Obvykle si vedení města svého lékaře váží

Poznámka redakce: Byli jsme panem doktorem Josefem Blechou požádáni o zveřejnění následujícího textu. Rádi jeho prosbě vyhovujeme. Činíme tak v nekrácené podobě.

„Rada města se usnesla, že má starosta projednat řešení organizace čekání pacientů v ordinaci praktického lékaře,“ usnesla se 2. září rada města. Dodnes mě starosta nekontaktoval. Odmítá do ordinace přijít. O usnesení jsem se dozvěděl pouze z novin a z toho, že mi sestřička řekla, že jí starosta náhodně v obchodě osočil, že si lidé říkají, že někdy musí čekat před dveřmi ordinace. Pro starostu zřejmě vyřešeno. Tím, že se mnou ani nemluvil. A takhle je to od už od března. Ani náznak dobré vůle nebo nabídky pomoci, jak situaci lépe zvládnout. Jen se teď rada usnese, že má starosta zasáhnout do něčeho, čemu ani zbla nerozumí.

Máme jasná doporučení od Sdružení praktických lékařů potažmo České lékařské komory, krajského úřadu a od zdravotních pojišťoven.

Rozhodně se tady nenudíme. Moji pacienti situaci chápou. Ani já z ní nejsem nadšený. Myslíte si, že nás baví být celý den v ústence, brýlích, eventuálně štítech, rukavicích, psát on line žádanky, instruovat lidi s Covidem a trasovat je, protože to nikdo nedělá?

A to ani nemluvím o tom, že vstupem za branku domu Letecká 111, jste na Mém pozemku, v Mém domě a v Mojí ordinaci. Soukromé vlastnictví. Jistě to znáte z řady developerských projektů členů rady, pro které váš Liběhrad a jeho satelity libčické „TOP09“ a „ANO“ odhlasovávají v té či oné verzi podporu z rozpočtu, který by jinak měl sloužit občanům celého města, nejen vašim straníkům.

Na jaře, když pandemie začala, se úřady uzavřely, včetně toho v Libčicích. Mne, jako lékaře zabezpečujícího zdravotní péči v Libčicích, starosta ani nikdo z města s konkrétní nabídkou pomoci vůbec nekontaktoval, v ničem nepomohl, nenabídl ochranné pomůcky, které město dostalo z krajského úřadu a mělo jich dostatek.

Na rozdíl od úřadu jsme ale já a mé zdravotní sestry samozřejmě pracovali dál, jak nejlépe jsme mohli.

Před otevřením ordinace jsem musel jezdit do Jílového, do centra vydávání ochranných pomůcek, kde jsme dostali na ordinaci slovy jeden respirátor a 3 obyčejné roušky na týden, zatímco město bylo vybaveno dostatečně. Štíty jsme dostali od firmy Průša 3D tisk zdarma, desinfekci jsme sháněli obtížně, i když ji vyráběli hasiči, za což jim patří dík. Nikdo z rady města si na nás nevzpomněl, i když do mé ordinace chodí. Mimochodem, prozatím jsem utratil 50 000 Kč za ochranné prostředky, které nám nikdo neproplatí.

A teď se rada usnese, že má starosta řešit organizaci čekání pacientů. Nehoráznost.

Inu, v nouzi poznáš přítele. Tak vypadá jednání městského úřadu, v jehož čele stojí již skoro tři období pan starosta Bartoš, z toho druhé dvě období jen jeho Liběhrad. O satelitech TOP09 a ANO se nemá cenu vyjadřovat, vznikly jen pro volby.

Za tu dobu se mnoho změnilo, když tu Liběhrad zavedl vládu strachu, vyhrožování, šikany, udávání, fízlování, kontroly nad vším jako za hluboké totality.

Příště můžete na radnici  řešit, že vedle v obchodě mají chléb, který vám nechutná, pivo, které nepění nebo zmrzlinu, která teče, a odhlasovat to na radě města. Tak jako za komunismu před rokem 1989.

Pana starostu i další z rady rád ve své ordinaci uvidím, protože jsem nikdy nedělal a nebudu dělat rozdíly u pacientů, jaký je kdo člověk. Bohatý či chudý, z koalice či opozice, Turek nebo Žid. Ale toto byla nejhnusnější věc v životě, kterou jsem zatím zažil. V Libčicích od představitelů vedení města.

V každém jiném městečku či vesnici svému lékaři pomáhají, stávající vedení Libčic jím jen opovrhuje.

