Osmá Otevřená Zahrada

Letošní festival zvýšil skóre pěkného počasí ku dešti na 6:2. K tomu již tradičně nabízel za málo peněz hodně muziky.

DSC_0071 DSC_0218 DSC_0358


Zde je zapotřebí poděkovat sponzorům, bez kterých by to všechno bylo úplně jinak. Dík patří Státnímu fondu kultury, ÚJV Řež, a.s., městu Libčice nad Vltavou a Výzkumnému ústavu včelařskému na Dole.

Všechno začalo už ráno. V 10 hodin se sešlo 25 zpěváků a zpěvaček v sále ZUŠ a pod vedením Pavly Fendrichové prošlo jarní transformací v práci s hlasem – ladili jsme postoj, protože nástrojem zpěváka je celé tělo; zkoumali, co se děje mezi dvěma tóny; ukázkově jsme se rozezpívali a dílnu uzavřela krásná písnička Leoše Janáčka „Jabluňka“.

Vlastní festivalový program zahájila Scandula – Missou brevis od Zdeňka Fibicha pěkně a důstojně oslavila své 25.výročí od založení a součástí jejího vystoupení byla i gratulace členů sboru sbormistrovskému páru Janu a Naďě Šindelářovým.

Pak přišly na řadu libčické děti – Malí muzikanti s posilou z flétnové třídy D. Vrobela a z kytarové třídy K. Judové z místní ZUŠ otevřeli jarní program písničkou Petrklíč Petra Ebena. Poté se k nim přidaly tanečnice a tanečníci zuškové přípravky. Společně předvedli dvě písničky – Čápa J. Pavlici a Ptačí koncert P. Jurkoviče, při kterém děti překvapily posluchače nápaditou choreografií s krásnými kašírovanými maskami na hlavách tanečníků a také tím, jak zvládly zazpívat i trojhlas. Však také byly odměněny obrovským potleskem a výborným perníkovým ptáčkem od Magdaleny Hellebrandové (Magdalenko, díky!).

Zanedlouho začala ve vypravěčském stanu první dvě pohádky vyprávět Dominika Šindelková. Její podání pohádky o žabákovi Kvakvafovi, co nesnášel vodu a ze všeho nejvíc si přál stát se člověkem, přilákalo nejen děti, ale i pořádný hlouček dospělých. Bavili jsme se všichni náramně.

A byl tu druhý koncertní blok. Zahájil ho pražský Ensemble Guillaume s několika renesančními madrigaly a jedním zbrusu novým z pera sbormistra souboru Lukáše Vendla na text R. Steinera.

Následoval sbor ze sousedství – roztocký Local Vocal, který měl přichystanou hudbu období baroka s velikonoční a svatodušní tematikou. A jako třetí nastoupil mladý pražský sbor Subito. Hned ze začátku oživil svůj krásně čistý zpěv doprovodem dvou violoncell a perkusí a nabídl všem posluchačům dramaturgicky zajímavý a ucelený pořad skladeb z Baskicka, Estonska i Čech.

A bylo tu druhé vypravěčské intermezzo – Justin Svoboda odvyprávěl dva staré příběhy o soudci Ookovi a pohotově zařadil na menu hostiny soudcovského dvora i chléb s máslem, na který byl dětmi dotazován…

V tu dobu také pomalu docházely koláče od Lasíků, kterých asi nikdy nelze přivézt dostatek. Naštěstí měla Mirka Koušová se svým týmem v nabídce i dvě polévky a párky, takže hlady na zahradě doufejme nikdo netrpěl. Mockrát Mirce za starost s občerstvením děkujeme!

Dokud bylo na zahradě slunečno a vlídno, byla Katka Tetivová ve výtvarné dílně doslova obležena všemi, kdo si chtěli vyrobit půvabnou zvonkohru. Podívejte se, jaká to byla krása.

Také lanový park, který v pátek několik hodin chystali Petr Nehasil, Tomáš Lisý a Tonda Bloman, málem praskal ve švech. Houpačky, pavučina a slack-line – co víc si mohly děti přát?

Podvečer patřil dvěma velmi rozdílným vystoupením. Nejprve nás Ridina Ahmedová a Petr Tichý vzali na exkurzi do světa loopingu, experimentální práce s hlasem , zkrátka do světa hudby, která se neomezuje notovým zápisem ani textem. Aby dostáli jarní tematice festivalu, zařadili i jazzový standard Joy Spring. Pak nastoupil Bohemiachor a už jenom svým počtem 56 členů slušně kontrastoval uskupení HLASkontraBAS. Bohemiachor je netradiční sbor, který se schází 4x ročně. Tvoří ho zpěváci a sbormistři z celých Čech i Moravy. Letos měli víkendové soustředění v libčické základní škole a tak nebyl problém, aby si odskočili odezpívat koncert vedle do kostela. U dirigentského pultu se krom hlavního sbormistra Víta Novotného vystřídali další dva členové Bohemiachoru a slyšet jsme mohli různorodou směs muziky srbské, něco od Hradišťanu i song Bobbyho McFerrina.

Poslední vypravěčský vstup si Dominika a Justin spravedlivě rozdělili a kvůli hojné dětské účasti museli zrušit „dospělácký“ příběh. Hravě jej nahradili příběhem o vodníkovi.

S mírným skluzem se přiblížilo poslední festivalové dvojčíslo. Dvě kantáty Bohuslava Martinů nemívá člověk štěstí slyšet pohromadě, ačkoliv k sobě patří. Otvírání studánek a Mikeš z hor tvoří krajní opusy z cyklu čtyř podobně laděných kantát na texty Miloslava Bureše. Pozorný posluchač jistě rozpoznal, že se v Mikešovi ozve téma „Klíče od domova“ z Otvírání studánek.

Otvírání studánek v podání Mikrochoru se sólisty a muzikanty pod taktovkou Lukáše Prchala bylo navíc ozvláštněno premiérou nové choreografie, kterou ve spolupráci se svými kolegyněmi a dětmi ze 4.ročníku tanečního oboru ZUŠ Libčice vytvořila Lucie Charouzová. Krása sama – to lze snad rozpoznat i z fotografií. Mikeš z hor byl možná pro některé posluchače už za hranou jejich možností koncentrace. Nicméně tvořil logickou tečku celému dni. K večeru se citelně ochladilo, a tak příběh o pasáčku Mikšovi, který zažene své stádo koz na vršek kopce a tím jej uchrání před mrazem a fujavicí, nabyl na aktuálnosti.

Co dodat? Snad jen přání, které pronesl dirigent Lukáš Prchal v kostele: Ať se festivalu daří jako doposud a ať jeho organizátorům dlouho vydrží síly!

 

Jeden komentář

  1. Kateřina Judová napsal:

    Kdo by rád slyšel závěrečné číslo letošního festivalu ještě jednou, ten je srdečně zván v úterý 28.6. do modlitebny v Korunní 60 na Praze 3. V 19:30 zde má koncert Mikrochor. Tanečnice a tanečníci budou opět tančit studánkovou choreografii L. Charouzové a kromě hudby B.Martinů budou ke slyšení ještě Moravské dvojzpěvy A. Dvořáka v úpravě L. Janáčka.

Odpovědět

Můžete použít tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>