Také jste si mysleli, že za vysokohorskou turistikou je třeba jezdit do Rakouska nebo Švýcarska? Kdepak, hned za humny máme terén na půldenní výlet pro zkušené turisty a horolezce. Kdo se odváží, může se těšit na směle vedenou pěšinu nad propastí, více než stometrové převýšení, traverz suťového pole a jako odměnu panoramatický výhled na řeku v údolí a naši ves. Řeč je o výpravě k jeskyni Drábovna a na Velký vrch. Předesílám, že výlet není příliš vhodný pro malé děti, v Alpách by ho označili „nur für Geübte“. Vyhrabte ze skříně pohorky a pumpky, do batohu svačinu, vyrážíme!

Jeskyně Drábovna leží na úbočí Velkého vrchu, což je hraniční kopec rezervace Větrušická rokle, zhruba naproti ulici Pod Viničkou v Letkách. Z Libčic je nejlépe asi vyrazit přívozem na Dol a po červené turistické značce proti proudu. Druhá možnost je přes lávku v Řeži a pak zpět po proudu. Konečně třetí možnost pro opravdové dobrodruhy je vlastní loďkou.

Samotný výstup začíná na zmíněné červené značce v místech, kde právě končí (respektive začíná, pokud jdete od Řeže) kamenná navigace. Ti s GPSkami a smartphony mají nápovědu –  50 11.152 N  14 22.447 E. Najdete tam nevýraznou pěšinu prudce stoupající podél skalního žebra. Držte se blízko skal, protože zhruba ve třetině výstupu spatříte vlevo nahoře vstup do jeskyně. K ní je potřeba trochu popolézt, jistý krok v náročném terénu je nezbytný. Až si jeskyni prohlédnete, vyberte ze svého středu toho nejmenšího a nejhubenějšího a pošlete ho do maličké plazivky vlevo od hlavní síně. Zhruba po dvou možná třech metrech je malá jeskyňka, kde se můžete tak akorát vcelku pohodlně posadit. Ještě prozradím, že bystrý pozorovatel v jeskyni objeví malý komín – průchod na povrch mimo hlavní portál.

O něco výše nad jeskyní je mohutná, asi 10 – 15 metrů vysoká kompaktní skalní stěna, protkaná horolezeckými cestami. Cesty jsou dobře zajištěné a klasifikované vesměs stupni 8 a 9, tedy pro většinu z nás nezlezitelné. Kdo se tedy necítí na extrémní lezení, odpoutá se od žebra směrem vpravo a začne stoupat po sotva patrných kozích stezkách k vrcholu. Čím více vpravo, směrem do borového hájku, tím je cesta schůdnější.

Na vrcholu hřebene si vychutnáte velkolepé výhledy na Letky, Řež, ale i Libčice a sídliště Saharu. Hlavně si pořádně odpočiňte a zkontrolujte boty, jestli jsou dobře zavázané. Připravte se na to, že jestli Vás cesta nahoru potrápila, tak dolů to bude jestě horší.

Až budete potřetí klouzat po zadku, můžete se zasnít, jaké by to bylo, kdyby cestička nahoru byla trochu zpevněná, opatřená schůdky a možná i nějakou popisnou cedulí s flórou a faunou blízké Větrušické rokle. Doma, až vyndáte všechna klíšťata, ošetříte Betadinem odřeniny a prohlédnete fotky z celého dne, si projděte volební programy pro říjnové komunální volby. Určitě narazíte na podporu malých cest a výletních okruhů kolem Libčic.