Třetí trojice našich kandidátů o sobě. (Pokračování textu…)
Třetí trojice našich kandidátů o sobě. (Pokračování textu…)
Druhá trojice našich kandidátů o sobě. (Pokračování textu…)
Dějiny té velké, parlamentní politiky začínají u nás v revoluci 1848. Základ té malé, komunální, nalezneme jen o dva roky později, kdy na místě vrchnostenské správy vznikly jako nejnižší jednotky samosprávné obce. Historici a politologové mají ve zvyku více studovat a popisovat tu „velkou politiku“, nakonec je to zřetelně vidět a slyšet v médiích. Přitom obecní samospráva je neméně zajímavá, jen nám možná připadá příliš všední. A lidé si někdy, mylně, dokonce myslí, že na radnici vlastně politika nepatří. A když ano, tak jen ve velkých městech. (Pokračování textu…)
V letech 1931-33 vycházely Libčické listy (LL). Byl to měsíčník, který přinášel zprávy nejen z naší obce, ale i širšího okolí. Dnes se LL nejvíce podobá periodikum Náš region, které čas od času přistane ve zdejších poštovních schránkách. Ovšem zpráv z naší obce bývalo v LL daleko více, ani dnešní radniční Libčické noviny by LL nemohly konkurovat. Protože LL se o život v obci zajímaly ze všech stran.
Vážení občané Libčic,
své kandidáty jsme si ve spolku zvolili z těch členů, kteří se rozhodli kandidovat. A bylo takových více, než je míst v zastupitelstvu. Na statistické preferenci členů spolku záviselo i pořadí zvolených na kandidátce.
Ta je tedy reprezentativní vizitkou spolku. Nabízíme kandidátku občanům Libčic jako výraz důvěry ke svým přátelům a současně si přejeme, aby s námi občani Libčic tuto důvěru sdíleli. Zda se nám přání vyplní, ukážou volby. (Pokračování textu…)
Libčická plovárna je nazývána odkazem našich otců. A je k tomu několik důvodů. První a naprosto nezpochybnitelný důvod je, že původní koupaliště libčičtí občané skutečně vybudovali svépomocí, s vynaložením nemalého úsilí. Druhý důvod je manipulativní. Výraz „odkaz našich otců“ v člověku totiž vzbuzuje pocit něčeho, co se musí zachovat a uctívat, ať to stojí, co to stojí. (Pokračování textu…)
Libčice jsou krásné město blízko řeky – se starou zástavbou, s dobrým občanským vybavením (školka, škola, umělecká škola, pošta, atd…) a s dobrým dopravním spojením do Prahy. Má všechny předpoklady stát se vyhledávanou lokalitou pro bydlení. A přece člověk časem objeví výrazné nedostatky.
(Pokračování textu…)
Skutečnost, že letos v 9. třídě naší školy bylo necelých deset dětí, mne velmi překvapila. Jsem už od školních let hodně vzdálen, ale pamatuji, že ve stejné situaci nás bylo v roce 1964 ve dvou paralelních „devítkách“ víc než šedesát.
A když už jsem v tom vzpomínání, připomněl jsem si všechny své třídní. Učitelku Čackou, která dovedla v první třídě skvěle chválit, pak krásnou Věru Frýbortovou, které jsme byli na svatbě. Frajera v nejlepším slova smyslu, nedávno zesnulého pana učitele Sládka, který se s námi nebál vyrazit na Lužnici v pramicích půjčených od místního převozníka. Boženku Zeithamlovou z našeho bezprostředního sousedství, které jsme byli na svatbě rovněž a jejíž aseptický svatební polibek „přes kapesník“, byl dlouho libčickou senzací…. (Pokračování textu…)
Pojem lesní mateřská škola se objevil v roce 1954 v Dánsku. V Německu se lesní školky zakládají od roku 1993, dnes jich jsou tisíce. Lesní mateřské školky existují také ve Švýcarsku, Rakousku, Velké Británii, USA nebo v Japonsku. U nás zatím stále nelze kvůli vyhlášce ministerstva zdravotnictví provozovat lesní školku pod MŠMT, ale dětských klubů hlásících se k myšlenkám lesních školek existuje v České republice zhruba sedmdesát. O výměnu zkušeností a neustálé vzdělávání se stará Asociace lesních mateřských škol (ALMŠ). V okolí našeho města je v provozu Dětský klub V lese (www.esedra.cz), který působí v Roztokách – Žalově a v Řeži a Kulíšek (www.kulisek.netluk.cz) v Kralupech nad Vltavou.
(Pokračování textu…)