Libčická škola – co se do novin nevešlo

ZŠ Libčice

Pokud vše proběhlo tak, jak mělo, přistály vám o víkendu do schránky Libčické křižovatky č. 1/2020. Tématicky se zaměřují především na problémy naší libčické školy. Snaží se události táhnoucí se od začátku školního roku 2019/20 poskládat do jednolitého celku a vysvětlit co a jak se událo.

Do tištěných novin se ale nevejde všechno. Tento příspěvek na ně navazuje a má na jednom místě a v návaznosti na vytištěný text doplnit případným zájemcům mozaiku informací o další dostupné dokumenty (zdroje jsou různé: web školy, dokumenty uniklé na facebooku, dokumenty převzaté se svolením autorů…).

Na jednom místě jsou tu zprávy školní inspekce, anonymní anketa učitelů i vyjádření těch, kteří odcházejí. Pokud vás minula, můžete si tu přečíst petici rodičů i s (ne)vyjádřením zřizovatele. Naleznete zde zápisy ze školské rady, která se stala prologem celého půlročního martyria, stejně tak jako zápisy z poslední školské rady, kde se… …vlastně nic nestalo. Někdy je ale zajímavé si přečíst jak se věci vlastně nestanou. Zvlášť, když máte možnost porovnat oficiální zápis s popisem situace z rezignačního dopisu jednoho ze členů školské rady. A pokud nemáte dost, doražte se peticí samotných žáků.

Proč jsou ty dokumenty důležité? Je to střípek ke střípku. Nespokojenost jedněch nemusí znamenat nic. Ale v případě naší základní školy se negativa na vedení sypou ze všech stran. Od rodičů, inspekce, učitelů i samotných dětí.

Školská rada

Je zřejmě klíč k celému problému. Na školskou radu směřovaly první podněty. K jejímu jednání se upínaly poslední naděje.

Petice rodičů
Petice žáků 2. stupně

Nezávisle na rodičích – dokonce ještě dřív – sestavili svou petici žáci nejvyšších ročníků na libčické škole. Petice dodnes nemá žádnou relevantní odpověď.

Veřejná setkání

Možná jste na začátku února na Libčické plovárně byli osobně. Sluší se připomenout, že v ten moment zřizovatel nespokojeným rodičům potvrdil oprávněnost všech připomínek a sliboval, že bude u vedení školy jednoznačně žádat o zjednání nápravy. Přečtěte si, jaké sliby města se za 3 měsíce rozplynuly a vypařily do nikam.

Učitelé
Česka školní inspekce

 

komentářů 13

  1. M napsal:

    Libčická škola není podle řady objektivních ukazatelů vůbec špatná. Vyskytují se v ní pozitivní i negativní jevy podobně jako na jiných školách v podobně velkých obcích. Nic překvapivého ani nic nového pod sluncem.

    Co se však v jiných obcích neděje, je dlouhodobý nezájem zřizovatele o školu. Věci také vůbec nepřispívá věcná neznalost problematiky, školu ohrožující politikaření a otřesná úroveň komunikace. Každý kompetentní starosta a zastupitel by měl vědět, že škola je tím nejdůležitějším místem setkávání v obci. Místem, kde se setkáváme i s těmi odlišnými a objevujeme nové věci – učí se tím děti i rodiče. Děti se učí samostatnosti a rodiče se učí jim k tomu dát prostor.

    Každý starosta v každé obci aktivně bojuje o to, aby školu udržel a zkvalitnil, protože jinak se lidé postupně odstěhují jinam. Kvalitní škola rovná se kvalitní život v obci. V Libčicích se to příliš neděje. Už 14 let máme na národním výboru stejnou partaj a stejného starostu. Dlouhodobý nezájem zřizovatele o školu je pro řadu lidí těžko pochopitelný, protože bývalí i současní zástupci města mají ve škole svoje děti nebo vnoučata. Nevím, do jaké míry si to v rámci svého bezchybného ega připouští, ale svou nečinností mohou přímo poškozovat vzdělanostní šance svých dětí a nepřímo pak jejich budoucí úspěšnost v životě. Nepovažuji za vhodné tímto způsobem hazardovat.

