Připomeňme si, že v letech 2012-2014 se podobná skupina investorů pokusila nejprve získat od města finanční příspěvek na stavbu komunikace potřebné pro dokončení nové lokality s rodinnými domy. Poté, co se nakonec zřejmě zalekli možného právního postihu, návrh stáhli a nabídli městu pozemky pod budoucí komunikací jako dar. Na tom by nebylo nic divného, kdyby nešlo o pozemek bez zpevněného povrchu komunikace. V developerských projektech bývá podmínkou obce, že investor lokalitu “zasíťuje” a vybuduje ulice, které pak po dokončení zdarma předá obci, aby se o ně starala, třeba v zimě uklízela sníh. Ve “Studánkách” se na asfalt zdánlivě zapomnělo.

Argumentem pro přijetí “daru” tenkrát bylo i to, že vlastníci měli zpracovanou špatnou finanční rozvahu, která nepočítala s hospodářskou krizí, v jejímž důsledku se pozemky prodaly za nižší cenu a na komunikaci jim už nezbyly peníze. Ve výsledku komunikaci k soukromému projektu zafinancovalo město z daní všech občanů. Tolik ke kauze Ke Studánkám.