Přesto nám tu předchozí generace pár unikátů zanechaly. A když si to člověk trochu promyslí a nakonec se odhodlá to přijmout, nemůže ho ani překvapit, že část z těch nejzajímavějších je k nalezení v průmyslovém areálu, který na první pohled nevypadá vůbec vábně a do kterého se asi ještě dlouho turistické výpravy pořádat nebudou.
Takže možná trochu troufale – podobně, jako má Ostrava svou oblast Dolních Vítkovic, máme my svůj areál Šroubáren a v něm třeba komínový vodojem, o jehož historii, jedinečnosti a významu se dozvíte víc v reportáži pořadu “Události v kultuře” (ČT24, neděle 3. srpna 2014). Industriální minulost přichází do módy a je fajn vědět, že naši předci stavěli hezké dokonce i továrny a že průmyslová historie Libčic není důležitá jen z hlediska “revolučního dělnického hnutí”.
PS: nejspíš se nikdo z nás nedožije doby, kdy se budou svádět boje o památkovou ochranu unikátních, stylově čistých a svou epochu dokonale charakterizujících skladových hal u Úžic na sjezdu z dálnice. Alespoň já bych raději umřel dřív, než se tak stane…
Ten náš starý komín je fakt hezký a zapadá do Libčic. Zato ten druhý, betonový, příliš velký. Kdyby se realizoval projekt Náplavka, mohl by se ten symbol uplynulé doby rozebrat.
Reaguji na povzdech k novému komínu v předchozím komentáři. O jeho plánovaném bourání píše pan Kosík na konkurenčních stránkách http://www.libcice-top09.cz/.