V tomto díle ankety odpovídají:

• Karel Prášil, architekt žijící v Libčicích

• Petr Nový, archeolog z libčického pracoviště Středočeského muzea Roztoky

• Martin Šimon, sociolog, analytik

Karel Prášil, architekt žijící v Libčicích

Příležitost pro rozvoj Libčic vidím v zapojení areálu šroubárny do struktury města

1. Náměstí bývá centrem obce, Libčice klasické náměstí nemají. Potřebujeme (potřebují) jej? Kde by podle vás mělo být? Jak by mohlo vypadat a k čemu by mělo sloužit?
   • Otázka náměstí, případně jiné formy veřejného prostoru v centru města je složitá a měla by být řešena urbanistickou studí širšího centra. Vzhledem ke své náročnosti by měla být tato studie svěřena renomovaným architektům.

2. Co Libčicím z vašeho pohledu chybí, do čeho by se mělo investovat, co by se mělo změnit, zlepšit, doplnit, rozšířit?
   • Příležitost pro rozvoj Libčic vidím především v zapojení areálu šroubárny do struktury města. Areál leží ve strategické poloze mezi městem a řekou a obsahuje cenné památky industriální architektury. Jeho zpřístupněním a doplněním lze získat významnou rozvojovou plochu. Současně se město dostane do atraktivnějšího kontaktu s řekou. Další potenciál rozvoje Libčic může ležet v napojení města na cyklistickou stezku Drážďany – Praha. Lze předpokládat, že turistický význam této trasy bude nadále růst.

3. Radnice v prosinci představila studii “Městský dům s náměstím.”
   Viděli jste ji? Jak se vám líbí?
   • Studii jsem viděl, bohužel bez znalosti zadání. Líbí se mi idea vytvoření veřejného prostoru i za cenu demolice měně cenných staveb. Nicméně si myslím, že studie právě v tomto selhává. Nové náměstí nevytváří a stávající upravuje pouze esteticky. Za diskutabilní také považuji umístění domu se sálem v ohybu křižovatky bez potřebné rozptylové plochy před domem.

Petr Nový, archeolog z libčického pracoviště Středočeského muzea Roztoky

Je třeba rozbít silniční smyčku

1. Náměstí bývá centrem obce, Libčice klasické náměstí nemají. Potřebujeme (potřebují) jej? Kde by podle vás mělo být? Jak by mohlo vypadat a k čemu by mělo sloužit?
   • Město neprošlo při svém vzniku tradičním procesem, kdy jeho centrum bylo uzpůsobeno konání trhů a možnosti shromažďování obyvatel. Tento nedostatek se mohl vyřešit při sloučení Libčic s Letkami. Nestalo se tak, centrum obsadila křižovatka, která, dle mého, je a bude křižovatkou. Na straně druhé zde již náměstí (Svobody) existuje, vzniklé dle “středověkých principů” rozšířením přístupové cesty do Libčic. Leží v ose města a na křižovatku navazuje.

2. Co Libčicím z vašeho pohledu chybí, do čeho by se mělo investovat, co by se mělo změnit, zlepšit, doplnit, rozšířit?
   • Libčice trpí Prahou a sousedními Kralupy, stejně tak i svou polohou na konci cesty, která nikam nepokračuje, ale vrací se zpět. Chtělo by to tuto pomyslnou silniční smyčku rozbít, nabídnout a zatraktivnit další směry cestování při řece a přes řeku tak, aby se město stalo křižovatkou a nebylo jen odbočkou ze silnice Praha – Kralupy. Velkým problémem pro rozvíjející město je pískovna. Přerušila původní přístup do města a nevytváří městu dobrou kulisu. Na náměstí by mělo být možné zaparkovat a hlavně se dobře najíst a napít. Každé město má mít i kavárnu/cukrárnu. Myslel bych také na seniory, líbí se mi odpočinkové kouty s lavičkami a možnostmi venkovních her a relaxace.

3. Radnice v prosinci představila studii “Městský dům s náměstím.”
   Viděli jste ji? Jak se vám líbí?
   • Studie se mi velmi líbí, ale nedokážu se zbavit dojmu, že půjde o zajímavý dům na křižovatce.

