebo tedy spíš báje.
Staré pověsti české/ Kosmova kronika
10. května 863
Když kníže Křesomysl odešel na věčnost, nastolen na Vyšehradě Neklan. Na půlnoc však a na západ měl zlého souseda, to Vlastislava vojvodu, jenž vládl v končinách hrdých Lučanů při Oharce a horní Mži…
Dne 10. máje roku 863 byla na polích turských svedena bitva mezi vojskem knížete Neklana, vedeným chrabrým Čestmírem Chejnovským (někdy též nazývaným Tyr, Tur, Styr, Štyr – na Čestmíra jej pravděpodobně počeštil Václav Hanka v Rukopisu královédvorském) a vojskem luckého knížete Vlatislavem.
….Zatím se přivalilo na Tursko Lučanů vojsko, jízdní, pěší, všichni dobře vyzbrojení, se štíty pevně žilovanými, mnozí v brních neb alespoň ve lněných prošívanicích, vše lid bojovný, zvláště Trnovanů raci i Žluticů i Radoniců, též Úhošťané, Chraberci a Trebčici a všech nejdivější ze zálesí Chlumčané v huních a kožešinách, v kosmatých čepicích, s hrubými oštěpy a těžkými mlaty. A mnoho psů vedli na svorách, vlčí, zlé ovčácké i hrubé vlkodavy. Jiní nesli na ruce, na rameni dravé ptáky, sokoly krvestřeby, rarohy, káňata bělozory. Tak postavili se šikem po širé pláni tváří na poledne proti Čechům, kteří levým křídlem svého šiku osadili návrší k západu, pravým pak se opírali o lesnatá návrší nad chejnovskou dědinou…
Lučané byli poraženi, ale radost z vítězství byla zakalena, protože v boji padl vůdce Čechů Čestmír. Byl pochován na chlumu pod starým dubem a na jeho hrob nasypali velikou mohylu. Místo, kde byl Čestmír prý pochován, je u samého Turska na návrší, kde lid říká “Na Krliši.” V těch místech stál dub, jemuž říkali “Dub Silného Rytíře.”
Opodál návrší, směrem jihovýchodním sluje jedno místo “Na Zabitým“, kde se údajně bitva odehrávala.
Vítězné vojsko Neklana, když Čestmíra slavně pohřbilo, pak z vítězství tohoto prý se těšilo v místech, kde dosud několik domů stojí, které zvou se “Těšina.”
Pověst o Lucké válce, podrobně zachytil ve své kronice Kosmas na konci 11. století. Později ji zpracoval Alois Jirásek v “Starých pověstech českých.”
ilustrační obrazek viz pexeso “Staré pověsti České”, Petr Poš (1944 – 2015)
Toto je pouze připomenutí historické události.
Klášter řádu benediktinů na Břevnově založil přemyslovský kníže Boleslav II. a pražský biskup Vojtěch v roce 993. Jednalo se o první mužský klášter v Čechách.
V zakládací listině je i první zmínka o Libčicích.
Obsah základací listiny Břevnovského kláštera
Datum: 14. leden 993,
Obsah: Boleslav II., kníže český, dává klášterubřevnovskému (Brevnowensi), který založil spolu s biskupem Vojtěchem z popudu papeže Jana [XV.], ves Břevnov, horu Žernovice (Schirnovnice), vsi Veleslavín (Wolezlawin) s lesem Šlachovem (Sclachow) a horou mezi Střešovicemi (Tressowicz) a Dol. Libocí (Lubocz), Dol. Liboc s lesem Malejovem, Ruzyň (Ruzen), 3 dušníky v Kuromrtvicích (Kuromirtwiche), v Praze desátý trh, desátý denár z pokut a 30 dušníků, 2 mlýny pod praž. hradem a 3 jezy, ves Vrané n. Vlt. (Nawranem) s desátkem v Radotíně, Skochovice (Scochowicz), desátek na Poříčí, lán u Vltavy(Wltaue),Libčice (Lubcicich), Vejprnice (Oyppernich), Němčice (Nymcyce), Třebestovice (Trebestowicz), Mračenice (Mracenicich), Kostel v Chcebuzi (Chocebuz), ves Hrdly (Heridel), Starý Mlýnec (Wlencich),poplatky od vladařů v Praze a Plzni na den zasvěcení kostela, desátý týden cla v zemi a desátý trh a peníz z pokut ve Slaném (Nazlanem), St. Plzenci (Plizeni), Litoměřicích (Lutomiricich), Kouřimi (Churimi) a Chrudimi. Vyjímá klášter z pravomoci provinčního soudu, osvobozuje jej od různých povinností, cel aj.
Poznámka:
Zakládací listina břevnovského kláštera ze 14. ledna 993 se dochovala pouze ve falsu ze 13. století. Tato listina je psána písmem 13. století shodným s písmem na konfirmaci Přemysla Otakara II. z roku 1255.
Toto je pouze připomenutí historické události. Nebo tedy spíš báje.
Staré pověsti české/ Kosmova kronika
10. května 863
Když kníže Křesomysl odešel na věčnost, nastolen na Vyšehradě Neklan. Na půlnoc však a na západ měl zlého souseda, to Vlastislava vojvodu, jenž vládl v končinách hrdých Lučanů při Oharce a horní Mži…
Dne 10. máje roku 863 byla na polích turských svedena bitva mezi vojskem knížete Neklana, vedeným chrabrým Čestmírem Chejnovským (někdy též nazývaným Tyr, Tur, Styr, Štyr – na Čestmíra jej pravděpodobně počeštil Václav Hanka v Rukopisu královédvorském) a vojskem luckého knížete Vlatislavem.
….Zatím se přivalilo na Tursko Lučanů vojsko, jízdní, pěší, všichni dobře vyzbrojení, se štíty pevně žilovanými, mnozí v brních neb alespoň ve lněných prošívanicích, vše lid bojovný, zvláště Trnovanů raci i Žluticů i Radoniců, též Úhošťané, Chraberci a Trebčici a všech nejdivější ze zálesí Chlumčané v huních a kožešinách, v kosmatých čepicích, s hrubými oštěpy a těžkými mlaty. A mnoho psů vedli na svorách, vlčí, zlé ovčácké i hrubé vlkodavy. Jiní nesli na ruce, na rameni dravé ptáky, sokoly krvestřeby, rarohy, káňata bělozory. Tak postavili se šikem po širé pláni tváří na poledne proti Čechům, kteří levým křídlem svého šiku osadili návrší k západu, pravým pak se opírali o lesnatá návrší nad chejnovskou dědinou…
Lučané byli poraženi, ale radost z vítězství byla zakalena, protože v boji padl vůdce Čechů Čestmír. Byl pochován na chlumu pod starým dubem a na jeho hrob nasypali velikou mohylu. Místo, kde byl Čestmír prý pochován, je u samého Turska na návrší, kde lid říká “Na Krliši.” V těch místech stál dub, jemuž říkali “Dub Silného Rytíře.”
Opodál návrší, směrem jihovýchodním sluje jedno místo “Na Zabitým“, kde se údajně bitva odehrávala.
Vítězné vojsko Neklana, když Čestmíra slavně pohřbilo, pak z vítězství tohoto prý se těšilo v místech, kde dosud několik domů stojí, které zvou se “Těšina.”
Pověst o Lucké válce, podrobně zachytil ve své kronice Kosmas na konci 11. století. Později ji zpracoval Alois Jirásek v “Starých pověstech českých.”
ilustrační obrazek viz pexeso “Staré pověsti České”, Petr Poš (1944 – 2015)