Nad načasováním konkurzu na ředitele základní školy kroutí hlavou odborníci i veřejnost

Jakmile zveřejnila radnice informace o vyhlášení konkurzu na místo ředitele naší základní školy, hned jsem se setkala s pověřeným ředitelem PhDr. Františkem Bahenským a probrala s ním aktuální situaci. Ostatně s panem ředitelem jsme spolu s kolegy z Libčického občanského spolku LOS v kontaktu od počátku jeho působení u nás. Průběžně se informujeme o změnách a kondici školy, ptáme se, čím můžeme vedení školy z opozičních lavic pomoci.

Dobrá základní škola rozhodně není samozřejmostí každé obce. Jsme přesvědčeni, že musí mít stoprocentní pozornost a podporu vedení města. Nejde jen o podporu materiální, ale především o podporu pedagogů a jejich vedení. Ti jsou zárukou kvality výuky i vztahů uvnitř školy.

Tentokrát jsem se setkala s panem ředitelem a jeho poměrně čerstvě jmenovanou zástupkyní PhDr. Šárkou Havelkovou. Probrali jsme nastalou situaci a vzájemně si vyměnili údiv z načasování konkurzu. Hovořili jsme však především o plánech pro další období a krocích, které pan ředitel chystá.

František Bahenský převzal školu na podzim 2020 a prožil s ní dva komplikované covidové roky, během nichž se snažil stabilizovat učitelský sbor a přilákat nové kvalifikované učitele. Po celou dobu jsem měla dojem upřímné snahy pana ředitele školu posunout, lépe pracovat s učitelským sborem jako celkem a zaměřit se na atmosféru ve třídách i na vztahy dětí s pedagogy. To však nelze změnit lusknutím prstu, ani jen tím, že si takovou změnu někdo přeje. Je to náročný proces vyžadující trpělivost od všech zúčastněných a hlavně chuť se do změn vůbec pustit.

Oznámení konkurzu na ředitele školy krátce před začátkem školního roku není dobrý signál ani pro rodiče nastupujících prvňáčků, ani pro rodiče a žáky ostatních ročníků. A pro učitelský sbor tuplem ne. Měnit šéfa školy v průběhu školního roku je nejistota jako hrom. Kompetence výběru ředitele školy na dalších nejméně 6 let by měla připadnout novému zastupitelstvu a radě města. Takový krok by se zkrátka neměl dělat nekoncepčně před volbami.

Zeptali jsme se proto těch, kteří jsou do dění ve škole vtaženi o něco více než běžný občan, jak situaci ve škole vidí, a kam by měla škola směřovat dál.

Jsou to přesně dva roky, co byl vedením naší základní školy pověřen PhDr. František Bahenský. Jak se škola za tu dobu podle vás proměnila?

Doc. Jakub Jirsa, Ph.D.
vysokoškolský pedagog, člen školské rady ZŠ Libčice zastupující rodiče

Pan ředitel převzal školu během covidu a poté, co odešla přibližně čtvrtina učitelského sboru. Jak se také následně ukázalo, vnitřní organizace školy byla v dosti žalostném stavu. František Bahenský dokázal školu personálně zajistit, nastavil vnitřní pravidla pro fungování školy jako instituce a začal ji připravovat na další možný rozvoj. Bylo to málo, nebo hodně? Je poměrně snadné rozbít či poškodit jakoukoli instituci (a školu zejména) a netrvá to většinou ani dlouho. Napravit a znovu vybudovat dobrou instituci, to je podle mne mnohem delší a složitější proces. Pan František Bahenský podle mne udělal první kroky tímto směrem.

