V říjnových Libčických novinách píše starosta jménem vládnoucí koalice bilanci jednoho roku jejího působení. Důsledně používá množné číslo – “my”. Např. “snad nám odpustíte”, “mezi naše investiční priority” a ocitujme i dětsky upřímnou pochvalu: “Samotné nás překvapuje, co jsme za pouhý jeden rok stihli udělat.”

Jedna z vět zní takto:

Je to pozoruhodná věta. Kdo rozumí českému skloňování přídavných jmen, dozví se z ní, že PhDr. Matoušek koupil buď zdravotně sociální zařízení, nebo koupaliště. Po chvilce přemýšlení dá čtenář přednost koupališti, protože zdravotně sociální zařízení bude v našem městě stát až za cca 3 roky, proč by ho tedy PhDr. Matoušek kupoval? To by musel být blázen, kupovat zajíce v pytli. A navíc ho přece chce sám stavět. Takže koupaliště koupil! Ne? Ne, koupaliště přece vlastní město a pronajímá ho, navíc co by s ním PhDr. Matoušek dělal, není to druh jeho byznysu.

Ta špatně česky napsaná věta není chyba autora článku, ale korektora LN, který má zodpovědnost za to, že zveřejněné texty budou jazykově správně vyjadřovat to, co jimi autoři chtěli sdělit.

Tím jazyková roztomilost končí. Stačilo k ní neopravit vztažné zájmeno “které” na “který”.

Správně pochopeno: větou se sděluje, že PhDr. Matoušek koupil od vládnoucí koalice pozemek u koupaliště. Je to věta pravdivá, prodej v zastupitelstvu odsouhlasili jen přítomní zastupitelé Liběhradu, TOP 09 a ANO. Jistě s nejlepšími úmysly na sebe vzali tuto zodpovědnost oceněnou na 1 200 000,- Kč do městské pokladny.

Je-li prodáno, musí být kupní smlouva. Důvěra zastupitelů v radu města je opravdu veliká, když si ji před podpisem nevyžádali k nahlédnutí. Rada města ovšem není povinna takovou smlouvu zastupitelům předem z vlastní iniciativy ukazovat, ani dávat schvalovat.

Jenže ani rada města ji před podpisem neprojednávala, žádné její usnesení o tom totiž nemluví. Ani to není porušení předpisu. Logicky z toho tedy plyne jedině to, že ji podepsal starosta mimo protokol jednání radních. Takže i radní musejí mít v starostu velkou důvěru, protože ho svým usnesením nezavázali ke konkrétní podobě smlouvy.

Snad tedy starosta smlouvu konzultoval s hodnověrným právníkem. Snad alespoň ještě s nějakým zkušeným městským úředníkem, který se mu na to podepsal do doprovodné dokumentace ke smlouvě. Měl by, protože městský úřad je veřejná správa a má se v oblasti finančních operací řídit vnitřním kontrolním systémem při přípravě před jejich  schválením, v době průběhu a při uzavření operací. Tak to vyžaduje zákon, který už leckdy přivedl do velkých problémů lidi nevinné jen proto, že ho náležitě nepoužili a dalo by se říci nevyužili. Snad je tedy smlouva v pořádku.

Zodpovědnost starosty je veliká a vyžaduje odvahu podepsat takovou smlouvu bez toho, aniž by jí požehnali aspoň členové rady města. Pan starosta je odvážný muž. A toto bych nepsal, kdyby byly smlouvy od určité výše finančního plnění zveřejňovány.