Každý z nás má předky. Každá věc má svůj začátek. Například Libčické křižovatky oslaví v tomto roce pět let svého trvání. Ano, už celých pět let je občas dostáváte do schránek nebo čtete na webu. Staly se oblíbenými i nenáviděnými. Dobře tak. Nejsou lhostejné.
Před pěti lety byl tedy Libčických křižovatek začátek. A jak to je s těmi předky? Neskromně mezi ně počítáme noviny, které jsou letos šedesátkrát starší. (Pokračování textu…)
Nevzhlednost některých míst si uvědomíme až při pohledu na fotografii
V poslední době se na radnici i ve veřejnosti diskutuje o úpravě některých prostranství, která by mohla být náměstím našeho města. Dokonce vedení města nedávno vykoupilo některé domy, aby se po jejich eventuálním zbourání vytvořil důstojný centrální prostor. Faktem je, že Libčice (ale ani Letky nebo Chýnov) skutečné náměstí nemají. (Pokračování textu…)
Dosud v žádném z městských médií nebylo podáno vysvětlení koalice (Liběhrad+TOP 09) k tomu, proč nebyla opozici na ustavujícím zastupitelstvu svěřena většina v kontrolním výboru. A protože nejde z našeho pohledu (i z pohledu praxe v naprosté většině obcí v ČR) o věc zanedbatelného významu, položili jsme tuto otázku panu starostovi v rámci diskuze na posledním jednání Zastupitelstva města.
Následuje transkripce této diskuze na ZM č. 2, dne 19. 12. 2018:
(zdroj: web města)
Rada města Libčice nad Vltavou vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu občansky prospěšné činnosti, projektů, aktivit občanů a zájmových organizací v roce 2019.
Desátého prosince vzpomeneme dvousetleté výročí narození českého politika Františka Ladislava Riegra (* 10. 12. 1818 Semily – ✝ 3. 3. 1903 Praha).
Je to taková zvláštní věc s těmi politiky. Čím dál méně si pamatuju jména těch bývalých a čím dál více si nejsem schopen zapamatovat jména těch současných. Kdo si dnes ještě vzpomene třeba na jakéhosi Víta Bártu nebo jakousi Alenu Hanákovou? Kdo si vybaví jen tak z fleku jméno dnešního ministra kultury nebo ministryně průmyslu? Naštěstí je v drtivé většině případů bezejmennost minulých i současných politických dějin nejen příjemná, ale dokonce blahodárná. (Pokračování textu…)
V pátek 14.12. uvede Kino Kotelna film 8 hlav šílenství, což jsou obrazy z života ruské básnířky Anny Barkovové (1901-1976), která přežila celkem 22 let v Gulagu. Anna Barkovová není tak známou autorkou jako Jevgenija Ginzburgová (Strmá cesta, česky 1992) nebo spisovatelé Alexandr Solženicyn (Jeden den Ivana Děnisoviče, česky 1963; Souostroví GULAG I–III, česky oficiálně 1990 – obojí je v místní knihovně) nebo Varlam Šalamov (Kolymské povídky, 2011; Levý břeh, 2013; Mistr lopaty, 2015; Vzkříšení modřínu; Črty ze zločineckého podsvětí, 2017) . Její osud je však obdobným svědectvím o lidské křehkosti a síle tváří tvář zločinné komunistické totalitě. (Pokračování textu…)
V úterý 27. listopadu se v hasičské zbrojnici v Libčicích uskutečnila schůzka zastupitelů města s členy zdejšího hasičského sboru. Pánové Mach, Čmelík a Menšík a jejich kolegové udělali přítomným zastupitelkám Bělohradské a Peleškové a zastupitelům Coufalovi, Penížkovi, Schönfeldovi a Šeblovi podrobnou a velmi zajímavou přednášku o činnosti hasičů. Padlo mnoho otázek, z nichž žádná nezůstala bez odpovědi. (Pokračování textu…)
U novin jsem prožil celý svůj profesní život. Více než 50 let. Byl jsem šéfredaktorem nebo ředitelem redakcí několika deníků. Zemědělských novin, Blesku, Lidových a Hospodářských novin. Řídil jsem i týdeníky jako Reflex, Profit, Týdeník Televize, Ekonom a další. Byl jsem generálním ředitelem největší české tiskárny. Šéfoval jsem Unii vydavatelů denního tisku. Proč se tím vychloubám? Abych odůvodnil, proč cítím právo vyslovovat se k Libčickým novinám.
Fotogalerie z letošního Snow Festu v Kotelně. Letos premiérově ve spolupráci se seriálem dětských závodů – Libčickým pohárkem. Díky sponzorům Vaude a MEVA a městu Libčice za finanční příspěvek. Foto Tomáš Lisý a Honza Ptáček.