Vyšlo v tištěné podobě Libčických křižovatek číslo 2 / 2018.
Když jsem před lety sledoval odlupující se bílý nátěr promítací plochy na kulturním domě, bylo mi dost líto, že vedle „zimního“ kina takto v našem městě zaniká i možnost uspořádat kino letní. Zvlášť když se občas začalo promítat v Řeži a pravidelně i v pěkně opraveném sálku ve Velkých Přílepech. (Pokračování textu…)
1052, 1088, 993… Ne, ne nemluvíme tu o hektopascalech, takže nečekejte předpověď počasí na prázdniny.
Tyhle čísla, to jsou letopočty. Datoví žurnalisté z webu Deník.cz připravili podrobnou mapu Česka, která ukazuje letopočet první písemné zmínky o té které obci. A to je dobrá příležitost si připomenout na jak speciálním místě tu vlastně žijeme. (Pokračování textu…)
Vyšlo v tištěné podobě Libčických křižovatek číslo 2 / 2018.
Další školní rok je za námi a Libčice se na dva měsíce téměř vylidní. Tedy ubude spíš jen těch menších Libčičanů, kteří odjedou k moři, na tábory nebo se přesunou alespoň na koupaliště. Jak se jim líbil letošní školní rok, co by si přáli o prázdninách a čím by je škola mohla potěšit, až se vrátí zpět do lavic, jsme se některých z nich zeptali. (Pokračování textu…)
Vyšlo v tištěné podobě Libčických křižovatek číslo 2 / 2018.
Kulíšek Libčice, lesní klub, který zde funguje už od roku 2014, uzavřel první školní rok, ve kterém se rozrostl natolik, že funguje plných pět dní v týdnu. Že nevíte, co je to lesní klub? Je to obdoba lesní mateřské školy pro děti od tří do šesti let. Některé děti navštěvují jenom lesní klub, jiné děti kombinují docházku do lesního klubu se státní mateřskou školou. (Pokračování textu…)
Vyšlo v tištěné podobě Libčických křižovatek číslo 2 / 2018.
Řeč bude o Vltavské cyklostezce na našem levém břehu Vltavy, kterou bychom rádi brzy viděli plnohodnotně a v celé délce vyznačenou v mapách. Stezku, po které bychom mohli bezpečně dojít či dojet jak do Prahy, tak i do Kralup a dále.
Každý, kdo někdy jel z Libčic na kole podél řeky, ví, že oběma směry vede trasa občas terénem nepříliš pohodlným, místy jde dokonce o jízdu s jistou dávkou adrenalinu, kterou nejspíš ocení jen muži či sportovně zdatné dámy a dívky. Ostatní se necítí na úzké stezce v těsné blízkosti trati příliš bezpečně a komfortně. (Pokračování textu…)
Roky jezdíme na pražskou náplavku, kde jsou každou sobotu farmářské trhy. Dát si opečený chleba s pestem a malou IPU z pivovaru Kácov, sednout si na sluncem prohřátý kamenný obrubník a o kousky kůrky se dělit s labutěma je fakt prda. Zeptám se kamarádky ornitoložky, zda je možné, aby ta samá labuť nebo její tetičky připluly po řece Vltavě až k nám sem do Libčic. Protože tu samou nádheru můžete teď prožít tady u nás. Koupit si zeleninu, sýr, vejce a uvařit z čerstvého parádní oběd, dát si výbornou Honzovu kávu s muffinou od Magdalenky a potkat známé, které vídáte málo, protože přirozené místo shledání, tzv. rynek, u nás chybí. U Hoffmanů na dvorku tohle místo máme. (Pokračování textu…)
Právě před měsícem proběhl 10. ročník Otevřené zahrady, místního festivalu sborového zpěvu. Za uplynulou dekádu mělo naše město možnost poslechnout si velkou škálu hudebníků z Čech i z ciziny, potkat se s hudbou v současné době žánrově okrajovou, zároveň kvalitní a výjimečnou.
Otevřená zahrada je pro nás osobně nejen prvním kontaktem s místní kulturou, ale i zážitkem, který si člověk rád uchovává. Proto pro nás bylo potěšením popovídat si s Káčou Judovou a Lucií Richterovou, které se na něm podílejí po celou dobu jeho existence. (Pokračování textu…)
Možná jste to ani nezaznamenali, možná se to vašich dětí netýká, protože jsou ten den na školním výletě. Ale vězte, že
Aspoň to tvrdí školní web, s datem uveřejnění 12. června.
Nevíte, co s potomky?
pro děti ve věku 7-9 let právě a jen na pondělí 18. června.
Tohle určitě nikdo nečekal. První farmářské trhy navštívily snad celé Libčice. Od samého začátku – 9. hodiny – stánky obklopovaly davy. Plácek mezi Kotelnou a Uhelným mlýnem hučel jak včelí úl. Nevěříte? Mrkněte na fotky. (Pokračování textu…)
Už delší dobu s Janou sníme o tom, že bychom chtěly v Libčicích pravidelně nakupovat čerstvou zeleninu a ovoce, květiny, farmářské produkty či řemeslné výrobky.
Prostě, že nám tu chybí trh. Takový, jaký býval ve většině měst v sezóně běžný. Trh podobný těm, na kterých při prázdninových cestách ochutnáváme lokální speciality.