    Vzdělání žáka nijak neohrozí jeden učitel, s nímž si nesedne, nebo když ho uvidí si pod katedrou stříhat nehty, nebo když mu sem tam někde ujede vulgarita. Vzdělání žáka nijak neohrozí, když neprobere Slavníkovce, parní stroj a ruchadlo – beztak to nová Strategie 2030+ v RVPčkách proškrtá. Vzdělání žáka daleko pravděpodobněji ohrozí zkomplikovaná rodinná situace a z ní vyplývající nepohoda, když bude muset dojíždět jinam a nezapadne do kolektivu. Vzdělání žáka daleko pravděpodobněji ohrozí stres z pracovních podmínek ve sborovně, protože ubere učiteli kapacitu věnovat se své náplni práce – vzdělávání.

    Pro kvalitu školy v Libčicích, naši školu, je zásadní, aby do ní chodily libčické děti a fungovala komunita rodičů okolo školy. K tomu potřebujeme rodiče, vedení školy a zřizovatele, kteří budou schopni věcného a konstruktivního dialogu, na jehož podkladech budou jednat. Pokud to neumí nebo nechtějí dělat, mohou rezignovat a přestat tak poškozovat ostatní. Někdo jiný to umět bude. V Libčicích dlouhodobě aplikovaná taktika, která je založena na cíleném poštvávání lidí a okatém klientelismu, funguje dobře na voliče v (komunální) politice, ale aplikace stejné taktiky na školu poškozuje celé Libčice.

    Pokud by zřizovatel i vedení školy fungovalo správně, tak se tu teď nemusíme bavit o peticích a inspekčních zprávách, ale řešíme přípravu na podzimní výuku v případě pokračování koronavirové epidemie. Aby každá třída mohla v případě potřeby přejít na opravdovou aktivní distanční výuku a aby každé dítě mělo zajištěny nástroje a podmínky na této výuce adekvátně participovat.

  2. M napsal:

    Ze „Stanoviska vedení města Libčice nad Vltavou k situaci v základní škole“ je zřejmé, že nikdo z nich neviděl školní didaktiku ani z rychlíku a význam slov konsenzus nebo mediace by museli hledat ve slovníku. Zřejmě jim nikdo z učitelů neukázal, jak se děti ve školce i škole učí respektu k druhým, schopnosti přiznat chybu a dovednosti omluvit se. Inu, pěkný návod pro školní děti, jak se vyjadřovat o druhých. PS: děti umí také číst.

  3. M napsal:

    Řešit školní problematiku formou dvou bodu na zasedání zastupitelstva je přinejmenším přihlouplé. Vždyť je to právě neschopnost místních komunálních politiků, která koordinační a poradní orgány ve věci školství obsazuje jako trafiky pro své politické nohsledy. Ty pak v důsledku nevhodného složení a politizace činnosti nemohou dělat svoji práci, která by měla mít podpůrnou roli pro školu. Aneb postupujeme podle hesla: „sice tomu rozumí, ale není z naší strany“.

    Víte, že ve městě máme „Školskou a kulturní komisi“? A víte, k čemu ji máme?

    A víte, že její poslení zápis z jednání na webu je z roku 2018?

    Proč tato komise neslouží jako širší informační platforma pro diskuzi o vylepšování Libčické školy? K pravidelným setkáním a k řešení jak koncepčních, tak aktuálních otázek?

    Všimnuli jste si někdy, že by na webu města byla pozvánka pro rodiče či učitele na setkání této komise? Schází se vůbec?

    Jen se podívejte na web do jejích zápisů (https://www.libcice.cz/mesto/komise-a-vybory.html), jak je tato komise aktivní, jak se schází pravidelně a jak zve rodiče na svá jednání.

    Kdo má reálný zájem školu v Libčicích vylepšovat, tak do ni umístí svoje děti bude postupně pracovat na vytváření soudržných třídních kolektivů a akční rodičovské komunity, která bude učitelům partnerem na cestě ke kvalitnímu vzdělávání. Z hora žádná podstatná pomoc 14 let nepřišla a minimálně další dva roky nepřijde.

    • Martin Š. napsal:

      Pan předseda Školské a kulturní komise (za Liběhrad/TOP09).

      Co sliboval?
      https://ibb.co/zxfK95X

      Co udělal?
      https://ibb.co/2tsJW9Z

      Obrázek o tom, jak se vedení města „o školu zajímá“ si udělejte sami.

    • Martin Š. napsal:

      Aktualizace!
      Na webu města (https://www.libcice.cz/mesto/komise-a-vybory.html) se objevily čtyři zápisy ze Školské a kulturní komise.
      Má to ale dva háčky.

