Je to tu. Už tenhle víkend to začne – pokus obnovit v Libčicích festival ochotnického divadla. Nejdřív v sobotu v kulturním domě předvede divadelní sekce Praha “Příběhy obyčejného šílenství“. O den později, tradičně v ZUŠce, přidá libčická LOĎ “Charleyovu tetu.” Rádi bychom se s vámi podělili o pár střípků z historie…
První zajímavost: Místo konání
Zdálo by se to jednoduché, že? Kde jinde než v Libčicích by se to mohlo konat? Ale podle všeho se ne vždy festival odehrál v Libčicích. Třeba rovnou ten poslední se zcela jistě prakticky celý přestěhoval do pražského Rubínu. Souvisí přesun “libčického” festivalu do Prahy s jeho zánikem? Vzpomene si někdo?
Program 20. ročník Libčického divadelního podzimu, 1983
- Dolní Břežany, Vizita, R. Jeffers: Pastýřka putující k dubnu
- Jílové, Divadlo MJF, I. Vyskočil: Haprdáns
- Hostivice, Paleta, R. Kraus: Slunečnice proti slunci
- Nučice, OB, M. Horníček: Dva muži v šachu
- Černošice, Anfas, Mokré duše pantomimická klauniáda
- Jílové, Přemysl, F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání
(toto jediné představení se neodehrálo v Rubínu)
Ale dost možná se v Praze hrálo v rámci LDP již dříve. Anebo s rostoucí vzdáleností – a v rámci bývalého Československa jste se od Libčic prakticky nemohli dostat dál, než do Košic – klesá přesnost zážitků. Jednu ze zmínek o LDP jsme totiž vypátrali až daleko na Slovensku (zde). A dovolíme si tu odcitovat informaci o souboru Košický Klečenov: Dedinské divadlo: “…V roku 1972 naštudovali hru Júliusa Ivana Barča: Matka. S tou vyhrali okresnú súťaž, takže v roku 1973 išli účinkovať na divadelnú prehliadku „Libčický divadelní podzim“ do Prahy. Bol to naozajstný úspech, iba málo dedinských divadiel z východu Slovenska sa dopracovalo na účinkovanie v hlavnom meste vtedajšieho Československa…” Co myslíte? Zkreslená vzpomínka, nebo se už v roce 1973 dehrával LDP v Praze?
A co tenkrát vyšlo tiskem?
My jsme narazili na pár článků v příslušných vydáních časopisu “Amatérská scéna,” který dodnes vychází (za skeny z archívu, viz. níže, díky Martinu Sekerovi). Divadelních přehlídek bylo v té době po celé republice spousta. Ochotníci hráli prakticky všude a hezké je, že to vlastně dodnes trvá. Odborníci na toto téma dodávají: “Jsme jako země pořád ochotnickou velmocí.” A tak měl časopis zaměřený na amatérské divadlo k dispozici spoustu podnětů.
Zmínky tedy nejsou nijak rozsáhlé, o několika ročnících se vlastně dozvíte jen to, že “byly”. Až ten poslední si zasloužil celou stranu – pochvalný článek doprovozený fotografiemi a dokonce celou fotgrafickou stránku na 2. straně obálky. Víc ve fotogalerii.
Další střípky o festivalu
Věřím, že po Libčických domácnostech se toho najde daleko víc. Pokud budete mít chuť se podělit, budu rád, napište mi. Nám z LOĎě se podařilo narazit na “čestnou zástavu”, odznáčky, a rodinou kroniku s výstřižky. I o ty se tu s vámi dělíme v obrazové galerii.
Články v následující galerii prý (alespoň z části) pocházejí z časopisu SPRÁVNÁ CESTA; časopisu pracujících podniku Šroubárna, Libčice nad Vltavou
Na závěr? Bratránek
Divadelních podzimů existuje víc. Jeden mají v Libicích nad Cidlinou, letos už 15. ročník a jmenuje se “Libický divadelní podzim“.
Zatím žádné komentáře.
Odpovědět