V okolí Libčic nad Vltavou najdeme určitě celou řadu přírodních zajímavostí, které si zasluhují naši pozornost. Ačkoliv se sám zabývám především vodním ptactvem, těšil jsem se na to, že napíši tentokrát o něčem jiném.

Nicméně 5. listopadu bylo vydáno odborem životního prostředí Městského úřadu Černošice pod č.j. MUCE 61278/2015 OŽP/P/Spa rozhodnutí umožňující tzv. „odchylný prostup“, a to rušení a usmrcování jedinců druhu kormorán velký (Phalacrocorax carbo sinensis) odstřelem v maximálním každoročním celkovém počtu 30 usmrcených jedinců kormorána velkého v rybářských revírech na řekách Berounka, Vltava a Sázava v okrese Praha–západ. Toto rozhodnutí se vztahuje i na Vltavu v okolí Libčic a najdete ho proto i na webu města.

Reakce na tento fakt mohou být různé, a to v rozpětí od ochránce ptactva, který si povzdechne „Proč? Mně se kormoráni líbí, a že vyžerou Vltavu, mi nevadí!“, až po rybáře každodenně nedobrovolně sledujícího lovecké strategie kormoránů, který si třeba pomyslí: „Už to mělo být povoleno dávno. Ale proč jen 30 kusů. Já bych je postřílel všechny“. Kdo má pravdu? Z pohledu každého z nich oba. A možná také nikdo.

Zkusme se podívat do historie. V průběhu 20. století byly v Evropě zaznamenány výrazné změny početnosti a rozšíření řady druhů živočichů. Snad v žádném případě však podobný jev nevyvolal takové množství problémů, jako tomu bylo a stále je v případě expanze kormorána velkého. Zatímco ještě na počátku 60. let 20. století hnízdilo v západní, severní a střední Evropě jen 3500 – 4300 párů kormorána velkého, dosáhl počet párů v roce 2012 celkově cca 310 000, což společně s nehnízdícími jedinci představuje asi 1 milion ptáků.

Tato expanze byla patrně důsledkem řady faktorů, k nimž patří i zvýšení úživnosti vnitrozemských i příbřežních vod v Evropě, legislativní ochrana tohoto druhu ve většině států, omezení používání pesticidů a v neposlední řadě i změna klimatických podmínek, zejména nezamrzání řek vlivem stavby jezů a přehradních nádrží a rozrůstání lidských sídel. Není bez zajímavosti, že tyto příčiny bezprostředně souvisely s aktivitou člověka. Ačkoliv intenzivní využívání přírody obvykle vede k úbytku a ústupu mnohých druhů živočichů a rostlin, v případě kormorána velkého jsme naopak pomohli vytvořit optimální podmínky pro druh, který je konkurentem člověka. Zvýšili jsme hustotu rybích obsádek, vyhubili některé původní druhy ryb a naopak vysadili mnohé nepůvodní druhy ryb. Především jsme nejen my, dnešní obyvatelé české kotliny, ale i Keltové, Germáni a další, kteří tu byli před námi, pečlivě upravili koryta našich řek. Po staletí jsou z nich odstraňovány všechny kameny a klády, větve atd. Z pohledu vodohospodáře nebo provozovatele vodních cest se jedná například o nutná protipovodňová opatření. Z pohledu ryb jde o likvidaci přirozených úkrytů a vystavení vyššímu riziku sežrání predátory.

Na našich řekách se kormoráni vyskytují pravidelně především v zimním období. Jednotlivé ptáky či malé skupinky v našem okolí potkáte i v letních měsících; hnízdění na českých řekách však nebylo nikdy prokázáno. V zimě se však setkáváme se stovkami až tisícovkami kormoránů. Ještě v roce 1944 popisoval Veleslav Wahl v knize Pražské ptactvo kormorána v Praze a okolí jako vzácného migranta. Kormorán by na tehdejší zamrzlé Vltavě totiž mohl tehdy sklouznout a s ulovením ryby by to měl určitě těžší. V zimních měsících se kormoráni začali pravidelně objevovat až od konce 70. let. Při každoročním lednovém Mezinárodním sčítání vodních ptáků přesáhl počet zjištěných kormoránů hranici 100 jedinců v roce 1989, hranici 1000 jedinců pak v roce 1999. V letech 2008 a 2010 jsme v České republice už sečetli přibližně 12 tisíc kormoránů. Také při dosud posledním roce Mezinárodního sčítání vodních ptáků se počet kormoránů v České republice přiblížil hranici 10 000 jedinců, přesně jich bylo 9417, což při denní spotřebě 0,5 kg ryb představuje denní konzumaci téměř 5 tun ryb. Na úsecích řek Vltavy, Berounky a Sázavy (katas-trální území spadající pod správu MěÚ Černošice) jich bylo v tomto roce 493.

Výskyt kormoránů ale není zdaleka omezen na hlavní české, moravské a slezské řeky. Stále častěji je potkáváme i na menších tocích, v nádržích, pískovnách a rybnících. Na prvotně obsazených zimovištích na Labi a Vltavě zřejmě již došla potrava, tj. ubylo ryb a kormoráni se stěhují jinam. Jak mohou zareagovat na nyní povolené rušení a odstřely? Je pravděpodobné, že se ještě více rozptýlí. Část z nich začne zimovat na méně výhodných lokalitách. Kormoráni ale migrují a na uvolněná místa, kde bude několik ptáků odstřeleno, brzy přiletí další. Nic je nedonutí zimovat na místech s horší nabídkou potravy, kde mají menší šanci na úspěšné přežití zimy a konečně tedy tam, kde nejméně vadí člověku – rybáři. Přiletí tedy opět tam, kde nejvíce vadí a v určitém smyslu i škodí. Celoevropská populace kormorána velkého je zřejmě stabilizována, a to i v situaci, kdy je každoročně odstřeleno v celé Evropě okolo 50 000 kormoránů, z toho cca 4000 v České republice. Proto jsou omezený odstřel schopni akceptovat i mnozí ochránci ptactva a přírody. Zájem kormoránů o optimální potravní stanoviště trvá, a tak rybář, který se dost možná zaraduje z odstřelu několika ptáků, bude o týden později sledovat jejich „náhradníky“. Střední Evropa je prostě báječným místem pro zimování kormoránů, což je zřejmě fakt, který nedokážeme ovlivnit.

Obdobně tomu ale může být i s lidskou společností. Také pro mnohé lidi z různých koutů naší planety je střední Evropa báječným místem pro život. Kormoráni vytvářeli své migrační trasy po dlouhá tisíciletí, lidská společnost se vyvíjí mnohem rychleji. I v tomto případě se musíme připravit, na to, že jednoduchá řešení zpravidla nepřinášejí tolik žádané optimální a dlouhodobě udržitelné řešení situace.

Pozvánka

Chcete–li vidět zblízka kormorány i jiné zajímavé ptačí obyvatele zimní Vltavy, poslechnout si pár slov o nich a podělit se o zážitky z procházky novoroční krajinou, pojďte s námi dne 3. ledna 2016 na procházku po dobrodružné stezce z Dolu do Řeže. Sraz bude v 13.15 u libčického přívozu. Nezapomeňte na teplé oblečení a obutí a svačinu a pití pro děti i pro sebe.