Martin Šimon, sociolog, příležitostný analytik

Měli bychom přemýšlet o tom, jak dělat věci kvalitněji

1. Náměstí bývá centrem obce, Libčice klasické náměstí nemají. Potřebujeme (potřebují) jej? Kde by podle vás mělo být? Jak by mohlo vypadat a k čemu by mělo sloužit?
   • Libčice jsou de facto tři vesnice, takže by měly mít tři návsi, na které místní během pár minut dojdou pěšky. V Libčicích jako náves funguje trojúhelník nádraží – potraviny – škola, v Letkách dvojice náves – nádraží, na Chýnově je místo návsi lavička u hospody. Historicko-morfologicky a konfigurací terénu mají současné Libčice tvar podkovy, takže populační těžiště obce, kde obvykle bývá náměstí, leží mimo zastavěnou oblast. Je tedy nesmysl lpět na idee klasického náměstí, spíše je potřeba se kriticky zamyslet nad současnými (a budoucími) veřejnými prostory v našich třech vesnicích a zkvalitnit je tak, aby plnily funkci návsi, to jest poskytovaly příležitosti k potkávání. Největší deficit vidím v tomto ohledu na Chýnově, kde dostala před lidmi přednost auta a kde je špatná síť komunikací. Situace v Letkách je teď nepřehledná, město zde do značné míry na tvorbu veřejného prostoru rezignovalo a nechalo ji v rukou developera. V Libčicích jako náves funguje nádraží a fronta u obchodů, prostor pro klidný střed města by se nabízel směrem do Libušiny ulice, ale tam jsou opět jen auta. V minulosti tam bylo hodně nemovitostí k prodeji, tj. byla šance propojit prostor s parkovištěm u nádraží a získat místo pro náměstí, ale chyběla k tomu koncepce a dlouhodobé uvažování.
     Spíš než absence “náměstí” mne trápí absence pěších tras v prostoru okolo města na obyčejné procházení se. Silnice okolo města jsou úzké, šikmé, nepřehledné, a pro auta, tj. nic vhodného na procházení. Přitom by stačilo udělat kus od cesty stezku nebo založit alej se stromy. Chytřejší obce okolo Prahy si důležitost ochrany veřejných a odpočinkových ploch pro kvalitu života obyvatel uvědomují, tj. mají třeba značené procházkové trasy po okolí své obce mimo silnice. Zeptejte se jich, jak se jim líbí. Nedělní “fronta” procházejících se od náplavky ke zdymadlu naznačuje, že v Libčicích tyto trasy chybí.

2. Co Libčicím z vašeho pohledu chybí, do čeho by se mělo investovat, co by se mělo změnit, zlepšit, doplnit, rozšířit?
   • Libčicím podle mého soudu nic extra zásadního nechybí. Problém není v kvantitě infrastruktury, ale v její kvalitě. Neměli bychom si vymýšlet další nesmysly jako rozmazlený fracek v hračkárně, ale měli bychom přemýšlet o tom, jak dělat věci kvalitněji. Postavit další šunty umí každy moula, ale změnit současný stav na kvalitnější je to, co bychom měli chtít. Ano, máme chodníky, ale v řadě ulic jsou moc úzké (Chýnovská), někde zase nesmyslně šikmé (Zahradní), někde na sebe vůbec nenavazují (Hřbitovní), atd. Ano, máme vánoční výzdobu na lampách, ale vypadá jako z výkupu vyřazených ozdob stejně jako lampy samotné. Ano, máme nádraží, ale peron je plný vajglů a okolní prostory plné pohozených odpadků. Ano, máme náplavku, ale stále na ní nic není. Ano, máme vyasfaltované ulice, ale bez zelených pruhů trávy na okrajích jsou jaksi hnusné. Ano, máme koupaliště, ale buď zeje prázdnotou nebo kvete jako Brčálník. Ano, prodali jsme pozemky pro špitál, ale pořád tam roste jenom plevel. V Libčicích by se mělo investovat do řešení dlouhodobých infrastrukturních problémů, které nejde řešit ad hoc, respektive, které vyžadují větší finanční investici. Např. nebezpečné úseky v Hřbitovní a Vltavské, jáma na koupališti, policie u školky, okolí areálu šroubárny, křižovatka Na zabitém, městský bytový fond, kryté parkování na Sahaře, chátrající objekty (obchod v Letkách), kotelna na Sahaře, atd.

3. Radnice v prosinci představila studii “Městský dům s náměstím.”
   Viděli jste ji? Jak se vám líbí?
   • Vizualizaci jsem viděl na webu, docela se mi graficky líbila. Ale pak jsem si vzpomněl, že jednu radnici už máme na druhé straně křižovatky. Že bychom potřebovali dvě radnice, jako to má Evropská unie? Nebo dvě mauzolea, jako to má Lenin? Taky jsem si potom uvědomil, že se mě nikdo neptal, jestli chci platit za druhou radnici. Za stejné peníze by šlo mít popelnice zadarmo asi 5 let, což by pravidelně potěšilo rozpočet každé libčické domácnosti. Raději bych dal peníze obyvatelům Libčic, než sponzoroval bohaté stavební firmy.

Další pokračování již dnes večer!