Mgr. Zuzana Mošovská
psycholožka a psychoterapeutka, kandidující za Libčický občanský spolek LOS v komunálních volbách 2022
Jak se škola proměnila, mohu posoudit pouze na základě informací, které se ke mně dostávají od kamarádů či klientů, kteří mají ve škole stále děti. Stejně jako dříve záleží především na konkrétním učiteli, jeho přístupu k dětem, výuce i řešení problémů. Dle toho se také rodiče řídí při rozhodování, zda dítě na škole nechat. V tuto chvíli vnímám nedostatek kvalifikovaných pedagogů jako úplně stěžejní problém. Přístup školy k řešení různých problematických situací a komunikace s rodiči se také nezlepšila. Věřím, že pan ředitel Bahenský od začátku usiloval ve škole o zlepšení, ale nedostatek zkušeností se základním školstvím, nemožnost získat dostatek kompetentního personálu, který by změny podpořil i neochota využít podporu z venčí opakovaně nabízenou členy školské rady, vede k dalšímu úbytku žáků i pedagogů.
Doc. RNDr. Petr Musil, Ph.D.
vysokoškolský pedagog, člen komise školské a kulturní za Libčický občanský spolek LOS
Základní škola navenek působí vstřícněji a otevřeněji. Pan ředitel si uvědomuje stav, ve kterém školu přebíral, přiznává minulé, současné i budoucí problémy, které nezlehčuje, a snaží se hledat řešení a posouvat školu k vyšší kvalitě. Už v tom je velký rozdíl oproti minulému vedení ZŠ. Je třeba si uvědomit, že v uplynulých dvou letech bylo několik měsíců, kdy školy fungovaly jen on-line. Fungovaly tedy v krizovém režimu, kdy nebyl prostor na výraznější změny. Celou situaci sleduji jako občan a člen komise školské a kulturní, která ale prakticky nepracovala. Rodičem dětí navštěvujících libčickou ZŠ už nejsem, protože moje děti nyní navštěvují školy (základní a gymnázium) mimo Libčice.
Mgr. Martin Sekera, Ph.D.
vysokoškolský pedagog, ředitel knihovny a statutární zástupce generálního ředitele Národního muzea, kandidující za Libčický občanský spolek LOS v komunálních volbách 2022
Především má základní škola ve svém čele člověka, který nemá padělaný vysokoškolský diplom. Libčice patří k pár obcím, jimž se taková rarita, jmenovat ředitelem podvodníka, u nás tedy podvodnici, povedla. Myslím, že se PhDr. Bahenskému podařilo napravit hospodaření s penězi. A převést školu přes složité období, po odhalení několikaletého mizerného vedení školy.

 

Co očekáváte od nedávno avizovaného konkurzu na ředitele školy? A jakou roli by v něm měla zaujmout školská rada (potažmo vedení města či komise školská a kulturní)? 

Martin Sekera

Konkurzy na ředitele škol se dělají obvykle v březnu, aby nový člověk v čele školy a sboru měl čas na přípravu nového školního roku, ale především aby se do konkurzu přihlásil větší počet lidí než po začátku školního roku v září. Vyhlásit ho teď je hloupost. Přihlásí se málo dobrých kandidátů, ti schopní už místo mají jinde. Jediné, co bych pochopil, by byla situace, kdy by vedení města mělo domluvu s nějakým výborným člověkem, který by takové načasování potřeboval a do konkurzu by se přihlásil. To je legitimní praxe. Ale v tuto možnost moc nevěřím.

Rozhodně by v konkurzní komisi měli být zástupci početné opozice, protože po volbách mohou mít přímý vliv na řízení školy. V případě, že by LOS volby vyhrál, měl by zavést pro všechny městské školy jednoroční předjarní veřejné slyšení ředitelů škol před zastupiteli a veřejností, kde by ředitelé přednášeli zprávu o své škole a o fungování školských orgánů (u ZŠ jde o školskou radu a komisi). To není onen “kobereček hanby”, ale prezentace škol v rámci dialogu se zřizovatelem, když se dobře komunikuje.

Petr Musil

Pokud by komise školská a kulturní normálně, pravidelně a aktivně fungovala, bylo by logické, aby například v konkurzní komisi měla svého zástupce. Komise ale nefungovala, její jednání byla svolávána chaoticky, na poslední chvíli a bez poskytnutí předběžných materiálů k jednání. Toto bylo zaviněno především nízkou aktivitou předsedy (Ing. Jiří Slanina), který jako jediný (podle jednacího řádu) může jednání komise svolávat. Paní Mračková, která byla dlouho členkou komise a zároveň i členkou školské rady, se jednání většinou nezúčastňovala, a později zřejmě rezignovala na členství v komisi, což jsem jako řadový člen zjistil až z webových stránek města. Z toho je zřejmé, že komunikace mezi komisí, školskou radou a radou města prakticky nefungovala.

