Proč je zajímavé sledovat vodní ptáky v zimě? Jaká je historie Mezinárodního sčítání vodních ptáků? Co zajímavého jsme mohli v okolí Libčic pozorovat před 50 lety a co v lednu 2015?

Naprostá většina ptáků volně žijících ptáků v naší přírodě střídá v průběhu svého ročního cyklu místa svého výskytu. Nejedná se však zdaleka jen o tradiční odlet u nás hnízdících ptáků do teplých krajin. Pro severněji hnízdící druhy a jedince může být i střední Evropa příhodným místem pro přezimování. Takto se na nezamrzající vody v České republice stěhují každou zimu desítky až tisíce vodních ptáků hnízdící v tajgových a tundrových oblastech Eurasie. Nejde přitom o jednoduchý přelet ze severu na jih.

V Evropě převládá spíše tah ve směru severovýchod – jihozápad. Nejtepleji je v zimě v jihozápadní Evropě, naopak nejchladněji v severovýchodní. Ani to však není jediný směr migrace a přeletů. Podmínky jednotlivých zimních sezón jsou variabilní. Střídají se mírnější a krutější zimy a i v těch mírných zimách nás zpravidla nemine několik mrazivých dnů nebo týdnů. Tyto povětrnostní výkyvy ovlivňují i výskyt a početnost zimujících vodních ptáků.

V tuhých zimách zamrznou stojaté vody (rybníky, přehrady, pískovny) i některé úseky řek a ptáci jsou odkázáni jen na větší toky nebo prudce tekoucí úseky řek. V mírných zimách (jako byla i ta letošní), mají vodní ptáci k dispozici širší nabídku nezamrzlých vodních nádrží a vodních toků. Pravě tyto vztahy sledují ornitologové při celosvětově organizovaném mezinárodním sčítání vodních ptáků, které probíhá každoročně v polovině ledna. V letošním roce byl takto zorganizován již jeho 50. ročník.

Na Vltavě přibývají zajímavé druhy ptáků

V průběhu historie celé akce (1966 – 2015) se podařilo zdokumentovat vývoj početnosti mnohých druhů vodních ptáků. Pozornost určitě upoutalo šíření i nárůst počtu kormoránů, volavek, hus a většiny druhů kachen a racků. Stále častěji se setkáváme i s nepůvodními druhy, pocházejícími z jiných světadílů, které se do evropské přírody

dostaly zásahem člověka. Na počátku sčítání se nacházela nevýznamnější zimoviště na velkých řekách, na Labi a Vltavě. Později vzrůstal význam některých nově budovaných přehradních nádrží, jako jsou například Nové Mlýny, Nechranice, Jesenice nebo Rozkoš. Nová zimoviště se objevila i na některých pískovnách a štěrkopískovnách. Význam dolních toků řek Vltavy a Labe však neklesal.

Podívejme se do historie: hned v prvním roce sčítání bylo dne 16. 1. 1966 na Vltavě mezi městy Roztoky u Prahy a Kralupy nad Vltavou zjištěno 684 kachen divokých, 20 racků chechtavých, 7 potápek malých a 2 lysky černé – 713 jedinců a 4 druhy. Zřejmě nejvýraznějším jevem v následujících letech byl nárůst početnosti rybožravých ptáků (kormorán velký, volavka popelavá, morčák velký), kteří začali na Vltavě v okolí Libčic zimovat pravidelně od 90. let. Všechny tyto druhy byly zjištěny i v letošním lednu, ale v počtech spíše dlouhodobě podprůměrných. Využili totiž k zimování jiné nezamrzlé lokality v bližším i vzdálenějším okolí.

Letos si ptáci mohli vybrat lokalitu

Při letošním sčítání tak bylo dne 18. ledna 2015 zaznamenáno na stejném úseku řeky Vltavy 174 kachen divokých, 219 kormoránů velkých, 82 racků chechtavých, 23 morčáků velkých, 20 slípek zelenonohých, 9 labutí velkých, 8 poláků chocholaček, 6 potápek malých, 4 lysky černé, 4, volavky popelavé, 2 ledňáčci říční, 1 racek bělohlavý. Největším překvapením pak byl jeden pěkně vybarvený samec ostralky štíhlé (severský druh kachny), zimující v Kralupech nad Vltavou. Celkově tedy bylo zjištěno 553 jedinců a 13 druhů.

Leden 2015 tedy přilákal na Vltavu do okolí Libčic zajímavé spektrum ptačích druhů. Jejich počty ale nebyly příliš vysoké. Ani zdaleka jsme se nepřiblížili hranici 1000 jedinců různých druhů, která zde bývá dosažena v tužších zimách (například v lednu 2006, 2008, 2009, 2010 a 2013), kdy ptáci nemohou kvůli zamrznutí využívat stojaté vody v širším okolí. V celostátním měřítku nedochází k poklesu počtu zimujících vodních ptáků, ale naopak pokračuje jeho nárůst. V mírných zimách se přitom ptáci mohou objevovat i na lokalitách, které dříve nevyužívali, jako jsou například pískovny u Vojkovic nebo Zálezlic. Každý rok tedy může zimování vodních ptáků přinášet nová překvapení.

Petr a Zuzana Musilovi