Nejenže jste mě nikdo z města nepomohl vybudovat ordinaci, finančně nepřispěli nebo třeba jen nepomohli přestěhovat se z Kulturního domu, který se v té době prodal. Naopak mi město napařilo pokutu za to, že dávám věci do kontejneru, protože nemám vlastní popelnici. I když jsem ji v Kulturním domě měl. Vy nejste ani schopni namalovat žlutou čáru na chodník, o kterou jsem 3x řekl panu Čermákovi, aby tam lidé neparkovali a mohl tam zastavit vůz rychlé zdravotnické pomoci.

A proč to všechno píšu? Protože nemám jiné cesty se bránit.

Manipulaci s lidmi umí vedení města dokonale. Buďte si jistí, že tomuto vedení města na lidech záleží jenom před volbami, aby mohli pokračovat ve svých developerských projektech.

Posílení sítí, kanalizace, vody, elektřiny nad koupaliště za naše peníze? Co se děje tady, je naprosto neuvěřitelné a skandální.

Pokud lidé sledovali předvolební klipy do voleb do Středočeského kraje, bylo to až do očí bijící.

Martin Kupka jako lídr ODS prezentoval i svoje Líbeznice – nádherné město, stejně tak jako Mnichovice Petry Peckové za STAN, budoucí hejtmanky. Kde se starosta stará o lidi a ne sebe a svoje spolustraníky, tam obec vzkvétá.

V Libčicích jsem 20 let.

První období za starostování paní Ing. Chrtové, druhé období již s Liběhradem, ale ještě s Bc. Štětkou a lidmi, kteří jsou dnes LOS, to se s městem něco dělo, proměňovalo se k lepšímu, vzkvétalo. Vzniklo Oranžové hřiště, zateplení školky, připravila se řada dalších staveb a projektů, které další zastupitelstvo jen dokončilo, ale nové už nezačalo.

V těch dvou posledních obdobích, jenom s Liběhradem, nemáme Líbeznice ani Mnichovice, ale máme takový náš malý Okres na severu se soudruhem tajemníkem Pláteníkem.

Všude se jen betonuje, čemuž radnice vzletně říká investice.

Ne to opravdu nejsou investice – pouhé opravy a údržba. Pokud se tady ve městě  do něčeho investuje, tak směrem k developerským projektům soukromých osob.

Ať se jednalo o sítě a asfalt k soukromému komplexu Ke Studánkám,

který měl být původně resortem – samostatným a odděleným od zbytku města, bez přístupu ostatních lidí. Pak ale přišla finanční krize, peníze investorům došly, pozemky se neprodávaly. A tak přispěchalo město a dostavělo silnice za peníze všech občanů, do kapes majitelů zasíťovaných pozemků. Tam to začalo a zjistilo se, že to prochází. Investor-majitel a zároveň radní, dobrý model.

Tak proč to nezopakovat ještě několikrát? Peníze mohly být využity jinak,

třeba jako finance na Dům s pečovatelskou službou v místě seřadiště, dokud to byl ještě pozemek města. Nakonec byl pozemek prodán za tak malé peníze, za které by si ho rád koupil každý z libčických spoluobčanů. Za tak nízkou cenu se pozemek v Libčicích normálně sehnat nedal. Vím o tom své, když jsem stěhoval ordinaci.

Starostovi jsem tenkrát řekl, že by město mělo být majitelem budoucího zařízení. Nemusí ho provozovat, ale jako majitel by město mělo vliv na to, kolik lidí z Libčic by zařízení mohlo využít. Ale ne, město již mělo jiný záměr, starosta jen blufoval. Za dva dny Liběhrad v zastupitelstvu protlačil prodej pozemku, který byl původně v odpočinkové zóně, firmě RHG Roztoky. Tím ztratilo vliv a žádný občan z Libčic nebude mít žádné přednostní právo.

Seřadiště

Bude tam sociálně-zdravotní zařízení, pravili za RHG.
A muselo se tenkrát prodat v úžasném spěchu,

protože by si to RHG „mohlo rozmyslet“. Inu, máme víc než pět let poté a nic se nestaví, nic se neděje a nikdo ani pořádně neví, co tam má vzniknout.

Ale nezoufejme. Až se tam jednou něco začne stavět, bude to standardní Alzheimer centrum

podpořené penězi z EU i od státu. Takové, kde jednolůžkový pokoj stojí měsíčně kolem 35 000 korun a dvoulůžkový cca 25 00 Kč.

Mohlo to být jinak. To by ale město muselo chtít. Ale on Liběhrad nechce. Nechce, aby kvůli osmdesátiprocentní dotaci muselo proběhnout standardní výběrové řízení na stavební práce a na provozovatele, protože pak by je čekala externí kontrola.

Poslední snad jsou ty „investice“ do parkovišť.