Zuzana Mošovská

Mrzí mě, že konkurz byl oznámen, aniž by opět město mělo nějaký plán, jak docílit toho, že bude tentokrát úspěšný, bez zvážení načasování a bez zaangažování školské rady a školské komise. Pokud město nezačne vyvíjet aktivní snahu na získání kvalifikovaného a zkušeného pedagoga, vhodného na pozici ředitele, skončí další konkurz opět tak, že kvalifikované uchazeče město odradí a nekvalifikované bude muset odmítnout. Je třeba dát najevo, že město aktivně usiluje o změnu ve škole, je si vědomo neutěšené situace, má vizi, co by škola měla občanům Libčic přinášet a komunikovat ochotu nové vedení školy podporovat a být pro něj partnerem. Bez velké dávky osobní angažovanosti se těžko podaří namotivovat někoho, kdo přijme možnost realizovat novou vizi jako výzvu a sám pro ni zahoří.

Jakub Jirsa

Tak pokud je to konkurz na ředitele ZŠ, bylo by ideální, kdyby výsledkem byl nový ředitel či nová ředitelka naší základní školy. Taková ředitelka, která by pokračovala v práci dosavadního vedení, dokázala doplnit učitelský sbor kvalitními pedagogy s nadšením pro práci s dětmi. Ředitelka, která by ze školy udělala místo pro všechny děti bez rozdílu nadání a schopností, která by ze školy udělala jedno z center života obce, kterým by přirozeně měla být. Toto by bylo ideální očekávání. I kdyby se do konkurzu nepřihlásil ideální uchazeč, bylo by dobré, kdyby nová ředitelka či ředitel přinesli škole alespoň dlouhodobou stabilitu, kterou potřebuje.

Školská rada dle zákona do výběru nového ředitele nezasahuje, nicméně pevně věřím, že všichni její členové již nyní shánějí informace a kontakty tak, aby se do konkurzu přihlásilo co nejvíce dobrých kandidátů. To samozřejmě může dělat kdokoli. Snad jedinou výhodou členů školské rady je, že alespoň trochu nahlíží „pod pokličku“ provozu školy.

Připomeňme si události posledních dvou let i aktuální vývoj posledních týdnů

Po bouři, která se nad předchozí ředitelkou Drahomírou Raveane před dvěma lety rozpoutala, a která vedla k jejímu odstoupení a poté i oprávněnému trestnímu stíhání, byl řízením školy pověřen PhDr. František Bahenský. Post ředitele školy se bohužel pro nesplnění formálních kritérií nepodařilo obsadit na stálo.

Co změně ve vedení školy předcházelo se podrobně dozvíte v archivu Libčických křižovatek.

Proč nebyl ředitel přede dvěma roky vybrán, to ví zejména komise, která uchazeče na ředitele školy hodnotila. Po nezdařeném konkurzu jsme očekávali dva scénáře. Scénář první, radnice zahájí intenzivní hledání silného kandidáta na hlavu školy. Nalezne-li jej, včas vyhlásí na další školní rok konkurz. Postup zcela legitimní a v dané situaci naprosto logický a srozumitelný. Možnost druhá je interní dohoda s pověřeným ředitelem, že bude pracovat na tom, aby příště kritéria konkurzního řízení splnil.
Radnice nejspíš tíhla k cestě druhé. Potíž však je, že zřejmě se školou nedostatečně komunikovala nebo si vzájemně dobře neporozuměli. Jinak si nelze vysvětlit skutečnost, že v úvodníku červnových Libčických novin čteme:

A za pouhé dva měsíce v srpnových LN obrat: “….Rada města kriticky zhodnotila fungování ZŠ Karla Hašlera a rozhodla se přistoupit k vyhlášení konkurzu na pozici ředitele.” Jasný rozpor v informacích, který značí, že se radnice o školu nezajímá dostatečně do hloubky.

Jeden komentář

  1. Anonym napsal:

    Hmm ten červnový úvodník je asi ještě víc v rozporu s aktualitou o konkurzu na webu města – https://www.libcice.cz/zivot-ve-meste/aktuality/vyhlaseni-konkurzu-na-reditele-zs-karla-haslera-494cs.html
    Úvodník: “V současnosti studuje manažerské studium pro ředitele i pedagogiku na PF UK.”
    Aktualita: “Pan PhDr. Bahenský sice dokončil kurz pro ředitele škole, který také požaduje jako kvalifikační kritérium školský zákon, ale neukončil a ani nezahájil zákonem požadované pedagogické studium.”

    Takže pedagogiku studuje, ale studium nezahájil?

Odpovědět na Anonym

Můžete použít tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>