Martin Sekera, historik, ředitel knihovny Národního muzea a člen Libčického občanského spolku LOS byl jedním z hostů pořadu Českého rozhlasu Historie Plus, tentokrát s tématem “Maloměsto versus velkoměsto 19. století”.

Najdeme ještě dnes podobné vzorce životního stylu, stereotypy a jazykové přívlastky z období, kdy vlastenectví, národní zájmy i tradice se ideově a politicky stabilizovaly v 19. století? Jak žilo maloměsto a velkoměsto pod vlivem společenských, sociálních i průmyslových změn a které osobnosti se vymanily ze zažitých modelů?

V procesu industrializace a urbanizace si většina českých měst překvapivě dlouho uchovala maloměstsko – venkovský charakter, což mělo za následek přetrvávání až zakonzervování určitých stereotypů veřejného i občanského života. Vysvětluje na úvod našeho setkání historik a ředitel knihovny Národního muzea Martin Sekera.

Kdo je tedy maloměšťák? Má to slovo jen negativní konotaci? Hanlivé pojmenování maloburžoazního člověka, který nemá moderní názory? Je v něčem „omezený“? Zakrývá úmyslně svůj původ? Chce se dostat do vyšších pater společnosti – elity? Přetvařuje se, posuzuje situace a lidi bez argumentace? Má vůbec nějaké přednosti?

Maloměšťácké manýry a další vzorce chování i společenské stereotypy jsou předmětem zájmu literátů, sociologů i filozofů. Jedním z nich byl i Arnošt Inocenc Bláha (28. července 1879 – 25. dubna 1960) – sociolog, politolog, pedagog, který je autorem článku Maloměstská buržoasie a žurnalistika, který otiskl list Středa v roce 1912.

Během 60. let 19. století až do roku 1890 proběhla v životním stylu společnosti výrazná proměna. Aktivizace městského obyvatelstva, projevy angažovanosti a rozvoj spolkové činnosti se podepisují na společenském, kulturním a politickém ovzduší. Rebelové doby atakují místní správu a bourají klientelismus maloměsta. Vůdci politických spolků, mecenáši, bohatí podnikatelé se podílejí na veřejném životě, ale přesto stále přežívají zděděné stereotypy, malost a nadutost maloměšťáctví. Klientelismus v malých městech pro srovnání s 21. stoletím přetrvává dodnes a můžeme ho vidět na příkladu manipulace s pozemky. Sociální kontrola v malých městech byla oproti velkým městům 19. století většinou slabší, málo účinná, což umožňovalo některým hráčům ovlivňovat jednání místní samosprávy.

Sociální sítě jako důležitý kontrolní mechanismus

Již v 50. letech 19. století se objevují lidé, kteří svým stylem myšlení a aktivitou bourají vzorec maloměšťáka.

Příkladem může být Jindřich Fügner (12. září 1822 Praha – 15. listopadu 1865 Praha), český tělocvikář a jeden ze zakladatelů spolku Sokol. Buržoazní typ, mecenáš a člen řady spolků. Patřil ke vzdělaným představitelům pražského měšťanstva. Roku 1851 byl zvolen do pražského obecního zastupitelstva. Jako podnikatel získal zkušenosti v Německu, Anglii, Francii a Itálii. V roce 1855 se stal generálním zástupcem terstské pojišťovací společnosti „Nuova Società Commerciale d´Assecurazioni“ v Praze. Roku 1859 byl zvolen do pražské obchodní a průmyslové komory.

Samosprávný celek České republiky zahrnuje dnes přibližně 6240 obcí, z nichž zhruba 60 procent obyvatel České republiky žije v obcích do 500 obyvatel. Mezi obcemi, malými a velkými městy žije v prostoru tzv. maloměst 19. století cca 70-80 tisíc obyvatel.

autor: Lenka Kopecká
zdroj: https://plus.rozhlas.cz/malomesto-versus-velkomesto-19-stoleti-8767441