Pro komunální volby platí tzv. listinný poměrný systém. Každý volič má stejný počet hlasů, jako je členů zastupitelstva, tedy u nás v Libčicích je to 15 hlasů.

S těmi může naložit třemi způsoby

1. Může vybrat pouze jednu volební stranu a tím volí všechny její kandidáty. Pokud v rámci této strany křížkuje, je hlas platný, ale ke křížkování se nepřihlíží.
2. Lze také dát část hlasů vybrané straně (označit stranu) a doplnit vybranými x kandidáty z jiných stran. Vybrané straně pak připadne 15-x hlasů a křížkování v ní se nezohledňuje.
3. Třetí možnost je zakřížkovat 15 kandidátů napříč stranami. Všech 15 hlasů sice není nutné vyčerpat, pokud ale volič označí méně kandidátů, jeho ostatní hlasy propadají.

Skutečnost, kterou lidé (včetně volených kandidátů) běžně nevědí, je, že označením vybraných kandidátů volič dává těmto osobám pouze preferenční hlasy, ale volí přitom poměrný počet kandidátů dané volební strany.

Jak se obsadí místa v zastupitelstvu?

• Při výpočtu výsledku voleb se sečtou hlasy, které získala volební strana jako celek (tedy zmíněných 15), s hlasy pro její jednotlivé kandidáty. Na základě součtu získá strana poměrný počet mandátů, přičemž strany, které nepřekročí 5% hlasů, ze hry vypadnou a jejich podíl si rozdělí ostatní.
• V dalším kroku se přidělí zastupitelská křesla podle pořadí na volebním lístku od shora dolů. Zde teprve může kandidátovi pomoci „křížkování“; ale pouze za předpokladu, že získá o 10% více hlasů, než je průměrný počet získaných hlasů na kandidáta v rámci jeho strany – tím se posouvá na první místo. Pro posun na kandidátce je tedy potřeba být výrazně lepší než ostatní. Paradoxně tím dochází k tomu, že oblíbená osobnost na dolní části listiny, která získala více preferenčních hlasů než lídr strany, může zůstat bez mandátu, ačkoliv „svými“ hlasy straně výrazně pomůže.

Jak se volí rada a starosta města?

Vzniklé zastupitelstvo volí starostu, radu města, místostarostu a další funkce. Shodnout se musí vždy nadpoloviční většina zastupitelů a dohoda může být velmi složitá, uvážíme-li, že většina přítomných starostou být ani nechce. Na toto rozdělení tedy nemá již volič sebemenší vliv a musí důvěřovat zastupitelům jím zvoleným. Volte tedy 10.-11. října 2014 s rozmyslem!

Zdroj článku: Lebeda, T. 2009. Komunální volby klamou. Acta Politolgica, vol. 1, no. 3, s. 332 – 343. Dostupné online.