Ano, parkoviště jsou nutná, aut přibývá, jsou jich plné ulice, je jich plno kolem vlakových nádraží. Takže se v Letkách porazily nádherné břízy, chraňme zeleň! a buduje se betonové parkoviště nad domem, do kterého poteče voda při tání sněhu nebo průtrži mračen. A to nemluvím o likvidaci části zahrádek v Letkách u kolejí na stavbou dalšího parkoviště.

Nebojte, včas se dozvíme, že to město staví proto, aby lidé, kteří jedou na vlak, měli kde zaparkovat. Kouzlo je v detailu. Nový obrovský dům v Letkách musí mít dle zákona parkovací místa. Ale kde je vzít? Lidé, místo toho, aby se z domu dívali do zeleně a na břízy, uvidí jen auta a nad nimi cestu, tedy zase auta. A takhle si tu žijeme.

Pane starosto, pánové radní, žádnou pomoc nebo podporu už od Vás dávno nečekám.

Na to Vás už moc dobře znám. Jenom Vás prosím – alespoň teď – dělejte to, co vám jde nejlíp, to jest nedělejte nic. Nechte nás v klidu pomáhat lidem, kteří to teď potřebují ještě trochu víc než obvykle. Je to naše práce, naše poslání a můžete mi věřit, že ji děláme jak nejlépe to v dané situaci lze.

Vy, pane starosto, nejste ani schopen lidem vysvětlit, že to jinak nejde

a že to takto funguje v ordinacích v celé republice. Nejste schopen postavit se lidem čelem. Místo toho dál i v této situaci hrajete nějakou podivnou politickou hru. Místo, abyste nabídl pomoc, jenom děláte, že něco děláte, protože máte pocit, že vám to pomůže v dalších volbách. Jak laciné.

Pokud byste chtěli lidem skutečně pomoct, můžete začít těm starším nakupovat a rozvážet, aby nemuseli zbytečně chodit mezi lidi.

Vy si ale teď opět zamknete úřad. Tak jako na jaře nebudete dělat nic. Otevřete na dva-krát-pět směšných hodin a ještě se budete potit strachy.

Asi si neuvědomujete, že když se nakazím Covidem, budu minimálně 14 dní doma, sestry v  karanténě.

Pak tedy požádám vás a ostatní z radnice, aby šli místo nás, když jste tak nepostradatelní a nenahraditelní.

Na závěr mi dovolte jedinou věc. Chtěl bych tímto požádat, a v celku i poprosit, ženu, které si nesmírně vážím, považuji ji za vzdělanou a inteligentní, paní Ing. Zuzanu Bělohradskou, aby rezignovala na svůj post

na radnici. Pro ně, pro Liběhrad, jste pouhá zvedačka ruky. Nevěřím, že se zúčastňujete toho, co se na radnici děje. Odpovědnost ale nakonec půjde i za vámi. Píšu to se vzpomínkou na svojí předchozí zdravotní sestřičku Martu, usměvavou, pracovitou, obětavou. I ona se nechala Liběhradem zlákat. Po zhnusení z prvního období kandidovat odmítla a ostatní z radnice jí přestali zdravit.

Jsem tu dvacet let a mohu srovnávat. Každý den vidím nepravosti, které vyvrcholily útokem na mne a na moje velmi obětavé a pracovité sestřičky.

S úctou ke všem obyvatelům Libčic a s přáním pevného zdraví

Váš současný, minulý nebo budoucí praktický lékař
Josef Blecha

komentáře 3

  1. Ilona Chrtová napsal:

    Pan doktor Blecha perfektně shrnul zájmy vedení města. Do očí bijící prosazování vlastních zájmů lidi z vedení města bohužel znám. Třeba tenhle článek otevře oči těm, kteří to odmítají vidět. Co si rada města dovolila vůči panu doktorovi, je v roce 2020 něco nepředstavitelného. Kdo netuší co byla totalita a papaláštvi, tak tady má nejlepší ukázku.

  2. Mirek V. napsal:

    S tímto článkem do puntíku souhlasím. Do očí bijící arogance moci.

  3. Martin Š. napsal:

    „Mne, jako lékaře zabezpečujícího zdravotní péči v Libčicích, starosta ani nikdo z města s konkrétní nabídkou pomoci vůbec nekontaktoval, v ničem nepomohl, nenabídl ochranné pomůcky, které město dostalo z krajského úřadu a mělo jich dostatek.“

    Shrnutí „Libčické situace“ od pana doktora je vypovídající, nicméně v jednom ohledu míjí realitu fungování komunální politiky. V malé komunální politice nemusíte dělat svojí práci dobře, stačí, když důsledně „šlapete“ po všech ostatních, kteří by ji mohli dělat lépe.

Odpovědět

Můžete použít tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>