      1) Ty čtyři zápisy jsou loňského roku, tj. roku 2019. Zápisy se tedy na webu objevily s půlročním až ročním zpožděním. I to je ale nutné v Libčicích považovat za pokrok, většina komisí totiž žádné zápisy na web vůbec nedává. Zápisy z letoška na webu vůbec nejsou. Proč? Nic se nedělo?

      2) Zápisy mají nulovou až žádnou informační hodnotu, poskytují pouze strohé a obecné fráze „o čem se jednalo“. Co se ale domluvilo a kdo a kdy to udělá, to se ze zápisu nedozvíte. K čemu jsou takové zápisy občanům Libčic a rodičům libčických dětí?

      Kdo je za to zodpovědný? Předsedou školské a kulturní komise je Jiří Slanina (TOP 09), kterého do funkce nominoval František Hudek, respektive Petr Kosík. Že se komise neschází, tj. nefunguje z důvodu neaktivity jejího předsedy si nevšimnula členka školské rady a zastupitelka Olga Mračková, byť v této komisi také sedí. Stejně tak si nefunkčnosti komise nevšiml člen školské rady a zastupitel Vít Penížek, byť má jako místo-starosta školství v Libčicích na starosti. Když by si totiž té nefunkčnosti všimnuli a měli snahu ji řešit, mohli dávno na zastupitelstvu navrhnout změny ve složení komise. To neudělali. Tak jim můžete příležitostně poděkovat.

  4. MA napsal:

    Stojí za prostudování (je zde uveden případ podobný tomu našemu), včetně právních řešení:
    https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/odvolani-z-funkce-ve-skolstvi-106759.html

  5. MA napsal:

    Ještě dodávám, že toto řešení připadá v úvahu jen v případě, že zřizovatel záležitost řešit chce, jen se bojí případných soudních tahanic, protože si není jistý, zda důvody pro odvolání byly dostatečně závažné.

    • ironie napsal:

      „zřizovatel záležitost řešit chce“?

      To je výborný vtip!

      Pojďme to s nimi probrat, třeba do toho nového komunitního domu na náměstí.

      • MA napsal:

        Upřímně? Zřizovatel sám zřejmě vůbec neví, co chce 🙂
        Ví ale úplně přesně, že to, co chtějí ostatní, není správné.

        • M napsal:

          Když nevědí, co chtějí, a ani nemají nikoho kompetentního to vyřešit, tak mohou prostě Komisi pro školství a kulturu a členy školské rady za město přepustit opozici. Zbavili by se tím jak horkého problému, který neumí řešit, tak vlastní politické odpovědnosti, které se snaží vyhnout. A dál by se mohli věnovat svým developerským projektům. Jenže to neudělají, neodstoupí. Když už někdo emočně investuje do nějakého projektu, tak se toho projektu drží i v případě, že se ukáže, že ten projekt jde ke dnu a škodí kdekomu.

          V diskuzích na sítích se nějak zapomíná, že ona politická odpovědnost se netýká jen Penížka a Mračkové, jako členů školské rady za město, ale i Bartoše, který se za ně vychytrale schovává, a taky mlčících přihlížečů (Bělohradská, Reichel, Urbánek, Šantrůček, Kosík), kteří to celé trapné divadlo umožňují a nesou za něj svůj podíl viny. Uvidíme v následujících letech, jak jim za jejich starost a péči o školu jejich děti a vnoučata poděkují.

          • Ilona Ptáčková napsal:

            …já upřímně doufám, že jim to dříve spočítají voliči 👍 než jejich vnoučata. Je to každého jedince svobodná volba, když za každou cenu chce být i „přes ohnutá záda součástí stáda‘
            … úryvek písně.

          • M napsal:

            Tak jsem se dnes u školy dočetl, že snaha rodičů o komunikaci se školou využívající legitimní prostředky komunikace „je kampaň!“. Zjevně strategie poštvávání lidí známá z politiky se nově může používat i ve školství. No potěš koště. Snad tento způsob komunikace nezahrnou do kurikula! (ironie)

            Co je na tom ale zajímavé, je tvrzení, že: „Neustálé útoky na vedení základní školy jsou podobné kampani, které kdysi byla vystavena v Libčicích moje předchůdkyně“. Pokud se pamatuji dobře, tak paní předchůdkyně byla panem starostou Bartošem (stále ten stejný starosta) odejita, protože nezvládala řízení školy. Inu, dvakrát nevkročíš do stejné řeky, nebo jak se to říká.

