Až z Velkých Přílep k nám, jako poslední host Divadelního podzimu 2017, přijeli ochotníci z Divadla POKUS. To “až” je samozřejmě zcela nepatřičné, protože Přílepští jsou vlastně celkem blízcí sousedé, takže bude možná vhodnější jej použít teprve v souvislosti s předvedenou hrou. Ta nás zavedla “až” na samý okraj Bouloňského lesíku, ve kterém nejspíš většina z nás nikdy nebyla, ale přesto všichni dobře víme, že je “až” v Paříži.

A tak po Florencii a Milánu 14. století, ruské vesnici 19. století, Americe 60. let do mapy letošního divadelního podzimu přibyla i Paříž takřka současná.

O čem to bylo

Situační komedie popisuje, co všechno se může stát, když penzionovaný důchodce zastaví se svým vozem přesně podle předpisů na červenou. A pokud to vezmeme čistě statisticky, tak kromě jednoho profesora příběh obsahoval dva malíře, tři pasáky, tři lehké dívky a jednoho pastýře z malé venkovské farnosti. Dva ze tří pasáků během představení skonali. Nešťastnou náhodou, ale vysvětlujte takovou věc policii. K nim přibyla – úhledně zabalena do role koberce  – i mrtvola třetí, patřící nešťastníkovi, který neunesl své štěstí v hazardní hře. I třetí pouliční manažer měl namále, ale protože to byl vlastně sympaťák, nakonec svůj život spasil.

Doufám, že neprozradím příliš, pokud dodám, že nakonec všechno skončilo jako v pohádce, jen třikrát lépe. Protože všechny tři kněžky lásky našly své “pravé” a před koncem představení ukončily svou profesionální kariéru.

Máte-li zájem znát naše hodnocení přílepských kolegů a jejich kusu, zda-li to bylo dle našeho vkusu, pak místo prázdných hyperlativů konstatujeme pouze, že to bylo tak dobré, že na Pretty Woman byste museli jít do kina třikrát, abyste prožili stejně silný happyend. Je třeba dodávat víc? Pak snad jen, že potlesk byl dlouhý z rodu neutuchajících. Děkujeme za hezké divadlo. Zbytek můžete posoudit sami studiem fotek z představení.

Než to začne

…musí se začít o dost dřív, aby se stihlo udělat všechno potřebné proto, aby to vůbec mohlo začít.

První půle

Hokej se hraje na třetiny, fotbal na půle, s basketbalem je to ještě složitější. A divadlo? Jak kdy. Tentokrát se hrálo na dvě půlky s přestávkou, která vyšla přesně mezi obě části představení. Naštěstí.

Druhá půle

Bonus

S hraním divadla je spojena spousta věcí, které zas tak příjmené být nemusí. Ale musí být, aby bylo to divadlo. Za pánskou část souboru musím zmínit přípravu scény a hlediště. Spousta práce, tahání těžkých věcí, smontovávání něčeho co za dvě, maximálně tři hodiny budete zase rozebírat a odnášet…

A tady přidávám fotoreportáž o tom, že věcí, které nemusí být úplně příjemné a přesto je ochotníci podstoupí, je ještě mnohem víc. Aneb jak se z blondýnky stane černoška.