Nejprve chci předeslat, že si cením snahy radních nenechat rodiče dětí nepřijatých do MŠ na holičkách. Bohužel kroky, které v tomto směru podnikají připomínají spíše tápání… (Pokračování textu…)
Když jsem 24. února 2011 na jednání zastupitelstva jako tehdejší ředitel ZUŠ v Libčicích informoval o špatném technickém stavu budovy, v níž škola sídlí, reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. V jedné z nich tvrdil tehdejší radní pro školství Jiří Zajíc, že se snažím pouze zamaskovat svou nedostatečnou práci při údržbě svěřeného majetku, paní Eva Pencová pak na stránkách Liběhradu uvedla, že má „po vystoupení zastupitele a ředitele ZUŠ zase dojem, že mít děti navštěvující tuto uměleckou alma mater, hned bych jim tam vzdělávání zatrhla, protože v budově ZUŠ jim jde o život…“ (Pokračování textu…)
Omlouvám se. Všem těm, kteří mě v uplynulých čtyřech letech přesvědčovali o tom, že nepravdám, polopravdám, pomluvám, úmyslným nepřesnostem a lžím je třeba se bránit. Vždy jsem jim odpovídal, že to, co vykladači pravdy píší na stránkách Libčických novin, na webových stránkách svého Liběhradu, i na svých osobních stránkách, je především obrazem jejich schopnosti či neschopnosti, jejich malosti či velkorysosti nebo odrazem jejich dobrých nebo špatných vlastností. Že je to vizitka, kterou přece soudný člověk musí umět přečíst a poznat, kdy odpovídá pravdě, kdy klame. (Pokračování textu…)