            Používat jako argument výsledky ankety, které se téměř nikdo neúčastnil, je buď naivní manipulace s daty, nebo je to obyčejná hloupost, protože se jedná o nerelevantní údaj. Vysokoškolsky vzdělaný člověk by to měl vědět, neboť tím ukazuje svoje zvládnutí klíčové dovednosti moderní doby – schopnosti pracovat korektně s informacemi.

            Čísla o nárůstu počtu žáků školy jsou obyčejným odrazem demografických změn v okolí Prahy, kdy se sem kvůli nedostupnému a drahému bydlení v Praze stěhují rodiny s dětmi, a ve výsledku nyní žije ve spádovém obvodu školy více dětí. Probíhá to univerzálně okolo Prahy, škola ani město na tom nemají žádné zásluhy. Naopak, v Libčicích to probíhá znatelně pomaleji, než v okolních obdobně velkých obcích, abychom k nim byli féroví. Naopak, čísla o dobrovolném odchodu 5 učitelů jsou zcela relevantní.

            Nikde v materiálech Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jsem si nevšiml, že by doporučovali ředitelům se veřejně a z pozice své funkce vyjadřovat jmenovitě o rodičích, jejichž děti chodí do jejich školy. To je krajně neprofesionální. Děti umí číst a umí se i ptát. A není to první případ, už jednou dostali rodiče podobnou zprávu s konkrétním jménem rodiče od ředitelství mailem do Bakaláře.

            Cituji: „Komunikaci … chceme rozvíjet na základě vzájemné konstruktivní vstřícnosti a úcty s vědomím, že tím dáváme příklad našim dětem …“ To je hezký závěr, nicméně je v přímém rozporu s obsahem a vyzněním velké části předchozího textu.

  6. Martin Sekera napsal:

    Věcná oprava: Předchozí paní ředitelka dr. Kuzníková nebyla propuštěna. Odešla sama 2012, tuším po konkursu, v němž byla znovu vybrána, ale současně vyhrála i výběrové řízení na ředitelku školy v Kralupech. A té dala přednost.

    Nesouhlasili jsme spolu v mnohém, třeba v metodě vedení lidí, v míře otevření školy vnějším podnětům a moderním výukovým metodám, ve způsobu a obsahu informování o škole navenek. Nejdříve ji tehdejší radnice vůbec nechtěla vyhazovat. Ale chtěli jsme reformu, aby neodcházeli žáci jinam. Dohoda v radě města byla taková, že to bude čistě v mé kompetenci, abych při případném neúspěchu neohrozil radnici.

    Tehdejší školský zákon byl také vůči ředitelům ochranitelský a zřizovatelům nedával větší možnosti měnit ředitele. Co se týká kampaně, tehdy se v městské veřejné komunikaci nepoužívaly sociální sítě. Bylo mnohem jednodušší manipulovat ústně, tzv. šuškandou. Hlavní veřejná platforma pak byly Libčické noviny.

    Zde se lze o tom trochu poučit. Když mě tehdejší zastupitel za ODS nebožtík František Lisý, moudrý a čestný člověk, varoval, že dámy ze školy podněcují rodiče, aby proti mně sepsali petici, a že bych měl na svou obranu udělat s jinými rodiči totéž, odmítl jsem. To nejsou moje metody.

    Situace od bodu pokusu o rozvíjející spolupráci koncem roku 2006 se bohužel vyvinula tak, že v roce 2008 jsme jednou seděli s dalšími radními u stolu. Tři – Bartoš, Urbánek, Procházka byli vehementně, ale nerozumně, pro odvolání. Štětka a Sekera (paradoxně) proti. Protože podle tehdejšího zákona nebyl relevantní důvod. Aby se nezablokovala komunikace rady se školou, oznámil jsem na pracovním zastupitelstvu svou rezignaci. A dr. Kuzníková zůstala. Rozumné politické řešení v daných legislativních podmínkách.

    Dnes je situace jiná. Zákonné věcné důvody k odvolání radnice má. Promrhala spoustu času. Ale to je její věc a odpovědnost zastupitelské většiny vůči budoucnosti školy. Já mohu pouze říci, že dr. Kuzníková oproti současné ředitelce, tak jak ji zprostředkovaně pozoruju, byla osobnost, která by před zastupitelstvo předstoupila v jakékoli pro ni nepříjemné situaci, dokud by jí nohy sloužily. I tahle síla musí v duchu ředitele být. Jinak to nemá cenu.

    Martin Sekera, 2006 – 2010 radní v Libčicích.

Odpovědět

Můžete použít tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>